Rudolf Dassler byl německý obuvník a podnikatel, zakladatel firmy Puma a starší bratr Adolfa Dasslera, zakladatele Adidasu. Narodil se 26. 3. 1898 v bavorském Herzogenaurachu a zemřel tamtéž 27. 10. 1974 ve věku 76 let. S bratrem vedl od roku 1924 úspěšnou továrnu na sportovní obuv, v roce 1948 se ale rozešli a každý založil vlastní firmu. Dnešní Puma má tržby přes sedm miliard eur ročně.
Profil sleduje, jak z malé dílny vyrostl největší německý výrobce sportovních bot, co je doloženo o válečných letech obou bratrů, jak skončila Rudolfova internace a denacifikace a proč se sourozenci do smrti nesmířili. Popisuje vznik značky Puma, Pelého kopačky i osud firmy po Rudolfově smrti až po dohodu s čínskou ANTA Sports z roku 2026.
Ve zkratce
- Rudolf Dassler se narodil 26. 3. 1898 a zemřel 27. 10. 1974.
- Od roku 1924 vedl s bratrem Adolfem firmu Gebrüder Dassler.
- V Dasslerových tretrách vyhrál Jesse Owens v roce 1936 čtyři zlata.
- V roce 1948 založil firmu RUDA, přejmenovanou na Puma.
- S bratrem se do smrti nesmířil.
- Puma utržila v roce 2025 přes sedm miliard eur.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Rudolf Dassler, přezdívka Rudi |
| Narození | 26. 3. 1898, Herzogenaurach |
| Úmrtí | 27. 10. 1974, Herzogenaurach, 76 let |
| Rodiče | Christoph a Pauline Dasslerovi |
| Sourozenci | Fritz, Marie, Adolf (Adidas) |
| Manželka | Frida (Friedl), rozená Straßer, sňatek 1928 |
| Děti | Armin (1929 až 1990), Gerd (1939 až 2020) |
| Vzdělání | vyučený obuvník |
| Firmy | Gebrüder Dassler (1924), RUDA a Puma (1948) |
| Vyznamenání | Spolkový záslužný kříž 1. třídy, Bavorský řád za zásluhy |
Obuvník z Herzogenaurachu
Rudolf Dassler se narodil 26. března 1898 v Herzogenaurachu jako třetí ze čtyř dětí. Otec Christoph, který žil v letech 1864 až 1945, pracoval v textilu a obuvnictví, matka Pauline byla pradlena. Starší sourozenci byli Fritz a Marie, mladší Adolf. Po obecné škole se v letech 1911 až 1914 vyučil obuvníkem. Za první světové války sloužil ve Flandrech.
V roce 1923 vstoupil do obuvnické dílny mladšího bratra Adolfa, kterému se říkalo Adi. Od 1. 7. 1924 nesla firma jméno Gebrüder Dassler Sportschuhfabrik, zkráceně GeDa. Puma dnes uvádí jako počátek už listopad 1919, Deutsche Biographie i nadace Adiho Dasslera ale rok 1924. Rudolf měl na starosti obchod a marketing, Adi technický vývoj.
Tretry a kopačky
V roce 1925 začali bratři vyrábět kopačky s kolíky a běžecké tretry s hřeby. 6. 5. 1928 se Rudolf ve Fürthu oženil s Fridou Straßer, která žila v letech 1905 až 1979. Téhož roku nosila Dasslerovy boty na olympiádě v Amsterdamu Lina Radke. 15. 9. 1929 se narodil syn Armin a v roce 1939 syn Gerd. Armin později převzal vedení Pumy, Gerd se stal jejím společníkem.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1898 | Narození v Herzogenaurachu |
| 1924 | Gebrüder Dassler Sportschuhfabrik |
| 1933 | Oba bratři v NSDAP |
| 1936 | Jesse Owens v Dasslerových tretrách |
| 1945 | Zatčení a americká internace |
| 1947 | Denacifikace, kategorie Mitläufer |
| 1948 | Rozchod bratrů, RUDA a Puma |
| 1952 | První olympijské zlato v Pumě |
| 1960 | Armin Hary vyhrál v Římě stovku |
| 1974 | Úmrtí v Herzogenaurachu |
Olympiáda a válka
1. 5. 1933 vstoupili oba bratři do NSDAP. Rudolf se později hájil hospodářskými důvody a bývá popisován jako horlivější nacista z obou. Na olympiádě v Berlíně v roce 1936 získal Jesse Owens v Dasslerových tretrách čtyři zlaté medaile. Sportovci v obuvi Dassler tam podle Pumy získali celkem sedm zlatých a pět bronzových medailí a vytvořili dva světové rekordy. Rudolfova osobní role u Owense doložená není. Koncem 30. let byla firma podle Deutsche Biographie největším německým výrobcem sportovní obuvi.
