Laurin & Klement je firma, ze které vyrostla dnešní Škoda Auto. Založili ji v prosinci 1895 v Mladé Boleslavi mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement jako dílnu na opravu a výrobu jízdních kol. Z kol Slavia přešli na motocykly, v roce 1905 představili první automobil Voiturette A a před první světovou válkou byli největším výrobcem aut v Rakousku-Uhersku. Po požáru továrny se v roce 1925 spojili s plzeňskými Škodovými závody, a proto auta z Mladé Boleslavi nesou jméno Škoda.
Profil shrnuje životy obou zakladatelů, příběh slavného dopisu v němčině, kola, motocykly a auta, fúzi se Škodou i to, co se o nich tradičně tvrdí nepřesně.
Ve zkratce
- Václav Laurin (1865 až 1930) byl technik, Václav Klement (1868 až 1938) obchodník.
- Firmu založili v prosinci 1895 v Mladé Boleslavi jako opravnu a výrobnu kol.
- Motocykly Slavia představili 18. 11. 1899, auto Voiturette A v roce 1905.
- Před první světovou válkou byli největším výrobcem aut v Rakousku-Uhersku.
- V roce 1925 se firma spojila se Škodovými závody, jméno Škoda nesou auta od roku 1926.
- Značka Laurin & Klement žije dál jako nejvyšší výbava vozů Škoda.
Základní údaje
| Údaj | Václav Laurin | Václav Klement |
|---|---|---|
| Narození | 27. 9. 1865, Kamení u Turnova | 16. 10. 1868, Velvary |
| Úmrtí | 4. 12. 1930, Mladá Boleslav | 13. 8. 1938, Mladá Boleslav |
| Vyučení | strojní zámečník | knihkupec |
| Role ve firmě | technik a konstruktér, technický ředitel | obchodník, generální ředitel |
| Manželka | Emilie Marie Beranová, svatba 1894 | Antonie z Liblic, svatba 1894 |
| Děti | měl potomky | bezdětný |
| Hrob | hřbitov v Mladé Boleslavi, hroby obou leží vedle sebe | |
Václav Laurin: tichý technik
Václav Laurin se narodil 27. 9. 1865 v osadě Kamení u Turnova do chudé rodiny. Otec byl podruh a vyučení na strojního zámečníka bylo podle Českého rozhlasu maximum, co mu rodiče mohli dát. Pracoval na různých místech, v Mladé Boleslavi chodil na řemeslnickou školu a v roce 1893 složil v Drážďanech zkoušku na obsluhu parních strojů. Pak se v Turnově stal společníkem Josefa Krause ve výrobě jízdních kol, asi po roce ale kvůli neshodám odešel.
Laurin byl povahou tichý a skromný, nejraději trávil čas v dílně. Právě on stojí za technickými novinkami firmy: umístil motor motocyklu dole do rámu místo nad přední kolo a zkonstruoval vlastní karburátor a zapalování. V roce 1894 se oženil a přestěhoval do Mladé Boleslavi.
Václav Klement: knihkupec a obchodník
Václav Klement se narodil 16. 10. 1868 ve Velvarech. Otec se živil jako čeledín, dělník nebo cestář, matka zemřela, když bylo Václavovi necelých jedenáct let. Učitel mu zajistil učení u knihkupce ve Slaném, kde propadl cyklistice. Po vyučení pracoval v pražském knihkupectví, v osmnácti letech se stal vedoucím knihkupectví v Mladé Boleslavi a v červenci 1891 ho koupil. Prodával v něm i kola a nabízel výuku jízdy.
Klement byl podle Škody pracovitý od pěti ráno do jedenácti večer, povahou výbušný, ale zároveň obratný diplomat. Stal se tváří firmy, jejím obchodníkem a později generálním ředitelem. Byl mezi prvními cyklisty ve městě a stál u zrodu místního cyklistického klubu.
