Henry Ford byl americký průmyslník, zakladatel automobilky Ford Motor Company a muž, který z auta udělal zboží pro širokou veřejnost. Narodil se 30. 7. 1863 na farmě v Michiganu. Jeho Model T se prodával od roku 1908 a do roku 1927 se vyrobilo přes 15 milionů kusů. Pohyblivá montážní linka, kterou jeho firma zavedla v roce 1913, zkrátila montáž jednoho auta z 12,5 hodiny na 93 minut. O rok později ohlásil mzdu pět dolarů za den. Zároveň šířil antisemitské texty, které obdivoval Adolf Hitler. Zemřel 7. 4. 1947.
Fordovou továrnou se inspiroval i Tomáš Baťa. Tento profil shrnuje Fordův život, vznik firmy, Model T, pětidolarovou mzdu, spory i temné stránky jeho odkazu.
Ve zkratce
- Henry Ford se narodil 30. 7. 1863 ve Springwells Township, dnes Dearborn v Michiganu.
- Ford Motor Company založil 16. 6. 1903 se vkladem 28 000 dolarů od dvanácti investorů.
- Model T se vyráběl v letech 1908 až 1927, vyrobilo se přes 15 milionů kusů.
- Pohyblivá montážní linka zkrátila montáž auta z 12,5 hodiny na 93 minut.
- Pět dolarů denně nebyla čistá mzda, ale mzda s podílem na zisku za přísných podmínek.
- Jeho noviny vydávaly antisemitské texty, v roce 1938 přijal vyznamenání od nacistického Německa.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 30. 7. 1863, Springwells Township, dnes Dearborn, Michigan |
| Úmrtí | 7. 4. 1947, sídlo Fair Lane, Dearborn, ve věku 83 let |
| Rodiče | William Ford a Mary Ford, rozená Litogot |
| Manželka | Clara Jane Bryant, svatba 11. 4. 1888 |
| Dítě | Syn Edsel Bryant Ford (1893 až 1943) |
| Firma | Ford Motor Company, založena 16. 6. 1903 v Detroitu |
| Nejznámější produkt | Model T (1908 až 1927) |
| Nejznámější inovace | Pohyblivá montážní linka (1913), mzda 5 dolarů denně (1914) |
| Knihy | My Life and Work (1922), Today and Tomorrow (1926), Moving Forward (1930) |
Dětství na farmě a učení v Detroitu
Ford vyrůstal jako nejstarší ze šesti dětí na prosperující farmě zhruba sedm mil západně od Detroitu. Do školy chodil do šesté třídy. Farmaření ho nebavilo, zato ho přitahovaly stroje. Podle Ford Motor Company měl ve dvanácti letech vlastní malou dílnu a v patnácti postavil první parní stroj. V roce 1879 odešel v šestnácti letech bez souhlasu otce pěšky do Detroitu a nastoupil do továrny na tramvaje.
Otec mu pak zařídil učení strojního zámečníka u firmy James Flower & Brothers. Následovala loděnice Detroit Dry Dock a návrat na farmu, kde obsluhoval a opravoval parní lokomobily. V dubnu 1888 se oženil s Clarou Bryantovou. V roce 1891 se manželé přestěhovali do Detroitu, kde Henry nastoupil jako noční inženýr do elektrárenské firmy Edison Illuminating Company. V roce 1893 se stal jejím hlavním inženýrem.
Quadricycle
Ve volném čase stavěl benzinový motor. První ho rozběhl na Štědrý den 1893 na kuchyňském dřezu. Dne 4. 6. 1896 dokončil v kůlně za domem svůj první automobil nazvaný Quadricycle. Měl čtyři kola z těžkého bicyklu, řízení pákou jako na lodi a žádnou zpátečku. Kůlna měla tak úzké dveře, že je musel rozšířit, aby vůz dostal ven. Quadricycle prodal za 200 dolarů a peníze použil na stavbu dalšího auta.
