Ferdinand Porsche byl automobilový konstruktér a podnikatel, zakladatel konstrukční kanceláře, ze které vyrostla automobilka Porsche. Narodil se 3. 9. 1875 v Maffersdorfu, dnešních Vratislavicích nad Nisou u Liberce, jako syn klempíře. Postavil jeden z prvních hybridních automobilů, navrhl lidový vůz pro Hitlerovo Německo, z něhož se stal Volkswagen Brouk, a za války jeho firmy využívaly nucenou práci. Zemřel 30. 1. 1951 ve Stuttgartu.
Profil sleduje cestu od klempířské dílny ve Vratislavicích přes Vídeň a Stuttgart k vlastní firmě, jeho vztah k nacistickému režimu i to, jak rodiny Porsche a Piëch dodnes ovládají Volkswagen. Popisuje také rodný dům, který od roku 2011 vlastní Škoda Auto, a spory, které jeho jméno v Česku vyvolává.
Ve zkratce
- Ferdinand Porsche se narodil 3. 9. 1875 ve Vratislavicích nad Nisou, zemřel 30. 1. 1951.
- V roce 1900 představil v Paříži elektromobil Lohner-Porsche s motory v nábojích kol.
- Vlastní konstrukční kancelář založil ve Stuttgartu v roce 1931.
- Navrhl lidový vůz, z něhož vznikl Volkswagen Brouk.
- Byl členem NSDAP a nesl hodnost SS-Oberführer, jeho firmy využívaly nucenou práci.
- První sportovní vůz se jménem Porsche, typ 356, prosadil v roce 1948 jeho syn Ferry.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 3. 9. 1875, Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou) |
| Úmrtí | 30. 1. 1951, Stuttgart |
| Hrob | Zell am See, Rakousko |
| Rodiče | klempíř Anton Porsche a Anna |
| Manželka | Aloisia Johanna, rozená Kaes |
| Děti | Louise (1904 až 1999), Ferdinand zvaný Ferry (1909 až 1998) |
| Občanství | rakousko-uherské, po 1918 československé, v polovině 30. let německé |
| Firma | konstrukční kancelář, založena 25. 4. 1931 ve Stuttgartu |
| Hlavní konstrukce | Lohner-Porsche, Austro-Daimler, Mercedes S a SSK, Auto Union, VW Brouk |
| Tituly | dva čestné doktoráty (Vídeň 1917, Stuttgart 1924) |
| Rodný dům | Tanvaldská 38, Liberec, muzeum Škoda Auto |
Klempířův syn z Vratislavic
Porsche byl třetím z pěti dětí klempíře Antona Porscheho. Dílnu měl převzít starší bratr Anton, ten ale v roce 1888 zemřel při úrazu v dílně a rodinný podnik nakonec převzal mladší bratr Oskar. Ferdinand vychodil osm let školy, vyučil se u otce klempířem a večer chodil na kurzy elektrotechniky na liberecké průmyslové škole.
V roce 1893 zavedl do rodného domu elektrické osvětlení a zvonek. Podle firmy Porsche šlo o druhou budovu v obci s elektřinou po továrně Ginzkey. Ve stejném roce, v osmnácti letech, odešel do Vídně. K rodišti se podle Libereckého deníku později příliš nehlásil.
Vídeň a první elektromobil
Ve Vídni nastoupil do elektrotechnické firmy Bela Egger a do čtyř let vedl zkušebnu. Vyvíjel tam elektromotor v náboji kola. Kolem roku 1898 přešel ke kočárovce Jacob Lohner, která dodávala kočáry císařskému dvoru. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 představil elektromobil Lohner-Porsche s motory v nábojích kol, podle Volkswagenu s dojezdem 50 kilometrů.
Hybrid a pohon všech kol
V letech 1900 a 1901 vznikl vůz Semper Vivus, který firma Porsche označuje za první funkční plnohodnotný hybrid. Zvláštní verze se čtyřmi motory v nábojích je podle německého patentového úřadu DPMA prvním autem s pohonem všech kol. V roce 1902 přivezl Porsche v sériové verzi Mixte do Vratislavic představit rodičům svou budoucí manželku Aloisii Kaes.
