Založení a vedení firmy: živnost, s.r.o., podpisy, smlouvy a datová schránka

Založení a vedení firmy se skládá z úkonů, které se dělají jednou za čas, a proto se na jejich pravidla snadno zapomene. Kdo za firmu smí podepsat, jak ověřit dodavatele, co dělat se zprávou v datové schránce nebo jaký obor živnosti zvolit pro e-shop. Tenhle průvodce řadí praktické články podnikmag.cz podle toho, kdy je podnikatel obvykle potřebuje, a u každé oblasti shrnuje, kde se nejčastěji chybuje.

Ve zkratce

  • Volná živnost se ohlašuje s konkrétními obory. Pro prodej nakoupeného zboží je typicky relevantní obor 48, pro tvorbu webů a aplikací obor 56, pro správu reklamy obor 66.
  • Kdo jedná jménem s.r.o. před jejím zápisem do rejstříku, je z tohoto jednání zavázán sám. Společnost může účinky převzít do tří měsíců od svého vzniku.
  • Prokurista zastupuje firmu při provozu závodu, ale nemovitost smí prodat nebo zatížit jen tehdy, když to prokura výslovně uvádí.
  • IČO a DIČ jsou různé údaje a samotné DIČ nedokazuje, že je dodavatel plátcem DPH.
  • Zpráva od úřadu v datové schránce je doručena přihlášením oprávněné osoby, jinak zpravidla desátým dnem od dodání.
  • Smlouva s externistou má popsat výstup, předání, cenu a licenci. Název „smlouva o spolupráci“ sám nic z toho neřeší.

Přehled článků podle oblasti

Tabulka slouží jako rozcestník. Vlevo je oblast podnikání, uprostřed článek a vpravo otázka, na kterou odpovídá.

Oblast Článek Na co odpovídá
Založení Jak založit s.r.o. Postup od notáře po zápis do rejstříku a co udělat po vzniku
Založení OSVČ, nebo s.r.o. Ručení, daně, odvody a administrativa ve srovnání
Založení Akciová společnost, nebo s.r.o. Kapitál, orgány, převod akcií a audit
Založení Převod živnosti na s.r.o. Vklad nebo prodej závodu, DPH a zaměstnanci
Založení Volná živnost pro e-shop a online služby Které obory zvolit podle toho, co skutečně dodáváte
Založení Jednání za s.r.o. před vznikem Kdo zaplatí objednávky podepsané před zápisem do rejstříku
Založení Evidence skutečných majitelů Co ověřit u vlastní s.r.o. a kdy kontrolu zopakovat
Založení Sídlo firmy a virtuální sídlo Souhlas vlastníka, sídlo v bytě a finanční úřad
Zastupování Prokurista versus jednatel Kdo smí podepsat smlouvu a kde má prokura hranice
Zastupování Smlouva o výkonu funkce jednatele Odměna, odvody a odpovědnost jednatele
Zastupování Změna jednatele Rozhodnutí, doklady a zápis do rejstříku
Zastupování Zákaz konkurence jednatele Co jednatel nesmí a co hrozí při porušení
Zastupování Odpovědnost jednatele za škodu Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek
Společníci Převod obchodního podílu Smlouva, souhlas valné hromady, daně a zápis
Společníci Valná hromada s.r.o. Jak ji svolat, jaké většiny platí a kdy stačí per rollam
Společníci Podíl na zisku Kdy lze zisk vyplatit a jak se daní
Společníci Půjčka od společníka a příplatek Jak financovat s.r.o. a jak peníze vrátit
Společníci Vyloučení a vystoupení společníka Jak se společníci rozcházejí a vypořádací podíl
Společníci Smrt společníka nebo jednatele Dědění podílu a kdo firmu řídí
Společníci Fúze dvou s.r.o. Postup sloučení, věřitelé a daně
Obchodní partneři IČO a DIČ Rozdíl mezi údaji a jak ověřit dodavatele i plátce DPH
Smlouvy Smlouva s freelancerem Zadání, předání, odměna a autorská práva
Smlouvy Dohoda o mlčenlivosti Co chránit, komu podklady ukázat a jak nastavit pokutu
Smlouvy Smluvní pokuta Jak ji sjednat a kdy ji soud sníží
Smlouvy Smlouva o dílo Cena, předání a vady díla
Smlouvy Objednávka a potvrzení Kdy je smlouva mezi firmami uzavřená
Smlouvy Veřejné zakázky Zakázky malého rozsahu, kvalifikace a registr smluv
Smlouvy Obchodní zastoupení Provize, výhradnost a odměna po skončení
Smlouvy Vady zboží mezi podnikateli Prohlídka, včasné oznámení vady a práva kupujícího
Smlouvy Plná moc za firmu Kdy ověřit podpis a jak zastoupit firmu na úřadech
Ochrana Nekalá soutěž Co je zakázané a jak se bránit
Ochrana Autorská práva k webu a logu Komu patří dílo od grafika, agentury nebo zaměstnance
Provoz AI Act pro firmy Povinnosti firem, které používají umělou inteligenci
Smlouvy Nájem prostor k podnikání Výpověď, kauce a náhrada za zákaznickou základnu
Smlouvy Švarcsystém Kdy spolupráce na IČO nestačí a jde o závislou práci
Provoz GDPR v malé firmě Co musí splnit podnikatel, který zpracovává osobní údaje
Web a e-shop Cookies na webu Kdy je nutný souhlas a jak má vypadat lišta
Web a e-shop Newsletter a obchodní sdělení Komu smíte posílat obchodní e-maily
Web a e-shop Přístupnost e-shopu Povinnost od 2025 a výjimka pro mikropodniky
Web a e-shop GPSR pro e-shopy Povinné údaje o výrobku v nabídce
Provoz Kybernetická bezpečnost (NIS2) Koho se týká nový zákon a co dělat
E-shop Obchodní podmínky e-shopu Povinné informace, odstoupení, reklamace a tlačítko od roku 2027
E-shop Reklamace v e-shopu Co musí prodejce udělat a do kdy
E-shop Ceny a slevy Nejnižší cena za 30 dní a pokuty ČOI
Provoz Evidence tržeb od 2027 Kdo musí evidovat a jak funguje EET 2.0
Značka Ochranná známka Jak zapsat známku a proč nestačí název firmy
Úřady Fikce doručení do datové schránky Kdy je zpráva doručená a jak lhůtu spočítat
Provozovna Potravinářský průkaz Co zůstalo povinné po jeho zrušení
Povinnosti Účetní závěrka ve sbírce listin Do kdy ji uložit a co hrozí, když chybí
Ukončení Likvidace s.r.o. Postup od rozhodnutí společníků po výmaz

