Levi Strauss byl americký obchodník bavorského původu, zakladatel firmy Levi Strauss & Co., která dala světu nýtované džíny. Narodil se 26. 2. 1829 v Buttenheimu jako Loeb Strauss a zemřel 26. 9. 1902 v San Francisku ve věku 73 let. Nebyl krejčí ani zlatokop, ale velkoobchodník s textilem. Nápad s nýty přinesl krejčí Jacob Davis a patent na něj dostali společně 20. 5. 1873.
Profil sleduje cestu mladého emigranta z Bavorska přes New York do San Franciska v době zlaté horečky. Vysvětluje, jak vznikly první džíny XX a model 501, kdo firmu zdědil, když se Strauss nikdy neoženil, a jak se firma dostala až k dnešním tržbám přes šest miliard dolarů. Opravuje i nejrozšířenější mýty o plachtovině a stanech.
Ve zkratce
- Levi Strauss se narodil 26. 2. 1829 v Buttenheimu a zemřel 26. 9. 1902.
- Firmu v San Francisku založil v roce 1853.
- Patent na nýtované kalhoty získal s Jacobem Davisem v roce 1873.
- Nikdy se neoženil, firmu zdědili čtyři synovci Sternovi.
- Firmu dodnes ovládají potomci jeho sestry Fanny.
- Za fiskální rok 2025 utržila firma 6,28 miliardy dolarů.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rodné jméno | Loeb Strauss |
| Narození | 26. 2. 1829, Buttenheim, Bavorsko |
| Úmrtí | 26. 9. 1902, San Francisco, 73 let |
| Rodiče | Hirsch Strauss a Rebecca, rozená Haas |
| Občanství USA | od ledna 1853 |
| Profese | velkoobchodník s textilem, výrobce oděvů |
| Firma | Levi Strauss & Co., založena 1853 |
| Patent | US 139,121, udělen 20. 5. 1873 |
| Rodinný stav | svobodný, bez dětí |
| Pozůstalost | necelých šest milionů dolarů |
Loeb z Buttenheimu
Levi Strauss se narodil 26. února 1829 v bavorském Buttenheimu jako Loeb, syn Hirsche Strausse a jeho druhé ženy Rebeccy. Otec byl podomním obchodníkem. Loeb měl tři starší bratry a tři starší sestry, vlastní sestrou mu ale byla jen Fanny, ostatní sourozenci pocházeli z otcova prvního manželství.
Bavorský edikt o Židech z roku 1813 omezoval počet židovských rodin v obcích a podomní obchod nově nepovoloval. To je doložený kontext, proč mladší synové odcházeli, vlastní Straussovo zdůvodnění emigrace se ale nedochovalo. Otec zemřel v roce 1846 na tuberkulózu. Rodný dům na Marktstrasse 33 koupila obec v roce 1987 a v roce 2000 v něm otevřela Levi Strauss Museum.
New York
Krátce po otcově smrti odjel s matkou a sestrami Fanny a Mailou do New Yorku. Přesný rok se ve zdrojích liší mezi lety 1846 až 1848, firemní biografie uvádí, že to bylo dva roky po otcově smrti. V New Yorku už měli nevlastní bratři Jonas a Louis velkoobchod s textilem, kde se Loeb učil obchodu. Kolem roku 1850 ho už rodina i zákazníci znali jako Leviho. 31. 1. 1853 se v New Yorku stal americkým občanem a zřekl se věrnosti bavorskému králi. Nekrolog z roku 1902 tvrdil, že předtím pět let žil v Kentucky, firemní historička to ale považuje za nemožné.
San Francisco a zlatá horečka
V únoru 1853 odplul přes Panamskou šíji na západ a v březnu 1853 dorazil do San Franciska. Bylo mu 24 let. Zlato nekopal a neměl to v plánu. Založil velkoobchod s textilem pod vlastním jménem a zároveň zastupoval rodinnou newyorskou firmu. Dovážel oděvy, prádlo, deštníky, kapesníky a látky a prodával je malým obchodům, které zásobovaly horníky.
Firma se nejprve jmenovala prostě Levi Strauss, název Levi Strauss & Co. nese od roku 1863. Do podniku se zapojil švagr David Stern, manžel sestry Fanny. První známá adresa byla Sacramento Street 90, firma se pak několikrát stěhovala v rámci téže ulice. Od roku 1866 sídlila na Battery Street, kde zůstala čtyřicet let. Sama dlouho uváděla rok založení 1850, archiv ale na začátku 90. let prokázal rok 1853.
