Josef Walter byl český konstruktér a podnikatel, průkopník motorismu a zakladatel firmy, ze které vyrostla slavná jinonická Waltrovka. Narodil se 19. 12. 1873 ve Vepřeku u Mělníka a zemřel 15. 1. 1950 v Praze. Začínal v roce 1898 s kapitálem padesáti zlatých ve smíchovské dílně, stavěl motocykly, tříkolky a automobily. Letecké motory Walter, které značku proslavily, ale vznikly až po jeho odchodu z firmy v roce 1922.
Profil sleduje cestu vyučeného řemeslníka od oprav jízdních kol k továrně v Jinonicích, spor, po kterém firmu opustil, i jeho druhou továrnu na ozubená kola v Košířích. Vysvětluje, co je skutečně jeho dílem a co ne, a jak z Waltrovky vedla cesta až k dnešní firmě GE Aviation Czech, která v Letňanech vyvíjí turbovrtulové motory.
Ve zkratce
- Josef Walter se narodil 19. 12. 1873 a zemřel 15. 1. 1950.
- V roce 1898 začínal s padesáti zlatými ve smíchovské dílně.
- V roce 1902 postavil první motorové kolo vlastní konstrukce.
- V roce 1911 založil firmu Walter a spol., od roku 1913 v Jinonicích.
- V roce 1922 z firmy odešel, letecké motory přišly až po něm.
- Pak vedl vlastní továrnu na ozubená kola v Košířích.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Josef Walter |
| Narození | 19. 12. 1873, Vepřek u Mělníka |
| Úmrtí | 15. 1. 1950, Praha |
| Vzdělání | vyučený nástrojář, podle jiných zdrojů strojní zámečník |
| Manželka | Barbora, rozená Ballingová (sňatek 1900) |
| Děti | sedm, synové Jan, Jaroslav, Josef, Augustin a tři dcery |
| Firmy | Walter a spol. (1911), Walter a synové (1922) |
| Ve Waltrovce | ředitel 1911 až 1922 |
| Výrobky | motocykly, tříkolky, automobily, ozubená kola |
| Hrob | hřbitov Malvazinky, Praha |
Dítě z drážního domku
Josef Walter se narodil 19. prosince 1873 ve Vepřeku, dnes části obce Nová Ves u Mělníka, v drážním domku u státní dráhy. Byl pátým dítětem zámečníka a železničáře. Otec zemřel, když mu byly tři roky, matka během jeho učení.
Vyučil se ve smíchovské dílně Vojtěcha Černého, který předtím pracoval u Jana Kohouta ve výrobě mlýnských strojů a jízdních kol. Podle Českého rozhlasu se vyučil nástrojářem, jiné zdroje uvádějí strojního zámečníka. Absolvoval i pokračovací průmyslovou školu.
Dílna za padesát zlatých
V roce 1898 si čtyřiadvacetiletý Walter s kapitálem padesáti zlatých pronajal malou dílnu v dnešní Kořenského ulici na Smíchově. Týdeník Ekonom uvádí tradici, že tolik tehdy stály dvoje lepší kalhoty. Vybavení tvořila vrtačka, výheň, kovadlina, soustruh vlastní výroby a drobné nářadí.
Nejdřív opravoval váhy a jízdní kola, pak kola sestavoval, hlavně ze součástek anglické firmy B.S.A. Při práci v dílně přišel o zrak na jednom oku, podle Deníku ho zasáhla žhavá okuje při kování.
Věno a nová dílna
V roce 1900 se oženil s Barborou Ballingovou, dcerou zámožného smíchovského klempíře. Věno mu umožnilo rozšířit podnik. V roce 1901 se přestěhoval do větší dílny s elektřinou v dnešní Štefánikově ulici a koupil osm obráběcích strojů. S manželkou měli sedm dětí. V roce 1905 přibyla další provozovna Na Zatlance.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1873 | Narození ve Vepřeku |
| 1898 | Dílna na Smíchově |
| 1902 | První motorové kolo |
| 1909 | První tříkolka a automobil |
| 1911 | Založení Walter a spol. |
| 1913 | Továrna v Jinonicích |
| 1922 | Odchod z firmy, Walter a synové |
| 1923 | První letecké motory Waltrovky |
| 1948 | Znárodnění firmy v Košířích |
| 1950 | Úmrtí v Praze |
Motocykly a tříkolky
Na přelomu let 1901 a 1902 představil první motocykl, na kterém pracoval od roku 1900. V roce 1902 postavil první motorové kolo se čtyřdobým jednoválcem vlastní konstrukce. V roce 1903 dostal stříbrnou medaili na výstavě Průmyslové jednoty pražské.
V roce 1906 uvedl dvouválec o objemu 602 kubických centimetrů se zdokonaleným zapalováním, později označený jako typ B. Do války podle Ekonomu vyrobil zhruba devět set tříkolek. V roce 1907 absolvovaly jeho stroje dálkovou jízdu z Prahy do Terstu a zpět, celkem 1 665 kilometrů. V roce 1908 vyhrál závod do vrchu ze Zbraslavi do Jíloviště v kategorii cestovních motocyklů.