Dopis v němčině: co je pravda a co legenda
Nejznámější historka o vzniku firmy začíná v roce 1894. Klementovi padal řetěz na kole Germania od drážďanské firmy Seidel & Naumann, a tak jí česky napsal reklamaci. Odpověď přišla německy na rubu jeho dopisu: pokud chce odpověď, ať napíše v jazyce, kterému rozumějí. Tento dopis není výmysl. Originál je podle Škody součástí archivu, který Klement daroval Národnímu technickému muzeu, a firma zveřejnila i jeho fotografii.
Legendou je až příčinná souvislost, tedy že urážka vedla přímo k založení firmy. To je pozdější firemní a populární vyprávění, doložený výrok Klementa k tomu neexistuje. Verze se liší i v detailech. Dopis podle většiny zdrojů šel do pobočky firmy v Ústí nad Labem, ne přímo do Drážďan. Tradovaná je také verze, že závadu Klementovi vysvětlil právě Laurin.
Setkání a první dílna
Oba muži chtěli v Mladé Boleslavi vyrábět kola a usoudili, že bude lepší spojit síly než si konkurovat. V září 1895 požádali městskou radu o povolení prodejny kol a byli odmítnuti, protože místo nebylo připojené na kanalizaci. Našli proto objekt na okraji města u místa zvaného U Sedmi zlodějů. Činnost zahájili krátce před Vánoci 1895 s několika zaměstnanci a strojem poháněným šlapáním.
Kola Slavia
Firma vyráběla kola pod značkou Slavia z kvalitních materiálů. Od jara 1896 je montovala z dovezených dílů, později většinu dílů vyráběla sama. Po roce měla 21 zaměstnanců a pět modelů. Sortiment zahrnoval dětská, dámská i tandemová kola, kola s řetězem i s hřídelovým pohonem a tříkolky. V roce 1898 postavila novou továrnu se čtyřiceti zaměstnanci na úvěr od rakouské Länderbank. Heslo firmy znělo: „Jen to nejlepší jest pro naše zákazníky dost dobré.“ Výrobu kol ukončila v březnu 1905, aby uvolnila místo pro auta.
Motocykly: motor dole v rámu
Na podzim 1898 přivezl Klement z Paříže motokolo bratří Wernerů s motorem nad předním kolem. 18. 11. 1899 představila firma v Praze-Bubnech motocykly Slavia A a B s motorem dole v rámu, vlastním karburátorem a elektromagnetickým zapalováním. Toto uspořádání se podle Škody později stalo světovým standardem. Slavia B se do roku 1904 vyrobila v 540 kusech a prodávala se i do Německa a Velké Británie.
| Model | Motor | Rychlost | Cena |
|---|---|---|---|
| Slavia A (1899) | 184 cm³, 1,25 koně | 30 km/h | 460 zlatých |
| Slavia B (1899) | 240 cm³, 1,75 koně | 40 km/h | 500 zlatých |
Závody Paříž Berlín a Dourdan
Na závodě Paříž Berlín 27. 6. 1901 dojel tovární jezdec Narcis Podsedníček na Slavii B do Berlína jako první ve své třídě. Bylo to ve tři hodiny ráno, časoměřiči nebyli na místě a příjezd potvrdila jen policie. Pořadatel jeho výsledek neuznal. Skutečné vítězství přišlo 25. 6. 1905 v Dourdanu u Paříže, kde Václav Vondřich na motocyklu L&K vyhrál neoficiální mistrovství světa motocyklů. V letech 1899 až 1904 získaly motocykly firmy 56 prvních míst. Výroba motocyklů skončila v roce 1910 po zhruba 3 500 až 4 500 kusech.
Voiturette A: první auto z Mladé Boleslavi
Vývoj prvního automobilu trval pět let a firma si všechny hlavní díly navrhla a vyrobila sama. Prototyp Voiturette A představil vídeňský časopis 29. 10. 1905. Pro provoz byl vůz schválen 18. 1. 1906 a v dubnu 1906 ho veřejnost uviděla na pražském autosalonu. Měl vodou chlazený dvouválec o objemu 1 005 cm³ a výkonu 7 koní, třístupňovou převodovku a jezdil až 40 km/h.
