Svěřenský fond umožňuje podnikateli vyčlenit firmu nebo jiný majetek ze svého vlastnictví a svěřit ho správci, který s ním nakládá podle statutu. Majitelé ho zvažují hlavně při předávání firmy další generaci a při ochraně rodinného majetku. Fond ale není trezor, do kterého věřitelé nedosáhnou, a přináší vlastní účetnictví, daně a zápisy v evidencích.
Pravidla stojí v občanském zákoníku v § 1448 až § 1474.
Ve zkratce
- Majetek ve fondu nepatří zakladateli, správci ani obmyšlenému.
- Statut musí mít formu veřejné listiny, fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.
- Zakladatel může být správcem jen spolu s třetí osobou a oba jednají společně.
- Správce zapisuje do evidence skutečných majitelů všechny hlavní účastníky fondu.
- Věřitel může vyčlenění majetku napadnout odpůrčí žalobou, podle okolností až pět let zpětně.
- Výplaty obmyšleným z majetku vloženého rodinou bývají osvobozené od daně.
Co je svěřenský fond a komu patří majetek
Svěřenský fond je majetek vyčleněný z vlastnictví zakladatele k určitému účelu, který spravuje svěřenský správce. Majetek ve fondu nepatří zakladateli, správci ani obmyšlenému, jde o oddělené a nezávislé vlastnictví.
Zakladatel svěří majetek správci smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a správce se zaváže majetek držet a spravovat (§ 1448). Vlastnická práva pak správce vykonává vlastním jménem na účet fondu. Pro podnikatele to znamená, že co do fondu jednou vloží, už není jeho a nemůže s tím volně nakládat.
Fond nemá právní osobnost
Svěřenský fond není právnická osoba a nemá sídlo, pro daně se na něj ale hledí jako na právnickou osobu. Do katastru nemovitostí se jako vlastník zapisuje správce s poznámkou „svěřenský správce“ (§ 1456).
Veřejně prospěšný, nebo soukromý
Soukromý fond slouží k prospěchu určité osoby a zákon dovoluje zřídit ho i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby (§ 1449). Veřejně prospěšný fond nesmí mít jako hlavní účel zisk ani provozování závodu.
K čemu fond slouží při předání firmy
Svěřenský fond slouží podnikateli hlavně k plánovanému předání firmy, protože do něj lze vyčlenit obchodní podíl nebo závod a ve statutu předem určit, kdo a za jakých podmínek z něj bude mít prospěch.
Evidence svěřenských fondů výslovně počítá se zápisem údaje, že do fondu byl převeden závod nebo jeho část. Když je ve fondu obchodní podíl, vykonává práva společníka správce. Firma tak má stabilního společníka i ve chvíli, kdy se v rodině mění generace nebo se dědicové neshodnou. Fond lze zřídit i závětí, pak vzniká smrtí zůstavitele.
Podmínky pro nástupce
Obmyšlenému lze přiznat právo na plody a užitky, nebo přímo na majetek z fondu (§ 1457). Jeho právo vzniká za podmínek statutu (§ 1459). Zakladatel tak může plnění navázat třeba na věk, dokončení vzdělání nebo převzetí řízení firmy. Zákon tyto podmínky nevyjmenovává, záleží na znění statutu.
Zakladatel, správce, obmyšlený a dohled
Ve svěřenském fondu má každý účastník jinou roli: zakladatel vydává statut a vykonává dohled, správce majetek spravuje s péčí řádného hospodáře a obmyšlený je ten, komu fond plní.
Zakladatel
Zakladatel vydává statut, jmenuje a odvolává správce a jmenuje obmyšleného, pokud statut neurčí jinak. Kdo později majetek fondu zvýší, zakladatelem se nestává (§ 1468).