Cesta do Kyjeva
V letech 1909 a 1910 postavil první motorové tříkolky a první pokus o automobil. Krátké spojení s karlínskou firmou Breitfeld-Daněk skončilo sporem s dosazeným dílovedoucím. V roce 1909 otevřel první vlastní prodejnu motocyklů. V roce 1911 podnikl propagační cestu tříkolkou do Kyjeva a vrátil se s objednávkou na padesát kusů. Vyvážel do monarchie, do Německa, na Balkán i do carského Ruska.
Továrna v Jinonicích
1. 12. 1911 založil Walter s více než dvaceti společníky ze smíchovských podnikatelských kruhů firmu Walter a spol. a na deset let se stal jejím ředitelem. Mezi společníky byl Vítězslav Kumpera a stavitel Antonín Šimek. V letech 1912 a 1913 vyrostla továrna v Jinonicích na pozemcích statkáře Březnovského a provoz začal 1. 2. 1913.
V roce 1913 podle serveru TipCars vyrobila osmdesát motocyklů a uvedla tři čtyřválcové typy automobilů. V červnu 1914 vyhrál vůz Walter W-I svou třídu v závodě do vrchu Plzeň, Třemošná. Nová továrna měla výrobní haly, slévárnu, karosárnu, lakovnu, smaltovnu i zkušebnu brzd, takže většinu dílů si firma dělala sama. V srpnu 1914 zničil velký požár asi třetinu továrny. Za války firma vyráběla granáty a dostala objednávku na tři sta motocyklů pro armádu.
Akciová společnost
V roce 1919 se firma přeměnila na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. V roce 1920 se technickým ředitelem stal ing. Jan Novák, Walter si ponechal úřad vrchního a výrobního ředitele. V roce 1921 vznikl motocykl Walter M 922 s dvouválcem o objemu 750 kubických centimetrů. Po válce prodal licenci na tříkolky bývalému zaměstnanci Jaroslavu Šibravovi. Licenci na vojenský motocykl konstruktéra Zubatého koupila firma Jos. Janatka, která ho vyráběla pod značkou Itar. Automobily WZ, WIZ a WIZI navrhl ing. Josef Zubatý.
Odchod z vlastní firmy
V lednu 1922 skončil Walter jako ředitel po vzájemné dohodě a v dubnu odešel i ze správní rady. Příčinou byly neshody o výrobním programu. Podle Deníku zůstal Walter akcionářem.
Letecké motory začala Waltrovka vyrábět až od roku 1923 pod vedením rodiny Kumperů. Hvězdicové motory NZ, Castor, Pollux a invertní Mikron navrhli inženýři Novák, Zeithammer, Barvitius a další. Josef Walter je nekonstruoval ani neřídil jejich výrobu, značka ale nese jeho jméno.
Walter a synové
Za odstupné koupil Walter v Německu obráběcí stroje a s dvanácti stroji začal v roce 1922 vyrábět ozubená kola v Košířích. V roce 1925 do firmy nastoupili tři synové. V roce 1926 vyráběla šestnáct až osmnáct tisíc ozubených kol ročně na 48 strojích, v roce 1927 už 36 tisíc na 64 strojích. Deník E15 ji na počátku 30. let označuje za největšího výrobce ozubených kol ve střední Evropě.
Firma dodávala ozubená kola pro automobilový a letecký průmysl, převodovky, zadní nápravy mimo jiné pro Aero a od roku 1932 benzinové motory pro elektrické agregáty, hlavně pro armádu. V letech 1925 až 1935 postavil Walter šest vozů W 70/95 pro vlastní rodinu. V roce 1935 se přeměnila na veřejnou obchodní společnost a podle Deníku ji Walter koncem 30. let předal synovi Jaroslavovi. V roce 1944 vznikl plochý motor D 38/45. V roce 1948 byla firma i s provozovnou ve Zličíně znárodněna.
Konec života
Manželka Barbora zemřela 23. 12. 1949, necelé tři týdny před ním. Josef Walter zemřel 15. 1. 1950 v Praze v ústraní, bez pozornosti veřejnosti. Pohřben je na hřbitově Malvazinky. Synové Jan a Jaroslav nastoupili v roce 1949 do ČZ Strakonice, kde Jaroslav navrhoval závodní motocykly ČZ-Walter.
Waltrovka po Walterovi
V roce 1936 byla Waltrovka největší továrnou na letadlové motory v Československu i ve střední Evropě. Vyráběla osmnáct typů motorů a její motory používala vojenská letectva třinácti států. Firmu tehdy vedli Vítězslav Kumpera, jeho syn Antonín jako generální ředitel a konstruktér František Barvitius. Z vlastních typů vzniklo v letech 1923 až 1947 například 421 motorů Mikron 4-II, 372 motorů Pegas III, 200 motorů Castor II a 187 motorů Pollux. Waltrovka vyráběla i licenční motory BMW, Bristol a Gnome-Rhône a automobily Walter Standard, Regent nebo Royal a licenční Fiaty. Za války byla podřízena německé firmě Argus. 5. května 1945 obsadili továrnu zaměstnanci. Po válce byla znárodněna a od roku 1948 fungovala jako Motorlet, v letech 1957 až 1966 jako Závody Jana Švermy a od roku 1995 jako Walter a.s. V letech 1923 až 2008 vzniklo pod značkou Walter přes 37 tisíc leteckých motorů.
