Souběžné pracovní poměry a dohody jsou běžné: zaměstnanec má u firmy hlavní úvazek a k tomu dohodu na jinou práci, nebo chodí do dvou firem na částečný úvazek. Zákoník práce souběh dovoluje, ale u téhož zaměstnavatele jen pro druhově odlišnou práci. Každý další vztah navíc přináší vlastní pravidla pro daň, pojistné a nemocenskou.
Ve zkratce
- U téhož zaměstnavatele nesmí zaměstnanec v dalším vztahu vykonávat stejně druhově vymezenou práci (§ 34b odst. 2 zákoníku práce).
- Od 1. 6. 2025 platí výjimka pro DPP a DPČ uzavřené na dobu rodičovské dovolené.
- Práci shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele smí zaměstnanec jinde vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem (§ 304).
- Slevy na dani uplatní zaměstnanec za stejné období jen u jednoho plátce.
- Účast na nemocenském pojištění se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť, příjmy se sčítají jen u téhož zaměstnavatele.
Souběh u téhož zaměstnavatele
Souběh dvou pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele je přípustný, jen když zaměstnanec v dalším vztahu vykonává druhově odlišnou práci. Stejně druhově vymezenou práci zákoník práce v dalším vztahu u téhož zaměstnavatele zakazuje.
Zákaz stejné práce podle § 34b
Podle § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Základními pracovněprávními vztahy jsou podle § 3 pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Smyslem pravidla je podle odborné literatury zabránit obcházení předpisů o pracovní době, přesčasech a odpočinku. Bezpečné je proto nesjednávat stejný druh práce v dalším vztahu vůbec, ani formou dohody, pokud nejde o výjimku níže.
Výjimka pro rodičovskou dovolenou
Novela č. 120/2025 Sb. zavedla od 1. 6. 2025 výjimku: zákaz se nevztahuje na DPP nebo DPČ uzavřenou na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Zaměstnanec na rodičovské tak může pro svou firmu dělat i původní práci na dohodu. Výjimka míří na rodičovskou dovolenou, ne na mateřskou.
| Situace | Je souběh možný? |
|---|---|
| Hlavní pracovní poměr a dohoda na druhově odlišnou práci u téže firmy | Ano |
| Dva vztahy na stejně druhově vymezenou práci u téže firmy | Ne (§ 34b odst. 2) |
| DPP nebo DPČ na původní práci po dobu rodičovské dovolené | Ano, od 1. 6. 2025 |
| Stejná práce u dvou různých zaměstnavatelů | § 34b ji nezakazuje, hlídá se souhlas podle § 304 |
Limity dohod při souběhu
Na DPP lze u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin v kalendářním roce a do limitu se započítává i práce z jiné DPP u téhož zaměstnavatele (§ 75). U DPČ smí rozsah činit v průměru nejvýše polovinu stanovené týdenní pracovní doby, posuzuje se za celou dobu dohody, nejdéle za 52 týdnů (§ 76).
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec má u firmy v kalendářním roce DPP na úklid skladu a odpracoval na ní 180 hodin. Firma s ním chce uzavřít druhou DPP na roznášku letáků, tedy na druhově odlišnou práci. Do limitu 300 hodin se započítává i práce z první dohody, takže na druhou DPP zbývá v témže roce nejvýše 120 hodin.
Pracovní doba, mzda a dovolená při souběhu
Při souběhu u téhož zaměstnavatele musí firma u každého vztahu dodržet pravidla o pracovní době, odpočinku, minimální mzdě a dovolené, protože tato pravidla se podle zákoníku práce uplatní i na dohody.
Pravidla o pracovní době platí i pro dohody
Podle § 77 odst. 2 se na dohody vztahují ustanovení o pracovním poměru až na vyjmenované výjimky, mezi které pracovní doba a odpočinek nepatří. Pracovní dobu u dohody musí zaměstnavatel rozvrhnout předem písemným rozvrhem a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 3 dny předem, pokud se nedohodnou jinak (§ 74 odst. 2).
Odpočinek a přesčasy
Zaměstnanec má mít denní odpočinek nejméně 11 hodin během 24 hodin (§ 90) a dospělý zaměstnanec týdenní nepřetržitý odpočinek nejméně 24 hodin (§ 92). Nařízená práce přesčas smí činit nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin za rok (§ 93). Když má zaměstnanec u firmy dva vztahy, je praktické plánovat směny z obou v jednom rozpisu. Souvislosti shrnuje náš průvodce pracovní dobou a volnem.
Mladiství mají pracovní dobu sečtenou
U mladistvého se délka týdenní pracovní doby posuzuje souhrnně za všechny základní pracovněprávní vztahy, které sjednal (§ 79a odst. 3). Zákon tu nerozlišuje, zda jde o téhož, nebo jiného zaměstnavatele.