V březnu 1943 byl Rudolf povolán k celní pohraniční stráži. Chtěl, aby jeho zájmy ve firmě zastupovala manželka, Adi to odmítl. Podle serveru fluter.de měl Rudolf podezření, že jeho odvelení zařídil bratr. Firma za války přešla na zbrojní výrobu.
Zatčení a internace
V lednu 1945 utekl před Rudou armádou domů. V dubnu ho zatklo gestapo pro dezerci, protože nenastoupil k bezpečnostní službě. Při převozu do Dachau ho osvobodili Američané. Deutsche Biographie uvádí, že v posledních měsících války pravděpodobně sloužil gestapu. 17. 7. 1945 ho zatkla americká kontrarozvědka a do 31. 7. 1946 byl internován v americkém táboře Hammelburg. Jen o pár měsíců dříve ho přitom zatklo samo gestapo, a to pro dezerci.
Důvodem internace bylo podezření z činnosti pro bezpečnostní službu SD, které se neprokázalo. Rudolf z udání vinil bratra, nadace Adiho Dasslera uvádí, že Adi tvrzení vyvrátil. V únoru 1947 ho denacifikační senát zařadil do kategorie Mitläufer, tedy přisluhovač, nejmírnější kategorie viny.
Rozchod bratrů
Nedůvěra podle Deutsche Biographie znemožnila další spolupráci. V roce 1948 se bratři rozešli a majetek si rozdělili. Adi si ponechal závod u nádraží a zhruba dvě třetiny zaměstnanců, Rudolf závod na Würzburger Straße a zhruba třetinu. Podniky stály na opačných stranách řeky Aurach.
Pro Herzogenaurach se ujalo označení město sklopených pohledů, zaměstnanci obou firem se prý nezdravili. Podle tradovaného vyprávění, které pochází od novinářky Barbary Smit, se spor vyhrotil při náletu v roce 1943 v krytu, kde Rudolf vztáhl Adiho nadávku na letadla na sebe. Doklad kromě jejího podání chybí.
Z RUDY Puma
23. 1. 1948 zaregistroval Rudolf firmu Sportschuhfabrik Rudolf Dassler, zkráceně RUDA, složeně z prvních slabik jména RUdolf DAssler. Výroba začala v létě s patnácti zaměstnanci. 1. 10. 1948 zapsal u německého patentového úřadu ochrannou známku Puma, která měla vyjadřovat rychlost a hbitost šelmy. Adidas vznikl až v roce 1949. V prosinci 1948 firma vystupovala jako Puma Schuhfabrik Rudolf Dassler a do obchodního rejstříku byla zapsána 14. 1. 1949.
V roce 1952 vyhrál Lucemburčan Josy Barthel na olympiádě v Helsinkách běh na 1 500 metrů, první olympijské zlato v Pumě. Firma si připisuje i první kopačku se šroubovacími kolíky, model Super Atom z téhož roku. V roce 1958 zavedla charakteristický pruh na boku bot, takzvaný Formstrip.
