Josef Hlávka byl český stavitel, architekt, stavební podnikatel a mecenáš, jehož vídeňská firma postavila Dvorní operu ve Vídni. Narodil se 15. 2. 1831 v Přešticích a zemřel 11. 3. 1908 v Praze. Za necelých deset let postavila jeho kancelář 142 staveb. Celý majetek odkázal nadaci, která jako jediná česká nadace přežila komunistické rušení a funguje dodnes.
Profil se dívá hlavně na Hlávku jako podnikatele: jak převzal cizí firmu, na čem zbohatl, proč ji v 38 letech zrušil a jak naložil s penězi. Vysvětluje také, proč Hlávkův most nestavěl, proč není pohřben v Lužanech a co dnes dělá Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.
Ve zkratce
- Josef Hlávka se narodil 15. 2. 1831 v Přešticích a zemřel 11. 3. 1908 v Praze.
- V roce 1860 převzal vídeňskou stavební firmu Františka Šebka, u kterého začínal jako zednický učeň.
- Jeho firma postavila Dvorní operu ve Vídni, otevřenou v roce 1869, podle cizího projektu.
- V roce 1869 se z přepracování zhroutil, ochrnul a firmu zrušil.
- Financoval Českou akademii věd a umění a byl jejím prvním prezidentem.
- Majetek za 5,28 milionu korun odkázal nadaci, která dnes rozdává stipendia a Ceny Josefa Hlávky.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 15. 2. 1831, Přeštice |
| Úmrtí | 11. 3. 1908, Praha |
| Rodiče | Antonín Hlávka a Anna, rozená Stachová |
| Vzdělání | pražská polytechnika, Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Manželky | Marie, rozená Čermáková; Zdeňka Hlávková |
| Děti | žádné |
| Firma | stavitelská kancelář ve Vídni, 1860 až 1869 |
| Počet staveb | 142 v letech 1860 až 1869 |
| Nejznámější stavba | Dvorní opera ve Vídni (jako stavitel) |
| Majetek odkázaný nadaci | 5 279 726 korun 32 haléřů |
| Hrob | rodinná hrobka na hřbitově v Přešticích |
Z Přeštic do Vídně
Hlávka pocházel z úřednické rodiny. Otec Antonín byl podle nápisu v rodinné hrobce okresním přednostou, starší bratr Antonín to dotáhl na dvorního radu. Josef studoval pozemní stavitelství na pražské polytechnice a pak na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde v roce 1854 získal státní cenu. Studium si platil prací na stavbách.
Ve Vídni si přivydělával u česko-vídeňského stavitele Františka Šebka. Začínal jako zednický učeň a podle Encyklopedie Prahy 2 se vypracoval až na ředitele Šebkovy kanceláře. Od roku 1855 řídil stavby podle projektů architekta Heinricha Ferstela, mimo jiné vídeňské burzy a Votivního kostela. Pak odjel na cestovní stipendium po Evropě, podle většiny pramenů na tři roky.
Firma jako dar
V roce 1860 získal mistrovské vysvědčení a Šebek mu při odchodu na odpočinek předal svou stavební firmu. Encyklopedie Prahy 2 jako důvod uvádí jeho píli a solidnost. Hlávka tak ve 29 letech nezakládal firmu od nuly, ale převzal zavedený podnik s kontakty a zakázkami.
Stavitel Vídeňské opery
Po roce 1858 se ve Vídni bouraly městské hradby a na jejich místě vznikal okruh Ringstrasse s paláci, divadly a úřady. V roce 1861 vyhrál Hlávka soutěž na provedení stavby Dvorní opery. Projekt byl dílem architektů Eduarda van der Nülla a Augusta Sicarda von Sicardsburga, Hlávka byl stavitel, tedy podnikatel, který stavbu organizoval a provedl.
Základní kámen byl položen 20. 5. 1863 a opera se otevřela 25. 5. 1869. Stavba stála podle ČT24 šest milionů zlatých. Za ni dostal titul c. k. stavebního rady. V roce 2016 odhalil vídeňský starosta Michael Häupl na Opernringu pamětní desku s nápisem Baumeister der Wiener Oper, stavitel Vídeňské opery, kterou darovala Hlávkova nadace. Starosta ho při tom nazval spolutvůrcem Ringstrasse.
