Pracovnělékařské prohlídky zajišťuje a platí zaměstnavatel a jejich rozsah se řídí hlavně kategorií práce. U práce první kategorie toho zákon chce málo, u rizikových prací hlídá firma pravidelné lhůty, mimořádné prohlídky i výstupní prohlídku. Od 1. 1. 2026 platí novela vyhlášky o pracovnělékařských službách č. 449/2025 Sb., která zpřesnila periodické a mimořádné prohlídky.
Ve zkratce
- Pracovnělékařské služby hradí zaměstnavatel, výjimkou jsou hlavně následné prohlídky po skončení rizikové práce.
- U první a druhé kategorie se periodická prohlídka dělá jen na písemný požadavek, u rizikových prací vždy.
- Po nemoci delší než 8 týdnů následuje u prací mimo první kategorii mimořádná prohlídka.
- Výstupní prohlídka je povinná u prací druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie.
- Druhou kategorii určuje zaměstnavatel, o třetí a čtvrté rozhoduje krajská hygienická stanice.
- Kdo prohlídku odmítne, na toho se hledí jako na zdravotně nezpůsobilého.
Smlouva s poskytovatelem a kdo prohlídky platí
Pracovnělékařské služby zajišťuje zaměstnavatel u poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství a hradí je ze svého. U prací druhé a vyšší kategorie s ním uzavírá písemnou smlouvu.
Co pracovnělékařské služby zahrnují
Podle § 53 zákona o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. jde o preventivní služby: hodnocení vlivu práce na zdraví, prohlídky, posuzování zdravotní způsobilosti, poradenství, školení v první pomoci a dohled na pracovištích. Zaměstnavatel musí poskytovateli umožnit vstup na pracoviště, dát mu informace o práci a rizicích a řídit zařazení zaměstnanců podle posudků.
Písemná smlouva a první kategorie
Pro práce druhé, druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie a pro činnosti, u kterých jiný předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, potřebuje firma písemnou smlouvu s poskytovatelem. U prací první kategorie bez takových podmínek může posílat lidi na prohlídky k jejich praktickému lékaři na písemnou žádost. Ostatní služby, třeba poradenství, zajišťuje přes smluvního poskytovatele, je-li to důvodné. Při přeřazení práce do kategorie vyšší než první musí smlouvu uzavřít nebo doplnit do 3 měsíců.
Dohled na pracovišti
U rizikových prací a prací s profesním rizikem dohlíží poskytovatel na pracoviště nejméně jednou za 3 kalendářní roky. U ostatních prací první a druhé kategorie jen tehdy, když dohled stanoví zaměstnavatel nebo si ho vyžádá poskytovatel. Od 1. 1. 2026 smí poskytovatel požádat o kopii evidence rizikových prací.
Kdo prohlídky platí
Podle § 58 zákona č. 373/2011 Sb. hradí pracovnělékařské služby zaměstnavatel, tedy i periodickou, mimořádnou a výstupní prohlídku. Výjimkou je posuzování nemocí z povolání a následné prohlídky po skončení rizikové práce. Vstupní prohlídku platí uchazeč a zaměstnavatel mu ji uhradí, pokud ho přijme. Prohlídku k práci v noci hradí zaměstnavatel vždy.
Náhrada za čas u lékaře
Podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce nahradí zaměstnavatel zaměstnanci, který se podrobí prohlídce, případnou ztrátu na výdělku ve výši průměrného výdělku. U měsíční mzdy, která se nekrátí, ztráta obvykle nevzniká, u hodinové mzdy ano. Směny a volno obecně shrnuje průvodce pracovní dobou a volnem.
Kategorizace prací
Kategorizace prací rozděluje práce do čtyř kategorií podle toho, jak rizikové faktory ohrožují zdraví. Kategorie rozhoduje o povinné vstupní prohlídce, o četnosti periodických prohlídek i o výstupní prohlídce.