Tretra Roma
V roce 1958 se společníkem stal syn Gerd a v roce 1959 se firma přeměnila na komanditní společnost, jejímiž spolumajiteli se stali manželka a oba synové. Rudolf téhož roku vyvinul tretru Roma se dvěma patenty. V ní vyhrál Armin Hary 1. 9. 1960 v Římě olympijský běh na sto metrů. Tretra je dnes ve sbírce německého sportovního a olympijského muzea.
Pelé a svět
V 60. letech uzavřel Rudolf podle Deutsche Biographie smlouvy s Pelém a Eusébiem. V roce 1962 založil rakouskou dceřinou firmu a boty se vyvážely do téměř sto zemí. Na mistrovství světa v Mexiku v roce 1970 nosil Pelé kopačky Puma King.
K tomu se váže příběh takzvaného Pelého paktu. Podle sekundárních zdrojů se Puma a Adidas dohodly, že Pelého nepodepíšou, Puma dohodu porušila a Pelé si před čtvrtfinále s Peru nechal na kameru zavázat tkaničky. Většina zdrojů připisuje pakt synům Arminovi a Horstovi, ne bratrům. Právní spor z toho doložený není. Částka sto dvacet tisíc dolarů, kterou měl Pelé dostat, pochází jen ze sekundárních zdrojů.
Smrt a nesmíření
Rudolf Dassler zemřel 27. 10. 1974 v Herzogenaurachu na rakovinu plic. Bratři se do smrti nesmířili. Podle webu Vice byl Adi pozván k poslednímu rozhovoru a odmítl. Podle Barbary Smit se ale v pozdním věku několikrát setkali, na letišti ve Frankfurtu a v hotelu u Norimberku. Pohřbeni jsou na opačných koncích hřbitova v Herzogenaurachu.
V lednu 1975 převzal vedení syn Armin. Synové se soudili o závěť a většinu zdědil Armin. Příběh bratra a jeho firmy popisuje profil Adolfa Dasslera.
Symbolické usmíření
V září 2009 sehráli zaměstnanci Adidasu a Pumy na Mezinárodní den míru přátelský fotbalový zápas, kapitány byli šéfové obou firem Herbert Hainer a Jochen Zeitz a zápas skončil 7:5. Muzeum v Herzogenaurachu připravilo výstavu ke stu letům firmy Gebrüder Dassler. Příběh bratří zpracoval v roce 2016 film Duell der Brüder.
Puma po Rudolfovi
Na burzu tedy Puma nešla hned po založení, ale až dvanáct let po Rudolfově smrti. V roce 1986 se přeměnila na akciovou společnost a vstoupila na burzy v Mnichově a Frankfurtu. Koncem roku 1987 musel Armin na tlak Deutsche Bank odejít z představenstva a v roce 1989 rodina prodala svůj podíl švýcarské firmě Cosa Liebermann. V roce 1990 se většinovým akcionářem stala švédská skupina Proventus a Armin téhož roku zemřel. V roce 1993 se generálním ředitelem stal třicetiletý Jochen Zeitz a začal obrat firmy. V roce 2011 se Puma přeměnila na evropskou společnost.
V roce 2007 koupila většinu francouzská PPR, dnešní Kering. V roce 2013 držel Kering 86 procent. V roce 2018 rozdělil většinu akcií svým akcionářům a hlavním akcionářem se stala rodinná firma Artémis Pinaultových se zhruba 29 procenty. V lednu 2026 se čínská ANTA Sports dohodla s Artémis na koupi 29,06 procenta Pumy za 1,506 miliardy eur, tedy 35 eur za akcii. ANTA nechce nabízet převzetí celé firmy, usiluje jen o zastoupení v dozorčí radě. Čínský antimonopolní úřad obchod schválil, k září 2026 ale ještě nebyl uzavřen.
