Daně a pojistné OSVČ tvoří jeden roční cyklus. Během roku živnostník schraňuje doklady a vede evidenci, po jeho skončení podá daňové přiznání a oba přehledy, doplatí daň i pojistné a podle výsledku platí zálohy na další období. Tenhle průvodce řadí praktické články podnikmag.cz podle toho, kde v cyklu se právě nacházíte: od výdajů a evidence přes paušální režim, přiznání a zálohy až po pojistné, zvláštní situace a přerušení nebo ukončení podnikání.
Ve zkratce
- Výdaje lze uplatnit skutečné, nebo paušálem 80, 60, 40 či 30 % příjmů, každá sazba má svůj strop.
- Paušální režim nahrazuje daň, důchodové a zdravotní pojištění jednou měsíční zálohou.
- Přiznání se podává do 3 měsíců po skončení roku, elektronicky do 4 a s daňovým poradcem do 6 měsíců.
- Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu následují do měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání.
- Zálohy na daň platí jen ten, komu v posledním přiznání vyšla daň vyšší než 30 000 Kč.
- Živnost nelze přerušit ani zrušit zpětně, platí nejdříve ode dne doručení oznámení nebo žádosti.
Přehled článků podle fáze
Tabulka slouží jako rozcestník. Vlevo je fáze, uprostřed článek a vpravo otázka, na kterou odpovídá.
| Fáze | Článek | Na co odpovídá |
|---|---|---|
| Výdaje a evidence | Daňová evidence OSVČ | Kdo ji vede, co obsahuje a kdy přejít na účetnictví |
| Výdaje a evidence | Výdajové paušály OSVČ | Sazby 80, 60, 40 a 30 %, stropy a kdy se vyplatí skutečné výdaje |
| Výdaje a evidence | Pronájem a ubytování | Příjmy z nájmu a krátkodobého ubytování |
| Výdaje a evidence | Účtenka a zjednodušený daňový doklad | Co uznat jako výdaj a kdy si nárokovat DPH |
| Výdaje a evidence | Auto v podnikání OSVČ | Kniha jízd, paušální výdaj na dopravu a skutečné výdaje |
| Výdaje a evidence | Daňové odpisy majetku | Hranice 80 000 Kč, odpisové skupiny a výpočet |
| Výdaje a evidence | Podnikání v bytě | Souhlas vlastníka, provozovna a výdaje na domácí kancelář |
| Výdaje a evidence | Bankovní účet pro podnikání | Zda ho OSVČ musí mít a kdy ho oznámit finančnímu úřadu |
| Výdaje a evidence | Kryptoměny v podnikání | Platby v kryptu, účetnictví, daň z příjmů a DPH |
| Paušální režim | Paušální režim OSVČ | Kdo může vstoupit, jak fungují pásma a kdy se nevyplatí |
| Přiznání a zálohy | Daň z příjmů OSVČ | Výpočet, sazby, slevy na dani a zvýhodnění na děti |
| Přiznání a zálohy | Daňové přiznání a přehledy OSVČ | Lhůty, elektronické podání a doplatky pojistného |
| Přiznání a zálohy | Zálohy na daň z příjmů OSVČ | Kdy se platí, jak se počítají a jak je snížit |
| Přiznání a zálohy | Dar a odpočet ze základu daně | Komu darovat, limity a jak dar doložit |
| Přiznání a zálohy | Přijatý dar | Kdy se dar u živnostníka daní |
| Přiznání a zálohy | Daňová ztráta | Odpočet v dalších letech i zpětně |
| Přiznání a zálohy | Přeplatek a nedoplatek na daňovém účtu | Jak zjistit stav, požádat o vrácení a převést přeplatek |
| Přiznání a zálohy | Posečkání daně a splátkový kalendář | Splátky u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny |
| Přiznání a zálohy | Daň z nemovitých věcí u podnikatelů | Kdo platí, kdy podat přiznání a jak se daň počítá |
| Pojistné | Vedlejší podnikání a pojistné | Podnikání při zaměstnání, důchodu nebo péči o dítě |
| Pojistné | Nemocenské pojištění OSVČ | Přihláška, čekací doba a dávky |