Známá postava města
Ve třiceti letech byl Strauss známou osobností San Franciska. Podporoval židovskou komunitu včetně Temple Emanu-El, první synagogy ve městě. Trval na tom, aby ho zaměstnanci oslovovali Levi, ne pane Straussi. Už v roce 1854 daroval pět dolarů sirotčinci. Podporoval i kalifornskou školu pro neslyšící. V roce 1994 byl uveden do síně slávy Hall of Great Westerners, která připomíná osobnosti amerického Západu.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1829 | Narození v Buttenheimu |
| 1853 | Příjezd do San Franciska, založení firmy |
| 1863 | Název Levi Strauss & Co. |
| 1873 | Patent na nýty s Jacobem Davisem |
| 1886 | Kožená nášivka se dvěma koňmi |
| 1890 | Číslo 501, inkorporace firmy |
| 1897 | Stipendia na univerzitě v Berkeley |
| 1902 | Úmrtí v San Francisku |
| 1906 | Zemětřesení zničilo sídlo i archiv |
| 2019 | Návrat firmy na burzu |
Jacob Davis a nýty
Jacob Davis, rodem Jacob Youphes z Rigy, přišel do USA v roce 1854 a od roku 1869 měl krejčovství v Renu v Nevadě. Šil mimo jiné stany a plachty na vozy a látky nakupoval od Levi Strauss & Co. V roce 1872 Straussovi napsal, že kalhotám pro dělníky zpevňuje namáhaná místa, rohy kapes a spodek poklopce, kovovými nýty. Navrhl společný patent a sdílení nákladů.
Přihlášku podali 9. 8. 1872 a patent US 139,121 na vylepšené upevnění okrajů kapes byl udělen 20. 5. 1873. Nápad podle firmy nepochází od Strausse, ale od Davise, a vznikl na žádost ženy jednoho zákazníka. Strauss přivedl Davise do San Franciska, aby vedl první výrobu na západním pobřeží, první kusy možná šily švadleny doma. Postava zlatokopa, kterou firma později používala v katalozích, je podle firemní historie smyšlená.
Džíny XX
První nýtované kalhoty, tehdy nazývané waist overalls, se šily z hnědé bavlněné kachny a z modrého denimu z továrny Amoskeag v New Hampshiru. Kalhoty dnešního modelu 501 se tehdy jmenovaly XX. Měly jednu zadní kapsu s obloukovým prošitím, kapsičku na hodinky, přezku vzadu, knoflíky na šle a nýt v rozkroku.
Pro Straussovu generaci byly jean a denim dvě různé látky. Denim se tkal z barevné a bílé nitě, jean ze dvou nití stejné barvy. Denim se prosadil, protože byl měkčí. O hnědé kachně firemní historička Lynn Downey napsala, že v ní člověk působil, jako by měl na sobě stan. Kdyby si Strauss nezměnil jméno, nosili bychom podle ní Loebovy džíny.
Výrobce oděvů
V roce 1875 koupil Strauss se dvěma společníky vlnařské závody Mission and Pacific Woolen Mills. Jejich vlna šla do podšívaných kalhot a kabátů. V roce 1877 byl zakládajícím členem a pokladníkem obchodní rady San Francisco Board of Trade a seděl ve vedení banky, pojišťovny a plynárenské firmy. V 80. letech firma otevřela vlastní továrnu jižně od Market Street.
V roce 1886 se na kalhotách poprvé objevila kožená nášivka se dvěma koňmi, kteří marně trhají kalhoty. V roce 1890 patent vypršel a firma přestala být jediným výrobcem nýtovaných oděvů. Téhož roku dostaly výrobky čísla šarží a kalhoty XX číslo 501. 16. 12. 1890 byla firma formálně zapsána v Kalifornii.
Protičínská politika
Firma sama přiznává, že v 80. letech 19. století přijala protičínskou politiku zaměstnávání a v 90. letech ji opustila. Na kapse džínů z té doby stojí, že je vyrobili bílí dělníci. Takové kalhoty se v roce 2022 vydražily za 76 tisíc dolarů. Osobní podíl Levi Strausse na této politice doložený není.
Synovci a dědictví
Levi Strauss se nikdy neoženil a neměl děti. David Stern zemřel v roce 1874 a jeho čtyři synové Jacob, Sigmund, Louis a Abraham postupně pracovali se strýcem. Strauss sdílel dům na Leavenworth Street s rodinou synovce Jacoba Sterna. V roce 1895 přispěl s dalšími na novou železnici ze San Franciska do údolí San Joaquin, projekt ale neuspěl. V roce 1897 financoval 28 stipendií na Kalifornské univerzitě v Berkeley, která podle firmy existují dodnes.
26. 9. 1902 ještě večeřel s rodinou a v noci pokojně zemřel. Zprávu přinesl deník San Francisco Call 28. září. V den pohřbu místní podniky zavřely, aby se majitelé mohli zúčastnit, a smuteční řeč přednesl rabín Jacob Voorsanger z Temple Emanu-El. Pohřben je na hřbitově v Colmě jižně od San Franciska. Zanechal podle firemní biografie necelých šest milionů dolarů, většinu dostali synovci.
Odkazy sirotčincům
V závěti pamatoval na židovský sirotčinec a domov pro seniory i na katolické a protestantské sirotčince. Primární firemní zdroj uvádí pozůstalost necelých šest milionů dolarů. Přepočty na dnešní hodnotu se ve zdrojích liší.