Puma dnes
Za rok 2025 utržila Puma 7,3 miliardy eur, o 13,1 procenta méně než rok předtím, a vykázala čistou ztrátu 645,5 milionu eur. Na konci roku zaměstnávala 18 488 lidí. Samotné druhé čtvrtletí 2026 přineslo tržby 1,69 miliardy eur a provozní ztrátu 53 milionů. V prvním pololetí 2026 tržby dál klesly na 3,55 miliardy eur a firma označila rok 2026 za přechodný. Na celý rok čeká mírný pokles tržeb a provozní ztrátu mezi padesáti a 150 miliony eur. Tržní hodnota firmy klesla na konci roku 2025 na 3,3 miliardy eur z 6,6 miliardy o rok dříve. Generálním ředitelem je od července 2025 Arthur Hoeld.
| Ukazatel | 2025 | 2024 |
|---|---|---|
| Tržby | 7 296,2 mil. EUR | 8 398,0 mil. EUR |
| Čistý výsledek | minus 645,5 mil. EUR | 281,6 mil. EUR |
| Zaměstnanci | 18 488 | 19 599 |
Majetek a vyznamenání
Hodnotu osobního majetku Rudolfa Dasslera žádný zdroj neuvádí. Doložené je jen rozdělení firmy v roce 1948 a rodinné vlastnictví komanditní společnosti od roku 1959. Za života dostal Bavorský řád za zásluhy, Spolkový záslužný kříž 1. třídy a rakouský zlatý čestný odznak.
Amerického konkurenta obou značek popisuje profil Phila Knighta z Nike.
Šest omylů o Rudolfu Dasslerovi
O zakladateli Pumy se opakuje několik nepřesností.
- Puma a Adidas vznikly ve stejný den. RUDA vznikla v lednu 1948, Adidas v roce 1949.
- Rudolf byl odsouzen jako nacista. Denacifikační senát ho zařadil do nejmírnější kategorie Mitläufer.
- Prokazatelně pracoval pro SD. Podezření se neprokázalo.
- Bratři se na smrtelné posteli usmířili. Doložený je opak, Adi pozvání podle Vice odmítl.
- Pumu dnes vlastní Kering. Kering se podílu zbavoval od roku 2018.
- Pumu koupila čínská ANTA. K září 2026 existovala jen smlouva o koupi 29,06 procenta, obchod nebyl uzavřen.
Další zakladatele sportovních značek najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Rudolf Dassler?
Německý obuvník a podnikatel, zakladatel firmy Puma a bratr Adolfa Dasslera, zakladatele Adidasu.
Kdy vznikla Puma?
Rudolf Dassler zaregistroval firmu RUDA 23. 1. 1948, značku Puma zapsal 1. 10. 1948.
Proč se bratři Dasslerovi rozešli?
Podle Deutsche Biographie kvůli vzájemné nedůvěře po válce, kdy se obviňovali z udání. Firmu si rozdělili v roce 1948.
Byl Rudolf Dassler nacista?
Byl od roku 1933 členem NSDAP. Denacifikační senát ho v roce 1947 zařadil do nejmírnější kategorie Mitläufer.
Kdy zemřel Rudolf Dassler?
27. října 1974 v Herzogenaurachu na rakovinu plic.
Komu patří Puma?
Puma je akciová společnost. Největší podíl měla rodinná firma Pinaultových Artémis, která se v roce 2026 dohodla na prodeji 29,06 procenta čínské ANTA Sports.
Kdo byl bratr Rudolfa Dasslera?
Adolf Dassler, zakladatel Adidasu. Bratři spolu od roku 1924 vedli firmu Gebrüder Dassler a v roce 1948 se rozešli.
Proč se Puma jmenuje Puma?
Rudolf Dassler firmu nejprve pojmenoval RUDA. V říjnu 1948 zvolil značku Puma, která měla vyjadřovat rychlost a hbitost šelmy.
Zdroje
- Dassler, Rudolf, Deutsche Biographie (deutsche-biographie.de)
- PUMA’s Founding Story, Puma (puma-catchup.com)
- Výroční zpráva Puma 2025, Puma (puma.com)
- Chronicle, Adi & Käthe Dassler Memorial Stiftung (adidassler.org)
- Die Stadt der gesenkten Blicke, fluter.de (fluter.de)
