Tomáš Baťa byl český obuvník a průmyslník, který z malé zlínské dílny vybudoval obuvnický koncern s pobočkami na čtyřech kontinentech a z maloměstského Zlína moderní průmyslové město. Narodil se 3. 4. 1876 ve Zlíně v ševcovské rodině. Firmu založil v roce 1894 se sourozenci Annou a Antonínem. Když 12. 7. 1932 zahynul při letecké havárii v Otrokovicích, měla jeho firma přes 31 000 zaměstnanců a 2 500 prodejen a vyráběla 81 % obuvi v Československu.
Profil shrnuje jeho život, Baťův systém řízení, budování Zlína, okolnosti smrti, osudy rodiny a firmy i citáty, které mu lidé připisují neprávem.
Ve zkratce
- Tomáš Baťa se narodil 3. 4. 1876 ve Zlíně a zemřel 12. 7. 1932 v Otrokovicích.
- Živnostenský list firmy byl vydán 21. 9. 1894 na jméno bratra Antonína.
- V roce 1922 snížil ceny bot o polovinu a překonal poválečnou krizi.
- Od roku 1924 zavedl samosprávu dílen a účast zaměstnanců na zisku.
- Po jeho smrti převzal firmu nevlastní bratr Jan Antonín, ne syn Tomáš.
- V roce 1945 byla firma v Československu znárodněna a závody dostaly jméno Svit.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 3. 4. 1876, Zlín |
| Úmrtí | 12. 7. 1932, Otrokovice, letecká havárie, ve věku 56 let |
| Rodiče | Antonín Baťa, obuvník, a Anna, rozená Minaříková |
| Sourozenci ve firmě | Anna (1872 až 1936) a Antonín (1874 až 1908) |
| Nevlastní bratr | Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) |
| Manželka | Marie, rozená Menčíková, sňatek 15. 4. 1912 |
| Syn | Tomáš Jan Baťa (1914 až 2008) |
| Firma | T. & A. Baťa, od roku 1931 Baťa, a. s., Zlín |
| Veřejná funkce | starosta Zlína od roku 1923 |
| Hrob | Lesní hřbitov ve Zlíně |
Dětství v ševcovské rodině
Tomáš Baťa se narodil ve Zlíně do rodiny, která se podle Nadace Tomáše Bati věnovala ševcovství po několik generací. Otec Antonín byl obuvník, matka Anna zemřela v roce 1884, když bylo Tomášovi osm let. Od roku 1882 chodil do zlínské obecné školy, v roce 1887 se rodina přestěhovala do Uherského Hradiště. Otec se znovu oženil a z druhého manželství se v roce 1898 narodil Jan Antonín, pozdější nástupce v čele firmy.
Už jako patnáctiletý zkusil v roce 1891 vyrábět boty ve Vídni, pokus ale brzy ztroskotal. O rok později ho otec spolu s bratrem Antonínem prohlásil za plnoletého a Tomáš jezdil jako obchodní cestující a sháněl objednávky, mimo jiné v Praze.
Založení firmy v roce 1894
V roce 1894 se sourozenci Anna, Antonín a Tomáš vrátili do Zlína a založili obuvnickou dílnu. Živnostenský list byl vydán 21. 9. 1894 na jméno bratra Antonína, protože Tomáš ještě nebyl zletilý. Základem byl nevelký podíl z dědictví po matce. Dílna začínala v Dlouhé ulici a brzy se přestěhovala na náměstí. Vyráběla hlavně valašské houněné boty a opírala se o práci doma pracujících ševců.
Dluhy a první krize
Už v roce 1895 měla firma přes 8 000 zlatých dluhů a stála před bankrotem. Antonín narukoval na vojnu a firmu s padesáti lidmi vedl sám devatenáctiletý Tomáš. Bankrot odvrátil. Sestra Anna z podniku v roce 1898 vystoupila s vyplacením podílu. V roce 1900 byla firma zapsána do obchodního rejstříku jako T. & A. Baťa, měla první vlastní budovu u nádraží a asi 120 zaměstnanců.
