Vácslav Havel byl pražský stavební podnikatel, zakladatel paláce Lucerna a dědeček prezidenta Václava Havla. Narodil se 25. 3. 1861 na Malé Straně, techniku kvůli smrti otce nedostudoval a začínal u dlažeb a kanalizací. Postavil kolem dvaceti nájemních domů, většinu z nich prodal a z výnosu v letech 1907 až 1921 vybudoval Lucernu, první pasážový dům v Praze. Zemřel 6. 9. 1921, jen několik měsíců po jejím dokončení.
Profil sleduje, jak podnikal, na čem vydělal a proč Lucernu stavěl přes válku i finanční potíže. Popisuje také, jak rodinný podnik převzali synové Václav M. a Miloš Havel, kteří postavili Barrandovské terasy a filmové ateliéry, a co se s rodinným majetkem stalo po znárodnění a restituci.
Ve zkratce
- Vácslav Havel se narodil 25. 3. 1861 v Praze a zemřel 6. 9. 1921.
- Začínal jako úředník u pražských dlažeb, titul inženýra dostal až v roce 1917.
- Stavěl nájemní domy, pronajímal je a prodával, celkem jich bylo kolem dvaceti.
- Palác Lucerna stavěl od roku 1907, kino v něm hraje od roku 1909.
- Synové Václav M. a Miloš postavili Barrandovské terasy a filmové ateliéry Barrandov.
- Lucernu po restituci dostali vnuci Václav a Ivan, od roku 2024 ji většinově vlastní skupina BTL.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Celé jméno | Ing. Vácslav Havel, pokřtěn Václav František |
| Narození | 25. 3. 1861, Praha, Malá Strana |
| Úmrtí | 6. 9. 1921, Praha |
| Hrob | Vinohradský hřbitov |
| Manželka | Emilie, rozená Pavelková, sňatek 1891 |
| Synové | Václav M. Havel (1897 až 1979), Miloš Havel (1899 až 1968) |
| Vnuci | Václav Havel (1936 až 2011), Ivan M. Havel (1938 až 2021) |
| Obor | dlažby, zemní stavby, nájemní domy |
| Hlavní dílo | palác Lucerna, 1907 až 1921 |
| Další firma | Lucernafilm, založen 1912 |
| Rodinné sídlo | Havlov u Tišnova, postaveno 1908 |
Mlynářský rod a nedokončená technika
Havlovi pocházeli ze staré smíchovské mlynářské rodiny. Otec Vácslav Julius podle Biografického slovníku českých zemí pracoval u státních drah, podle Encyklopedie Prahy 2 vážil vagony na nádraží. Vácslav chodil na reálku v Ječné ulici a v letech 1880 až 1884 studoval pozemní stavitelství na české technice. Po otcově smrti v roce 1884 musel školu z existenčních důvodů opustit.
Nastoupil jako technický úředník na pražský městský hospodářský úřad. Rýsoval plány dlažeb a kanalizací, sestavoval rozpočty a dozoroval dělníky, kteří dláždili ulice kolem Václavského náměstí. Titul inženýra mu byl přiznán až v roce 1917, čtyři roky před smrtí.
Mladočech a Národní divadlo
Politicky měl nejblíž k mladočechům a později k národní demokracii. Byl členem správní rady Pražské akciové tiskárny, která vydávala Národní listy, a mezi jeho známé patřili Karel Kramář a Alois Rašín. V roce 1891 se v Tišnově oženil s Emilií Pavelkovou z Bystřice nad Pernštejnem, dcerou obchodníka a hostinského. Jejich první syn zemřel v den narození v roce 1895.
Kanalizace v Lomnici a kluziště
V roce 1887 založil vlastní stavební firmu a o rok později získal první velkou zakázku, kanalizaci a dlažbu v Lomnici nad Popelkou. V soupisu pražských obyvatel byl veden jako inženýr a podnikatel dlažeb a zemních staveb. Koncem 80. let 19. století postavil s kamarádem první umělé kluziště v Praze, na dnes už neexistujícím Primátorském ostrově.