Svěřenský správce
Správcem může být každý svéprávný člověk, právnická osoba jen tam, kde to stanoví zákon. Je-li správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí mít fond ještě dalšího správce, který je třetí osobou, a správci jednají společně (§ 1454). Správce jedná s péčí řádného hospodáře, k více obmyšleným nestranně a odpovídá za účetnictví fondu.
Obmyšlený
Obmyšleného jmenuje zakladatel, jinak správce, u soukromého fondu ale jen tehdy, když statut určí okruh osob. U soukromého fondu je jmenování účinné až dnem zápisu obmyšleného do evidence (§ 1457 odst. 3).
Dohled nad správcem
Dohled vykonává zakladatel a obmyšlený, případně další osoby podle statutu. Mohou navrhnout soudu, aby správci jednání uložil nebo zakázal, správce odvolal nebo jmenoval nového (§ 1466).
Jak svěřenský fond vzniká
Svěřenský fond vzniká ve třech krocích: zakladatel vydá statut ve formě veřejné listiny a vyčlení majetek, správce přijme pověření a fond se zapíše do evidence svěřenských fondů, kterou vedou krajské soudy.
Přijetím pověření je fond zřízen, vzniká ale až dnem zápisu do evidence. Toto pravidlo zavedl zákon č. 460/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2018. Statut se v praxi sepisuje jako notářský zápis.
| Krok | Kdo ho dělá | Co z toho plyne |
|---|---|---|
| Statut ve formě veřejné listiny | Zakladatel | Bez statutu fond nemůže existovat |
| Vyčlenění majetku | Zakladatel | Majetek přestává patřit zakladateli |
| Přijetí pověření | Správce | Fond je zřízen |
| Zápis do evidence svěřenských fondů | Správce, případně notář | Fond vzniká dnem zápisu |
| Zápis skutečných majitelů | Správce | Fond může přijímat podíly na zisku |
| Registrace k dani | Správce | Do 15 dnů od vzniku fondu |
Co musí obsahovat statut
Podle § 1452 statut obsahuje označení fondu, označení majetku, který tvoří fond při vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění a dobu trvání, jinak platí doba neurčitá. Dále určení obmyšleného nebo způsob jeho určení a počet správců s tím, jak jednají.
Kde se podává návrh na zápis
Návrh podává správce u krajského soudu, v jehož obvodu je jeho obecný soud. Zapsat fond může i notář, pokud mají zapisované údaje podklad v notářském zápisu, a to už v den jeho sepsání.
Evidence fondů a skutečný majitel
Svěřenský fond se zapisuje do evidence svěřenských fondů, kde se údaje o zakladateli a obmyšleném bez souhlasu nezveřejňují, a do evidence skutečných majitelů, kde jsou skutečnými majiteli všichni hlavní účastníci fondu.

Kdo vidí údaje o fondu
Údaje o zakladateli, obmyšleném a osobách dohledu se bez jejich souhlasu neuveřejňují (§ 65e zákona o veřejných rejstřících), u správce se zveřejňuje jen omezený rozsah údajů. Úplný výpis dostane správce nebo ten, kdo prokáže právní zájem. Přístup mají také soudy, orgány činné v trestním řízení a správce daně.
Skuteční majitelé fondu
Podle zákona o evidenci skutečných majitelů je skutečným majitelem fondu vždy každý člověk, který je zakladatelem, správcem, obmyšleným nebo osobou dohledu, jež může jmenovat či odvolat správce nebo obmyšleného. Zápis zajišťuje správce bez zbytečného odkladu.
Co hrozí firmě ve fondu
Když fond nemá zapsaného žádného skutečného majitele, obchodní korporace mu nesmí vyplatit podíl na zisku a nevyplacený podíl do konce účetního období zaniká. Za fond se také nesmí hlasovat na valné hromadě (§ 53 a § 54).
Vložení firmy: společenská smlouva a manžel
Před vložením obchodního podílu do svěřenského fondu je potřeba zkontrolovat společenskou smlouvu s.r.o. a u majetku ve společném jmění manželů prověřit, zda není nutný souhlas manžela.
