Pohledávky a neplatiči trápí hlavně malé firmy, které nemají právní oddělení ani rezervu na měsíce bez peněz. O tom, zda se nezaplacená faktura nakonec promění v peníze, se přitom často rozhoduje dávno před splatností: ve smlouvě, v obchodních podmínkách a v tom, jaké zajištění si dodavatel vyjednal. Tenhle průvodce řadí články podnikmag.cz podle fází od prevence přes prodlení a vymáhání až po daňový odpis a ukazuje, jak na sebe jednotlivé kroky navazují.
Ve zkratce
- Bez ujednání je cena mezi podnikateli splatná do 30 dnů od doručení faktury, splatnost nad 60 dní musí být výslovně ujednaná.
- Výhrada vlastnictví chrání vůči věřitelům kupujícího a v jeho insolvenci jen ve smlouvě s úředně ověřenými podpisy nebo ve veřejné listině.
- Při prodlení náleží úrok ve výši repo sazby ČNB plus 8 procentních bodů a mezi podnikateli nejméně 1 200 Kč za náklady uplatnění každé pohledávky.
- Předžalobní výzvu je potřeba zaslat nejméně 7 dnů před podáním žaloby, jinak věřitel zpravidla nedostane náhradu nákladů řízení.
- Pohledávka se promlčí zpravidla za tři roky, upomínka lhůtu nezastaví a písemné uznání dluhu spustí novou desetiletou.
- V insolvenci dlužníka se pohledávka uplatňuje jen přihláškou ve lhůtě z rozhodnutí o úpadku.
Přehled článků podle fáze
Tabulka slouží jako rozcestník. Vlevo je fáze, ve které se pohledávka nachází, vpravo otázka, na kterou článek odpovídá.
| Fáze | Článek | Na co odpovídá |
|---|---|---|
| Prevence | Splatnost faktury mezi podnikateli | Kdy platí 30 dní, kdy 60 dní a kdy delší lhůta neplatí |
| Prevence | Zajištění pohledávek | Ručení, směnka, zástava, záloha a bankovní záruka |
| Prevence | Výhrada vlastnického práva | Jak si dodavatel pojistí zaplacení zboží |
| Prevence | Smluvní pokuta | Výše, moderace soudem a promlčení denní pokuty |
| Prevence | Faktoring | Postoupení pohledávek z faktur a kdo nese riziko |
| Prodlení | Úrok z prodlení u faktury | Jakou sazbu použít a jak úrok spočítat |
| Prodlení | Předžalobní výzva | Co napsat a jak ji prokazatelně odeslat |
| Prodlení | Uznání dluhu a splátky | Jak si pohledávku pojistit bez soudu |
| Prodlení | Zápočet pohledávek | Kdy lze vzájemné faktury vyrovnat bez platby |
| Vymáhání | Promlčení pohledávky | Kdy lhůta začíná a co ji zastaví |
| Vymáhání | Žaloba a platební rozkaz | Ke kterému soudu, jaký návrh a jak podat ePR |
| Vymáhání | Exekuce na firmu | Obstavení účtu, výzva ke splnění a obrana |
| Vymáhání | Přihláška do insolvence | Do kdy a jak pohledávku přihlásit |
| Odpis | Opravné položky a odpis | Jak snížit daň z nezaplacených faktur |
| Odpis | Oprava DPH u nezaplacené faktury | Kdy si dodavatel vrátí daň a kdy odběratel sníží odpočet |
Prevence: splatnost, zajištění a smluvní pokuta
Nejlevněji se neplatič řeší ještě před podpisem smlouvy. Rozumně sjednaná splatnost, doklad o doručení faktury a vhodné zajištění rozhodují o tom, jak silnou pozici bude mít dodavatel, až odběratel přestane platit.
Když splatnost nikdo nesjednal, platí mezi podnikateli podle § 1963 občanského zákoníku třicet dní, které se počítají zpravidla od doručení faktury, ne od jejího vystavení. Kratší lhůta je běžná. Delší do šedesáti dní je přípustná, pokud není pro věřitele zvláště nevýhodná, a nad šedesát dní musí být navíc výslovně ujednána. Vůči veřejnému zadavateli je šedesát dní pevný strop. Na co si dát pozor v obchodních podmínkách velkých odběratelů, rozebírá článek o splatnosti faktury mezi podnikateli.