Na čem zbohatl
Podle historika Karla Ksandra z Českého rozhlasu vydělal Hlávka velké peníze hlavně na opeře. Druhým zdrojem bylo, že po zboření hradeb skupoval pozemky a stavěl na nich ve velkém činžovní domy, včetně levných bytů pro dělnické rodiny. Domy vlastnil a prodával. Jeho kancelář postavila i Akademické gymnázium, kde maturoval Tomáš Garrigue Masaryk, a palác arcivévody Viléma.
| Stavba | Hlávkova role | Roky |
|---|---|---|
| Dvorní opera, Vídeň | stavitel podle projektu Van der Nülla a Sicardsburga | 1861 až 1869 |
| Votivní kostel a burza, Vídeň | vedení stavby podle Ferstela | od 1855 |
| Kostel lazaristů, Vídeň | stavitel podle Friedricha Schmidta | 60. léta |
| Rezidence metropolitů, Černovice | architekt, vlastní projekt | 1864 až 1882 |
| Zemská porodnice u sv. Apolináře, Praha | architekt a stavitel | 1865 až 1875 |
| Zámek Lužany | přestavba podle vlastních plánů | 1886 až 1887 |
| Hlávkova kolej, Praha | iniciátor a mecenáš, projekt Josef Fanta | 1901 až 1904 |
Černovice a porodnice u Apolináře
Hlávka nebyl jen stavitel cizích projektů. Rezidenci bukovinských a dalmatských pravoslavných metropolitů v Černovicích, dnes na Ukrajině, navrhl sám. Stavba trvala od roku 1864 do roku 1882, dnes v ní sídlí univerzita a od roku 2011 je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Časté tvrzení, že šlo o sídlo řeckokatolického biskupa, je chybné.
V Praze navrhl a stavěl Zemskou porodnici u sv. Apolináře, budovanou v letech 1865 až 1875. Po jeho ochrnutí ji dokončil stavitel Čeněk Gregor. Porodnice byla otevřena v roce 1875.
Zhroucení v 38 letech
Tempo bylo vražedné. Podle archivních záznamů postavila Hlávkova kancelář v letech 1860 až 1869 celkem 142 staveb a postupně v ní pracovalo 19 architektů. Na podzim 1869, v roce otevření opery, se Hlávka z přepracování zhroutil. Ochrnul na obě nohy a téměř přišel o zrak. Stavitelskou firmu ve Vídni zrušil.
Následovalo jedenáct let rekonvalescence v Lužanech u Přeštic a v lázních v Karlových Varech. Zámek v Lužanech koupil ve druhé polovině 60. let pro ovdovělou matku. Když se kolem roku 1880 postavil na nohy, už se ke stavebnímu podnikání nevrátil. Zbytek života věnoval politice a mecenášství.
Politik a zachránce Karlova mostu
Od roku 1883 byl poslancem Říšské rady ve Vídni, od roku 1885 zemského sněmu a později doživotním členem Panské sněmovny. Po povodni v roce 1890, která strhla část Karlova mostu, prosadil, aby se tři zřícené oblouky obnovily v původní gotické podobě a nenahradily dvěma novými. Mezi hosty jeho zámku v Lužanech patřili Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Myslbek nebo Mikoláš Aleš.
Česká akademie
Největším Hlávkovým projektem po odchodu ze stavebnictví byla Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Jednání o ní sám inicioval a anonymně se zavázal přispět 200 000 zlatými. Zemský sněm založení schválil 9. 10. 1888, císař ho povolil 23. 1. 1890. Hlávka byl prvním prezidentem akademie až do své smrti.
Akademie zanikla v roce 1952, kdy vznikla Československá akademie věd. Dnešní Akademie věd ČR se k ní hlásí jako k předchůdkyni, Hlávka ale dnešní akademii nezaložil. Financoval také překlad Shakespeara od Josefa Václava Sládka a podporoval Národní muzeum.