Minimální mzda a dovolená
Mzda ani odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda a doplatek se počítá ke mzdě, nebo k odměně z dohody (§ 111), tedy k jednotlivému vztahu. Od 1. 1. 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně, resp. 134,40 Kč za hodinu při 40hodinovém týdnu. Pro výpočet dovolené u DPP a DPČ se počítá s týdenní pracovní dobou 20 hodin (§ 77 odst. 8).
Práce pro jiného zaměstnavatele a souhlas
Práci pro jiného zaměstnavatele zákoník práce zaměstnanci nezakazuje, předchozí písemný souhlas firmy potřebuje jen u výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele podle § 304.
Kdy je potřeba souhlas
Podle § 304 odst. 1 smí zaměstnanec vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jiná činnost souhlas podle tohoto ustanovení nevyžaduje. Zákaz stejné práce podle § 34b se týká jen téhož zaměstnavatele, u jiné firmy smí zaměstnanec dělat i stejný druh práce.
Odvolání souhlasu a výjimky
Udělený souhlas může zaměstnavatel odvolat písemně s uvedením důvodů a zaměstnanec pak musí činnost bez zbytečného odkladu ukončit (§ 304 odst. 2). Omezení se nevztahuje na vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost.
Daň z příjmů při více zaměstnáních
Daň z příjmů při více zaměstnáních se řídí tím, u kterého plátce zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka: slevy na dani uplatní za stejné období jen u jednoho plátce, ostatní plátci zdaňují příjem bez slev.
Prohlášení poplatníka jen u jednoho plátce
Prohlášení k dani lze na stejné období kalendářního roku podepsat jen u jednoho plátce (§ 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů) a podepisuje se každoročně nejpozději do 15. února. U dalšího plátce se sráží záloha bez slev, nebo srážková daň podle § 6 odst. 4. Srážkou se zdaňuje DPP s měsíčním úhrnem příjmů u téhož plátce pod hranicí účasti na nemocenském pojištění a jiný příjem ze závislé činnosti pod rozhodným příjmem.
| Příjem u plátce | Zdanění v roce 2026 |
|---|---|
| Podepsané prohlášení | Záloha se slevami |
| Bez prohlášení, DPP pod 12 000 Kč za měsíc | Srážková daň |
| Bez prohlášení, jiný příjem pod 4 500 Kč za měsíc | Srážková daň |
| Bez prohlášení, vyšší příjem | Záloha bez slev |
Přiznání, nebo roční zúčtování
Daňové přiznání nemusí podat ten, kdo měl mzdu jen od jednoho plátce nebo postupně od více plátců, u všech podepsal prohlášení a nemá jiné příjmy nad zákonnou hranici (§ 38g odst. 2). Kdo měl ve stejném období souběžně zálohově zdaněnou mzdu od dvou plátců, podává přiznání sám. Roční zúčtování provádí na žádost poslední plátce u mzdy od jednoho nebo postupně od více plátců (§ 38ch).
Sociální a zdravotní pojištění
Sociální pojištění se při souběhu posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť a příjmy se sčítají jen u téhož zaměstnavatele, doplatek zdravotního pojištění do minima se hradí přes jednoho zvoleného zaměstnavatele.
Účast na nemocenském pojištění
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud sjednaný příjem za měsíc dosáhne rozhodného příjmu, který od 1. 1. 2026 činí 4 500 Kč. U zaměstnání malého rozsahu vzniká účast jen v měsících, kdy příjem této hranice dosáhl (§ 7 zákona o nemocenském pojištění). U DPP vzniká účast, když zúčtovaný příjem dosáhne 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené dolů na pětisetkoruny, pro rok 2026 je to 12 000 Kč (§ 7a).
Sčítání jen u téhož zaměstnavatele
Příjmy z více zaměstnání malého rozsahu u jedné firmy se v měsíci sčítají a při dosažení rozhodného příjmu je zaměstnanec pojištěn (§ 7 odst. 4). Stejně se sčítají příjmy z více DPP u téhož zaměstnavatele (§ 7a odst. 3). Příjmy od různých zaměstnavatelů se pro účast na pojištění nesčítají, každá firma posuzuje jen svůj vztah.
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ
Pojistné na zdravotní pojištění se za zaměstnance stanoví nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Je-li základ nižší, doplácí zaměstnanec 13,5 % z rozdílu prostřednictvím zaměstnavatele, a má-li jich více, přes toho, kterého si zvolí. Jak se pojistné odvádí, popisuje náš průvodce mzdami a odvody.