Založení: živnost, nebo s.r.o.

Na začátku podnikání se řeší dvě věci, které spolu souvisejí jen volně. Oprávnění říká, co smíte dělat, právní forma říká, kdo za závazky odpovídá. Ani jedno samo neřeší daně, DPH ani smluvní vztahy s klienty. Každou otázku je proto potřeba vyřešit zvlášť a v pořadí, ve kterém na ni narazíte.

Živnost, nebo firma

Živnostník ručí za dluhy z podnikání osobně, společník s.r.o. jen do výše nesplaceného vkladu. Firma zato platí daň 21 % a při výplatě podílu na zisku dalších 15 % a vždy vede účetnictví. Podrobné srovnání najdete v článku o tom, kdy se vyplatí živnost a kdy firma, postup založení v článku o tom, jak založit s.r.o..

Obory volné živnosti podle skutečné činnosti

Volná živnost má jeden úřední název, ale ohlašují se v ní konkrétní obory činnosti podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Pro nákup a další prodej zboží je typicky relevantní obor 48, Velkoobchod a maloobchod. Tvorba webů a aplikací spadá pod obor 56 a správa reklamy pod obor 66. Obecné slovo „e-shop“ ani „online agentura“ obor neurčuje. Jak postupovat u kombinovaných zakázek, vysvětluje článek o výběru oborů volné živnosti.

Obecný obor poradenství nepokrývá regulované profese. Právní služby, daňové poradenství nebo vedení účetnictví pro jiné mají vlastní pravidla, takže je nelze schovat pod slovo „konzultace“. Když nabídka do takové oblasti zasahuje, ověřte potřebné oprávnění ještě před první smlouvou.

Objednávky před zápisem s.r.o.

Společnost s ručením omezeným vzniká až zápisem do obchodního rejstříku, ne podpisem u notáře. Podle § 127 občanského zákoníku lze jejím jménem jednat už předtím, ale kdo tak jedná, je z jednání oprávněn a zavázán sám. Jedná-li víc lidí, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Společnost může účinky převzít do tří měsíců od svého vzniku a musí to dát dalším zúčastněným najevo.