Hlávkova kolej
V roce 1901 daroval 200 000 korun na koleje pro nemajetné studenty pražských vysokých škol. Podle jeho záměru postavil architekt Josef Fanta Hlávkovu kolej v Jenštejnské ulici, provoz začal v zimním semestru 1904. Do roku 1939 v ní zdarma bydlelo 3 500 studentů. Žil tam i Jan Opletal. Studentům Hlávka vzkázal, že jen v práci tkví záruka všeho zdaru. Budova dnes patří ČVUT, ne nadaci.
Majetek a poslední vůle
25. 1. 1904 sepsal Hlávka v Lužanech poslední vůli, kterou založil Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a určil ho jako univerzálního dědice. Podle nadační listiny tvořil majetek velkostatek a zámek v Lužanech, domy v Praze a ve Vídni, cenné papíry a další jmění. Po vyčíslení šlo o 5 279 726 korun 32 haléřů. Nadaci byl odevzdán 29. 12. 1909.
Statut stanovil, že jmění se nesmí prodat ani zadlužit. Nadace měla podporovat tři instituce: Českou akademii, studentské koleje a Národohospodářský ústav, který Hlávka založil v roce 1906. Jiné prameny uvádějí jiné částky majetku, údaj z nadační listiny je ale nejspolehlivější.
Přežila komunisty
V roce 1953 zrušila vláda všechny české nadace s výjimkou Hlávkovy. Podle nadace ji zachránil profesor Bohumil Němec s bývalými studenty koleje. Kolej ale v roce 1952 převzal stát a Národohospodářský ústav byl v roce 1954 zrušen. Další pokus o zrušení nadace odvrátilo v roce 1987 ČVUT. Nadace se proto označuje za nejstarší českou nadaci s nepřerušenou kontinuitou.
Co Hlávkova nadace dělá dnes
Nadace vlastní zámek Josefa Hlávky v Lužanech a nadační domy v Praze a svou činnost platí z nájmů. Podle výroční zprávy činil účetní dlouhodobý majetek na konci roku 2025 zhruba 433 milionů korun. Předsedou je právník Václav Pavlíček. Obnovený Národohospodářský ústav Josefa Hlávky vydává odborné studie.
| Nadace v roce 2025 | Hodnota |
|---|---|
| Nadační příspěvky celkem | 6,07 mil. Kč |
| Ceny Josefa Hlávky | 57 oceněných po 30 000 Kč |
| Stipendia a vědecká činnost | 116 úspěšných žadatelů |
| Podpora studentů Hlávkovy koleje | 21 studentů |
| Dlouhodobý majetek | 432,7 mil. Kč |
Cenu Josefa Hlávky uděluje nadace od roku 1993 mladým vědcům, Medaili Josefa Hlávky od roku 1996 nestorům vědy a umění. Plní se i legáty z poslední vůle, mimo jiné pro město Přeštice, klatovské gymnázium a Národní technické muzeum. Každý rok 11. března pořádá nadace pietu u Hlávkovy hrobky a 17. listopadu u Hlávkovy koleje.
Hlávkova stopa v muzeích
Národní technické muzeum má řadu Hlávkových výkresů ve svém zlatém fondu. Při povodni v roce 2002 byly poškozeny a jejich záchranu zaplatila nadace. K 100. výročí úmrtí připravilo Národní muzeum v roce 2008 výstavu Portae vitae Josefa Hlávky a nadace mu darovala Myslbekovu bustu Hlávky z roku 1901. O rok později se výstava o českém staviteli konala přímo ve vídeňské Státní opeře, u příležitosti 140 let budovy. Pamětní deska na Opernringu měla původně viset na domě, kde Hlávka ve Vídni bydlel, noví majitelé domu to ale nedovolili.
Hlávkova kolej měla při otevření 93 dvoulůžkových a 29 jednolůžkových pokojů. Český rozhlas Plus v souvislosti s anketou České televize Největší Čech upozornil, že se Hlávka do stovky nejvýznamnějších Čechů nedostal, přestože jeho nadace dodnes funguje a podporuje vědu i studenty.