Přejímka a schvalování faktur
Platba se často zdrží i při správně napsané lhůtě. Odběratel ji počítá od přejímky, kterou nechá běžet týdny, nebo od schválení faktury, jehož termín si určuje sám. Doba převzetí nebo ověření plnění smí přesáhnout třicet dní jen výslovně a jen tehdy, když to není pro věřitele zvláště nevýhodné. Ujednání, které mezi podnikateli vylučuje úrok z prodlení, je zvláště nevýhodné vždy, a proto neplatné.
Ručení, směnka a zástava
Zajištění dává dodavateli druhou cestu k penězům. Ručitelské prohlášení, třeba jednatele odběratele, musí být písemné a nezaniká ani zánikem firmy, která je dlužníkem. Ze směnky lze žalovat směnečným platebním rozkazem, proti kterému má dlužník jen 15 dnů na námitky. Zástava závodu nebo zápis do rejstříku zástav vyžaduje notářský zápis. Přehled nástrojů i jejich slabin nabízí článek o zajištění pohledávek mezi firmami.
Rozdíl se ukáže v insolvenci odběratele. Zajištěným věřitelem je tam jen ten, jehož pohledávka je zajištěna majetkem dlužníka, například zástavním nebo zadržovacím právem či zajišťovacím převodem práva. Ručení, směnečné rukojemství ani bankovní záruka toto postavení nedávají. Jejich výhodou je, že zaplatit může někdo jiný než dlužník, třeba jednatel jako ručitel. Pohledávku je ale i tak potřeba v insolvenčním řízení uplatnit přihláškou.
Výhrada vlastnictví
Kdo dodává zboží, může si vyhradit vlastnictví až do úplného zaplacení ceny. Mezi stranami platí výhrada i v obchodních podmínkách, vůči věřitelům kupujícího a v jeho insolvenci ale jen ve smlouvě s úředně ověřenými podpisy nebo ve veřejné listině. Nebezpečí škody přechází na kupujícího už převzetím a zboží určené k dalšímu prodeji mohou jeho odběratelé nabýt v dobré víře. Podrobnosti vysvětluje článek o výhradě vlastnického práva.
Smluvní pokuta
Smluvní pokuta dluh nezajišťuje, jen ho utvrzuje vůči samotnému dlužníkovi. Věřitel ji může požadovat bez prokazování škody, a pokud strany nesjednají opak, pokuta náhradu škody pohlcuje. Nepřiměřeně vysokou pokutu může soud na návrh dlužníka snížit, nejníže do výše škody, a nepřiměřenost musí prokázat dlužník. U denní pokuty se právo za každý den promlčuje samostatně. Jak pokutu napsat, ukazuje článek o smluvní pokutě mezi podnikateli.
Faktoring místo čekání
Firma, která nechce čekat na splatnost, může pohledávky z faktur postoupit faktoringové společnosti. Kdo pohledávku postoupí za úplatu, ručí ze zákona za její dobytnost do výše přijaté úplaty s úroky. Riziko nezaplacení tak přebírá faktor jen při smluvně sjednaném bezregresním faktoringu. Smluvní zákaz postoupení ve smlouvě s odběratelem může postoupení zablokovat. Kdy se to vyplatí a jak se ztráta promítne do daně, rozebírá článek o faktoringu a postoupení pohledávek.
Prodlení: úrok, paušál a předžalobní výzva
Po marném uplynutí splatnosti je odběratel v prodlení a věřiteli vzniká nárok na úrok z prodlení, mezi podnikateli i na paušální náhradu nákladů. Než se věc dostane k soudu, patří dlužníkovi předžalobní výzva.
Úrok z prodlení se řídí především sazbou sjednanou ve smlouvě. Když sjednaná není, odpovídá ročně repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení začalo, zvýšené o osm procentních bodů. U jednoho pokračujícího prodlení se sazba pololetně nepřepočítává. Počítá se z dlužné jistiny za skutečný počet dnů, po částečné platbě už jen ze zbytku. Postup na příkladu ukazuje článek o úroku z prodlení u faktury.
Vedle úroku má věřitel mezi podnikateli podle § 1972 občanského zákoníku nárok na pevnou náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nejméně 1 200 Kč za každou pohledávku. Nejde o denní příplatek ani o součást úroku a vyšší prokázané náklady lze požadovat také. Při bankovním převodu je dluh splněn až připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, takže snímek zadaného příkazu zaplacení neprokazuje.
