Vojta Náprstek byl pražský vlastenec, mecenáš a zakladatel muzea, které dnes nese jeho jméno. Narodil se 17. 4. 1826 jako Adalbert Fingerhut v rodině majitelů pivovaru a vinopalny U Halánků. Po revoluci 1848 strávil deset let v Americe, po návratu otevřel v rodném domě knihovnu, salon a v roce 1874 České průmyslové muzeum. Rodinné jmění ale nevydělal on, nýbrž jeho matka Anna, bývalá služebná a jedna z nejbohatších pražských měšťanek.
Profil sleduje dva podnikatelské příběhy v jednom domě. Matčin, která z hostinců, pivovaru a palírny vybudovala majetek, a synův, který ho proměnil ve vzdělávání, techniku do domácností, první český ženský spolek a muzeum. Popisuje také, co z Náprstkova odkazu zbylo na Betlémském náměstí dodnes.
Ve zkratce
- Vojta Náprstek se narodil 17. 4. 1826 v Praze jako Adalbert Fingerhut, zemřel 2. 9. 1894.
- Jeho matka Anna vybudovala z hostinců, pivovaru a vinopalny velké jmění.
- Po revoluci 1848 žil asi deset let v USA, v Milwaukee měl knihkupectví.
- V roce 1874 otevřel s pomocí matčina odkazu České průmyslové muzeum.
- V jeho domě vznikl Americký klub dam, první český ženský spolek.
- V roce 1888 spoluzaložil Klub českých turistů a byl jeho prvním předsedou.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rodné jméno | Adalbert Fingerhut |
| Narození | 17. 4. 1826, Praha |
| Úmrtí | 2. 9. 1894, Praha |
| Rodiče | sládek Antonín Fingerhut a Anna, rozená Homová |
| Manželka | Josefa, rozená Křížková, sňatek 1875 |
| Děti | žádné |
| Vzdělání | Akademické gymnázium, nedokončená práva ve Vídni |
| Rodinný podnik | pivovar, vinopalna a hostinec U Halánků |
| Muzeum | České průmyslové muzeum, otevřeno 1874 |
| Veřejné funkce | poslanec zemského sněmu (1864), pražský městský rada |
| Adresa | Betlémské náměstí 1, Praha 1 |
Anna, služka, která zbohatla
Náprstkova matka Anna se narodila v roce 1788 jako dcera mlynáře Vincence Homa. Když otec utonul při povodni, zůstala rodina se třinácti dětmi bez prostředků. Anna šla necelých jedenáctiletá do služby ke strýci, vedla mu domácnost a prodávala v krupařském obchodě na Malé Straně. V roce 1808 se provdala za Jana Nováka a s ním začala podnikat.
Manželé provozovali restauraci na Malé Straně, výčep v karlínské Invalidovně a koupili hostinec v Bubenči. V roce 1818 si pronajali pivovar a hostinec U Hermanů v Mostecké ulici. Státní bankrot v roce 1811 jim podle Českého rozhlasu srazil prostředky na desetinu, podnikání ale obnovili. V roce 1819 Anna ovdověla.
Dům U Halánků
V roce 1822 se provdala za sládka Antonína Fingerhuta, který podle Českého rozhlasu pocházel z české rodiny Náprstků, jen ho zapsali německy. V roce 1826, v roce Vojtova narození, koupili manželé dům U Halánků na Betlémském náměstí i s živností. Dům měl právo várečné od 15. století a vinopalnické od 18. století. Novorozeného Vojtu do něj podle vyprávění přinesli v košíku.
Tři gotické domy
Dům U Halánků vznikl podle Národního muzea spojením tří gotických domů, které v 16. století propojil Václav Krocín z Drahobejle. Jméno má po Janu Halánkovi, který dům vlastnil od roku 1676. Dnes k němu patří i třípatrová výstavní budova z přelomu 19. a 20. století. V domě se vařilo pivo a pálila kořalka a Vojta podle historičky Mileny Secké vyrůstal mezi pivovarskými sudy.