Nemocenská a náhrada mzdy při souběhu
Nemocenská při souběhu zaměstnání se posuzuje v každém pojištění samostatně: lékař vystavuje neschopnost pro každé pojištěné zaměstnání zvlášť a náhradu mzdy za prvních 14 dní platí každý zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec pojištěn.
Každé pojištění samostatně
Podmínky nároku na dávku se posuzují v každém pojištění zvlášť, a pokud vznikne nárok na tutéž dávku z více pojištění, náleží dávka jen jednou (§ 14 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění). Pro výpočet se použije úhrn denních vyměřovacích základů ze všech pojištěných činností (§ 20).
Co musí zaměstnanec sdělit lékaři
Ošetřující lékař posuzuje pracovní neschopnost pro každou pojištěnou činnost samostatně (§ 55 odst. 3). Pojištěnec mu proto musí sdělit všechny své zaměstnavatele a všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele a zaměstnavatele musí neprodleně informovat o vzniku a ukončení neschopnosti (§ 64 odst. 1).
Náhrada mzdy za prvních 14 dní
Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti náleží zaměstnanci, pokud ke dni jejího vzniku splňuje podmínky nároku na nemocenské (§ 192 zákoníku práce). Protože se nárok posuzuje v každém pojištění zvlášť, platí náhradu každý zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec pojištěn. U dohody, ze které účast na pojištění nevznikla, náhrada nenáleží.
Šest věcí, které má zaměstnavatel při souběhu hlídat
- Druh práce v dalším vztahu u vlastní firmy musí být odlišný od hlavního, výjimkou je dohoda na dobu rodičovské dovolené.
- Limit 300 hodin u DPP sčítejte ze všech dohod o provedení práce u vaší firmy v kalendářním roce.
- Směny z obou vztahů plánujte v jednom rozpisu, aby šlo ohlídat odpočinek a přesčasy.
- Souhlas podle § 304 udělujte písemně a předem, pokud jde o činnost shodnou s předmětem činnosti firmy.
- Prohlášení poplatníka ověřte, zda ho zaměstnanec nepodepsal u jiného plátce na stejné období.
- Doplatek zdravotního pojištění do minima dohodněte se zaměstnancem, přes kterého zaměstnavatele půjde.
Další povinnosti od náboru po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce Zaměstnáváme lidi.
Časté otázky
Může mít zaměstnanec u mé firmy vedle pracovního poměru ještě dohodu?
Ano, pokud jde o druhově odlišnou práci, protože § 34b zákoníku práce zakazuje stejně druhově vymezenou práci v dalším vztahu u téhož zaměstnavatele. Stejnou práci na DPP nebo DPČ lze od 1. 6. 2025 sjednat jen na dobu rodičovské dovolené.
Potřebuje zaměstnanec můj souhlas, aby mohl pracovat i jinde?
Jen u výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti vaší firmy, kde potřebuje předchozí písemný souhlas podle § 304 zákoníku práce. Souhlas lze písemně a s uvedením důvodů odvolat. Omezení se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Sčítá se pracovní doba u dvou různých zaměstnavatelů?
Zákoník práce výslovně sčítá týdenní pracovní dobu jen u mladistvých, a to ve všech jejich základních pracovněprávních vztazích (§ 79a odst. 3). U dospělých zaměstnanců hlídá každý zaměstnavatel pracovní dobu, odpočinek a přesčasy ve svém vztahu.
U koho si zaměstnanec se dvěma zaměstnáními uplatní slevy na dani?
Slevy na dani uplatní za stejné období jen u jednoho plátce, u kterého podepsal prohlášení poplatníka. U druhého plátce se sráží záloha bez slev, nebo při malých příjmech v roce 2026 srážková daň. Kdo měl souběžně zálohově zdaněnou mzdu od dvou plátců, podává přiznání.
Sčítají se malé dohody pro sociální pojištění?
Ano, ale jen u téhož zaměstnavatele. Příjmy z více zaměstnání malého rozsahu i z více DPP u jedné firmy se v měsíci sčítají a při dosažení hranice vzniká účast na pojištění. Příjmy od různých zaměstnavatelů se nesčítají.
Platí náhradu mzdy při nemoci oba zaměstnavatelé?
Nárok se posuzuje v každém pojištění samostatně a lékař vystavuje neschopnost pro každé pojištěné zaměstnání zvlášť. Náhradu mzdy za prvních 14 dní proto platí každý zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec pojištěn. Nemocenské se pak počítá z úhrnu vyměřovacích základů.
Zdroje
- Zákoník práce, § 34b, 74 až 77, 79a, 111, 192 a 304, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6, 38g, 38ch a 38k, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o nemocenském pojištění, § 7, 7a, 14, 20 a 64, zákon č. 187/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na zdravotní pojištění, § 3, zákon č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Údaje pro sociální zabezpečení 2026, Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.gov.cz)