Předžalobní výzva
Podle § 142a občanského soudního řádu má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení, jen pokud žalovanému zaslal výzvu k plnění nejméně sedm dnů před podáním žaloby. Sedm dnů přitom není nová splatnost faktury. Výzva má přesně označit věřitele i dlužníka, důvod nároku, aktuální jistinu po odečtení plateb a dobropisů a odděleně úrok. Co do ní napsat, vysvětluje článek o předžalobní výzvě k zaplacení.
Výzva sama obecně nezastaví běh promlčecí lhůty a není vykonatelným rozhodnutím, takže na jejím základě nemůže nastoupit exekutor. Odeslání musí zůstat prokazatelné včetně obsahu, adresáta a data: u dopisu konečná kopie a podací doklad, u datové zprávy zpráva s přílohami. Samotný prázdný podací lístek neukazuje, jaký nárok věřitel požadoval, a při sporu proto nepomůže. Termín úhrady ve výzvě je dobré sladit se situací, zejména s blížícím se promlčením.
Dohoda s dlužníkem: uznání dluhu, splátky a zápočet
Když dlužník nabízí splátky, je pro věřitele nejvýhodnější spojit splátkový kalendář s písemným uznáním dluhu. Když si firmy dluží navzájem, mohou faktury vyrovnat zápočtem bez převodu peněz.
Uznání dluhu musí být písemné a z jeho textu musí být zřejmý důvod a výše dluhu, u více faktur každá zvlášť. Uznáním se má za to, že dluh trvá, a důkazní břemeno přechází na dlužníka. Písemné uznání navíc spouští novou desetiletou promlčecí lhůtu ode dne uznání. Už promlčený dluh obnoví jen písemné uznání, částečná platba ani placení úroků k tomu u promlčené pohledávky nestačí.
Splátkový kalendář a ztráta výhody splátek
Celý dluh může věřitel při prodlení se splátkou zesplatnit jen tehdy, když je ztráta výhody splátek výslovně sjednaná, a musí ji uplatnit sám nejpozději do splatnosti příští splátky. Úroky z prodlení za dosavadní prodlení je dobré v dohodě výslovně vyřešit. Mezi podnikateli se platby započítávají nejdřív na náklady, pak na úroky a nakonec na jistinu. Vzor obsahu nabízí článek o uznání dluhu a splátkovém kalendáři.
Nejsilnější podobou je uznání v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti. Takový zápis je exekučním titulem, takže při nezaplacení lze navrhnout exekuci bez soudního řízení. Podle usnesení Nejvyššího soudu z něj ale nelze vymáhat úroky z prodlení a smluvní pokuty za prodlení, které v době sepsání ještě nenastalo. Splátky lze dále zajistit písemným ručením třetí osoby, typicky jednatele, nebo směnkou.
Zápočet vzájemných pohledávek
Jednostranně lze započíst vzájemné pohledávky stejného druhu, typicky peníze proti penězům. Bez zvláštního ujednání nesmí dlužník platit předčasně, a proto musí být v praxi splatné obě faktury. Prohlášení nesmí obsahovat podmínku ani doložení času a pohledávky zanikají zpětně k okamžiku, kdy se staly způsobilými k započtení. Kde jednostranně započíst nejde, pomůže dohoda. Co patří do prohlášení, shrnuje článek o zápočtu pohledávek mezi firmami.
Zápočet má i daňový rozměr. Povinnost přiznat DPH se váže na uskutečnění plnění, ne na způsob úhrady, takže ji zápočet nemění. Podle Generálního finančního ředitelství je ale zápočet uspokojením pohledávky, a odběratel proto v jeho rozsahu nemusí snižovat odpočet u faktury neuhrazené šest měsíců po splatnosti. Promlčenou pohledávku lze ještě započíst, pokud promlčení nastalo až poté, co se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
Vymáhání: promlčení, soud a exekuce
Pohledávka z faktury se promlčí zpravidla za tři roky a lhůtu zastaví až uplatnění u soudu, přihláška do insolvence nebo dohoda o mimosoudním jednání. Rychlou cestou k vykonatelnému rozhodnutí bývá elektronický platební rozkaz.
