Splatnost faktury mezi podnikateli: 30 dní, 60 dní a kdy delší lhůta neplatí

Velký odběratel pošle rámcovou smlouvu a v obchodních podmínkách stojí splatnost faktur devadesát dní. Splatnost faktury mezi podnikateli si strany mohou dohodnout, ale občanský zákoník jim dává mantinely. Když ji nesjednáte vůbec, platí zákonných 30 dní. Nad 60 dní se smí jít jen výslovnou dohodou, která není pro dodavatele zvláště nevýhodná.

Pravidla se týkají dodávek zboží a služeb za úplatu mezi podnikateli. Současné znění § 1963 a § 1964 platí od 6. ledna 2023. Smlouvy uzavřené před tímto dnem se řídí dřívějším zněním, které používalo kritérium „hrubě nespravedlivé“ a jiný následek.

Obsah

Ve zkratce

Bez ujednání je cena mezi podnikateli splatná do 30 dnů, zpravidla od doručení faktury, ne od jejího vystavení.
Splatnost delší než 60 dní musí být výslovně ujednána a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná.
Vůči veřejnému zadavateli je 60 dní pevný strop.
Zvláště nevýhodné ujednání o splatnosti, úroku z prodlení nebo nákladech vymáhání je neplatné.
Při prodlení náleží úrok ve výši repo sazby ČNB plus 8 procentních bodů a mezi podnikateli navíc nejméně 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním každé pohledávky.

Co platí, když splatnost nikdo nesjednal

Obecné pravidlo § 1958 občanského zákoníku říká, že neujednají-li strany čas plnění, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník má splnit bez zbytečného odkladu. Pro vztahy mezi podnikateli ale existuje zvláštní úprava. Podle § 1963 odst. 1 je u vzájemného závazku podnikatelů dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu cena splatná do třiceti dnů.

Od kterého dne se třicet dní počítá

Rozhodující je doručení, ne vystavení. Lhůta běží ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy. Pokud den doručení určit nejde nebo přišla faktura dřív, než bylo plněno, počítá se ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby. Má-li podle zákona nebo smlouvy proběhnout převzetí či ověření plnění a faktura dorazila dřív, běží lhůta až od převzetí nebo ověření.

Datum na faktuře proto samo o sobě nic neprokazuje. Dodavatel, který chce mít jistotu, kdy splatnost nastala, potřebuje doklad o doručení: potvrzení převzetí, doručenku z datové schránky nebo potvrzený e-mail. Jak funguje doručení do datové schránky, vysvětluje článek o fikci doručení do datové schránky.

Třicet, šedesát, nebo víc dní

Strany se od třiceti dnů mohou odchýlit. Kratší splatnost, například čtrnáct dní, je běžná a zákon jí nebrání. Delší splatnost do šedesáti dní lze také sjednat, musí ale obstát v obecném testu § 1964, tedy nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná.

Nad šedesát dní zákon přidává dvě podmínky zároveň. Podle § 1963 odst. 2 musí být delší splatnost výslovně ujednána a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná. Nestačí tedy mlčky převzít zvyklost odběratele, ujednání musí být v dokumentu jasně vyjádřené.

Situace	Co zákon dovoluje	Na co si dát pozor
Splatnost nesjednána	30 dní od doručení faktury	Mít doklad o dni doručení
Sjednaná splatnost do 60 dní	Přípustná, pokud není zvláště nevýhodná	Posuzuje se povaha plnění a důvod odchylky
Sjednaná splatnost nad 60 dní	Jen výslovně a když není zvláště nevýhodná	Ujednání v obchodních podmínkách čtěte pozorně
Veřejný zadavatel jako odběratel	Nejvýše 60 dní a jen výslovně	Musí to odůvodňovat povaha závazku
Převzetí nebo ověření plnění	Nad 30 dní jen výslovně	Přejímka nesmí sloužit k odkládání platby

Veřejný zadavatel má pevný strop

Když podnikatel dodává zboží nebo službu veřejnému zadavateli podle zákona o zadávání veřejných zakázek, platí stejná třicetidenní splatnost. Odchýlit se od ní v neprospěch dodavatele lze podle § 1963 odst. 3 jen výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku, a doba splatnosti nesmí překročit šedesát dní. Na rozdíl od soukromých odběratelů tu tedy delší lhůta nepřichází v úvahu vůbec.

Přejímka jako skrytý odklad

Někteří odběratelé splatnost formálně dodrží, ale počítají ji až od přejímky, kterou nechají běžet týdny. Zákon s tím počítá. Podle § 1965 může doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, překročit třicet dní od poskytnutí plnění jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

Kdy je ujednání zvláště nevýhodné

Paragraf 1964 odst. 1 zakládá neplatnost ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné. Zákon nedává pevnou hranici v počtu dní, ale jmenuje hlediska: povahu předmětu plnění, zda je pro odchylku spravedlivý důvod a zda ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.

Co zákon považuje za nevýhodné vždy

Dvě situace zákon posuzuje přímo. Ujednání, které ve vztazích mezi podnikateli vylučuje právo věřitele na úroky z prodlení, se podle § 1964 odst. 2 považuje za zvláště nevýhodné bez dalšího. U ujednání, které vylučuje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se to předpokládá, dokud dlužník neprokáže opak.