| Pojistné | Spolupracující osoba OSVČ | Rozdělení příjmů a výdajů s manželem nebo členem domácnosti |
| Pojistné | OSVČ, nebo s.r.o. | Ručení, daně, odvody a administrativa ve srovnání |
| Zvláštní situace | Příjmy OSVČ ze zahraničí | Kde se daní, dvojí zdanění a uvedení v přiznání |
| Zvláštní situace | Oddlužení podnikatele | Kdy je možné u OSVČ, jak probíhá a co znamená pro živnost |
| Konec podnikání | Přerušení živnosti | Kde ho oznámit a co se děje s pojistným, daní a DPH |
| Konec podnikání | Ukončení podnikání OSVČ | Zrušení živnosti, oznámení úřadům, daně a pojistné na konci |
| Konec podnikání | Úmrtí živnostníka | Pokračování v živnosti a daně za zemřelého |
Výdaje a evidence během roku
OSVČ si vybírá mezi skutečnými výdaji doloženými daňovou evidencí a výdajovým paušálem, který se počítá procentem z příjmů. Od této volby se odvíjí, jaké doklady a záznamy musí po celý rok vést.
Daňovou evidenci vede živnostník, který nevede účetnictví, neuplatňuje výdaje procentem z příjmů a není v paušálním režimu. Obsahuje příjmy a výdaje a údaje o majetku a dluzích, formu zákon nechává na podnikateli, takže stačí tabulka i program. Na účetnictví musí přejít po zápisu do obchodního rejstříku nebo po roce s obratem nad 25 000 000 Kč. Podrobnosti rozebírá článek o tom, co obsahuje daňová evidence.
Výdajové paušály
Paušál dovoluje odečíst pevné procento místo skutečných výdajů: 80 % u řemeslných živností, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání a 30 % u nájmu. Stropy výdajů 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč odpovídají příjmům 2 milionů korun. Paušál zahrnuje veškeré výdaje a zpětně ho na skutečné výdaje změnit nelze. Kdy se vyplatí, ukazuje článek o výdajových paušálech OSVČ.
Doklady k výdajům
Kdo uplatňuje skutečné výdaje, musí prokázat, že nákup zaplatil on a pro podnikání. Paragon bez jména kupujícího přitom není automaticky neuznatelný výdaj, rozhoduje, zda výdaj skutečně nastal. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, když celková částka za plnění není vyšší než 10 000 Kč, a plátce DPH z něj může uplatnit odpočet. Rozdíly vysvětluje článek o účtence a zjednodušeném daňovém dokladu.
Auto a dražší majetek
Auto se do výdajů dostává paušálem na dopravu 5 000 Kč za každý celý měsíc, kdy sloužilo podnikání, nebo skutečnými výdaji doloženými evidencí jízd. Při paušálu si tankování ani parkovné na pracovní cestě nepřičtete a během roku nelze mezi způsoby přecházet, jak popisuje článek o autu v podnikání OSVČ. Hmotný majetek se vstupní cenou nad 80 000 Kč se do výdajů rozkládá postupně, jak vysvětluje článek o daňových odpisech majetku.
Domácí kancelář, účet a kryptoměny
Kdo podniká doma, může při skutečných výdajích uplatnit poměrnou část nákladů, třeba energií nebo nájemného, s doložitelným klíčem. Při paušálu už nic dalšího uplatnit nelze, jak shrnuje článek o podnikání v bytě. Zvláštní podnikatelský účet OSVČ zákon neukládá, oznamovat ho musí jen registrovaný subjekt, například plátce DPH, viz článek o bankovním účtu pro podnikání. Prodej za kryptoměnu je daňově směna, jak rozebírá článek o kryptoměnách v podnikání.
Paušální režim
Paušální režim spojuje daň z příjmů, důchodové a zdravotní pojištění do jedné měsíční zálohy placené finančnímu úřadu. Kdo v něm vydrží celý rok, nepodává daňové přiznání ani přehledy.