Dva neúspěchy, než přišel úspěch
Ford Motor Company nebyla Fordova první firma. V srpnu 1899 vznikla s penězi detroitských obchodníků Detroit Automobile Company, kde byl Ford vedoucím výroby. Auta byla drahá a nekvalitní a firma v lednu 1901 skončila. Ford se pak proslavil jako závodník: v říjnu 1901 porazil v závodě v Grosse Pointe tehdejšího šampiona Alexandra Wintona.
Na úspěch navázala v listopadu 1901 firma Henry Ford Company. Ford se ale místo levného vozu věnoval závodnímu autu a investoři přivedli jako poradce Henryho Lelanda. V březnu 1902 Ford odešel s 900 dolary a právem na své jméno. Firma se s Lelandem přejmenovala na Cadillac Automobile Company. Značka Cadillac tedy vznikla z Fordovy nepovedené firmy.
Ford Motor Company
Dne 16. 6. 1903 vznikla Ford Motor Company se vkladem 28 000 dolarů. Hlavním finančníkem byl obchodník s uhlím Alexander Malcomson, mezi akcionáři byli i bratři John a Horace Dodgeovi, kteří firmě dodávali podvozky. Ford vložil stroje, výkresy a patenty a dostal 25,5 % akcií. Prezidentem nebyl, tím se stal bankéř John S. Gray. Kontrolu nad firmou Ford získal až v roce 1906.
Začátky byly na hraně. Podle Henry Ford Heritage Association měla firma v červenci 1903 na účtu 223,65 dolaru. První auto prodala 15. 7. 1903 chicagskému lékaři. Do konce září 1903 prodala 195 vozů a vydělala téměř 37 tisíc dolarů. Ford také osm let vedl a vyhrál soudní spor o patent, za který ostatní výrobci platili licenční poplatky. V roce 1906 byla Ford největším výrobcem aut v USA.
Model T
Model T byl představen 1. 10. 1908. Ford v knize My Life and Work popisuje cíl postavit auto pro široké masy. Model T měl čtyřválec, lehkou vanadovou ocel a velkou světlou výšku pro špatné venkovské cesty. Při uvedení stál podle muzea The Henry Ford a ASME 850 dolarů, o třicet víc než průměrná roční mzda dělníka. Ford Motor Company uvádí 825 dolarů. Díky masové výrobě cena klesla až na 260 dolarů.
| Hospodářský rok | Cena (USD) | Výroba (vozů) |
|---|---|---|
| 1909 až 1910 | 950 | 18 664 |
| 1911 až 1912 | 690 | 78 440 |
| 1913 až 1914 | 550 | 248 307 |
| 1915 až 1916 | 440 | 533 921 |
| 1916 až 1917 | 360 | 785 432 |
| 1920 až 1921 | 440 až 355 | 1 250 000 |
Tabulka vychází z Fordovy knihy z roku 1922 a uvádí cenu otevřeného vozu touring car. V letech 1914 až 1925 se Model T vyráběl jen v černé barvě, před tím i potom byl i v dalších barvách. Známá věta, že zákazník může mít auto v jakékoli barvě, pokud je černá, je v Fordově knize doložená. V roce 1923 se vyrobilo rekordních 1,8 milionu vozů. Na začátku dvacátých let byla podle Fordu víc než polovina registrovaných aut na světě Fordy. Poslední, patnáctimiliontý Model T sjel z linky 26. 5. 1927.
Pohyblivá montážní linka
Ford nevynalezl automobil ani montážní linku. Postup převzal podle The Henry Ford z jiných odvětví, hlavně z jatek, kde se zvířata rozebírala na pohyblivých linkách. V továrně Highland Park, otevřené v roce 1910, začala firma v dubnu 1913 s montáží magnet na lince. Dělník dřív složil jedno magneto zhruba za dvacet minut, na lince pak vyjelo jedno každých třináct a po úpravách každých pět minut. Pak přišly motory, převodovky a v srpnu 1913 celé podvozky.