Co se stane s neplatným ujednáním

Prohlásí-li soud ujednání za neplatné, použijí se místo něj ustanovení zákona, ledaže soud v zájmu spravedlivého řešení rozhodne jinak. U splatnosti to v praxi znamená návrat k zákonnému pravidlu. Neplatnosti se může dovolat věřitel, a pokud je ujednání v obchodních podmínkách, také právnická osoba založená k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů.

Prodlení: úrok a paušál za vymáhání

Jakmile odběratel nezaplatí včas, je v prodlení. Věřitel, který sám řádně splnil své povinnosti, může podle § 1970 požadovat úrok z prodlení. Když strany jeho výši neujednají, platí výše podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Odpovídá ročně repo sazbě ČNB stanovené pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšené o osm procentních bodů.

Ve vztazích mezi podnikateli má věřitel podle § 1972 vedle úroku navíc právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky. Nařízení vlády ji stanoví nejméně na 1 200 Kč za každou pohledávku. Vyšší prokázané náklady lze požadovat také. Postup výpočtu na příkladu ukazuje článek o úroku z prodlení u faktury.

Splátky po splatnosti

Když se strany po splatnosti dohodnou, že dluh bude uhrazen ve splátkách, platí § 1973. Chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. Splátkový kalendář bez této věty může věřitele o úroky připravit. Splátky jako takové § 1966 nevylučuje.

Splatnost není lhůta pro vystavení faktury

Plátci DPH často zaměňují dvě různé lhůty. Daňový doklad se podle § 28 odst. 8 zákona o DPH vystavuje do patnácti dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň. To je povinnost vůči správci daně. Splatnost ceny je naopak soukromoprávní otázka mezi dodavatelem a odběratelem a běží od doručení faktury.

Co musí faktura obsahovat, aby ji odběratel nemohl odmítnout jako neúplnou, shrnuje článek o náležitostech faktury u plátce a neplátce DPH. Když už je faktura po splatnosti, navazuje postup přes předžalobní výzvu k zaplacení.

Jak číst obchodní podmínky velkého odběratele

Dlouhé splatnosti se malým dodavatelům nejčastěji dostanou do smlouvy přes obchodní podmínky. Kromě pravidel o splatnosti platí i obecný § 1753: ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, pokud ho výslovně nepřijala. Posuzuje se obsah i způsob vyjádření.

Před podpisem si proto najděte, kde přesně je splatnost upravena, od čeho se počítá a zda ji neprodlužuje přejímka nebo schvalovací proces faktur. Stejnou pozornost věnujte tomu, kdo smlouvu za odběratele podepisuje, jak vysvětluje článek o podpisu smlouvy za firmu.

Pět míst, kde se splatnost ve smlouvě ztrácí

Délka splatnosti bývá napsaná správně, ale platba se přesto zdrží. Důvod je obvykle v navazujících ustanoveních.

Splatnost počítaná od schválení faktury, jehož termín si určuje odběratel.
Přejímka bez lhůty, která oddálí začátek běhu splatnosti.
Chybějící doklad o doručení faktury, takže nelze doložit, kdy splatnost nastala.
Vyloučení úroku z prodlení v obchodních podmínkách, které je sice neplatné, ale dodavatele odradí.
Splátkový kalendář bez výslovné zmínky o úrocích uzavřený až po splatnosti.

Navazující témata od registrace k DPH po vymáhání dluhu shrnuje náš průvodce fakturací, DPH a pohledávkami.

Když chce odběratel velkou částku zaplatit v bankovkách, pamatujte na pravidla o limitu plateb v hotovosti.

Jak dostat peníze za fakturu ještě před splatností, vysvětluje článek o faktoringu.

Časté otázky

Jaká je zákonná splatnost faktury mezi podnikateli?

Když ji strany nesjednají, je cena za dodávku zboží nebo služby splatná do 30 dnů, zpravidla ode dne doručení faktury. Vyplývá to z § 1963 odst. 1 občanského zákoníku.

Může být splatnost faktury 90 dní?

Může, ale jen pokud je to výslovně ujednáno a pro dodavatele to není zvláště nevýhodné. Vůči veřejnému zadavateli je strop 60 dní.

Počítá se splatnost od data vystavení faktury?

Zákonná třicetidenní lhůta se počítá od doručení faktury dlužníku, případně od plnění nebo přejímky. Sjednaná splatnost se řídí tím, co strany napsaly do smlouvy.

Co když je splatnost v obchodních podmínkách zvláště nevýhodná?

Takové ujednání je neplatné a soud místo něj použije zákonné pravidlo, ledaže rozhodne jinak. Neplatnosti se může dovolat věřitel a u obchodních podmínek i organizace hájící malé a střední podnikatele.

Lze ve smlouvě vyloučit úrok z prodlení?

Mezi podnikateli se takové ujednání považuje za zvláště nevýhodné, a je proto neplatné. Vyloučení náhrady nákladů vymáhání se za zvláště nevýhodné považuje, dokud dlužník neprokáže opak.

Kolik činí paušál za vymáhání faktury?

Nejméně 1 200 Kč za každou pohledávku podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náleží mezi podnikateli vedle úroku z prodlení a vyšší prokázané náklady lze požadovat také.