Vdova, která vedla podnik
V roce 1832 Antonín zemřel a Anna vedla podnik sama. Podle Národního muzea provozovala výnosný pivovar a vinopalnu a patřila k nejbohatším pražským měšťankám. Kupovala další domy, obchody a výčepy a dům U Halánků rozšířila o vedlejší stavení. Úředně se celý život jmenovala Fingerhutová, jméno Náprstková se jí začalo říkat až poté, co ho přijali synové.
Byla známá dobročinností. První den v měsíci rozdávala chléb nebo almužnu, podporovala chudé studenty a poutníkům poskytovala nocleh. Když počet almužníků vzrostl na 4 000 měsíčně, musela pomoc omezit na staré a nemocné. V Neffových Císařských fialkách a v seriálu Sňatky z rozumu vystupuje jako panímaminka Náprstková.
Syn na práva
Vojta vystudoval Akademické gymnázium a toužil po orientalistice. Matka ale prosadila práva, a tak v roce 1846 odjel studovat do Vídně. Starší bratr Ferdinand vystudoval techniku, aby převzal rodinný podnik, a výrobě lihovin se věnoval do smrti. Vojta si jako student sám přeložil jméno do češtiny, úředně ho ale mohl používat až od roku 1880.
Revoluce a Amerika
V roce 1848 se Náprstek zapojil do revolučního dění ve Vídni i v Praze. Hrozilo mu zatčení, a tak koncem října 1848 odplul z Hamburku do Ameriky. Na cestu si podle Květů půjčil 40 tolarů od básníka Františka Ladislava Čelakovského. Doprovázela ho Kateřina Krákorová, zvaná Tinka. Kvůli tomuto vztahu mu matka přestala posílat peníze. Cesta na plachetnici Leontine do New Yorku trvala podle Květů dva měsíce. Důvod útěku se v pramenech liší: podle Knihovny Akademie věd na něj byl vydán zatykač kvůli veřejnému vystoupení o svobodě tisku, podle Českého rozhlasu mu hrozil i trest smrti.
V Americe pracoval jako nádeník, truhlář a pomocný tesař a prodával i rakve. V Milwaukee ve Wisconsinu si otevřel knihkupectví s čítárnou, které se stalo krajanským střediskem, a vydával satirický časopis. Účastnil se vládní expedice k Dakotům a zajímal se o postavení Indiánů, otroků a přistěhovalců. Tinka ho opustila a vdala se za jeho spolupracovníka.
Návrat po amnestii
Matka po rozchodu zaplatila jeho dluhy a podle Českého rozhlasu mu vymohla amnestii. V roce 1858 se Náprstek vrátil do Prahy. Anna mu poskytla prostory v domě U Halánků, peníze a rentu z jednoho ze svých domů. Podle Reflexu sám nikdy významnější příjmy neměl a řízení rodinného podniku se nikdy nepodvolil.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1826 | Narození, koupě domu U Halánků |
| 1832 | Smrt otce, podnik vede matka |
| 1848 | Revoluce, odchod do USA |
| 1858 | Návrat do Prahy |
| 1862 | Světová výstava v Londýně, první šicí stroj |
| 1864 | Poslanec zemského sněmu |
| 1865 | Americký klub dam |
| 1873 | Smrt matky |
| 1874 | Otevření Českého průmyslového muzea |
| 1875 | Sňatek s Josefou Křížkovou |
| 1888 | Klub českých turistů |
| 1894 | Smrt, majetek odkázán muzeu |
Vídeňská policie a Karel Jonáš
Podle Reflexu si vídeňská policie jednou vypůjčila jeho knihy a na několik dní i jeho samotného. Za loajalitu během pruské okupace v roce 1866 přesto dostal od císaře vyjádření Nejvyšší spokojenosti. Karlu Jonášovi pomohl naučit se anglicky a zařídil mu cestu do Ameriky, jejich společná fotografie ze zahrádky U Halánků se dochovala.