Nápis „s.r.o. v založení“ na objednávce tedy osobní závazek neodstraňuje. Seznam jednání před vznikem a hlídání tříměsíční lhůty rozebírá článek o jednání za s.r.o. před jejím vznikem.

Skutečný majitel není automaticky jednatel

Zákon o evidenci skutečných majitelů považuje za skutečného majitele obchodní korporace mimo jiné osobu s podílem nebo hlasovacími právy větší než 25 %, s právem na víc než 25 % zisku nebo s rozhodujícím vlivem. Jednatel bez podílu jím být nemusí a čtyři společníci po přesně 25 % hranici nepřekračují. Veřejná část evidence navíc nyní není volně přístupná, takže vlastní zápis se ověřuje přihlášením. Postup kontroly najdete v článku o evidenci skutečných majitelů u vlastní s.r.o..

Sídlo a přechod ze živnosti

K zápisu sídla s.r.o. je potřeba souhlas vlastníka prostor s úředně ověřeným podpisem, nejvýš tři měsíce starý. Virtuální sídlo je legální, plátce DPH ale musí finančnímu úřadu uvést, kde firmu skutečně řídí. Podrobnosti rozebírá článek o sídle firmy a virtuálním sídle.

Živnostenské oprávnění na s.r.o. převést nelze, podnikání se ale dá přesunout vkladem nebo prodejem obchodního závodu, který není pro DPH zdanitelným plněním. Cesty porovnává článek o převodu živnosti na s.r.o.. Kdy místo s.r.o. zvolit akciovou společnost, vysvětluje srovnání a.s. a s.r.o..

Když společník odchází

Podíl lze převést na jiného společníka volně, na třetí osobu se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Smlouva musí mít úředně ověřené podpisy a příjem z prodeje podílu drženého přes pět let je u fyzické osoby osvobozený. Podrobnosti rozebírá článek o převodu obchodního podílu.

Společníci, valná hromada a zisk

O zásadních věcech s.r.o. rozhoduje valná hromada. Svolává ji jednatel písemnou pozvánkou nejméně 15 dní předem a řádnou účetní závěrku musí projednat do 6 měsíců od konce účetního období. Změna společenské smlouvy potřebuje dvě třetiny hlasů všech společníků a notářský zápis. Rozhodovat lze i per rollam, pokud to společenská smlouva nevylučuje. Postup popisuje článek o valné hromadě s.r.o..

Zisk lze rozdělit jen na základě schválené účetní závěrky a po kapitálovém testu a testu insolvence. Z podílu společníka se sráží daň 15 % a pojistné se z něj neplatí. Podrobnosti rozebírá článek o výplatě podílu na zisku.

Když firma potřebuje peníze od společníků, může si od nich půjčit, přijmout příplatek mimo základní kapitál, nebo kapitál zvýšit. Zápůjčka je dluh s úroky, příplatek vrací jen valná hromada a zvýšení kapitálu vyžaduje notáře. Cesty porovnává článek o půjčce od společníka a příplatku.

Když se společníci rozcházejí, lze odejít převodem podílu, dohodou, vystoupením ze zákonných důvodů nebo přes soud. Bez soudu lze vyloučit jen společníka v prodlení s vkladem, jak popisuje článek o vyloučení a vystoupení společníka. Co se stane s firmou po smrti společníka nebo jednatele a jak se na to připravit, vysvětluje článek o smrti společníka nebo jednatele.

Majitel dvou firem je může spojit fúzí sloučením. Fúze je účinná zápisem do rejstříku a věřitelé mají od roku 2024 na žádost o zajištění 3 měsíce od zveřejnění projektu, jak vysvětluje článek o fúzi dvou s.r.o..

Kdo smí za firmu podepsat

Jednatel je statutárním orgánem s.r.o. a vede její obchodní záležitosti. Prokurista statutárním orgánem není. Podle § 450 občanského zákoníku ho prokura zmocňuje k jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro která by jinak byla potřeba zvláštní plná moc. Nemovitost ale smí prodat nebo zatížit jen tehdy, když je to v prokuře výslovně uvedeno.

