Kontrola z inspektorátu práce: průběh, doklady, protokol, pokuty a nelegální práce

Kontrola z inspektorátu práce může přijít do každé firmy, která zaměstnává lidi, a to i bez předchozího ohlášení. Inspektor se prokáže průkazem, smí mluvit se zaměstnanci o samotě a požadovat podklady ke mzdám, smlouvám a pracovní době. Firma musí poskytnout součinnost, ale má také svá práva: vidět pověření, namítat podjatost a podat námitky proti protokolu.

Pokuta se neukládá v protokolu, ale až v samostatném přestupkovém řízení, proti kterému se lze odvolat.

Ve zkratce

  • Kontrolu provádí oblastní inspektorát práce, nad ním stojí Státní úřad inspekce práce v Opavě.
  • Kontrola nemusí být ohlášená, začíná předložením pověření na místě nebo doručením oznámení.
  • Za nesoučinnost hrozí pokuta až 500 000 Kč podle kontrolního řádu.
  • Námitky proti protokolu se podávají písemně do 15 dnů od jeho doručení.
  • Za umožnění nelegální práce hrozí pokuta od 50 000 do 10 000 000 Kč.
  • Proti rozhodnutí o přestupku se lze odvolat do 15 dnů, proti příkazu podat odpor do 8 dnů.

Kdo kontroluje a co

Kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů v malé firmě provádí oblastní inspektorát práce příslušný podle kraje. Kontroluje hlavně smlouvy, mzdy, pracovní dobu, dovolenou, bezpečnost práce a nelegální zaměstnávání.

Inspekci práce tvoří podle zákona č. 251/2005 Sb. Státní úřad inspekce práce v Opavě a osm oblastních inspektorátů. Kontrolu ve firmě provádí inspektorát, ukládá opatření k odstranění nedostatků a rozhoduje o přestupcích v prvním stupni. Úřad v Opavě přezkoumává jeho rozhodnutí, když se firma odvolá.

Osm oblastních inspektorátů

Oblastní inspektorát Působnost
Praha Hlavní město Praha
Praha Středočeský kraj
České Budějovice Jihočeský kraj a Vysočina
Plzeň Plzeňský a Karlovarský kraj
Ústí nad Labem Ústecký a Liberecký kraj
Hradec Králové Královéhradecký a Pardubický kraj
Brno Jihomoravský a Zlínský kraj
Ostrava Moravskoslezský a Olomoucký kraj

Předmět kontroly

Podle § 3 zákona o inspekci práce se kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů, včetně odměňování, náhrady mzdy a náhrad výdajů. Dále pracovní doba a doba odpočinku, bezpečnost práce, provoz technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení a zaměstnávání žen, mladistvých a lidí pečujících o děti.

Nelegální práce

Kromě toho inspekce kontroluje nelegální zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti. Nelegální prací je závislá práce, kterou člověk vykonává mimo pracovní poměr nebo dohodu a práce cizince bez potřebného povolení, karty nebo oprávnění k pobytu. Zákon výslovně říká, že pro posouzení není podstatná délka výkonu práce. I jediný den bez smlouvy je tedy nelegální práce.

Jak kontrola probíhá

Kontrola inspekce práce začíná předložením pověření přítomné osobě na místě, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly. Předem ji ohlašovat nemusí, inspektor tedy může přijít do provozovny bez varování.

Podle § 5 kontrolního řádu začíná kontrola prvním kontrolním úkonem, typicky předložením pověření na místě nebo doručením oznámení. Pokud začne bez přítomnosti firmy, sdělí se jí zahájení dodatečně. Ještě předtím může inspekce sbírat podklady pro rozhodnutí, zda kontrolu zahájit.

Jak poznat inspektora

Průkaz inspektora je podle § 7 odst. 2 zákona o inspekci práce dokladem o pověření ke kontrole. Firma má právo pověření vidět a na žádost i doklad, že je kontrolující osobou v něm uvedenou.

Co inspektor smí

Inspektor podle § 7 zákona o inspekci práce provádí kontrolu za přítomnosti odpovědné osoby firmy. Smí požadovat prokázání totožnosti lidí na pracovišti a ptát se zaměstnanců bez přítomnosti dalších osob, tedy i bez majitele. Od 1. 1. 2025 smí pořizovat zvukové a obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných, pokud účelu kontroly nelze dosáhnout jinak. Může také zakázat používání pracoviště nebo stroje, které bezprostředně ohrožují bezpečnost.

Kdo na pracovišti pracuje, musí se podle § 132 zákona o zaměstnanosti prokázat občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

Práva kontrolované firmy

Kontrolující musí podle § 9 kontrolního řádu zjišťovat stav věci jen v rozsahu nezbytném pro účel kontroly, zjištění doložit podklady a šetřit oprávněné zájmy firmy. Firma podle § 10 smí namítat podjatost kontrolujícího, seznámit se s protokolem a podat námitky proti kontrolním zjištěním.