V roce 1906 se stal technickým ředitelem firmy Austro-Daimler ve Wiener Neustadt. Konstruoval závodní vozy, letecké motory i terénní vlaky pro armádu. V roce 1910 sám vyhrál závod Prinz-Heinrich-Fahrt dlouhý téměř 2 000 kilometrů. V roce 1917 mu vídeňská technika udělila čestný doktorát.
Sascha a Targa Florio
V roce 1922 vyvinul s hrabětem Alexandrem Kolowratem-Krakowským lehký závodní vůz Austro-Daimler Sascha, který na Targa Florio vybojoval dvojnásobné vítězství ve třídě. Originál je do března 2027 zapůjčený z muzea Porsche do jeho rodného domu ve Vratislavicích. V roce 1923 z Austro-Daimleru kvůli neshodám s vedením odešel.
Mercedes a Steyr
V roce 1923 se stal technickým ředitelem a členem představenstva Daimler-Motoren-Gesellschaft ve Stuttgartu. Pod jeho vedením vznikl kompresorový Mercedes, za jehož vítězství na Targa Florio 1924 mu stuttgartská technika 4. 6. 1924 udělila čestný doktorát. Proto má firma Porsche dodnes v názvu titul Dr. Ing. h.c. Navrhl i slavné vozy Mercedes-Benz S, SS a SSK.
Po fúzi Daimleru s Benzem v roce 1926 se nákladný vývoj nehodil do úsporného kurzu nové firmy a v roce 1928 mu smlouvu neprodloužili. 4. 1. 1929 nastoupil jako technický ředitel do rakouského Steyru, podle jednoho zdroje po odmítnutí nabídky Škody. Po propojení Steyru s Austro-Daimlerem v době krize v roce 1930 odešel.
Vlastní kancelář a Auto Union
25. 4. 1931 zapsal do obchodního rejstříku ve Stuttgartu firmu Dr. Ing. h.c. F. Porsche GmbH, kancelář pro konstrukci a poradenství v oboru motorů a vozidel. Společníky byli zeť Anton Piëch, vídeňský advokát, a Adolf Rosenberger z Pforzheimu, který odešel v roce 1933. Mezi prvními zaměstnanci byl syn Ferry, šéfkonstruktér Karl Rabe a karosář Erwin Komenda.
Prvním klientem byla firma Wanderer, pak Zündapp a NSU. Přežití firmy zajistila v roce 1933 zakázka Auto Unionu na závodní vůz se šestnáctiválcem uloženým za řidičem. V roce 1931 si Porsche nechal patentovat torzní tyč.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1875 | Narození ve Vratislavicích |
| 1893 | Odchod do Vídně |
| 1900 | Lohner-Porsche v Paříži |
| 1906 | Technický ředitel Austro-Daimler |
| 1923 | Daimler ve Stuttgartu |
| 1931 | Vlastní konstrukční kancelář |
| 1934 | Zakázka na lidový vůz |
| 1937 | Člen NSDAP, Porsche KG |
| 1938 | Základní kámen závodu Volkswagen |
| 1945 až 1947 | Vazba ve Francii |
| 1948 | Porsche 356 |
| 1951 | Smrt ve Stuttgartu |
Lidový vůz pro Hitlera
17. 1. 1934 předal Porsche říšskému ministerstvu dopravy memorandum o stavbě německého lidového vozu. Ministerstvo chtělo cenu nejvýš 1 000 říšských marek. V červnu 1934 dostal zakázku na vývoj prototypů, první vznikly v garáži jeho stuttgartské vily. V roce 1937 založila Německá pracovní fronta firmu na přípravu výroby a Porsche se stal jedním z hlavních jednatelů.
26. 5. 1938 byl za účasti Hitlera položen základní kámen závodu u Fallerslebenu, dnešního Wolfsburgu. Vůz se měl prodávat za 999 marek přes spořicí knížky, střadatelé ale auta většinou nikdy nedostali. Od září 1939 přešel závod na zbrojní výrobu. Na Brouku se podle DPMA podíleli i Josef Ganz, Karl Rabe, Béla Barényi a Erwin Komenda.
Spor s Tatrou
Tatra po válce vedla s Volkswagenem spor kvůli podobnosti Brouka s jejími vozy, který skončil mimosoudním vyrovnáním. Výši a rok vyrovnání se nepodařilo doložit primárním zdrojem. Firma Porsche sama přiznává, že Ferdinand zpravidla sám nevynalézal průkopnické technologie, ale uměl je rozpoznat a zdokonalit. Počátky kopřivnické automobilky popisuje profil Ignáce Šustaly.
