Daňový poradce a externí účetní dělají pro malou firmu podobnou práci, zákon s nimi ale zachází jinak. Poradce skládá kvalifikační zkoušku, musí být pojištěný a jen přiznání podané poradcem nebo advokátem prodlouží lhůtu na šest měsíců. Za daň i sankce vůči finančnímu úřadu přitom vždy odpovídá firma sama, proto záleží na plné moci, pojištění a smlouvě.
Ve zkratce
- Daňový poradce je zapsaný v seznamu Komory daňových poradců, účetní podniká na vázanou živnost.
- Přiznání se podává do tří měsíců, elektronicky do čtyř a přes poradce nebo advokáta do šesti měsíců.
- Plnou moc poradci není od 1. 1. 2021 nutné uplatnit předem, lze ji přiložit k přiznání.
- Pokutu i penále platí finančnímu úřadu vždy firma, náhradu může vymáhat až dodatečně.
- Poradce musí mít ze zákona pojištění odpovědnosti, účetní ne.
- Odpovědnost za úmysl a hrubou nedbalost nelze smluvně omezit.
Daňový poradce, nebo externí účetní: v čem je rozdíl
Daňový poradce je fyzická osoba zapsaná v seznamu Komory daňových poradců po kvalifikační zkoušce, kdežto externí účetní podniká na vázanou živnost bez profesní komory a bez zákonné povinnosti pojištění odpovědnosti.
Kdo je daňový poradce
Podle zákona o daňovém poradenství (č. 523/1992 Sb.) vzniká právo vykonávat daňové poradenství dnem zápisu do seznamu, který vede Komora daňových poradců ČR. Zápisu předchází kvalifikační zkouška, podmínkou je mimo jiné bezúhonnost a nejméně bakalářské vzdělání. Členství v komoře je povinné a vzniká zápisem. Komora vykonává nad poradci disciplinární dohled.
Kdo je externí účetní
Vedení účetnictví a daňové evidence pro jiné je vázaná živnost s názvem Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Odborná způsobilost se prokazuje vzděláním a praxí, například maturitou a pěti lety praxe. Účetní nemá komoru s povinným členstvím a zákon mu neukládá pojistit se. Kdo účetní vybírá hned při rozjezdu, najde další první kroky v článku o tom, jak začít podnikat.
| Oblast | Daňový poradce | Externí účetní |
|---|---|---|
| Oprávnění | Zápis v seznamu po kvalifikační zkoušce | Vázaná živnost s praxí |
| Komora | Povinné členství, disciplinární dohled | Žádná zákonná komora |
| Pojištění odpovědnosti | Povinné ze zákona | Ze zákona nepovinné |
| Mlčenlivost | Zákonná | Sjednává se ve smlouvě |
| Lhůta pro přiznání | Šest měsíců | Tři měsíce, elektronicky čtyři |
| Zastupování u finančního úřadu | Ano, smí zvolit dalšího zmocněnce | Ano jako zmocněnec, dalšího zvolit nesmí |
Plná moc pro finanční úřad
Plná moc pro finanční úřad musí podle § 28 daňového řádu vymezit rozsah zastoupení a vůči správci daně je účinná od okamžiku, kdy ji u něj firma nebo zmocněnec uplatní.
Kdo může být zmocněncem
Podle § 27 daňového řádu si zmocněnce může zvolit kdokoli, kdo se účastní správy daní, pokud nemá úkon vykonat osobně. Okruh zmocněnců zákon neomezuje, zmocněncem tedy může být daňový poradce, advokát i účetní. Zmocněnec, který není poradcem ani advokátem, si nesmí zvolit dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování.
Rozsah zmocnění
Pojem generální plná moc daňový řád nezná, rozhoduje vymezení rozsahu: k jakým úkonům, řízením nebo postupům zmocnění platí. Když je rozsah nejasný, správce daně vyzve k úpravě. V praxi se používá plná moc pro zastupování ve všech záležitostech před všemi správci daně. Při změně poradce stačí uplatnit novou plnou moc, dosavadní se tím v jejím rozsahu považuje za vypovězenou.
Prodloužená lhůta pro daňové přiznání
Přiznání k dani z příjmů se podává do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Při elektronickém podání se lhůta prodlužuje na čtyři měsíce a při podání daňovým poradcem nebo advokátem na šest měsíců.
Tři, čtyři, nebo šest měsíců
Podle § 136 daňového řádu se přiznání k daním se zdaňovacím obdobím nejméně 12 měsíců podává nejpozději do tří měsíců po jeho skončení. Když přiznání v této lhůtě podané nebylo a firma ho následně podá elektronicky, lhůta je čtyři měsíce. Šest měsíců platí, když přiznání podal poradce, tedy daňový poradce nebo advokát. Stejná šestiměsíční lhůta platí pro firmy, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Plnou moc lze přiložit k přiznání
Do konce roku 2020 platilo, že šestiměsíční lhůtu založí jen plná moc uplatněná u správce daně před uplynutím tří měsíců. Novela daňového řádu č. 283/2020 Sb. tuto podmínku od 1. 1. 2021 zrušila, poprvé se nové pravidlo použilo na přiznání za rok 2020. Rozhoduje, že přiznání podal poradce, a plnou moc lze přiložit k samotnému podání. Starší články, které uvádějí opak, vycházejí ze zrušeného znění.