Součinnost a co hrozí za odmítnutí

Součinnost při kontrole znamená vytvořit inspektorovi podmínky pro práci, pustit ho do prostor a předat podklady. Kdo součinnost odmítne, riskuje pokutu až 500 000 Kč, za nesplnění výzvy inspektora až 1 000 000 Kč.

Inspektor prochází s majitelem dílnu
Při kontrole musí firma inspektorovi umožnit vstup do prostor a předat potřebné podklady.

Podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu musí firma vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění a poskytovat k tomu potřebnou součinnost. Nesplnění těchto povinností je podle § 15 kontrolního řádu přestupek s pokutou až 500 000 Kč.

Výzva k dostavení na inspektorát

Inspektor může v odůvodněných případech firmu vyzvat, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště inspektorátu a předložila údaje, dokumenty nebo věci. Výzvě musí vyhovět, pokud neprokáže vážnou překážku. Za nesplnění těchto povinností podle § 9 zákona o inspekci práce hrozí firmě pokuta až 1 000 000 Kč podle § 22a.

Protokol, námitky a opatření

Protokol o kontrole inspekce práce se vyhotovuje do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu a firma ho dostane doručený. Proti zjištěním v protokolu může podat písemné odůvodněné námitky do 15 dnů od doručení.

Podle § 12 kontrolního řádu obsahuje protokol mimo jiné předmět kontroly, kontrolní zjištění s uvedením porušených předpisů a podkladů a poučení o námitkách. Ve zvlášť složitých případech se lhůta pro vyhotovení prodlužuje na 60 dnů.

Jak napsat námitky

Námitky se podávají písemně do 15 dnů ode dne doručení protokolu, pokud kontrolující nestanoví delší lhůtu. Podle § 13 kontrolního řádu z nich musí být zřejmé, proti kterému zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění. Pomůže přiložit doklad, který zjištění vyvrací, například podepsanou smlouvu nebo výpis z evidence pracovní doby.

Kdo námitky vyřídí

Pokud námitkám kontrolující nevyhoví do 7 dnů od doručení, vyřídí je jeho nadřízený do 30 dnů. Ve zvlášť složitém případě se lhůta může prodloužit o dalších 30 dnů. Opožděné a nedůvodné námitky se zamítají.

Modelový příklad

Modelová čísla: poslední kontrolní úkon proběhne v den 0. Protokol musí být vyhotoven nejpozději v den 30. Firma ho dostane doručený v den 35 a námitky může podat do 15 dnů, tedy nejpozději v den 50. Kontrolující je dostane v den 50 a do 7 dnů, tedy do dne 57, jim buď vyhoví, nebo je předá nadřízenému.

Opatření k odstranění nedostatků

Námitky nejsou opravným prostředkem proti pokutě, ta se ukládá až v samostatném řízení. Inspektor může uložit opatření k odstranění nedostatků se lhůtou a firma pak na žádost podá písemnou zprávu o nápravě.

Pokuty za pracovněprávní přestupky a nelegální práci

Pokuty za pracovněprávní přestupky firmy jsou v zákoně o inspekci práce stanovené jako horní hranice, dolní mez u nich zákon neuvádí. Nejvyšší hrozí za neuzavření písemné smlouvy nebo dohody a za umožnění nelegální práce.

Tabulka shrnuje horní hranice podle znění účinného od 1. 1. 2026.

Přestupek firmy Ustanovení Pokuta až
Neuzavření pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ písemně § 25 zákona o inspekci práce 10 000 000 Kč
Porušení povinností při vzniku, změně a skončení pracovního poměru, překročení rozsahu DPP nebo DPČ § 25 zákona o inspekci práce 2 000 000 Kč
Mzda pod minimální mzdou, nevyplacení mzdy ve stanoveném termínu § 26 zákona o inspekci práce 2 000 000 Kč
Nevyplacení mzdy nebo náhradního volna za přesčas § 26 zákona o inspekci práce 1 000 000 Kč
Nevedení evidence pracovní doby § 28 zákona o inspekci práce 400 000 Kč
Porušení pravidel o dovolené § 29 zákona o inspekci práce 200 000 Kč
Umožnění nelegální práce § 140 zákona o zaměstnanosti 10 000 000 Kč, nejméně 50 000 Kč
Umožnění nehlášené práce § 140 zákona o zaměstnanosti 3 000 000 Kč

Nelegální práce a zákaz činnosti

Firma, která umožní nelegální práci, dostane podle § 140 zákona o zaměstnanosti pokutu až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč. Dolní hranice platí od 1. 1. 2015. Vedle pokuty lze uložit zákaz činnosti až na 2 roky. Od 1. 1. 2025 může inspekce uložit i zveřejnění rozhodnutí na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.

Nehlášená práce cizinců a občanů EU

Nástup občana EU nebo cizince musí zaměstnavatel oznámit nejpozději před nástupem do práce. Práce člověka, u kterého oznámení chybí, je nehlášená práce a její umožnění je přestupek s pokutou až 3 000 000 Kč.