NSDAP, SS a nucená práce
V polovině 30. let přijal Porsche německé občanství a v roce 1937 vstoupil do NSDAP. Nesl hodnost SS-Oberführer a měl osobní vztah s Hitlerem. Jeho firma navrhovala i tanky. Prototyp těžkého tanku prohrál soutěž o Tiger s Henschelem a z připravených podvozků vznikly stíhače tanků pojmenované Ferdinand, později Elefant.
Ve Volkswagenwerku, který vedl jeho zeť Anton Piëch, nuceně pracovalo za války podle Volkswagenu kolem 20 000 lidí, z toho asi 5 000 vězňů koncentračních táborů. Podle DPMA Porsche nucené dělníky aktivně žádal. Jeho vlastní Porsche KG zaměstnávala podle studie historika Wolframa Pyty z roku 2017 víc než 400 nuceně nasazených. Firma na konci 90. let nejdřív uváděla jen desítky.
Oportunista, nebo oblíbenec režimu
Pytova studie, kterou financovala firma Porsche, došla k závěru, že Porsche využíval politické vztahy z ekonomického zájmu, ne z ideologického přesvědčení. Bývalý hlavní historik Volkswagenu Manfred Grieger ji kritizuje a říká, že Porsche osobně žádal vězně z koncentračních táborů a není vzorem. Ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek řekl, že Porsche sloužil nacistickému režimu velmi aktivně, a zároveň je významnou osobností dějin techniky.
Odškodnění a připomínka
Volkswagen si v roce 1986 objednal nezávislou historii u Hanse Mommsena, dokončenou v roce 1996, a v roce 1991 dal bývalým nuceně nasazeným 12 milionů marek. Firma Porsche vstoupila v roce 1999 do nadační iniciativy německého průmyslu a přispěla 5 miliony marek. Od září 2017 připomíná nuceně nasazené bronzová deska u historického závodu v Zuffenhausenu.
Vazba ve Francii a Porsche 356
V roce 1944 přesunula firma kancelář před nálety do bývalé pily v Gmündu v Korutanech. V listopadu 1945 pozvali Porscheho do Francie k jednání o francouzském lidovém voze a v prosinci ho zatkli. Ve vazbě v Dijonu strávil asi 20 měsíců, propuštěn byl na kauci v roce 1947. Podle Pytovy studie měla vazba hospodářský základ. Odsouzen nikdy nebyl.
Firmu mezitím držela v chodu dcera Louise Piëch s Karlem Rabem, vyráběli se traktory, navijáky a turbíny. 8. 6. 1948 dostal osvědčení k provozu první vůz se jménem Porsche, typ 356 Nr. 1 Roadster. Prosadil ho syn Ferry. V Gmündu vzniklo 53 vozů, pak se výroba vrátila do Stuttgartu-Zuffenhausenu. Ferdinand v prosinci 1950 utrpěl mrtvici a 30. 1. 1951 zemřel.
Porsche, Piëch a Volkswagen dnes
Po válce vedl Ferry sportovní vozy ve Stuttgartu, Louise a Anton Piëch dovoz Volkswagenů v Salcburku. V roce 1971 rodina odešla z operativního vedení do dozorčích orgánů. Dnes kmenové akcie holdingu Porsche SE drží podle jeho výroční zprávy výhradně rodiny Porsche a Piëch. Porsche SE má 53,3 % hlasů ve Volkswagenu a 25 % plus jednu kmenovou akcii v automobilce Porsche AG, kterou jinak ovládá Volkswagen.
Porsche AG vstoupila v září 2022 na frankfurtskou burzu. Za rok 2025 měla tržby 36,27 miliardy eur, ale provozní zisk jen 413 milionů eur, protože ji zatížily změna produktové strategie, bateriové aktivity a americká cla. Dodala 279 449 vozů. Od ledna 2026 ji vede Michael Leiters. Holding Porsche SE vykázal za rok 2025 výsledek po zdanění 2,65 miliardy eur.
| Porsche AG | 2024 | 2025 |
|---|---|---|
| Tržby | 40,08 mld. EUR | 36,27 mld. EUR |
| Provozní zisk | 5,64 mld. EUR | 413 mil. EUR |
| Provozní marže | 14,1 % | 1,1 % |
| Dodané vozy | 310 718 | 279 449 |
Rodina Piëch
Dcera Louise se 28. 6. 1928 provdala za vídeňského advokáta Antona Piëcha, pozdějšího spoluzakladatele kanceláře a za války vedoucího závodu Volkswagen. Jejich syn Ferdinand Piëch vedl v 70. letech u Porsche vývoj turba. Porsche 911 uvedla firma v roce 1964, v roce 1972 se změnila na akciovou společnost.