Vstoupit může neplátce DPH bez insolvence, který k 1. lednu není zaměstnaný. Pásmo určují příjmy z podnikání za předchozí rok a výdajový paušál, který by k nim šel uplatnit, takže se řemeslník vejde do nižšího pásma s vyššími příjmy než lékař. Oznámení o vstupu se podává do 10. ledna, opožděné je neúčinné. Záloha je splatná do 20. dne měsíce a nemocenské pojištění nezahrnuje.
Pevná platba se nevyplatí každému. Slevy na dani, zvýhodnění na děti ani rozdělení příjmů na spolupracující osobu v paušálním režimu nejdou. Když podnikatel podmínku poruší, třeba registrací k DPH, podává za ten rok přiznání i přehledy a zaplacené zálohy se započtou. Kdo nastoupí do zaměstnání během roku, z režimu nevypadne a dál platí zálohy, za ten rok ale podá přiznání i přehledy. Podmínky vstupu a fungování pásem podrobně popisuje článek o paušálním režimu OSVČ.
Daňové přiznání, výpočet daně a zálohy
Po skončení roku OSVČ spočítá základ daně, zdaní ho a odečte slevy. Přiznání podává do 3 měsíců, elektronicky do 4 a s daňovým poradcem do 6 měsíců, a podle výsledné daně pak platí zálohy na další období.
Dílčí základ z podnikání tvoří příjmy snížené o skutečné výdaje nebo paušál. Sečte se s dalšími příjmy a sníží o ztrátu a nezdanitelné části. Základ se zdaní sazbou 15 %, jen část nad 36násobkem průměrné mzdy sazbou 23 %. Z daně se odečtou slevy, které ji snižují nejvýš na nulu, a daňové zvýhodnění na děti, ze kterého může vzniknout bonus. Postup krok za krokem ukazuje článek o tom, jak se počítá daň OSVČ.
Lhůty a elektronické podání
Většina živnostníků má datovou schránku zřízenou ze zákona, a přiznání proto musí podat elektronicky. Prodloužení lhůty o měsíc při elektronickém podání nastává samo, o nic se nežádá. Když konec lhůty padne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Při zpoždění do pěti pracovních dnů pokuta nevzniká. Lhůty pro přiznání i navazující přehledy shrnuje článek o daňovém přiznání a přehledech.
Zálohy na daň
Zálohy se počítají z daně v posledním přiznání. Při dani do 30 000 Kč včetně se neplatí, nad 30 000 Kč do 150 000 Kč se platí dvě pololetní zálohy po 40 % daně a nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní po čtvrtině daně, vždy k 15. dni měsíce. Když příjmy výrazně klesnou, může finanční úřad na odůvodněnou a doloženou žádost zálohy snížit nebo zrušit, jak popisuje článek o zálohách na daň OSVČ.
Dary a daňová ztráta
Dary nejsou daňovým výdajem, OSVČ si je ale může odečíst ze základu daně, pokud úhrn darů za rok přesáhne 2 % základu nebo činí aspoň 1 000 Kč. Příjemce a účel musí odpovídat zákonu, jak vysvětluje článek o odpočtu daru ze základu daně. Ztrátový rok lze využít v pěti následujících obdobích, ztrátu ze živnosti ale nelze odečíst od mzdy a při paušálních výdajích z podstaty nevznikne, jak popisuje článek o daňové ztrátě.
Přeplatek, nedoplatek a splátky
Přeplatek na dani z příjmů se bez žádosti nevrací. Správce daně ho nejdřív použije na vaše nedoplatky a o vrácení zbytku je třeba požádat, nejpozději do šesti let, jak vysvětluje článek o přeplatku na daňovém účtu. Kdo naopak nemá na zaplacení daně najednou, může finanční úřad požádat o posečkání nebo splátky. Stačí ale jedna pozdní splátka a rozhodnutí přestane platit, jak upozorňuje článek o posečkání daně a splátkovém kalendáři.