Nejznámějším poválečným motorem je turbovrtulový M601 konstruktéra Václava Kačírka, který se vyráběl od roku 1975. Do roku 2000 vzniklo 4 512 kusů. V roce 2008 koupila GE Aviation vybraná aktiva firmy Walter Engines, která tehdy měla čtyři sta zaměstnanců. V roce 2010 se výroba přestěhovala k letišti Letňany a v roce 2016 se Česko stalo sídlem evropského centra GE pro turbovrtulové motory s investicí přes čtyři sta milionů dolarů. Dnešní GE Aviation Czech v Letňanech, která podle GE zaměstnává přes pět set lidí a je jediným pracovištěm navrhujícím motory GE mimo USA, vyvíjí motory řady H odvozené od M601 a nový motor Catalyst, který americký úřad FAA certifikoval v únoru 2025 po více než osmi tisících hodinách zkoušek. Pohání letoun Beechcraft Denali od firmy Textron Aviation. Motor H80 je podle GE o tři procenta výkonnější a o osm procent úspornější než původní konstrukce.
Waltrovka jako místo
Z jinonického areálu zůstala jen budova z roku 1929, která je od roku 2009 kulturní památkou. Budovu navrhl architekt František Bartoš. Zbytek areálu byl zbořen a od roku 2014 tam vyrostla rezidenční čtvrť Waltrovka. Kabriolet Walter z roku 1932 byl v roce 2017 vystaven v pražském Tančícím domě. Národní technické muzeum vydalo v roce 2023 k 150. výročí Walterova narození knihu o historii značky. Walterovo náměstí v Jinonicích nese jeho jméno a na domě v Kořenského ulici je pamětní deska.
Majetek
Hodnotu Walterova majetku žádný zdroj neuvádí. Doložený je počáteční kapitál padesáti zlatých, věno manželky, odstupné z roku 1922 a vlastní firma v Košířích se závodem ve Zličíně, znárodněná v roce 1948. Výše odstupného ani velikost jeho akciového podílu ve Waltrovce doložené nejsou.
Dalšího průkopníka českého motorismu popisuje profil Františka Janečka z Jawy, začátky automobilky v Mladé Boleslavi profil Laurina a Klementa.
Šest omylů o Josefu Walterovi
Kolem jména Walter se opakuje několik nepřesností.
- Zkonstruoval letecké motory Mikron, Castor a Pollux. Vznikly po jeho odchodu v týmech jiných inženýrů.
- Žil v letech 1875 až 1952. Správně 1873 až 1950.
- Waltrovku vedl až do znárodnění. Od roku 1922 ji ovládali Kumperové.
- Walter a synové je jinonická továrna. Šlo o samostatnou firmu v Košířích.
- GE Aviation Czech je přímý pokračovatel celé firmy. GE v roce 2008 koupila jen vybraná aktiva.
- Waltrovka stojí dodnes. Zůstala jen jedna chráněná budova.
Další české průkopníky průmyslu najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Josef Walter?
Český konstruktér a podnikatel, průkopník motorismu a zakladatel firmy, ze které vznikla jinonická Waltrovka.
Zkonstruoval Josef Walter letecké motory?
Ne. Letecké motory Walter vznikly od roku 1923, tedy po jeho odchodu z firmy, v týmech jiných inženýrů.
Kdy zemřel Josef Walter?
15. ledna 1950 v Praze. Pohřben je na hřbitově Malvazinky.
Co vyráběl Josef Walter?
Motocykly, tříkolky a automobily, po roce 1922 ve vlastní firmě v Košířích hlavně ozubená kola a převodovky.
Co je dnes Waltrovka?
Z továrny zůstala jen chráněná budova z roku 1929, na zbytku areálu vznikla rezidenční čtvrť. Tradici leteckých motorů drží GE Aviation Czech v Letňanech.
Kolik měl Josef Walter dětí?
Sedm, čtyři syny a tři dcery. Synové Jan a Jaroslav pracovali v motoristickém průmyslu.
Kdo vlastní značku Walter?
Letecké motory dnes vyvíjí GE Aviation Czech, která v roce 2008 koupila vybraná aktiva firmy Walter Engines. Firma Walter a synové byla znárodněna v roce 1948.
Kde je Waltrovka?
V pražských Jinonicích na Walterově náměstí. Z továrny zůstala jen budova z roku 1929, která je kulturní památkou.
Zdroje
- WALTER Josef 1873 až 1950, Biografický slovník českých zemí (hiu.cas.cz)
- Životní cesta génia Josefa Waltera, Deník (denik.cz)
- GE Completes Acquisition of Walter Engines, GE Aerospace (geaerospace.com)
- Továrna Walter, Památkový katalog NPÚ (pamatkovykatalog.cz)
- Walter, kapitoly z osudů lidí a strojů, Národní technické muzeum (ntm.cz)