Postav, pronajmi, prodej
Protože neměl dokončené studium ani stavitelské oprávnění, spolupracoval se staviteli, kteří je měli, hlavně s Josefem Čámským a Františkem Niklasem. Podle vzpomínek syna vymýšlel a rýsoval plány sám, praktickou stavbu měli na starosti společníci. Stavěl v asanované části Starého Města a Josefova i na Novém Městě, například v Haštalské, Resslově, Žitné nebo Na Zderaze.
Obchodní model byl jednoduchý. Skupoval volné parcely v centru, stavěl nájemní domy a pronajímal je. Dům prodal, až když byl plně obsazený a vynášel aspoň 4,5 procenta z prodejní ceny. Takto postavil podle historika architektury Zdeňka Lukeše asi osmnáct domů, podle Encyklopedie Prahy 2 téměř dvě desítky.
Dům U Dvou tisíc
V letech 1904 a 1905 postavil na dnešním Rašínově nábřeží secesní dům U Dvou tisíc. Podle architekta Jana E. Kouly zvýšil komfort bydlení a jeho průčelí bylo poprvé komponované funkčně. Rodina se do něj nastěhovala 15. 5. 1905 a později v něm vyrůstali vnuci Václav a Ivan. Byl to jediný dům, který si Havel ponechal, ostatní prodal, aby zaplatil Lucernu.
Zběšičky a Havlov
Na přelomu století krátce vlastnil jihočeský velkostatek Zběšičky, kde se v roce 1897 narodil syn Václav M. V roce 1908 dal postavit letní rodinné sídlo Havlov u Žďárce nedaleko Tišnova. Koncem 50. let byl Havlov převeden na místní národní výbor za odhadní cenu 70 000 Kčs, kterou rodina nikdy nedostala. Dnes v něm funguje hotel jiného vlastníka.
Palác Lucerna
Záměr velkého víceúčelového domu se rodil od roku 1905. Havel koupil starý Bělského palác ve Vodičkově ulici s přilehlým domem a inspiroval se pasážemi a obchodními domy, které s manželkou viděli na cestách po Evropě. Díky Emiliinu nemalému věnu měla rodina další zdroj peněz. Stavební povolení vydal magistrát 16. 9. 1907.
Jméno vymyslela podle vzpomínek syna manželka Emilie. Při pohledu na návrh fasády řekla, že je to jako velká lucerna, a Vácslav to přijal. Líbilo se mu, že jde o české slovo, které vysloví i cizinec. Podle Českého rozhlasu počítal s tím, že kultura a restaurace zaberou 30 % plochy, ateliéry a byty dalších 30 %, obchody 23 % a kanceláře 17 %.
Dvě etapy a válka
První část do Vodičkovy ulice vznikala do let 1910 a 1911, část budovy se užívala od roku 1909. V roce 1912 mohl Havel přikoupit zahradu Aehrenthalského paláce ve Štěpánské a v roce 1913 začala druhá etapa. Spojením obou ulic vznikl první pasážový dům v Praze. Stavbu brzdila první světová válka, finanční potíže a průtahy stavebního úřadu. Velký sál se otevřel 25. 12. 1920.
Výzdoba a pasáž
Nápis Lucerna do štítu navrhla Havlova kancelář se sochařem Václavem Prokopem, který dělal i sochařskou a štukatérskou výzdobu. Na stavbě se podíleli také Čeněk Vořech, Josef Wenig nebo Jaroslav Horejc, autorem fasády do Vodičkovy byl pravděpodobně Osvald Polívka. Havel plánoval širokou pasáž z Vodičkovy do dolní části Štěpánské s nejdražšími obchody. Pozdější pasáže Hvězda a U Nováků k Lucerně jen navázaly.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1861 | Narození na Malé Straně |
| 1884 | Smrt otce, konec studia |
| 1887 | Vlastní stavební firma |
| 1891 | Sňatek s Emilií Pavelkovou |
| 1905 | Dům U Dvou tisíc, záměr Lucerny |
| 1907 | Stavební povolení Lucerny |
| 1909 | Otevření kina Lucerna |
| 1912 | Založení Lucernafilmu |
| 1917 | Titul inženýra |
| 1920 | Otevření Velkého sálu |
| 1921 | Dokončení Lucerny a smrt |
Železobeton, kino a kabaret
Lucerna patří podle dostupných zdrojů k prvním železobetonovým stavbám v Praze. Velký sál je založený do čtrnáct metrů hluboké jámy a sedmipodlažní rámová konstrukce má neobvykle velká rozpětí. Technické řešení navrhl podle Biografického slovníku Stanislav Bechyně, další zdroje uvádějí i jiné stavitele. Lucerna byla také pravděpodobně první pražskou stavbou s obytnými střešními terasami.