Daň z nemovitých věcí
Živnostník, který vlastní pozemek, halu nebo kancelář, platí také daň z nemovitých věcí. Rozhoduje stav k 1. lednu a přiznání se podává do 31. ledna, ale jen když se změnilo něco rozhodného pro daň. Stavba užívaná převážně k podnikání nebo zařazená v obchodním majetku spadá do podnikatelské skupiny s vlastní sazbou, výjimkou jsou obytné budovy a byty. Podrobnosti rozebírá článek o dani z nemovitých věcí u podnikatelů.
Sociální a zdravotní pojištění
OSVČ platí sociální pojištění nejméně z 55 % a zdravotní z 50 % zisku. Přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu podává do měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání a doplatky platí do 8 dnů po podání přehledu.
U obou pojištění platí minimální vyměřovací základ, takže minimální zálohy se při hlavní činnosti platí i při nízkém zisku. Nové zálohy na zdravotní pojištění se platí už za měsíc podání přehledu, na sociální pojištění až za měsíc následující. Zdravotní pojišťovně se přehled podává jen elektronicky. Pojistné, které OSVČ platí sama za sebe, není daňovým výdajem v žádném režimu, takže na volbu mezi paušálem a skutečnými výdaji vliv nemá.
Vedlejší činnost
Podnikání vedle zaměstnání, důchodu, péče o malé dítě nebo studia je vedlejší činností a zákon ji v sociálním pojištění zvýhodňuje. Pojistné vzniká, jen když zisk za rok dosáhne rozhodné částky, tedy 2,4násobku průměrné mzdy, a v roce zahájení se zálohy neplatí vůbec. Zdravotní pojištění pojem vedlejší činnost nezná a řídí se vlastními pravidly. Podrobnosti vysvětluje článek o vedlejším podnikání a pojistném.
Spolupracující osoba a volba formy podnikání
Část příjmů a výdajů lze rozdělit na manžela nebo člena domácnosti, který v podnikání skutečně pomáhá. Spolupracující osoba se tím ale sama stává OSVČ pro sociální i zdravotní pojištění, takže úspora na dani nemusí vyjít, jak upozorňuje článek o spolupracující osobě OSVČ. Z podílu na zisku s.r.o. se naopak pojistné neplatí, zisk firmy se ale daní dvakrát. Obě cesty porovnává článek o tom, zda zvolit OSVČ, nebo s.r.o.
Zvláštní situace
Příjmy od zahraničních klientů uvádí český daňový rezident v přiznání vždy. OSVČ v úpadku se může zbavit zbytku dluhů oddlužením a přitom dál podnikat.
Kde se zahraniční příjem nakonec zdaní, určuje smlouva o zamezení dvojího zdanění se státem klienta. Kdo pracuje z Česka a v cizině nemá stálou provozovnu, daní zisk zpravidla jen doma. Daň, kterou si zahraniční plátce strhl třeba z licence, lze za zákonných podmínek započíst v příloze č. 3. OSVČ bez účetnictví přepočítává cizí měnu denním, nebo jednotným kurzem, v jednom roce ne obojím. Postup popisuje článek o příjmech OSVČ ze zahraničí.
Insolvenční zákon oddlužení fyzickým osobám s dluhy z podnikání nezakazuje. Dluh z podnikání ho zablokuje jen tehdy, když s ním věřitel výslovně a s odůvodněním nesouhlasí, mlčení se považuje za souhlas. Oddlužení trvá zpravidla tři roky. Podnikatel splácí zálohovou splátku podle zisku a jednou ročně se vyúčtuje. Oddlužení není překážkou provozování živnosti, tou může být konkurs. Podmínky a průběh rozebírá článek o oddlužení podnikatele.
Přerušení a ukončení podnikání
Přerušení i zrušení živnosti se oznamuje živnostenskému úřadu a platí nejdříve ode dne doručení, zpětně nikdy. Za rok ukončení se podává přiznání i oba přehledy v běžných lhůtách.