Rodný dům a spor o cedule
Rodný dům v Tanvaldské ulici koupila v roce 2011 Škoda Auto, zrekonstruovala ho do podoby z roku 1875 a v listopadu 2016 v něm otevřela muzeum. Ústředním exponátem je replika vozu Semper Vivus, nacistickou minulost muzeum představuje v interaktivní části. Na vratislavickém hřbitově jsou pohřbeni jeho rodiče.
V roce 2009 nechal starosta Vratislavic osadit vítací cedule s nápisem rodiště Ferdinanda Porscheho. V roce 2013 je vedení obvodu po petici asi 150 obyvatel kvůli nacistické minulosti sundalo a firma Porsche odvezla auta z místního automuzea. V prosinci 2016, po otevření muzea, se cedule vrátily.
K 150. výročí narození v roce 2025 připomněl Porscheho i Český rozhlas Liberec. Severočeské muzeum v Liberci chystá podle svého ředitele připomínku na rok 2026. Ve Vratislavicích se pravidelně konají srazy vozů Porsche, v roce 2015 jich přijelo asi 150.
Šest omylů o Ferdinandu Porschem
Kolem slavného konstruktéra se drží řada zjednodušení.
- Založil automobilku Porsche v roce 1948. Konstrukční kancelář založil v roce 1931, sportovní vůz 356 prosadil syn Ferry.
- Byl Čech. Narodil se v Čechách do německy mluvící rodiny, československé občanství měl jen do poloviny 30. let.
- Brouka vymyslel sám. Podíleli se na něm i další konstruktéři a Tatra vedla spor o podobnost.
- Byl odsouzen jako válečný zločinec. Byl ve francouzské vazbě, ale odsouzen nebyl.
- Porsche měl jen desítky nuceně nasazených. Výzkum doložil u jeho firmy víc než 400 lidí.
- Porsche SE a Porsche AG jsou totéž. První je holding rodin, druhá automobilka ovládaná Volkswagenem.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů. Další průkopníky autoprůmyslu představuje přehled zakladatelé automobilek.
Jinou slavnou značku sportovních vozů založil italský závodník, jak popisuje profil Enza Ferrariho.
Časté otázky
Kde se narodil Ferdinand Porsche?
V Maffersdorfu, dnešních Vratislavicích nad Nisou u Liberce, 3. září 1875. V rodném domě je dnes muzeum Škoda Auto.
Byl Ferdinand Porsche nacista?
Byl členem NSDAP od roku 1937 a nesl hodnost SS-Oberführer. Jeho firmy za války využívaly nucenou práci. Historici se liší v tom, zda šlo o přesvědčení, nebo oportunismus.
Kdo vymyslel Volkswagen Brouk?
Lidový vůz navrhla kancelář Ferdinanda Porscheho, na konstrukci se podíleli i Karl Rabe, Erwin Komenda a další. Tatra vedla po válce spor o podobnost s jejími vozy.
Kdo vlastní Porsche?
Automobilku Porsche AG ovládá Volkswagen. Holding Porsche SE, který má většinu hlasů ve Volkswagenu, patří rodinám Porsche a Piëch.
Kdy vzniklo první auto Porsche?
Porsche 356 Nr. 1 Roadster dostal osvědčení k provozu 8. června 1948 v rakouském Gmündu.
Kdy zemřel Ferdinand Porsche?
30. ledna 1951 ve Stuttgartu, po mrtvici z prosince 1950.
Zdroje
- Historie konstrukční kanceláře 1931 až 1951, Porsche Newsroom (porsche.com)
- Milestones: Ferdinand Porsche, Německý patentový a známkový úřad (dpma.de)
- Pamětní místo nucené práce, Volkswagen Group (volkswagen-group.com)
- Rodný dům Ferdinanda Porscheho, Škoda Muzeum (skoda-auto.com)
- Vratislavice se k Porschemu nehlásí, ČT24 (ceskatelevize.cz)