Baťovky
Zlom přinesl rok 1897, kdy firma začala vyrábět lehké plátěné boty, kterým se začalo říkat baťovky. Byly levné a dostupné i chudším lidem, a přinesly firmě první prosperitu. Nešlo tedy o gumové boty, jak se někdy uvádí. V roce 1899 přivezl Tomáš z Frankfurtu nad Mohanem první jednoduché stroje.
Cesty do Ameriky
V roce 1905 odjel Baťa poprvé do USA, podle Nadace Tomáše Bati od ledna do května. Navštívil také továrny v Anglii a Německu. V americké továrně pracoval inkognito jako dělník, aby výkon práce poznal na vlastním těle. Po návratu postavil v roce 1906 moderní tříetážovou továrnu podle amerického vzoru. V roce 1908 zemřel bratr Antonín a Tomáš se stal jediným vlastníkem firmy.
Druhá cesta do USA v roce 1919 ho zavedla i do Fordovy továrny v Detroitu, o které píšeme v profilu Henryho Forda. Ve stejném roce otevřel první zahraniční továrnu v americkém Lynnu a první zahraniční prodejnu v Bělehradě. Program služby veřejnosti, tedy levné a dobré boty pro zákazníky a slušné mzdy pro dělníky, formuloval s inspirací Fordem.
Válka, krize a boty za polovic
Na začátku první světové války získala firma státní zakázky na vojenskou obuv a rychle rostla: ze 400 zaměstnanců v roce 1914 na 4 000 v roce 1918. V roce 1917 začal Baťa budovat vlastní síť prodejen, aby se zbavil prostředníků. Od 18. 11. 1918 zavedl osmihodinovou pracovní dobu, závodní noviny a školku.
Po válce přišla odbytová krize. V roce 1922 Baťa snížil ceny obuvi o polovinu. Tah mu vyšel: prodej se rozjel a firma ovládla trh. V roce 1923 byl zvolen starostou Zlína. V roce 1928 už jeho firma zajišťovala 55 % československého vývozu obuvi.
| Rok | Zaměstnanci | Událost |
|---|---|---|
| 1895 | 50 | Dluhy a hrozba bankrotu |
| 1900 | asi 120 | Zápis T. & A. Baťa do rejstříku |
| 1914 | 400 | Válečné zakázky |
| 1918 | 4 000 | Osmihodinová pracovní doba |
| 1922 | 2 632 | Snížení cen o polovinu |
| 1925 | 5 763 | Baťova škola práce |
| 1928 | 13 089 | 55 % vývozu obuvi z ČSR |
| 1931 | 29 500 v ČSR | Přeměna na akciovou společnost |
| 1932 | přes 31 000 | Smrt Tomáše Bati |
Baťův systém řízení
Nejznámějším Baťovým vynálezem je systém samosprávy dílen, zavedený v roce 1924. Každá dílna hospodařila a účtovala jako samostatná jednotka. Hospodaření se uzavíralo každý týden a zaměstnanci dostávali vedle mzdy podíl podle výsledku své dílny. Výsledky jednotlivých dílen se zveřejňovaly ve firemních novinách. Cílem bylo, aby se lidé cítili jako spolupodílníci a sami hledali úspory a zlepšení.
Vše pod jednou střechou
Baťa budoval firmu, která byla nezávislá na dodavatelích i obchodnících. Od zámečnické dílny z roku 1903 přes tiskárnu, koželužnu, elektrárnu, statky a lesy až po vlastní prodejny. V roce 1927 zavedl pohyblivé pásy vlastní konstrukce a stroje vyráběl ve vlastních strojírnách. V roce 1930 zkrátil pracovní týden na pět dní a 45 hodin.