Přerušení se oznamuje kterémukoli živnostenskému úřadu Změnovým listem, kterým lze zároveň vyřídit hlášení pro správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu. Zálohu na sociální pojištění platíte i za měsíc, ve kterém přerušení začne, za další celé měsíce už ne. Oznámení přerušení ani pokračování není zpoplatněné. Plátce DPH ale zůstává plátcem a přiznání k DPH podává dál. Podrobnosti vysvětluje článek o přerušení živnosti.
Kdo se k podnikání vrátit nechce, požádá o zrušení živnosti sám a zvolí si datum. Zdravotní pojišťovně stačí oznámení přes živnostenský úřad, správě sociálního zabezpečení je bezpečnější oznámit konec činnosti přímo do 15 dnů. Při daňové evidenci se základ daně za poslední rok zvýší o neuhrazené pohledávky a zásoby a sníží o neuhrazené dluhy. Celý postup shrnuje článek o ukončení podnikání OSVČ.
Šest chyb, kterým se vyhnout
Většina zbytečných doplatků a pokut nevzniká složitými výpočty, ale přehlédnutou lhůtou nebo nevratnou volbou.
- Zpětná změna výdajů: z paušálu na skutečné výdaje za minulý rok přejít nelze, volbu je třeba promyslet před řádným přiznáním.
- Opožděné oznámení o vstupu do paušálního režimu, které je po 10. lednu neúčinné.
- Papírové přiznání u živnostníka s datovou schránkou zřízenou ze zákona, který smí podat jen elektronicky.
- Přehlédnutý doplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled.
- Nevyžádaný přeplatek na dani z příjmů, který se bez žádosti nevrací a po šesti letech zaniká.
- Nečinnost místo přerušení nebo zrušení živnosti, protože oprávnění trvá a zpětně ho přerušit ani zrušit nelze.
Fakturaci, registraci k DPH a vymáhání nezaplacených faktur řadí do souvislostí nadřazený průvodce Faktury, DPH a pohledávky: průvodce od registrace po vymáhání.
Časté otázky
Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání?
Základní lhůta jsou 3 měsíce po skončení roku. Při elektronickém podání se prodlužuje na 4 měsíce, s daňovým poradcem na 6 měsíců. Když konec lhůty připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu pak následují do měsíce.
Musím jako OSVČ platit zálohy na daň z příjmů?
Jen když vaše daň v posledním přiznání přesáhla 30 000 Kč. Do 150 000 Kč platíte dvě pololetní zálohy po 40 % daně, nad tuto částku čtyři čtvrtletní po čtvrtině. Kdo začíná podnikat, zálohy zpravidla neplatí, protože nemá poslední známou daňovou povinnost.
Vyplatí se mi paušální režim?
Záleží na příjmech, výdajích a rodinné situaci. Paušální režim šetří administrativu, protože odpadá přiznání i přehledy. Slevy na dani ani zvýhodnění na děti v něm ale uplatnit nejde a vstoupit nemůže plátce DPH ani ten, kdo je k 1. lednu zaměstnaný.
Můžu si odečíst zaplacené sociální a zdravotní pojištění?
Ne. Pojistné, které OSVČ platí sama za sebe, není daňovým výdajem v žádném režimu. Neodečte ho tedy paušalista ani ten, kdo uplatňuje skutečné výdaje, a na volbu mezi paušálem a skutečnými výdaji proto nemá vliv.
Platím sociální pojištění, když podnikám vedle zaměstnání?
Jen když zisk z podnikání za rok dosáhne rozhodné částky, tedy 2,4násobku průměrné mzdy. V roce zahájení vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. Po překročení hranice doplatíte pojistné najednou do 8 dnů po termínu přehledu.
Musím zrušit živnost, když přestanu podnikat?
Živnostenské oprávnění trvá, dokud ho úřad nezruší, samotná nečinnost nestačí. Kdo se k podnikání vrátit nechce, udělá lépe, když o zrušení požádá sám a zvolí si datum. Zpětně živnost zrušit nelze a za rok ukončení se podává přiznání i přehledy.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Daňový řád, zákon č. 280/2009 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 589/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Živnostenský zákon, zákon č. 455/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)