Pracovní doba a evidence

Evidence pracovní doby musí u každého zaměstnance obsahovat začátek a konec odpracované směny, práci přesčas, noční práci a pracovní pohotovost. Od novely zákoníku práce účinné od podzimu 2023 se evidence a písemný rozvrh pracovní doby týkají i lidí na DPP a DPČ. Jak rozvrh a evidenci nastavit, shrnuje náš průvodce pracovní dobou a volnem, protože právě tyhle doklady inspektor chce vidět.

Přestupkové řízení a odvolání

O pokutě rozhoduje inspekce práce v přestupkovém řízení příkazem nebo rozhodnutím. Proti příkazu se podává odpor do 8 dnů, proti rozhodnutí odvolání do 15 dnů a po něm je možná správní žaloba ke krajskému soudu.

O přestupku může inspektorát rozhodnout příkazem bez dalšího projednání. Podáním odporu do 8 dnů od oznámení se příkaz ruší a řízení pokračuje. Na místě lze příkazem uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč. Inspekce může věc také odložit, pokud je účelu sankce dosaženo jinak.

Co ovlivňuje výši pokuty

Podle zákona o odpovědnosti za přestupky se přihlíží k povaze a závažnosti přestupku a k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Polehčující je dobrovolná náhrada škody nebo napomáhání k odstranění následků, přitěžující je opakované spáchání. Od uložení trestu lze i upustit.

Odvolání a soud

Odvolání proti rozhodnutí se podává do 15 dnů ode dne oznámení podle § 83 správního řádu. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje Státní úřad inspekce práce. Proti jeho rozhodnutí lze podat správní žalobu ke krajskému soudu do dvou měsíců od oznámení. Soud může na návrh pokutu uloženou ve zjevně nepřiměřené výši snížit nebo od ní upustit.

Šest věcí, které mít v pořádku před kontrolou

Jednotný seznam dokladů ke kontrole předpisy neobsahují. Tento výčet je praktické doporučení odvozené z toho, co inspekce podle zákona kontroluje.

  1. Písemné smlouvy a dohody u každého, kdo pro firmu pracuje, včetně brigádníků na DPP a DPČ.
  2. Evidence pracovní doby se začátkem a koncem směn, přesčasy a noční prací, i u dohod.
  3. Písemný rozvrh pracovní doby oznámený zaměstnancům předem, obvykle aspoň 2 týdny.
  4. Mzdové listy a doklady o výplatě, ze kterých je vidět výše mzdy a dodržení termínu výplaty.
  5. Doklady k cizincům: evidence zaměstnaných cizinců, kopie dokladů o oprávněnosti pobytu a splněné hlášení nástupu Úřadu práce.
  6. Dokumentace bezpečnosti práce a člověk, který ví, kde všechny doklady najde a s inspektorem bude jednat.

Další povinnosti zaměstnavatele od náboru po odchod zaměstnance najdete v našem průvodci Zaměstnáváme lidi.

Časté otázky

Musí mi inspekce kontrolu předem ohlásit?

Nemusí. Kontrolní řád umožňuje zahájit kontrolu buď doručením oznámení, nebo předložením pověření přímo na místě, takže inspektor může přijít bez varování. Před zahájením navíc smí inspekce sbírat podklady pro rozhodnutí, zda kontrolu zahájí.

Jak poznám, že jde o skutečného inspektora?

Inspektor se prokazuje průkazem inspektora, který je podle zákona o inspekci práce zároveň pověřením ke kontrole. Firma má právo pověření vidět a na žádost i doklad, že kontrolující je osobou v něm uvedenou.

Může inspektor mluvit se zaměstnanci beze mě?

Ano. Zákon o inspekci práce dává inspektorovi právo ptát se zaměstnanců bez přítomnosti dalších osob, tedy i bez majitele nebo vedoucího. Lidé, kteří na pracovišti pracují, se navíc musí prokázat občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

Co když kontrolu odmítnu nebo nedám podklady?

Odmítnutí součinnosti je přestupek, za který podle kontrolního řádu hrozí pokuta až 500 000 Kč, a pokud nesplní výzvu inspektora k dostavení nebo předložení dokladů, až 1 000 000 Kč podle zákona o inspekci práce. Nesouhlas je proto lepší vyjádřit v námitkách proti protokolu.

Nesouhlasím s protokolem. Co mám dělat?

Podejte písemné námitky do 15 dnů od doručení protokolu a u každé uveďte, proti kterému zjištění směřuje a proč. Pokud jim kontrolující do 7 dnů nevyhoví, vyřídí je jeho nadřízený do 30 dnů. Námitky ale nejsou odvoláním proti pokutě, ta se řeší v samostatném řízení.

Jak se bránit proti pokutě z inspekce práce?

Proti příkazu podejte odpor do 8 dnů, příkaz se tím ruší a řízení pokračuje. Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů a o odvolání rozhoduje Státní úřad inspekce práce. Pak zbývá správní žaloba do dvou měsíců a soud může zjevně nepřiměřenou pokutu snížit.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 734