Co to znamená pro účetní
Účetní, který není daňovým poradcem ani advokátem, šestiměsíční lhůtu nezíská. Pokud přiznání podá elektronicky, platí pro firmu čtyři měsíce. Kdo chce šest měsíců, má si podání poradcem domluvit dopředu. Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného přiznání, takže s delší lhůtou se posouvá i splatnost.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma má zdaňovací období 12 měsíců. Účetní zpracuje přiznání a podá ho elektronicky tři a půl měsíce po skončení období. Lhůta je čtyři měsíce, přiznání je včas. Kdyby ho podala až pět měsíců po skončení období, bylo by o měsíc po lhůtě. Kdyby stejné přiznání pět měsíců po skončení období podal daňový poradce s plnou mocí přiloženou k podání, platí šestiměsíční lhůta a podání je včas s měsíční rezervou.
Kdo platí pokutu a penále, když se chyba stane
Pokutu za opožděné přiznání i penále z doměřené daně ukládá finanční úřad vždy daňovému subjektu, tedy firmě. Zastoupení poradcem ani účetní tuto povinnost nepřenáší, firma může jen dodatečně žádat náhradu škody.
Pokuta za opožděné tvrzení
Podle § 250 daňového řádu vzniká pokuta při zpoždění delším než pět pracovních dnů. Činí 0,05 % stanovené daně za každý další den prodlení, nejvýše 5 %. Když se přiznání podá do 30 dnů po marném uplynutí lhůty a v témže roce nebylo zjištěno jiné prodlení, je pokuta poloviční.
Penále a úrok z prodlení
Penále podle § 251 činí 20 % z daně, kterou doměří finanční úřad, a 1 % ze snížené daňové ztráty. Z daně, kterou firma sama přizná v dodatečném přiznání, penále nevzniká. Pokud firma daň nezaplatí včas, běží od čtvrtého dne po splatnosti úrok z prodlení, jehož výše odpovídá úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
Sankce jako škoda
Zaplacenou pokutu nebo penále může firma po poradci či účetní vymáhat jako škodu, automaticky to ale neplatí. Rozhoduje příčinná souvislost mezi chybou a sankcí a zda soud penále jako škodu uzná, záleží na konkrétním případu. Soud přitom nesníží náhradu tomu, kdo se hlásil k odbornému výkonu a porušil odbornou péči (§ 2953 odst. 2 občanského zákoníku).
Odpovědnost za chyby: poradce a účetní
Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu podle § 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství a zprostí se jen výjimečně. Účetní odpovídá podle občanského zákoníku za porušení smlouvy a za nesprávnou radu odborníka.
Odpovědnost daňového poradce
Poradce odpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem daňového poradenství, kterou způsobil on, jeho zástupce nebo pracovník. Odpovědnosti se zprostí, jen když prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle odborných výkladů zjevné chyby, jako zmeškaná lhůta nebo chybná čísla, odpovědnost obvykle založí.
Odpovědnost účetní
Účetní odpovídá podle občanského zákoníku. Kdo poruší smluvní povinnost, nahradí škodu a zprostí se jen při mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážce (§ 2913). Kdo vystupuje jako odborník, nahradí i škodu způsobenou nesprávnou nebo neúplnou informací či škodlivou radou danou za odměnu (§ 2950). Hradí se skutečná škoda i ušlý zisk.
Pojištění odpovědnosti
Daňový poradce musí mít ze zákona pojištění odpovědnosti za škodu po celou dobu výkonu, bez stanoveného minimálního limitu. Externí účetní takovou zákonnou povinnost nemá a rozsah případného pojištění určuje pojistná smlouva.
Povinné pojištění daňového poradce
Podle § 6 odst. 10 zákona o daňovém poradenství musí poradce uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství, ještě před zahájením výkonu a být pojištěn po celou dobu. Když povinnost nesplní, může mu komora výkon pozastavit, dokud pojistnou smlouvu neuzavře. Minimální limit zákon nestanoví, zeptejte se na něj a uveďte ho ve smlouvě. Pojištění kryje odpovědnost poradce, ne automaticky všechny sankce firmy.
Pojištění externí účetní
Účetní se pojistit nemusí, profesní pojištění je dobrovolné. Když ho má, kryje zpravidla činnost v rozsahu jeho živnosti. Soustavnou daňovou pomoc za úplatu zákon vyhrazuje poradcům, proto ověřte, zda pojistka účetní kryje i přiznání a zastupování před úřadem.
Jak poradce ověřit
Zápis v seznamu daňových poradců ověříte ve veřejném vyhledávání na webu Komory daňových poradců. Poradce musí na písemnostech uvádět evidenční číslo osvědčení. Váže ho i mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s výkonem poradenství, zprostit ho může jen klient a výjimky stanoví zákon. U účetní mlčenlivost sjednejte ve smlouvě.