Salon U Halánků
Po návratu otevřel v domě veřejnou knihovnu, která se podle Národního muzea stala politickým a kulturním salonem. Scházeli se v něm František Palacký, Jan Neruda, Božena Němcová, Jan Evangelista Purkyně, Antonín Dvořák i Tomáš Masaryk. V roce 1862 byl zakládajícím členem Sokola a v roce 1864 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu. Jedenáct let byl pražským městským radou.
V roce 1868 podepsal jako jeden z 81 českých poslanců státoprávní deklaraci. Náprstek byl také mecenášem cestovatelů Emila Holuba, Josefa Kořenského a Enrique Stanka Vráze, kteří muzeu přiváželi sbírky. Na psaní byl podle pamětníků líný a korespondenci za něj vedla manželka.
Šicí stroj a pračka
V roce 1862 navštívil světovou výstavu v Londýně a nadchl se pro moderní techniku do domácností. V prosinci 1862 vystavil v domě U Halánků první šicí stroj značky Wheeler & Wilson. Propagoval pračky, plynové osvětlení a vaření, telefon a později elektřinu. Ve městě prosazoval kanalizaci, vodovod a parky, jako komunální politik podporoval i petřínskou rozhlednu.
Sokol, Hlahol a zeměpisci
Kromě Sokola byl zakládajícím členem pěveckého spolku Hlahol a Umělecké besedy. Podle Knihovny Akademie věd založil i Českou společnost zeměvědnou, předchůdkyni dnešní České geografické společnosti. Mezi dárci muzea byli paleontolog Antonín Frič, orientalista Bedřich Hrozný a básník Julius Zeyer.
Americký klub dam
V roce 1865 založil v domě U Halánků Americký klub dam, první český ženský spolek. Národní muzeum ho označuje za průkopnickou platformu ženského vzdělávání. Přednášky začínaly vedením domácnosti, později se přidala literatura a astronomie.
ČT24 i Reflex Náprstka označují za prvního českého feministu. Klub zanikl po únoru 1948, jeho činnost později obnovila historička Milena Secká.
Klub se scházel v knihovně domu U Halánků a přednášky byly zdarma, konaly se v neděli dopoledne. Plejtvák, jehož kostru Náprstek zajistil pro Národní muzeum, byl podle výstavy Reloaded původně vystavený právě v jeho domě.
České průmyslové muzeum
Myšlenku muzea nosil Náprstek od londýnské výstavy v roce 1862. Anna zemřela v roce 1873 a v závěti myslela na synův sen. Národní muzeum uvádí rok 1873 jako oficiální rok založení, otevřelo se v roce 1874 s pomocí matčina štědrého odkazu. Zpočátku bylo přístupné jen dvakrát ročně, o pouti na svatého Jana a svatého Václava.
Muzeum začínalo jako průmyslové, s ukázkami techniky a řemesel, a teprve postupně se měnilo v národopisné. V 80. letech vznikla na místě pivovaru nová výstavní budova. Náprstek o veřejné muzeum usiloval, úřady ale nesouhlasily, a tak zůstalo soukromé. Jiného velkého pražského mecenáše 19. století popisuje profil Josefa Hlávky.
Sňatek se služkou
S Josefou Křížkovou, dcerou zaměstnance rodinného podniku, žil Náprstek šestnáct let, než se mohli vzít. Anna sňatku nepřála. Vzali se 25. 2. 1875 na Staroměstské radnici, dva roky po matčině smrti, jedním z prvních civilních sňatků v Praze. Josefa po Anně převzala vedení rodinné firmy a spolu s tchyní patřila k hlavním sponzorům muzea.
Pohřeb matky
Annin pohřeb byl podle Českého rozhlasu velkolepou společenskou událostí. Pohřbena je v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech. Rozhlas uvádí jako datum jejího úmrtí únor 1873, Pražský přehled říjen téhož roku. Po Vojtově smrti se Josefa stala doživotní členkou dvanáctičlenného kuratoria, které muzeum spravovalo.