Před podpisem důležité smlouvy proto nestačí vidět jméno ve výpisu. Přečtěte i způsob jednání, protože dva jednatelé mohou jednat samostatně, nebo jen společně. Interní schvalovací limit firmy přitom vůči třetím osobám neplatí. Kontrolní tabulku pro jednotlivé situace obsahuje článek o tom, kdo může podepsat smlouvu za firmu.

Aby jednatel mohl dostávat odměnu, potřebuje písemnou smlouvu o výkonu funkce schválenou valnou hromadou, jinak funkci vykonává zdarma. Z odměny se platí zdravotní pojištění vždy a sociální od rozhodného příjmu. Co smlouva musí obsahovat, vysvětluje článek o smlouvě o výkonu funkce jednatele.

Nového jednatele volí valná hromada a funkce vzniká jejím rozhodnutím. Zápis do obchodního rejstříku je ale nutné podat bez zbytečného odkladu, s ověřeným souhlasem jednatele a jeho čestným prohlášením. Postup popisuje článek o změně jednatele a zápisu do rejstříku. Po dobu funkce jednatel nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, pokud společenská smlouva neurčí jinak, jak vysvětluje článek o zákazu konkurence jednatele.

Jednatel neodpovídá za výsledek obchodu, ale za to, zda rozhodoval informovaně a loajálně. Ve sporu ale musí svůj postup prokázat sám a předem sjednané omezení odpovědnosti neplatí. Podrobnosti rozebírá článek o odpovědnosti jednatele za škodu.

Ověření obchodního partnera

IČO identifikuje subjekt v registrech, DIČ slouží pro daňové účely. Přidat před IČO písmena CZ a výsledek považovat za DIČ není spolehlivý postup. Od roku 2024 navíc část živnostníků DIČ vůbec nemá, protože zanikla registrační povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Chybějící DIČ u drobného dodavatele proto samo nic nedokazuje.

Identitu firmy ověříte podle IČO v systému ARES, status plátce DPH v Registru DPH Finanční správy a zahraniční VAT ID v systému VIES. Ke každé kontrole si uložte datum. Kompletní postup před schválením faktury popisuje článek o rozdílu mezi IČO a DIČ. Vystavení faktur, DPH a vymáhání dluhů shrnuje samostatný průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.

Smlouvy s externisty a ochrana informací

Malé firmy často pracují s dodavateli na IČO: grafiky, programátory, copywritery nebo správci kampaní. Tři otázky se přitom zaměňují. Co přesně si objednáváte, co smí dodavatel s vašimi informacemi dělat a zda nejde ve skutečnosti o zaměstnání.

Zadání, předání a licence

Pod nadpisem „smlouva o spolupráci“ může být smlouva o dílo, příkaz, licence nebo jejich kombinace. Rozhoduje obsah. Dobrá objednávka popisuje výstup, podklady, počet kol připomínek, způsob předání, cenu a to, jak smíte výsledek používat. Zaplacení grafiky totiž samo neznamená libovolné užití. Vzorové body zadání najdete v článku o smlouvě s freelancerem.

Dohoda o mlčenlivosti

NDA má vymezit chráněné informace, povolený účel jejich použití, okruh osob a postup po skončení spolupráce. Samotná vysoká smluvní pokuta nepomůže, když není jasné, co je tajné. Pozor na § 2050 občanského zákoníku: je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody z porušení povinnosti, ke kterému se pokuta vztahuje, pokud si strany nedohodnou něco jiného. Jak dohodu nastavit, vysvětluje článek o dohodě o mlčenlivosti před spoluprací.

Kdy externista není dodavatel

Když člověk pracuje podle rozpisu směn, dostává průběžné pokyny a vystupuje jménem firmy, jde o znaky závislé práce a obchodní smlouva ani živnostenský list na tom nic nemění. Rozdíl mezi samostatnou zakázkou a skrytým zaměstnáním ukazuje článek o švarcsystému v malé firmě. Pokud má jít o zaměstnání, navazuje na něj náš průvodce zaměstnáváním lidí.

Smluvní pokuta a nájem prostor

Smluvní pokutu lze požadovat bez prokazování škody, soud ji ale může na návrh dlužníka snížit, pokud je v konkrétním případě nepřiměřená. Pravidla shrnuje článek o smluvní pokutě mezi podnikateli. U nájmu kanceláře nebo provozovny neplatí ochrana jako u bytu, kauci ani zvyšování nájemného zákon neomezuje, jak vysvětluje článek o nájmu prostor k podnikání.