Výsledek byl ohromující. Montáž jednoho auta se zkrátila z 12,5 hodiny na 93 minut. Ford sám v knize uvádí pro podvozek 12 hodin 28 minut před změnou a hodinu a 33 minut po ní. V dubnu 1914 dávaly tři paralelní linky přes 1 200 podvozků za osm hodin. Postup převzali výrobci ve všech odvětvích a pro velkosériovou výrobu spojenou s vyššími mzdami se vžil výraz fordismus.
Pět dolarů denně
Monotónní práce na lince měla odvrácenou stranu. Podle The Henry Ford dosahovala fluktuace dělníků 370 % ročně. Dne 5. 1. 1914 proto Ford a viceprezident James Couzens oznámili mzdu pět dolarů za osmihodinový den. Předtím dělníci dostávali 2,34 dolaru za devět hodin. Den po oznámení se u továrny sešlo deset tisíc uchazečů a dav rozháněli hasiči vodou v lednovém mrazu.
Pět dolarů ale nebyla čistá mzda. Dělník měl dál zhruba 2,30 dolaru a zbytek jako podíl na zisku, pokud splnil podmínky. Musel být ve firmě půl roku, ženatý muž musel pečovat o rodinu, svobodný být starší 22 let a šetrný. Kontrolu měli na starosti inspektoři sociologického oddělení, kteří bez ohlášení chodili do domácností, sledovali čistotu, podnájemníky, školní docházku dětí i úspory. Do roku 1921 bylo oddělení z velké části zrušeno. Ostatní firmy musely mzdy zvednout také a dělníci si mohli koupit auta, která vyráběli.
Spor s bratry Dodgeovými a ovládnutí firmy
V roce 1916 Ford rozhodl, že nebude vyplácet zvláštní dividendy a zisk investuje do expanze a nižších cen. Bratři Dodgeovi, kteří vlastnili desetinu firmy a mezitím založili vlastní automobilku, ho zažalovali. Nejvyšší soud Michiganu 7. 2. 1919 nařídil vyplatit zvláštní dividendu 19 275 385,96 dolaru a v rozsudku uvedl, že obchodní korporace existuje především pro zisk akcionářů. Případ Dodge v. Ford se dodnes cituje v debatách o tom, komu firma slouží.
Ford reagoval po svém. Na konci roku 1918 předal funkci prezidenta synovi Edselovi a v březnu 1919 ohlásil, že založí konkurenční automobilku s levnějším vozem. Vyděšení menšinoví akcionáři prodali své podíly a ukázalo se, že je skupovali Fordovi agenti. Od roku 1919 vlastnila rodina Fordů celou firmu. Cenu odkupu uvádí Ford Motor Company ve výši 105,8 milionu dolarů, časopis TIME v roce 1954 psal o 75 milionech.
River Rouge a Model A
Od roku 1917 stavěl v Dearbornu obří areál River Rouge, kde se měl proces od suroviny po hotové auto odehrávat na jednom místě. Firma vlastnila lesy, doly, lodě i železnici. V roce 1929 v areálu pracovalo 103 tisíc lidí. V roce 1922 koupila Ford Motor Company za osm milionů dolarů značku Lincoln, kterou vedl Edsel. Model T se přes všechny úspěchy přežil a v roce 1927 ho nahradil Model A. Kvůli přestavbě výroby stál Highland Park půl roku a Ford na čas ztratil první místo v prodejích.
Antisemitismus a kontroverze
V roce 1918 koupil Ford noviny The Dearborn Independent. Od 22. 5. 1920 v nich vycházela série The International Jew, celkem v 91 číslech, a noviny šířily i podvrh Protokoly sionských mudrců. Kupci Modelu T dostávali noviny automaticky. Podle Památníku holokaustu USA chválil Forda Hitler v roce 1923 i v knize Mein Kampf. Po žalobě se Ford v roce 1927 veřejně omluvil a noviny zavřel. Zda omluvu osobně schválil, zůstává podle PBS nejasné.
V roce 1938 k 75. narozeninám přijal od nacistického Německa Velký kříž Řádu německé orlice, nejvyšší vyznamenání pro cizince. Proti odborům bojoval tvrdě. V květnu 1937 muži z Fordovy bezpečnostní služby zbili odboráře na lávce u továrny River Rouge. Smlouvu s odborovým svazem UAW podepsal Ford v červnu 1941 jako poslední velká americká automobilka.