Voiturette A stála 3 600 korun, zatímco dělník si tehdy vydělal asi dvě koruny denně. Vyrábělo se v červené, zelené a modré barvě, bílá byla za příplatek. Vzniklo nejméně 44 kusů a pět originálů se dochovalo, jeden je ve stálé expozici Škoda Muzea. Právě ten vykoupil a daroval sám Klement.
| Model | Rok | Zajímavost |
|---|---|---|
| Voiturette A | 1905 až 1907 | první auto firmy, nejméně 44 kusů |
| Voiturette B | 1906 | 1 399 cm³, podle Škody 200 kusů |
| FF | 1907 | první osmiválec ve střední Evropě |
| E | kolem 1907 | hybrid s Františkem Křižíkem |
| RK | 1913 | šoupátkový motor Knight, do roku 1915 116 kusů |
| L&K 110 | 1925 až 1929 | poslední model pod značkou L&K, 2 985 kusů |
Největší automobilka monarchie
V roce 1907 se firma změnila na akciovou společnost, podle dostupných zdrojů z Klementova podnětu, protože potřebovala kapitál. Klement se stal generálním a Laurin technickým ředitelem. Na vývoz tehdy připadalo téměř 70 % obratu. V roce 1908 pocházelo z Mladé Boleslavi přes 90 % nových malých vozů prodaných v Rakousku-Uhersku a mezi lety 1906 a 1914 vzrostl prodej aut víc než dvacetkrát. Firma vyráběla i nákladní auta, autobusy, sanitky, silniční válce a motorové pluhy.
Letecké motory
V roce 1909 začal hlavní konstruktér Otto Hieronimus vyvíjet první letecký motor v Rakousku-Uhersku. 15. 4. 1910 s ním v pražské Chuchli uskutečnil první úspěšný let letadla těžšího vzduchu na území dnešního Česka. Let trval 2 minuty 26 sekund. V roce 1924 získala firma licenci na motory Lorraine-Dietrich, jeden z nich poháněl letoun Jaroslava Skály při letu Praha Tokio v roce 1927.
Válka, krize a požár
Za první světové války se v továrně vyráběla munice. Většinu odvedených zaměstnanců se firmě podařilo vyreklamovat zpět a podporovala rodiny vojáků. Po rozpadu monarchie přišla o trhy a doma jí konkurovaly Praga, Tatra a Walter. V roce 1924 zničil velkou část továrny požár. Zakladatelé proto začali hledat silného partnera.
Fúze se Škodou: proč Škoda Auto
Partnerem se staly plzeňské Škodovy závody, které v roce 1869 koupil inženýr Emil Škoda. Jejich vlastní výroba aut byla okrajová. Valné hromady obou firem schválily spojení 20. 7. 1925 s výměnou akcií v poměru dva ku jedné. Za rozhodné datum považuje Škoda 12. 9. 1925, kdy fúzi schválilo ministerstvo vnitra. Laurin & Klement byla vymazána z obchodního rejstříku 29. 12. 1925. Před fúzí měla 1 125 zaměstnanců, Škoda v Plzni přes 30 000.
Auta z Mladé Boleslavi se pod jménem Škoda vyrábějí od roku 1926. Jméno tedy nepochází od zakladatelů, ale od plzeňského průmyslníka, o kterém píšeme v profilu Emila Škody. Spojení s Plzní přetrhlo znárodnění po roce 1945, od roku 1946 fungovala automobilka jako AZNP. Od 16. 4. 1991 je Škoda součástí koncernu Volkswagen.
Osudy zakladatelů po fúzi
Laurin zůstal technickým ředitelem, kvůli nemoci se ale postupně stahoval z práce. Zemřel 4. 12. 1930 v Mladé Boleslavi ve věku 65 let. Klement zasedl ve správní radě. Ve 30. letech vykupoval od původních majitelů první výrobky firmy, i přes inzeráty, a daroval je muzeím. Položil tím základ jedné z nejstarších motocyklových sbírek v Evropě a přispěl i na novou budovu Národního technického muzea.