Stinná stránka
Systém měl i odvrácenou tvář. Baťa platil vyšší mzdy než jinde v lehkém průmyslu, ale vyžadoval maximální intenzitu práce a odbory ve firmě netrpěl. Po stávce v roce 1906 v ní odbory skončily. Podle Biografického slovníku českých zemí jeho expanze v prodeji obuvi těžce postihla menší živnostníky a vedla k zániku desetitisíců drobných obuvníků.
Zlín: továrna v zahradách
Zlín měl v roce 1900 necelé 3 000 obyvatel, v roce 1932 už 26 350. Baťa od roku 1912 stavěl pro zaměstnance rodinné domky, nejprve podle Jana Kotěry. Podobu města pak určovali architekti František Lýdie Gahura s projektem továrny v zahradách a Vladimír Karfík. V roce 1932 jich ve městě stálo přes 1 500. Vzniklo pět zahradních čtvrtí, Náměstí práce s obchodním domem, hotelem a kinem pro 2 400 diváků.
V roce 1925 otevřel Baťovu školu práce, kde mladí muži pracovali ve firmě a zároveň studovali, od roku 1929 i mladé ženy. V roce 1927 začala sloužit Baťova nemocnice. Jako starosta prosazoval reformu školství a Lesní hřbitov. Jeho návrh na úpravu vodního hospodářství Moravy z roku 1930 dal vzniknout Baťovu kanálu, dokončenému v roce 1938.
Smrt v Otrokovicích
Ráno 12. 7. 1932 se Tomáš Baťa chystal odletět z otrokovického letiště do Švýcarska. Letiště zahalila hustá mlha a start se podle dobového tisku odložil zhruba o hodinu a půl. Baťa na odletu trval. Krátce po startu letadlo Junkers F 13 s pilotem Jindřichem Broučkem narazilo a rozlomilo se. Oba zahynuli. Kondolenci poslal i prezident T. G. Masaryk a nekrolog napsal Karel Čapek.
Příčina se vykládá různě: pilot se mohl vyhýbat elektrickému vedení, nebo v mlze bloudil a pokoušel se nouzově přistát. Letadlo mělo německou registraci, podle Českého rozhlasu kvůli úspoře na dovozním cle. Baťa je pohřben na Lesním hřbitově ve Zlíně. O rok později vznikl Památník Tomáše Bati, kde je replika letadla.
Rodina a nástupnictví
S manželkou Marií, rozenou Menčíkovou z Vídně, se oženil 15. 4. 1912. Jejich jediný syn Tomáš Jan se narodil v září 1914 v Praze. Po otcově smrti mu bylo osmnáct let, a firmu proto převzal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Opíral se o Tomášův dopis z 10. 5. 1931, podle kterého mu Tomáš prodává veškeré akcie za 50 milionů korun. Pozůstalost byla vyčíslena na 57,4 milionu, syn dostal 22 milionů a vdova 8,1 milionu korun.
Jan Antonín Baťa
Jan Antonín vedl firmu s Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou a dál ji rozšiřoval. V roce 1939 odešel do USA a v roce 1941 do Brazílie. Národní soud ho v roce 1947 v nepřítomnosti odsoudil k patnácti letům a propadnutí majetku. Rozsudek byl později zrušen a rodina se satisfakce dočkala 15. 11. 2007. Zemřel v roce 1965 v São Paulu. Spor o zahraniční část firmy vyhrál u amerických soudů syn Tomáš.
Tomáš Baťa mladší
Syn Tomáš Jan odešel v březnu 1939 do Kanady, kde vybudoval továrnu Batawa a za války sloužil v kanadské armádě. Poválečnou firmu řídil nejdřív z Londýna a od roku 1962 z Toronta. Na konci roku 1989 se jako jeden z prvních exulantů vrátil do Zlína a byl prvním předsedou správní rady Univerzity Tomáše Bati. Zemřel 1. 9. 2008 v Torontu.