Co dát do smlouvy s účetní nebo poradcem
Smlouva s externí účetní nebo daňovým poradcem má popsat rozsah služeb, termíny předávání dokladů, kdo a pod čí plnou mocí podává přiznání, pojištění, odpovědnost, výpověď a předání účetnictví při skončení spolupráce.
Jaký typ smlouvy
Občanský zákoník smlouvu o vedení účetnictví jako zvláštní typ nemá. Strany mohou uzavřít nepojmenovanou smlouvu, v praxi se používá i příkazní smlouva nebo smlouva o dílo. Podle odborných výkladů se rozdíl projeví při sporu: u příkazu musí poškozený prokázat nedostatek úsilí, u díla stačí, že výsledek nebyl dodán. Jak se smlouvy mezi podnikateli uzavírají, shrnuje průvodce založením a vedením firmy.
Co platí, když smlouva mlčí
U příkazní smlouvy platí zákonná pravidla, pokud strany nesjednaly jiná. Příkazník plní poctivě a pečlivě, na zřejmě nesprávný pokyn musí upozornit a po provedení předloží vyúčtování. Vypovědět může nejdříve ke konci měsíce následujícího po doručení výpovědi. Firma může příkaz odvolat kdykoli, nahradí ale náklady, škodu a přiměřenou část odměny.
Omezení odpovědnosti
Mezi podnikateli lze odpovědnost smluvně omezit, například stropem náhrady. Podle § 2898 občanského zákoníku se ale nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje náhradu škody způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Když vám účetní nebo poradce předloží smlouvu se stropem náhrady, porovnejte ho s limitem pojištění a s tím, jaké sankce by firmě při chybě hrozily.
Archivace a předání účetnictví
Za vedení a uschování účetnictví odpovídá účetní jednotka, tedy firma, i když práci dělá externista. Účetní závěrku a výroční zprávu je třeba uchovávat 10 let, účetní doklady, knihy a další záznamy 5 let od konce účetního období, daňové doklady k DPH 10 let. Za neuschování hrozí firmě přestupek podle zákona o účetnictví. Smlouva proto má určit, kdy a v jaké podobě účetní vrátí doklady, knihy a datové soubory.
Šest věcí, které ověřit před podpisem smlouvy
- Oprávnění: u daňového poradce zápis v seznamu komory, u účetní živnostenské oprávnění.
- Kdo podává přiznání: jen podání poradcem nebo advokátem dává šestiměsíční lhůtu.
- Rozsah plné moci: k jakým daním, řízením a úřadům zastoupení platí.
- Pojištění a jeho limit: doklad o pojištění a činnosti, na které se vztahuje.
- Termíny: do kdy firma předává doklady a do kdy externista zpracuje výstupy.
- Konec spolupráce: výpovědní lhůta a povinnost předat účetnictví, knihy a datové soubory.
Lhůty, zálohy a další daňové povinnosti podnikatele přehledně shrnuje náš průvodce daněmi a pojistným OSVČ.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi daňovým poradcem a účetní?
Daňový poradce je po kvalifikační zkoušce zapsaný v seznamu komory a má povinné pojištění odpovědnosti. Externí účetní podniká na vázanou živnost bez komory a povinného pojištění. Jen přiznání podané poradcem nebo advokátem prodlouží lhůtu na šest měsíců.
Může mi daňové přiznání podat účetní?
Ano, jako zmocněnec na základě plné moci, protože daňový řád okruh zmocněnců neomezuje. Šestiměsíční lhůtu ale účetní, který není daňovým poradcem ani advokátem, nezíská, při elektronickém podání platí čtyři měsíce.
Musí být plná moc poradci uplatněná do tří měsíců?
Ne, tuto podmínku zrušila novela daňového řádu od 1. 1. 2021. Pro šestiměsíční lhůtu rozhoduje, že přiznání podal daňový poradce nebo advokát, a plnou moc lze přiložit přímo k přiznání.
Kdo zaplatí penále, když poradce nebo účetní udělá chybu?
Finančnímu úřadu vždy firma, protože pokuta i penále vznikají daňovému subjektu. Náhradu pak může vymáhat po poradci nebo účetní. Zda soud penále uzná jako škodu, záleží na konkrétním případu a na příčinné souvislosti s chybou.
Jak ověřím, že je daňový poradce pojištěný?
Poradce musí mít ze zákona pojištění odpovědnosti po celou dobu výkonu, jinak mu komora může výkon pozastavit. Minimální limit zákon nestanoví, proto si vyžádejte doklad o pojištění a limit uveďte ve smlouvě.
Můžeme si ve smlouvě omezit odpovědnost účetní nebo poradce?
Mezi podnikateli ano, například stropem náhrady. K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje náhradu škody způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, se ale podle občanského zákoníku nepřihlíží, takový strop tedy neplatí.
Zdroje
- Daňový řád, § 25 až 29, 136, 250 až 252, zákon č. 280/2009 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daňovém poradenství, zákon č. 523/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský zákoník, odpovědnost za škodu a příkaz, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o účetnictví, archivace a přestupky, zákon č. 563/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Seznam daňových poradců, Komora daňových poradců ČR (kdpcr.cz)