Kino Lucerna se otevřelo 3. 12. 1909 a patří k nejstarším dosud fungujícím kinům v Evropě. Havel měl koncesi hostinskou, kabaretní i kinematografickou. V kabaretu hráli Vlasta Burian, Karel Hašler i Voskovec s Werichem a ve Velkém sále vystupovali Ema Destinnová, Josephine Bakerová nebo Louis Armstrong. Mramorový sál slouží tanečním kurzům od roku 1921.
Smrt po dokončení
Vácslav Havel zemřel 6. 9. 1921, několik měsíců po dokončení svého životního díla. Na pracovním stole mu zůstalo křišťálové těžítko s nápisem Shovívavost a láska. Nad schodištěm do Velkého sálu stojí jeho busta od Jana Štursy, odhalená v roce 1921. Byl stoupencem teosofie a pod pseudonymem Atom napsal spiritistický spis Kniha života. V Družstvu Národního divadla spravoval hospodaření a přezdívalo se mu ministr financí Národního divadla.
Kino, rozhlas a páternoster
V Lucerně sídlil i začínající český rozhlas a podle webu paláce tu byl u nás poprvé uveden zvukový kinematograf. Palác má dodnes funkční páternoster. Soukromá promítací místnost Miloše Havla slouží od roku 2013 jako veřejný malý sál kina s 51 místy. Kulturní památkou je Lucerna od roku 1976 spolu s paláci Rokoko a Ledový palác.
Syn Václav M. Havel a Barrandov
Po smrti otce převzali rodinný podnik synové. Václav M. Havel podnikl v roce 1923 cestu do USA včetně Kalifornie. Podle vlastních pamětí se při stavbě Barrandovských teras inspiroval vyhlídkovou restaurací Cliff House. Terasy se otevřely v roce 1929 a podle Deníku na ně za první dva dny přišlo asi 50 000 lidí.
Kolem nich vznikla vilová čtvrť Barrandov se sloganem Za Prahou a přece v Praze, jejím znakem se stal trilobit. Pár dní po únoru 1948 mu zástupci krajského výboru KSČ oznámili převzetí majetku včetně Teras. Václav M. Havel pak pracoval jako poradce národního správce a později jako provozní v tělovýchovných organizacích.
Miloš Havel a filmové ateliéry
Mladší syn Miloš vedl od roku 1917 z pověření otce kino Lucerna a od roku 1918 byl spolumajitelem Lucernafilmu. V roce 1920 založil s Juliem Schmittem filmovou společnost A-B. S bratrem postavil v letech 1931 až 1933 díky půjčce se státní zárukou ateliéry na Barrandově, tehdy největší a nejmodernější filmovou výrobnu ve střední Evropě. První natáčecí den byl 25. 1. 1933.
Za protektorátu musel pod nacistickým tlakem prodat akcie A-B, ateliéry převzala firma Prag-Film. Lucernafilm mu zůstal a pomohl řadě umělců, například Janu Drdovi nebo Olze Scheinpflugové. Řízení před mimořádným lidovým soudem bylo zastaveno, vinným z kolaborace byl uznán až v roce 1950 podle malého retribučního dekretu. V roce 1952 emigroval a zemřel v roce 1968 v Mnichově.
Emigrace do Mnichova
V roce 1949 se pokusil utéct přes hranice a byl zadržen, dostal dva roky vězení a konfiskaci majetku včetně vily na Barrandově. Ve výkonu trestu podepsal spolupráci s StB, které se pak snažil vyhýbat. V srpnu 1952 se mu útěk do Rakouska podařil. Od roku 1955 žil v Mnichově, kde založil Lucerna-Film GmbH, vedl restaurace a nakonec květinářství. Pohřben je v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.