Znárodnění a firma dnes
Dekretem prezidenta č. 100/1945 byla firma v Československu znárodněna s účinností k 27. 10. 1945. Podobně přišla o podniky v Polsku, Maďarsku, Jugoslávii a Bulharsku, celkem skoro o tři čtvrtiny závodů. Zlínské závody dostaly jméno Svit a město se v letech 1949 až 1989 jmenovalo Gottwaldov. Z Baťova se staly Otrokovice. Firma Bata pokračovala v zahraničí jako rodinný podnik a dnes sídlí ve švýcarském Lausanne. Působí v desítkách zemí a má tisíce prodejen.
Baťovo impérium v číslech
Firma rostla i po zakladatelově smrti. Podle Nadace Tomáše Bati měla v roce 1938 celkem 65 000 zaměstnanců, z toho 42 000 v Československu, a 5 500 prodejen ve 39 zemích. Poválečná zahraniční organizace začínala s 38 továrnami a 34 000 lidmi. V roce 1962 působila v 79 zemích a v roce 1975 měla 98 společností v 89 zemích a vyráběla 250 milionů párů bot ročně.
| Rok | Zaměstnanci | Prodejny |
|---|---|---|
| 1932 | přes 31 000 | 2 500 |
| 1938 | 65 000 | 5 500 |
| 1962 | 65 000 | 4 000 |
| 1975 | 90 000 | 5 000 |
Pravé a falešné Baťovy citáty
Baťovi se připisuje řada výroků, které v jeho textech nenajdete. Pravé citáty pocházejí hlavně ze sbírky Úvahy a projevy.
- „Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš.“ Nedoložené, v Úvahách a projevech není.
- „Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti.“ Nedoložené, v jeho textech se nevyskytuje.
- Otec jako idiot ve dvaceti letech. Putovní anekdota, připisuje se i Marku Twainovi, a také neprávem.
- „Boj je otcem všeho.“ Pravé, pokračuje větou o tom, že bez boje není vítězství.
- „Bohatství nemám. Mám jen boty pro své zákazníky.“ Pravé, z Úvah a projevů.
- Náš zákazník, náš pán. Heslo firmy, ne doslovný Baťův výrok.
Další příběhy najdete v sérii slavných podnikatelů, včetně současných Čechů jako Tomáš Čupr.
Podobnou myšlenku levného zboží pro co nejvíc lidí uplatnil o generaci později švédský zakladatel IKEA, jak popisuje profil Ingvara Kamprada.
Stiskací knoflíky na boty dodával Baťovi pražský výrobce patentek Koh-i-noor, jak popisuje profil Jindřicha Waldese.
Časté otázky
Kdy se narodil a zemřel Tomáš Baťa?
Narodil se 3. 4. 1876 ve Zlíně a zemřel 12. 7. 1932 při letecké havárii v Otrokovicích ve věku 56 let.
Jak zemřel Tomáš Baťa?
Letadlo Junkers F 13 havarovalo krátce po startu z otrokovického letiště v husté mlze, zahynul i pilot Jindřich Brouček.
Kdo byla manželka Tomáše Bati?
Marie Baťová, rozená Menčíková, pocházející z Vídně. Vzali se 15. 4. 1912.
Měl Tomáš Baťa děti?
Měl jediného syna Tomáše Jana Baťu (1914 až 2008), který po válce vedl firmu v zahraničí.
Kdo převzal firmu po smrti Tomáše Bati?
Nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, protože synovi bylo teprve 18 let.
Kde sídlí firma Baťa dnes?
Firma Bata je rodinný podnik se sídlem ve švýcarském Lausanne.
Zdroje
- Životopis a Baťa v datech, Nadace Tomáše Bati (tomasbata.org)
- Baťa Tomáš, Biografický slovník českých zemí (hiu.cas.cz)
- Úvahy a projevy, Nadace Tomáše Bati (tomasbata.org)
- Jak zahynul Tomáš Baťa, Český rozhlas Zlín (rozhlas.cz)
- Baťovy akcie 1932 až 1960, BataStory (batastory.net)