Společenská smlouva
Zákon o obchodních korporacích svěřenský fond nezmiňuje. Převod podílu na osobu, která není společníkem, ale obecně podmiňuje souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Jak se to uplatní na vyčlenění do fondu, zákon výslovně neřeší, proto je rozumné smlouvu projít předem. Převody podílů a roli valné hromady shrnuje průvodce s.r.o. od založení po likvidaci.
Společné jmění manželů
V neběžných záležitostech společného jmění jednají manželé společně, nebo jeden se souhlasem druhého. Bez potřebného souhlasu se druhý manžel může dovolat neplatnosti (§ 714). Výslovné pravidlo pro svěřenský fond zákon nemá, vyčlenění firmy ze společného jmění je proto dobré s manželem a s notářem probrat předem.
Ochrání fond majetek před věřiteli
Svěřenský fond chrání majetek před věřiteli jen omezeně, protože věřitel s vykonatelnou pohledávkou může vyčlenění majetku do fondu napadnout odpůrčí žalobou, podle okolností dva až pět let zpětně.
Odpůrčí žalobou se věřitel domáhá, aby soud určil, že jednání dlužníka, které zkrátilo jeho pohledávku, je vůči němu neúčinné (§ 589). Když se správce, zakladatel nebo obmyšlený podílí na úmyslném poškození zakladatelova věřitele, jsou zavázáni společně a nerozdílně (§ 1467).
Lhůty pro odporovatelnost
Jednání v úmyslu zkrátit věřitele lze napadnout až pět let zpětně, pokud druhá strana o úmyslu věděla, a dva roky, pokud o něm vědět musela. Dva roky platí i pro jednání s osobou blízkou a pro bezúplatná jednání (§ 590 a § 591). Věřitel si navíc může lhůtu zajistit výhradou oznámenou přes notáře, exekutora nebo soud.
Jak se fond a výplaty daní
Svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů právnických osob se sazbou 21 % platnou od 1. 1. 2024, vyčlenění majetku se posuzuje jako vklad a výplaty obmyšleným se daní podle toho, zda jdou ze zisku.
Na vyčlenění majetku do fondu se pro daně z příjmů hledí jako na vklad do obchodní korporace (§ 21f zákona o daních z příjmů). Fond se registruje k dani do 15 dnů od vzniku. Protože nemá sídlo, je příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 7.
| Výplata obmyšlenému, který je člověkem | Jak se daní |
|---|---|
| Ze zisku fondu | Příjem z kapitálového majetku, srážková daň 15 % |
| Z majetku, který vložil sám obmyšlený nebo vyjmenovaný příbuzný | Osvobozeno |
| Z majetku vyčleněného pořízením pro případ smrti | Osvobozeno |
| Ostatní plnění z fondu | Ostatní příjem podle § 10 |
Kdy je výplata osvobozená
Osvobozené je plnění obmyšlenému z majetku, který vyčlenil on sám, nebo jeho příbuzný v linii přímé, sourozenec, strýc, teta, synovec, neteř, manžel, manžel dítěte, dítě manžela, rodič manžela nebo manžel rodiče (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 3). Osvobozen je i příjem z majetku vyčleněného pořízením pro případ smrti (§ 4a písm. b)). Fond ale vždy plní nejdřív ze zisku (§ 21c).
Modelový příklad
Modelová čísla: rodiče vložili do fondu podíl ve firmě. Fond má ze svého hospodaření 100 000 Kč zisku. Správce podle statutu vyplatí dceři 300 000 Kč. Protože se nejdřív plní ze zisku, prvních 100 000 Kč je u dcery příjmem z kapitálového majetku a podléhá srážkové dani. Zbylých 200 000 Kč jde z majetku, který vložili rodiče, takže je u dcery osvobozeno.