Turisté a kremace
11. 6. 1888 spoluzaložil Klub českých turistů a stal se jeho prvním předsedou. Nejstarší značená trasa z Berouna na Karlštejn dnes nese jméno Cesta Vojty Náprstka. Propagoval také cyklistiku a vánoční stromky a zasloužil se o kostru velryby pro Národní muzeum. V roce 1891 se podílel na organizaci Jubilejní zemské výstavy.
Zemřel 2. 9. 1894 v Praze ve věku 68 let. Patřil k prvním Čechům, kteří si přáli zpopelnění. V Rakousku-Uhersku tehdy krematorium nebylo, a tak jeho ostatky převezli do Gothy v Německu. Urna je dnes v muzeu. Bezdětný Náprstek odkázal veškerý majetek muzeu, včetně knihovny se 46 000 svazky a 18 000 fotografií.
Náprstkovo muzeum dnes
Po smrti obou manželů spravovalo muzeum kuratorium. V roce 1932 bylo zestátněno s podmínkou, že si navždy ponechá Náprstkovo jméno, a od roku 1943 patří Národnímu muzeu. Dnes se jmenuje Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a je jedinou muzejní institucí v Česku věnovanou výhradně neevropským civilizacím.
K 200. výročí Náprstkova narození otevřelo Národní muzeum v dubnu 2026 výstavu Vojta Náprstek Reloaded s více než 420 exponáty, včetně dakotské sbírky z roku 1856. Generální ředitel Michal Lukeš Náprstka nazval influencerem 19. století. Národní muzeum chystá celkovou rekonstrukci historických budov na Betlémském náměstí.
Knihovna a turistický rok
Historický interiér Náprstkovy knihovny se dochoval a muzeum do něj pořádá komentované prohlídky na objednání. Klub českých turistů zahájil k Náprstkovu výročí projekt Vojta Náprstek 2026 pochodem, který 18. 4. 2026 vyšel právě z jeho muzea.
Šest omylů o Vojtovi Náprstkovi
O zakladateli muzea se opakuje několik nepřesností.
- Muzeum založil v roce 1862. Tehdy dostal nápad, muzeum otevřel v roce 1874.
- Náprstek bylo jeho rodné jméno. Pokřtěn byl jako Adalbert Fingerhut.
- Matka se jmenovala Náprstková. Úředně byla Fingerhutová.
- Bohatství vydělal Vojta. Rodinné jmění vybudovala matka Anna.
- Byl první zpopelněný Čech. Doloženo je jen, že patřil k prvním.
- Založil Sokol. Byl jeho zakládajícím členem, ne zakladatelem.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Vojta Náprstek?
Pražský vlastenec a mecenáš, zakladatel Českého průmyslového muzea, dnešního Náprstkova muzea. Žil v letech 1826 až 1894.
Kdo byla Anna Náprstková?
Náprstkova matka, bývalá služebná, která z hostinců, pivovaru a vinopalny U Halánků vybudovala jedno z největších jmění pražských měšťanů.
Kdy vzniklo Náprstkovo muzeum?
Otevřelo se v roce 1874. Oficiálně se jako rok založení uvádí 1873, kdy zemřela Náprstkova matka.
Proč se Náprstek jmenoval Fingerhut?
Byl pokřtěn německy jako Adalbert Fingerhut. Jméno si sám přeložil do češtiny, úředně ho mohl používat od roku 1880.
Kde je Náprstkovo muzeum?
Na Betlémském náměstí 1 v Praze 1, v domě U Halánků. Je součástí Národního muzea.
Co byl Americký klub dam?
První český ženský spolek, který Náprstek založil v roce 1865 v domě U Halánků. Pořádal přednášky pro ženy.
Zdroje
- Náprstkovo muzeum, Národní muzeum (nm.cz)
- Anna Fingerhutová a založení muzea, Národní muzeum (nm.cz)
- Vojta Náprstek se narodil před 200 lety, ČT24 (ceskatelevize.cz)
- Osudové ženy: Anna Náprstková, Český rozhlas (rozhlas.cz)
- Vojtěch Náprstek, Knihovna Akademie věd ČR (lib.cas.cz)