Klementova nadace
V Mladé Boleslavi postavil sirotčinec. 8. 8. 1938, pět dní před smrtí, založil Nadaci Václava a Antonie Klementových s osmi fondy v celkové výši 1 350 000 korun, hlavně na stipendia pro nadané a chudé studenty a na nemocnici. V závěti odkázal další peníze spolkům, například Sokolu a Jedličkovu ústavu. Všechny jeho dary dohromady dosáhly téměř dvou milionů korun, v době, kdy dělník bral 600 až 1 500 korun měsíčně.
Odkaz dnes
Škoda Auto patří k nejstarším stále fungujícím výrobcům aut na světě a v roce 2024 zaměstnávala přibližně 40 000 lidí. Práva ke značce Laurin & Klement i secesnímu logu drží Škoda. Od roku 1995 je používá u nejvyšších výbav, první byla Felicia Laurin & Klement, kterých vzniklo jen 3 806. Nové sídlo automobilky se jmenuje Laurin & Klement Kampus. Škoda Muzeum, otevřené v září 1995 ke stému výročí, sídlí v halách, kde se do roku 1928 vyráběla auta, na třídě Václava Klementa.
Šest omylů o Laurinovi a Klementovi
Co se o zakladatelích mladoboleslavské automobilky často říká a neplatí.
- „Postavili první auto v českých zemích.“ Nepostavili. Prvním byl kopřivnický NW Präsident z let 1897 a 1898.
- „Klement byl mechanik, Laurin obchodník.“ Obráceně, technikem byl Laurin.
- „Firma se jmenovala Škoda od začátku.“ Jméno Škoda nesou auta z Mladé Boleslavi až od roku 1926.
- „Škoda firmu koupila.“ Šlo o fúzi s výměnou akcií dva ku jedné.
- „Podsedníček vyhrál Paříž Berlín.“ Dojel první ve své třídě, pořadatel ho ale vítězem nevyhlásil.
- „Značka Laurin & Klement zanikla.“ Škoda ji od roku 1995 používá u nejvyšších výbav.
Další příběhy najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil Tomáše Bati, dalšího českého průmyslníka své doby. Další průkopníky autoprůmyslu představuje přehled zakladatelé automobilek.
Jinou slavnou českou motocyklovou značku založil v roce 1929 majitel nuselské zbrojovky, jak popisuje profil Františka Janečka.
Liberecká automobilka RAF, kterou v roce 1907 spoluzaložil vnuk textilního průmyslníka Theodor Liebieg, se v roce 1913 sloučila s mladoboleslavskou firmou, jak popisuje profil Johanna Liebiega.
Časté otázky
Kdy byla založena firma Laurin a Klement?
V prosinci 1895 v Mladé Boleslavi, krátce před Vánoci zahájila činnost jako dílna na kola.
Proč se Škoda jmenuje Škoda, a ne Laurin a Klement?
V roce 1925 se firma spojila s plzeňskými Škodovými závody, pojmenovanými po Emilu Škodovi. Jméno Škoda nesou auta od roku 1926.
Který z nich byl technik?
Technikem a konstruktérem byl Václav Laurin, Václav Klement byl knihkupec a obchodník.
Jaké bylo první auto Laurina a Klementa?
Voiturette A, představená v roce 1905, s dvouválcem o výkonu 7 koní a rychlostí 40 km/h.
Je příběh s dopisem v němčině pravdivý?
Dopis i německá odpověď se dochovaly. Legendou je jen tvrzení, že kvůli nim firma přímo vznikla.
Kdy zemřeli Laurin a Klement?
Václav Laurin 4. 12. 1930 a Václav Klement 13. 8. 1938, oba v Mladé Boleslavi.
Zdroje
- Sté výročí sloučení Škody a Laurin & Klement, Škoda Auto (skoda-auto.cz)
- Václav Klement, mecenáš muzejních sbírek, Škoda Storyboard (skoda-storyboard.com)
- L&K Voiturette A, Škoda Storyboard (skoda-storyboard.com)
- Toulky českou minulostí o Laurinovi a Klementovi, Český rozhlas Dvojka (rozhlas.cz)
- Václav Klement a Národní technické muzeum, NTM (ntm.cz)