Kdy svěřenský fond nedává smysl
Svěřenský fond nedává smysl u malého majetku, kde administrativa převáží přínos, při snaze ukrýt majetek před stávajícími věřiteli a tehdy, když chce zakladatel s majetkem dál volně nakládat jako vlastník.
Fond je účetní jednotkou a musí mít aktuální zápisy ve dvou evidencích. Když správce povinnosti vůči evidenci opakovaně neplní, může soud zahájit řízení o zrušení fondu. Kdo chce mít nad firmou dál plnou kontrolu, s fondem narazí, protože sám správcem být nemůže.
Šest chyb při zakládání svěřenského fondu
- Zakladatel jako jediný správce. Zákon vyžaduje vedle něj třetí osobu.
- Spoléhání na ochranu před věřiteli. Vyčlenění lze napadnout odpůrčí žalobou.
- Chybějící zápis do evidence. Bez zápisu fond nevznikne.
- Nezapsaný skutečný majitel. Firma pak fondu nesmí vyplatit podíl na zisku.
- Opomenutý manžel. U společného jmění hrozí dovolání se neplatnosti.
- Nejasný statut. Chybějící podmínky plnění a pravidla pro výměnu správce vedou ke sporům.
Vztahy mezi společníky a další otázky vedení firmy najdete pohromadě v našem průvodci založením a vedením firmy, v oddílu o společnících.
Časté otázky
Komu patří majetek ve svěřenském fondu?
Majetek ve svěřenském fondu nepatří zakladateli, správci ani obmyšlenému, jde o oddělené a nezávislé vlastnictví. Vlastnická práva vykonává správce vlastním jménem na účet fondu. V katastru nemovitostí je proto zapsaný správce s poznámkou, že je svěřenským správcem.
Může být zakladatel zároveň správcem svého fondu?
Ano, ale nikdy sám. Pokud je správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí mít fond ještě dalšího správce, který je třetí osobou, a oba musí jednat společně. Zakladatel si tak fondem nemůže zachovat výlučnou kontrolu nad vloženou firmou.
Kdy svěřenský fond vzniká?
Fond je zřízen, když správce přijme pověření, ale vzniká až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Toto pravidlo platí od 1. 1. 2018. Návrh podává správce u krajského soudu, zápis může provést i notář. Fond zřízený závětí vzniká smrtí zůstavitele.
Ochrání svěřenský fond firmu před věřiteli?
Jen omezeně. Věřitel s vykonatelnou pohledávkou může vyčlenění, které ho zkrátilo, napadnout odpůrčí žalobou, u bezúplatných jednání dva roky zpětně a při úmyslu zkrátit věřitele až pět let. Kdo se na úmyslném poškození věřitele podílí, odpovídá společně a nerozdílně.
Je evidence svěřenských fondů veřejná?
Jen částečně. Údaje o zakladateli, obmyšleném a osobách dohledu se bez jejich souhlasu nezveřejňují a u správce se zveřejňuje jen omezený rozsah údajů. Úplný výpis dostane správce nebo ten, kdo prokáže právní zájem, a přístup mají také soudy a správce daně.
Jak se daní výplaty z fondu dětem?
Výplata ze zisku fondu je u dítěte příjmem z kapitálového majetku se srážkovou daní 15 %. Výplata z majetku, který do fondu vložili rodiče nebo jiní vyjmenovaní příbuzní, je osvobozená, stejně jako výplata z majetku vyčleněného závětí. Fond ale vždy plní nejdřív ze zisku.
Zdroje
- Občanský zákoník, § 1448 až § 1474, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o veřejných rejstřících, evidence svěřenských fondů, zákon č. 304/2013 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o evidenci skutečných majitelů, zákon č. 37/2021 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Svěřenský fond a daně, Finanční správa (financnisprava.gov.cz)
- Zápis do evidence svěřenských fondů, Portál veřejné správy (portal.gov.cz)