Smlouva o dílo, plná moc, nekalá soutěž a AI

U zakázek na zhotovení platí pravidla smlouvy o dílo: pevnou cenu nelze jednostranně zvýšit a právo na cenu vzniká dokončením a předáním, jak vysvětluje článek o smlouvě o dílo mezi podnikateli. Kdo za firmu jedná na základě zmocnění, potřebuje správnou formu, podrobnosti rozebírá článek o plné moci za firmu.

Proti napodobování, klamavé reklamě nebo zlehčování chrání pravidla o nekalé soutěži. Firmy, které používají umělou inteligenci, musí podporovat AI gramotnost zaměstnanců a označovat deep fake, jak shrnuje článek o povinnostech podle AI Actu.

Mezi firmami platí u vad zboží přísnější pravidla než u spotřebitele. Kupující musí zboží prohlédnout a vadu oznámit bez zbytečného odkladu, jinak ztrácí právo odstoupit od smlouvy. Podrobnosti rozebírá článek o vadách zboží mezi podnikateli.

Smlouva mezi firmami často vzniká potvrzením objednávky. Potvrzení s nepodstatnou odchylkou platí, pokud ho objednatel hned neodmítne, jak vysvětluje článek o objednávce a jejím potvrzení. Kdo prodává přes externí obchodníky, měl by znát pravidla pro výpovědní doby a odměnu po skončení, které popisuje článek o smlouvě o obchodním zastoupení.

Kdo si nechá udělat web nebo logo od agentury, nezíská autorská práva, ale jen licenci. Bez licenční smlouvy je nevýhradní a omezená účelem zakázky. Co do smlouvy patří, popisuje článek o autorských právech k webu a logu.

O zakázky obcí a úřadů se mohou ucházet i malé firmy. Zakázky malého rozsahu do 3 mil. Kč u služeb a 9 mil. Kč u staveb se zadávají mimo řízení, jak vysvětluje článek o veřejných zakázkách pro malé firmy. E-shop musí u slevy uvádět nejnižší cenu za 30 dní a počítat z ní procenta, jak popisuje článek o uvádění cen a slev.

Úřední komunikace: datová schránka

Firma má datovou schránku ze zákona a úřady do ní doručují přednostně. Podle § 17 zákona č. 300/2008 Sb. je dokument doručen přihlášením osoby, která k němu má přístup. Když se nikdo nepřihlásí, považuje se za doručený posledním dnem desetidenní lhůty od dodání, pokud jiný předpis náhradní doručení nevylučuje. Stejný princip platí pro poštovní datové zprávy mezi firmami.

Doručení ale není termín pro odpověď. Lhůtu pro odvolání, doplnění nebo zaplacení je potřeba spočítat podle konkrétního dokumentu. Ve firmě se vyplatí určit, kdo schránku kontroluje a kdo ho zastupuje během dovolené. Modelový výpočet s víkendem najdete v článku o fikci doručení do datové schránky.

Osobní údaje a e-shop

Každá firma, která má zákazníky nebo zaměstnance, zpracovává osobní údaje. Souhlas ale nepotřebuje ke všemu a pověřence malá firma obvykle nemá. Co povinné je, shrnuje článek o ochraně osobních údajů v malé firmě. E-shopy navíc potřebují obchodní podmínky s povinnými informacemi pro spotřebitele a od 1. ledna 2027 tlačítko pro odstoupení od smlouvy, jak vysvětluje článek o obchodních podmínkách e-shopu.

Reklamace, evidence tržeb a značka

E-shop musí reklamaci spotřebitele potvrdit a vyřídit do 30 dnů, postup popisuje článek o reklamaci v e-shopu. Od 1. ledna 2027 se vrací evidence tržeb pro všechny kontaktní platby včetně karet, podrobnosti shrnuje článek o evidenci tržeb od 2027. Název firmy v rejstříku nechrání značku jako zapsaná ochranná známka.

Cookies, newsletter, přístupnost a bezpečnost výrobků

Web smí mimo technicky nezbytné cookies ukládat jen se souhlasem, lišta musí mít tlačítko Odmítnout, jak vysvětluje článek o cookies na webu. Obchodní e-maily lze posílat se souhlasem nebo vlastním zákazníkům, i u firem, podrobnosti rozebírá článek o newsletteru a obchodních sděleních.