Promlčený dluh nezaniká, dlužník ho jen nemusí zaplatit, pokud promlčení u soudu namítne. Vedle tříleté subjektivní lhůty běží objektivní, nejvýše deset let od dospělosti práva. Zákon výslovně neříká, zda se u faktury počítá od dne splatnosti, nebo od prvního dne prodlení, proto je bezpečné podat návrh nejpozději ve výroční den splatnosti. Na co si dát pozor u faktur splatných od doručení, vysvětluje článek o promlčení pohledávky z faktury.
Žaloba, nebo elektronický platební rozkaz
Běžná nezaplacená faktura mezi podnikateli patří k okresnímu soudu podle sídla dlužníka, pokud se firmy písemně nedohodly jinak. Elektronický platební rozkaz má nižší soudní poplatek než žaloba a nemá horní limit částky. Podává se na formuláři ministerstva podepsaném uznávaným elektronickým podpisem přes ePodatelnu, poslaný jako příloha datové zprávy se posoudí jako běžný návrh s vyšším poplatkem. Postup krok za krokem popisuje článek o žalobě a platebním rozkazu.
Proti platebnímu rozkazu má dlužník 15 dnů na zaplacení nebo odpor. Odpor nemusí být odůvodněný, rozkaz ruší a soud nařídí jednání. Do datové schránky se rozkaz doručuje i fikcí po deseti dnech, při doručování poštou fikce neplatí. Bez odporu má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Vydat ho nelze, když se má doručovat do ciziny, a u odběratele z jiného státu EU proto přichází v úvahu evropský platební rozkaz.
Exekuce
Když dlužník nezaplatí ani podle vykonatelného rozhodnutí, podá věřitel exekuční návrh soudnímu exekutorovi, kterého si sám vybere, protože místní příslušnost exekutorů zákon nezná. Dlužník má od doručení vyrozumění 30 dnů na zaplacení a banka může jeho účet zablokovat už během této lhůty. Nezabavitelnou částku a chráněný účet má jen fyzická osoba včetně OSVČ, ne s.r.o. Pohled z druhé strany nabízí článek o exekuci na firmu a obstavení účtu.
Insolvence dlužníka a daně z nezaplacené faktury
Jakmile je odběratel v insolvenci, žaloba ani provedení exekuce už nepomohou a pohledávku je nutné přihlásit ve lhůtě z rozhodnutí o úpadku. Část daně z nezaplacené faktury lze získat zpět přes opravné položky a opravu DPH.
Insolvenční soud věřitele osobně neobesílá, doručuje zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí o úpadku vyzývá k přihlášení ve lhůtě dvou měsíců a k pozdní přihlášce soud nepřihlíží. Přihláška se podává jen na formuláři a důvodem vzniku pohledávky je smlouva nebo objednávka, ne faktura. Když se po přezkumu zjistí méně než 50 % přihlášené částky, soud k pohledávce nepřihlíží vůbec. Postup popisuje článek o přihlášce pohledávky do insolvence.
Přihláška má pro běh promlčecí lhůty stejné účinky jako žaloba. Úroky z prodlení přirostlé do rozhodnutí o úpadku se přihlašují spolu s jistinou a uvádějí zvlášť, pozdější úroky a smluvní pokuty se v řízení neuspokojují. Popře-li správce nevykonatelnou pohledávku, musí věřitel do 30 dnů od přezkumného jednání podat žalobu na určení. Dodavatel s výhradou vlastnictví musí do 30 dnů od vyrozumění o soupisu podat vylučovací žalobu.
Opravné položky a odpis
Firma s účetnictvím zdanila vydanou fakturu už při zaúčtování do výnosů. Opravné položky podle zákona o rezervách jí umožní část daně získat zpět: u pohledávky déle než 18 měsíců po splatnosti až do 50 %, po více než 30 měsících až do 100 % a u malých pohledávek do 50 000 Kč až do 100 % po 12 měsících. U dlužníka v insolvenci jde až o 100 %, ale jen po včasné přihlášce. Podrobnosti shrnuje článek o opravných položkách k pohledávkám.
Samotný odpis pohledávky je daňovým výdajem jen ze zákonem vyjmenovaných důvodů, například podle výsledků insolvenčního řízení nebo provedené exekuce či po zániku dlužníka bez právního nástupce, a dále do výše zákonné opravné položky. Stáří ani promlčení pohledávky takovým důvodem nejsou a promlčení naopak opravnou položku ruší. Živnostník s daňovou evidencí opravné položky netvoří, protože nezaplacenou fakturu vůbec nezdaňuje. Daňový odpis je potřeba doložit rozhodnutím soudu, exekutora nebo výpisem z rejstříku.