Firma po Straussovi
18. 4. 1906 zničilo zemětřesení a požár sídlo na Battery Street i továrny se vším zbožím a archivem. Sternové dál vypláceli mzdy a poskytli úvěr jiným obchodníkům. Nová továrna vznikla na Valencia Street. Davisův syn Simon ji vedl a v roce 1912 vymyslel dětský overal Koveralls, první výrobek firmy distribuovaný po celých USA. Walter A. Haas, který se v roce 1914 oženil s dcerou Sigmunda Sterna, vedl firmu v letech 1928 až 1955.
V roce 1928 firma zaregistrovala ochrannou známku Levi’s, v roce 1934 uvedla první dámské džíny a v roce 1936 přibyl červený štítek na zadní kapse. V roce 1948 ukončila velkoobchod a soustředila se na výrobu oděvů. V roce 1960 začala v reklamě i na etiketách místo slova overalls používat označení jeans. V roce 1967 byly džíny Levi’s vystaveny v Moskvě, Praze a Varšavě. V roce 1971 šla firma na burzu, v roce 1985 ji rodina Haasů vykoupila zpět do soukromých rukou. Firma to označuje za největší odkup na úvěr v oděvním průmyslu. V roce 2001 koupila na aukci eBay džíny z let 1880 až 1885 nalezené v bahně nevadského hornického městečka za 46 532 dolarů.
Návrat na burzu
21. 3. 2019 vstoupila firma znovu na newyorskou burzu a prodala přes 36 milionů akcií třídy A za 17 dolarů za kus. Hlasovací kontrolu přes akcie třídy B drží dál potomci rodiny. V roce 2021 koupila značku Beyond Yoga a v letech 2025 a 2026 prodala značku Dockers skupině Authentic Brands Group za počáteční cenu 311 milionů dolarů.
Levi’s dnes
Za fiskální rok 2025, který skončil 30. 11. 2025, utržila Levi Strauss & Co. 6,28 miliardy dolarů, o 4,1 procenta víc než rok předtím. Zaměstnávala zhruba devatenáct tisíc lidí, z toho 9 900 v Americe, 5 200 v Asii a 3 900 v Evropě, a prodávala zhruba ve 120 zemích. Zisk z pokračujících činností činil 502 milionů dolarů a firma měla zhruba 3 300 prodejen. Generální ředitelkou je od ledna 2024 Michelle Gass, která nahradila Chipa Bergha. Ve druhém čtvrtletí fiskálního roku 2026 tržby stouply o osm procent na 1,56 miliardy dolarů a firma zvýšila výhled růstu tržeb za celý rok na sedm až 7,5 procenta. Sídlí na Battery Street v San Francisku, na stejné ulici jako za Straussova života.
Jak se konkurence v oděvnictví vyvinula dál, ukazují profily Amancia Ortegy, zakladatele Zary, a Phila Knighta z Nike.
Šest omylů o Levim Straussovi
Kolem vzniku džínů koluje řada legend, některé opakují i česká média. Mýtus o plachtovině se objevil na ČT24, o denimu z Nîmes na iROZHLAS.
- První džíny šil ze stanové plachtoviny pro zlatokopy. Firma to označuje za mýtus, hnědé kalhoty byly z bavlněné kachny.
- Džíny vznikly za zlaté horečky v roce 1849. Firma vznikla v roce 1853, nýtované kalhoty až po patentu v roce 1873.
- Nýty vymyslel Strauss. Vymyslel je krejčí Jacob Davis.
- Levi Strauss byl krejčí. Byl velkoobchodník s textilem.
- Denim pocházel z francouzského Nîmes. Byl od začátku modrý a dodávala ho továrna Amoskeag v New Hampshiru.
- Firmu převzaly jeho děti. Neměl děti, převzali ji synovci.
Další zakladatele slavných značek najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Levi Strauss?
Americký obchodník bavorského původu, zakladatel firmy Levi Strauss & Co., která začala vyrábět nýtované džíny.
Kdo vynalezl džíny?
Nýtované kalhoty vymyslel krejčí Jacob Davis, patent na ně získal v roce 1873 společně s Levim Straussem.
Kdy vznikla firma Levi’s?
Levi Strauss ji založil v San Francisku v roce 1853.
Měl Levi Strauss děti?
Ne. Nikdy se neoženil a firmu zdědili jeho čtyři synovci Sternovi.
Co znamená číslo 501?
Je to číslo šarže, které kalhoty XX dostaly v roce 1890, kdy vypršel patent na nýty.
Komu dnes patří Levi’s?
Firma je na burze, hlasovací kontrolu ale drží potomci rodiny Levi Strausse přes akcie třídy B.
Kde se narodil Levi Strauss?
V bavorském Buttenheimu v Horních Frankách. V jeho rodném domě je od roku 2000 Levi Strauss Museum.
Proč mají džíny nýty?
Aby se na namáhaných místech, v rozích kapes a na spodku poklopce, nepáraly švy. Nápad přinesl krejčí Jacob Davis.
Zdroje
- Levi Strauss: A Biography, Levi Strauss & Co. (levistrauss.com)
- Patent US 139,121, Google Patents (patents.google.com)
- The Truth and Exaggerations of LS&Co., Levi Strauss & Co. (levistrauss.com)
- Form 10-K FY2025, SEC (sec.gov)
- Levi Strauss a džíny, iROZHLAS (irozhlas.cz)