Rodina
První manželkou byla Marie, rozená Čermáková, ze Štýrského Hradce. Po její smrti se oženil se Zdeňkou, klavíristkou a zpěvačkou z okruhu přátel Antonína Dvořáka. V textech se uvádí jako Zdeňka Havelková, nápis v hrobce ji ale označuje jako dceru Norberta a Reginy Machatových z Nymburka. Obě manželství zůstala bezdětná. Podle historika Ksandra měly obě ženy na vzniku nadace nemalý podíl, proto nese jejich jména.
Pro zámeckou kapli v Lužanech složil Antonín Dvořák v roce 1887 Mši D dur, které se říká Lužanská. Hlávka je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Přešticích, kterou sám navrhl. V Lužanech je jen jeho pomník v zámeckém parku.
Proč Hlávkův most nese jeho jméno
Hlávkův most v Praze mezi Novým Městem a Holešovicemi Hlávka nestavěl ani neprojektoval. Vznikl v letech 1909 až 1912, až po jeho smrti, podle projektů Jiřího Soukupa, Františka Mencla a Pavla Janáka a se sochami Jana Štursy a Bohumila Kafky. Stavěl se kvůli holešovickým jatkám a jméno dostal na počest mecenáše. Patří k mála pražským mostům, které nikdy nebyly přejmenovány.
K výročí 100 let od Hlávkovy smrti vydala Česká národní banka v roce 2008 stříbrnou pamětní minci v hodnotě 200 korun. Dalšími průmyslníky té doby se zabývají profily Emila Škody a Františka Ringhoffera.
Šest omylů o Josefu Hlávkovi
O Hlávkovi koluje řada nepřesností, některé i v renomovaných médiích.
- Navrhl Vídeňskou operu. Architekty byli Van der Nüll a Sicardsburg, Hlávka ji jako stavitel provedl.
- Postavil Hlávkův most. Most vznikl až po jeho smrti a jen nese jeho jméno.
- Postavil vídeňskou radnici. Ta vznikla v letech 1872 až 1883 podle Friedricha Schmidta, kdy už Hlávkova firma neexistovala.
- Je pohřben v Lužanech. Hrobka je v Přešticích.
- Byl rektorem ČVUT. Žádný pramen to nedokládá.
- Založil dnešní Akademii věd. Financoval Českou akademii, která zanikla v roce 1952.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Jiným velkým pražským mecenášem 19. století byl zakladatel Českého průmyslového muzea, jak popisuje profil Vojty Náprstka.
Časté otázky
Kdo byl Josef Hlávka?
Český stavitel, architekt a mecenáš (1831 až 1908). Jeho firma postavila Vídeňskou operu, majetek odkázal nadaci na podporu vědy a studentů.
Postavil Josef Hlávka Vídeňskou operu?
Ano, jako stavitel. Projekt navrhli architekti Eduard van der Nüll a August Sicard von Sicardsburg, Hlávkova firma stavbu provedla v letech 1861 až 1869.
Kde je pohřben Josef Hlávka?
V rodinné hrobce na hřbitově v Přešticích, kterou sám navrhl.
Postavil Josef Hlávka Hlávkův most?
Ne. Most vznikl v letech 1909 až 1912 po jeho smrti a jen nese jeho jméno.
Jak velký majetek odkázal Josef Hlávka?
Podle nadační listiny 5 279 726 korun 32 haléřů, včetně zámku v Lužanech a domů v Praze a ve Vídni.
Měl Josef Hlávka děti?
Ne. Obě jeho manželství, s Marií a se Zdeňkou, byla bezdětná.
Zdroje
- Výroční zpráva nadace za rok 2025, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových (hlavkovanadace.cz)
- Heslo Josef Hlávka, Encyklopedie Prahy 2 (praha2.cz)
- Pamětní deska na Opernringu, Wien Geschichte Wiki (wien.gv.at)
- Historie akademie, Akademie věd ČR (avcr.cz)
- Hrobka Josefa Hlávky v Přešticích, Památkový katalog (pamatkovykatalog.cz)