Oprava DPH
Dodavatel plátce odvádí DPH i z nezaplacené faktury, protože povinnost přiznat daň vzniká uskutečněním plnění. Vrátit si ji může podle § 46 zákona o DPH po roce exekuce od prvního exekučního příkazu, po zastavení exekuce pro nemajetnost, v insolvenci i bez přihlášky, nebo bez soudu u pohledávky do 10 000 Kč po dvou výzvách. Odběratel plátce naopak sníží odpočet, když nezaplatí do konce šestého měsíce po měsíci splatnosti. Vysvětluje to článek o opravě DPH u nezaplacené faktury.
Šest chyb, kvůli kterým pohledávka propadne
Většina ztrát z pohledávek nevzniká u soudu, ale mnohem dřív, při běžné administrativě a podpisu smluv.
- Výhrada vlastnictví jen v obchodních podmínkách, takže v insolvenci odběratele zboží nechrání.
- Ručení domluvené jen ústně, přestože bez písemného prohlášení ručení nevznikne.
- Splátkový kalendář bez uznání dluhu a bez výslovně sjednané ztráty výhody splátek.
- Spoléhání na upomínky, zatímco se blíží konec tříleté promlčecí lhůty.
- Formulář ePR odeslaný datovou zprávou místo přes ePodatelnu, a proto s vyšším poplatkem.
- Nadsazená přihláška do insolvence, ke které soud při zjištění méně než poloviny nepřihlíží vůbec.
Navazující témata od registrace k DPH přes vystavení a opravu faktury shrnuje nadřazený průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Časté otázky
Jaká je splatnost faktury mezi podnikateli, když ji nesjednáme?
Platí třicet dní, které se počítají zpravidla od doručení faktury, ne od jejího vystavení. Delší splatnost do šedesáti dní je možná, pokud není pro věřitele zvláště nevýhodná. Nad šedesát dní musí být navíc výslovně ujednána a vůči veřejnému zadavateli ji překročit nelze.
Stačí výhrada vlastnictví v obchodních podmínkách?
Vůči samotnému kupujícímu ano, mezi stranami výhrada platí, jakmile se na ní dohodnou. Vůči věřitelům kupujícího a v jeho insolvenci ale působí jen ve smlouvě s úředně ověřenými podpisy nebo ve veřejné listině. Jinak smí insolvenční správce zboží sepsat do majetkové podstaty.
Kolik mohu účtovat odběrateli, který platí pozdě?
Pokud smlouva nestanoví jinak, úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení začalo, zvýšené o osm procentních bodů. Mezi podnikateli navíc náleží nejméně 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním každé pohledávky. Nejde o součást úroku, ale o samostatný nárok.
Zastaví upomínka nebo předžalobní výzva promlčení?
Ne. Lhůtu zastaví až žaloba nebo návrh na platební rozkaz, pokud věřitel v řízení řádně pokračuje, dále přihláška do insolvence nebo dohoda o mimosoudním jednání. Písemné uznání dluhu spouští novou desetiletou lhůtu. Předžalobní výzva má význam hlavně pro náhradu nákladů řízení.
Je lepší žaloba, nebo elektronický platební rozkaz?
U dlužníka se sídlem v Česku a dobře doložené faktury bývá výhodnější elektronický platební rozkaz, protože má nižší soudní poplatek a nemá horní limit částky. Formulář ale musí být bezvadný a podepsaný uznávaným elektronickým podpisem. Neúplný nebo nesrozumitelný návrh soud odmítne bez výzvy k opravě.
Mohu si vrátit DPH z faktury, kterou odběratel nezaplatil?
Jen ze zákonných důvodů, typicky po roce exekuce, v insolvenci dlužníka nebo po jeho úmrtí. Bez soudu to jde jen u pohledávky do 10 000 Kč včetně daně, nejméně šest měsíců po splatnosti a po dvou písemných výzvách. Obecná oprava po šesti měsících u větších faktur neexistuje.
Zdroje
- Občanský zákoník, promlčení, zajištění, splatnost a prodlení, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení vlády o úroku z prodlení, č. 351/2013 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský soudní řád, výzva k plnění a platební rozkaz, zákon č. 99/1963 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Insolvenční zákon, zákon č. 182/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o dani z přidané hodnoty, § 46 a § 74b, zákon č. 235/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