Znárodnění a restituce
Barrandovské ateliéry zestátnil dekret o kinematografii už v srpnu 1945, původním majitelům se nikdy nevrátily. Lucernu znárodnili podle většiny zdrojů v roce 1948, podle webu paláce až v roce 1952. Za komunismu chátrala a v roce 1988 byl její stav katastrofální. V restituci ji na počátku 90. let získali vnuci Václav a Ivan Havlovi a rozdělili si ji napůl.
Ivan převedl svou polovinu na manželku Dagmar. Václav Havel prodal v roce 1997 svou půlku firmě C.H.R. ze skupiny Chemapol za 200 milionů korun. Ta ji v roce 1999 prodala Dagmar Havlové za 145 milionů. Následovaly roky sporů s konkurzním správcem, které v roce 2016 ukončil Nejvyšší soud: celá Lucerna patří Dagmar Havlové.
Barrandovské terasy
Barrandovské terasy získali bratři Havlové v restituci v roce 1992. Ivan převedl podíl na manželku Dagmar, Václav na svou druhou manželku Dagmar Havlovou, rozenou Veškrnovou, která pak podíl švagrové odkoupila. Areál byl vložen do akciové společnosti, jejíž většinový podíl koupil v roce 2003 nejmenovaný kupec.
Lucerna dnes
V červnu 2024 vložila Dagmar Havlová Lucernu do společnosti Palác PL a 75 % prodala skupině BTL podnikatele Jana Vilda za téměř miliardu korun. Čtvrtinu si ponechala a palác dál vede, výnos má jít na rekonstrukci. Lucerna je od roku 2017 národní kulturní památkou. V pasáži visí socha Kůň od Davida Černého. Jak dnes v Praze staví jiný developer, popisuje profil Radima Passera.
Šest omylů o Vácslavu Havlovi
U rodiny, kde se tři muži jmenovali Václav, se chyby dělají snadno.
- Lucernu postavil prezident nebo jeho otec. Postavil ji dědeček Vácslav, otec Václav M. postavil Barrandovské terasy.
- Vácslav je překlep. Jde o dobový pravopis, který se u něj běžně zachovává.
- Barrandov založil Vácslav Havel. Zemřel v roce 1921, deset let před stavbou ateliérů.
- Miloš Havel byl otcem prezidenta. Byl jeho strýcem.
- Lucerna patří vdově po prezidentovi. Dagmar Havlová, která ji vede, je vdova po Ivanu Havlovi, a většinu dnes drží BTL.
- Lucerna je první železobetonová stavba u nás. Zdroje ji doložitelně řadí jen mezi první v Praze.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo postavil palác Lucerna?
Stavební podnikatel Vácslav Havel, dědeček prezidenta Václava Havla, v letech 1907 až 1921.
Kdo vlastní Lucernu dnes?
Od června 2024 společnost Palác PL, ve které má 75 % skupina BTL Jana Vilda a 25 % Dagmar Havlová.
Byl Vácslav Havel dědeček Václava Havla?
Ano. Jeho syn Václav M. Havel byl otcem prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana.
Kdo postavil Barrandovské terasy?
Syn Vácslava, Václav M. Havel. Terasy se otevřely v roce 1929.
Za kolik prodal Václav Havel polovinu Lucerny?
V roce 1997 za 200 milionů korun firmě C.H.R. ze skupiny Chemapol.
Kdy se otevřelo kino Lucerna?
3. prosince 1909. Patří k nejstarším dosud fungujícím kinům v Evropě.
Zdroje
- Heslo Václav (Vácslav) Havel, Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AV ČR (hiu.cas.cz)
- Historie paláce, Palác Lucerna (lucerna.cz)
- Rodina Václava Havla, Knihovna Václava Havla (vaclavhavel.cz)
- Heslo Miloš Havel, Biografický slovník českých zemí (hiu.cas.cz)
- Havlová prodala většinový podíl v Lucerně, ČTK (ceskenoviny.cz)