Od června 2025 musí být e-shopy mimo mikropodniky přístupné lidem se zdravotním postižením, jak popisuje článek o přístupnosti e-shopu. Každá nabídka výrobku musí obsahovat údaje o výrobci a bezpečnostní informace podle nařízení GPSR, jak shrnuje článek o povinných údajích o výrobku podle GPSR. Firmy s regulovanou službou se musely ohlásit podle nového zákona, jak vysvětluje článek o kybernetické bezpečnosti.

Provozovna a stará pravidla

Část povinností, které se v provozovnách tradují, už neplatí. Typickým příkladem je potravinářský neboli zdravotní průkaz, který byl zrušen bez náhrady od 1. července 2023. Zůstává ale povinnost poučit pracovníky o hygieně potravin a posoudit zdravotní způsobilost podle skutečné práce. Co přesně opravit v náborovém seznamu, vysvětluje článek o potravinářském průkazu a tom, co zůstalo povinné.

Obecně platí, že firemní šablony a nástupní seznamy stárnou rychleji než zákony, ze kterých vycházejí. Jednou za čas je projděte a u každé položky si ověřte, podle jakého předpisu ji požadujete.

Účetní závěrka a ukončení firmy

Každá s.r.o. ukládá účetní závěrku do sbírky listin, nejpozději do 12 měsíců od konce účetního období. Malé a mikro firmy bez auditu nemusí zveřejnit výkaz zisku a ztráty. Za chybějící závěrky hrozí pokuty a při opakovaném neplnění i zrušení firmy soudem, jak vysvětluje článek o účetní závěrce ve sbírce listin.

Když firma skončí, zruší ji společníci s likvidací dvoutřetinovou většinou u notáře. Likvidátor vyzve věřitele, vyrovná dluhy a rozdělí zůstatek, k výmazu je potřeba souhlas finančního úřadu. Kroky a lhůty shrnuje článek o likvidaci s.r.o..

Šest chyb, které se při vedení firmy opakují

Následující chyby nevznikají z neznalosti zákona, ale z toho, že se úkon dělá poprvé nebo po dlouhé době.

  1. Objednávka „za firmu“ před zápisem do rejstříku bez vědomí, že zavazuje toho, kdo ji podepsal.
  2. Kontrola podpisu jen podle funkce na vizitce. Rozhoduje výpis z rejstříku a způsob jednání.
  3. DIČ vyrobené z IČO v zahraničním formuláři nebo v kartě dodavatele.
  4. Smlouva o spolupráci bez popisu výstupu a licence. Spor pak vzniká při předání nebo při dalším použití díla.
  5. Datová schránka bez odpovědné osoby. Zpráva se doručí i během dovolené a lhůty běží.
  6. Zastaralé požadavky v provozovně, například potravinářský průkaz místo skutečného zaškolení.

Časté otázky

Potřebuji pro e-shop zvláštní živnost?

Pro prodej nakoupeného běžného zboží je typicky relevantní obor 48 volné živnosti, Velkoobchod a maloobchod. Internetový prodej sám zvláštní obor nevytváří. U vlastní výroby nebo regulovaného sortimentu je potřeba ověřit další oprávnění.

Kdo platí objednávky podepsané před vznikem s.r.o.?

Ten, kdo je jménem budoucí společnosti podepsal. Společnost může účinky jednání převzít do tří měsíců od svého vzniku a musí to dát dalším zúčastněným najevo.

Může prokurista prodat firemní nemovitost?

Jen tehdy, když je to v prokuře výslovně uvedeno. Jinak ho prokura opravňuje k jednáním při provozu obchodního závodu.

Jak zjistím, že je dodavatel plátcem DPH?

V Registru DPH Finanční správy. Samotné DIČ na faktuře plátcovství nedokazuje. U zahraničního partnera se VAT ID ověřuje v systému VIES.

Kdy je zpráva v datové schránce doručená?

Přihlášením osoby, která k ní má přístup. Když se nikdo nepřihlásí, považuje se zpravidla za doručenou posledním dnem desetidenní lhůty od dodání.

Je potravinářský průkaz ještě potřeba?

Není, byl zrušen bez náhrady od 1. července 2023. Provozovatel ale musí pracovníky poučit o hygieně potravin a řešit jejich zdravotní způsobilost podle skutečné práce.

Zdroje


Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 375

Nechaj odpoveď