Rodina a nástupnictví
S manželkou Clarou měl jediného syna Edsela, narozeného 6. 11. 1893. Edsel se stal prezidentem firmy v roce 1919, zemřel ale 26. 5. 1943 ve 49 letech na rakovinu žaludku. Henry se znovu ujal vedení, v roce 1945 však po mrtvici rezignoval a doporučil vnuka Henryho Forda II. Clara zemřela v září 1950. Rodinnou nadaci Ford Foundation založil Edsel v roce 1936 a po smrti obou mužů se díky jejich odkazu stala největší filantropickou nadací světa.
Majetek
Spolehlivý odhad Fordova celkového jmění se nám doložit nepodařilo, čísla kolující na internetu nemají uvedenou metodiku. Doložené je, že v roce 1916 měla firma aktiva přes 132 milionů dolarů a Ford vlastnil 58 % akcií. Od roku 1919 patřila celá firma rodině. Po jeho smrti získala většinu akcií bez hlasovacího práva Ford Foundation, hlasovací akcie zůstaly rodině.
Ford a Tomáš Baťa
Tomáš Baťa se Fordovou továrnou inspiroval. Podle Nadace Tomáše Bati navštívil v roce 1919 firmu Ford v Detroitu. Zaujala ho proudová výroba s běžícím pásem i Fordova zásada služby veřejnosti, tedy prodeje za cenu dostupnou každému. Ocenil také, že Fordovy závody byly otevřené návštěvníkům. Baťa byl v USA už v roce 1905, tedy osm let před zavedením Fordovy pohyblivé linky. Osobní setkání Bati s Fordem se nám doložit nepodařilo.
Pět falešných a pravých citátů
Fordovi se připisuje řada výroků, které nikdy neřekl.
- „Kdybych se zeptal lidí, chtěli by rychlejšího koně.“ Doložené je až po Fordově smrti, jde o podvrh.
- „Ať si myslíte, že to dokážete, nebo ne, máte pravdu.“ Fordovi byl připsán až po smrti.
- Auto v jakékoli barvě, pokud je černá. Pravé, Ford to uvádí v knize My Life and Work.
- Auto pro široké masy. Pravé, program z Fordovy knihy.
- „Historie je nesmysl.“ Doložené jen sekundárně, z rozhovoru z roku 1916.
Další příběhy podnikatelů najdete v naší sérii slavných podnikatelů. Další průkopníky autoprůmyslu představuje přehled zakladatelé automobilek.
Časté otázky
Kdy se narodil a zemřel Henry Ford?
Narodil se 30. 7. 1863 v Michiganu a zemřel 7. 4. 1947 ve věku 83 let.
Vynalezl Henry Ford montážní linku?
Ne. Převzal postupy z jiných odvětví a jeho firma je v roce 1913 použila při výrobě aut v továrně Highland Park.
Kolik stál Ford Model T?
Při uvedení v roce 1908 kolem 850 dolarů. Díky masové výrobě cena klesla až na 260 dolarů.
Kolik kusů Modelu T se vyrobilo?
Přes 15 milionů. Poslední, patnáctimiliontý kus sjel z linky 26. 5. 1927.
Co znamenalo pět dolarů denně?
Mzdu zhruba 2,30 dolaru a podíl na zisku, který dostal jen dělník splňující podmínky kontrolované inspektory.
Setkal se Tomáš Baťa s Henrym Fordem?
Baťa v roce 1919 navštívil Fordovu továrnu v Detroitu. Osobní setkání s Fordem doložené není.
Zdroje
- Životopis Henryho Forda, Ford Motor Company (ford.com)
- Ford’s Five-Dollar Day, The Henry Ford (thehenryford.org)
- Henry Ford, My Life and Work, Project Gutenberg (gutenberg.org)
- Antisemitismus a The International Jew, Památník holokaustu USA (ushmm.org)
- Životopis Tomáše Bati, Nadace Tomáše Bati (tomasbata.org)