Čtyři kategorie a kdo o nich rozhoduje
| Kategorie | Co znamená | Kdo zařazuje |
|---|---|---|
| první | nepříznivý vliv na zdraví není pravděpodobný | nikdo, nezařazená práce je první |
| druhá | nepříznivý vliv jen výjimečně, limity se nepřekračují | zaměstnavatel, oznamuje hygieně |
| třetí | limity se překračují, nutné ochranné pomůcky | krajská hygienická stanice |
| čtvrtá | vysoké riziko, které nelze zcela vyloučit | krajská hygienická stanice |
Jak probíhá zařazení
Do druhé kategorie zařazuje práci zaměstnavatel sám a neprodleně ji oznamuje orgánu ochrany veřejného zdraví. O třetí a čtvrté kategorii rozhoduje krajská hygienická stanice na žádost podanou do 30 kalendářních dnů od zahájení práce. Zaměstnavatel musí každého zaměstnance informovat, do jaké kategorie je jeho práce zařazena.
Riziková práce a její evidence
Rizikovou prací jsou práce třetí a čtvrté kategorie a práce druhé kategorie, kterou za rizikovou prohlásí hygiena nebo zvláštní předpis, označovaná 2R. U každého zaměstnance na rizikové práci vede firma evidenci směn, prohlídek, očkování a sledování zátěže, bez údajů o zdravotním stavu. Uchovává se 10 let po skončení expozice, u karcinogenů, azbestu a fibrogenního prachu 40 let.
Vstupní prohlídka v kostce
Od 1. 6. 2025 je vstupní prohlídka povinná jen u prací druhé a vyšší kategorie a u činností s předepsanými podmínkami zdravotní způsobilosti. Od 30. 9. 2025 ji nepotřebují DPP a DPČ v druhé nerizikové kategorii. U první kategorie ji zaměstnavatel může vyžadovat. Uchazeč, který na vyslanou prohlídku nepřijde, se považuje za nezpůsobilého.
Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se u rizikových prací a prací s profesním rizikem provádí vždy, u první a druhé kategorie jen tehdy, když ji písemně vyžaduje zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Lhůta závisí na kategorii a věku.
Lhůty podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. v tabulce platí, pokud příloha vyhlášky nebo jiný předpis nestanoví pro konkrétní rizikový faktor kratší.
| Kategorie práce | Kdy se provádí | Do 50 let | Od 50 let |
|---|---|---|---|
| první | jen na písemný požadavek | jednou za 6 let | jednou za 4 roky |
| druhá | jen na písemný požadavek | jednou za 4 roky | jednou za 2 roky |
| druhá riziková a třetí | vždy | jednou za 2 roky | jednou za 2 roky |
| čtvrtá | vždy | jednou za rok | jednou za rok |
| práce s profesním rizikem | vždy | jednou za 4 roky | jednou za 2 roky |
První a druhá kategorie jen na písemný požadavek
Od 1. 1. 2023 se periodická prohlídka u první a druhé kategorie dělá jen na požadavek zaměstnavatele nebo zaměstnance a od 1. 1. 2026 musí být požadavek písemný. Chce-li prohlídku zaměstnanec, zaměstnavatel mu vystaví žádost.
Od kdy se lhůta počítá
Rozhodným dnem je den vydání posudku po vstupní prohlídce nebo po mimořádné prohlídce v úplném rozsahu. Po mimořádné prohlídce v neúplném rozsahu se lhůta nemění, pokud z posudku neplyne jinak. U DPP a DPČ se periodické prohlídky dělají u rizikové práce, profesního rizika nebo na požadavek, rizikovou práci doplnila novela od 1. 1. 2026.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnankyni je 40 let a pracuje v třetí kategorii. Posudek ze vstupní prohlídky dostala 10. března, periodická prohlídka ji tedy čeká nejpozději 10. března o dva roky později. V létě téhož roku ale stůně 10 týdnů, tedy déle než 8 týdnů. Po návratu absolvuje mimořádnou prohlídku v úplném rozsahu a posudek dostane 1. září. Od 1. září běží nová dvouletá lhůta, další periodická prohlídka připadá na 1. září o dva roky později.
Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí, když vznikne pochybnost o zdravotní způsobilosti, změní se pracovní podmínky nebo se zaměstnanec vrací po delším přerušení práce. Důvody od 1. 1. 2026 upravuje § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Kdy se nařizuje
Podle znění od 1. 1. 2026 ji vyvolá důvodné podezření na ztrátu nebo změnu zdravotní způsobilosti, zařazení k dosud neposouzenému rizikovému faktoru, zvýšení rizika u posouzeného faktoru a převedení na jinou práci za odlišných podmínek. Provádí se také vždy na nařízení hygieny, při zhoršení pracovních podmínek, při nejméně dvojím překročení limitu biologického expozičního testu nebo měření a při zjištění změny zdravotního stavu.
Návrat po přerušení práce
Po přerušení práce je mimořádná prohlídka nutná v těchto případech:
- nemoc delší než 8 týdnů, kromě prací první kategorie a prací s profesním rizikem,
- úraz s těžkými následky, nemoc spojená s bezvědomím nebo jiná těžká újma na zdraví,
- jiné přerušení delší než 6 měsíců, kromě první kategorie, profesního rizika, mateřské a rodičovské dovolené a navazujícího neplaceného volna.
Prohlídka se provede do 5 pracovních dnů od nového zahájení práce.
Na žádost nebo při pochybnostech
Mimořádnou prohlídku může vyvolat žádost zaměstnavatele, žádost zaměstnance podaná přes zaměstnavatele nebo podnět ošetřujícího lékaře. Má-li zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti, může zaměstnance vyslat sám podle § 55 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.
Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka je povinná při skončení pracovněprávního vztahu u prací druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie, po uznané nemoci z povolání a po vymezených pracovních úrazech. U ostatních prací se dělá jen na žádost.
Kdy je povinná
Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb. je výstupní prohlídka povinná, pokud zaměstnanec:
- vykonával práci druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie,
- má u současného zaměstnavatele uznanou nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání,
- měl pracovní úraz s nejméně dvěma uznanými dočasnými pracovními neschopnostmi nebo s novým bodovým ohodnocením.
Povinná je i před převedením na jinou práci, kterým končí riziková práce. U první a druhé nerizikové kategorie se provede jen na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance.
Potvrzení a následné prohlídky
Výsledkem výstupní prohlídky není posudek, ale potvrzení o jejím provedení, které dostane zaměstnanec i zaměstnavatel. Po skončení rizikové práce mohou následovat následné prohlídky, pokud je stanoví příloha vyhlášky, hygiena nebo jiný předpis. Ty zaměstnavatel nehradí a o nároku na ně zaměstnance informuje poskytovatel.
Odmítnutí prohlídky a nezpůsobilost
Zaměstnanec se musí pracovnělékařským prohlídkám podrobit a kdo prohlídku odmítne, na toho se hledí jako na zdravotně nezpůsobilého. Na posudek o dlouhodobé nezpůsobilosti reaguje zaměstnavatel převedením na jinou práci, případně výpovědí.
Žádost a posudek
Zaměstnavatel posílá zaměstnance na prohlídku s písemnou žádostí, ve které uvede pracovní zařazení, rizikové faktory, druh a důvod prohlídky a od 1. 1. 2026 i týdenní pracovní dobu a délku směny. Posudek se vydává do 10 pracovních dnů od žádosti a uplatnit ho lze do 90 dnů od vydání.
Když zaměstnanec prohlídku odmítne
Povinnost podrobit se prohlídkám ukládá § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Kdo prohlídku odmítne nebo se bez vážného důvodu nedostaví, na toho se podle § 43 odst. 8 zákona č. 373/2011 Sb. hledí jako na zdravotně nezpůsobilého k dané práci. U periodické prohlídky platí nezpůsobilost ode dne, kdy končí platnost předchozího posudku. Zaměstnavatel pak nesmí připustit, aby práci dál vykonával.
Přezkoumání posudku
Návrh na přezkoumání se podává do 10 pracovních dnů od prokazatelného předání posudku poskytovateli, který ho vydal. U posudku o nezpůsobilosti nebo podmíněné způsobilosti nemá návrh odkladný účinek. Nevyhoví-li poskytovatel, postoupí návrh správnímu orgánu, který rozhodne do 30 pracovních dnů.
Převedení na jinou práci a výpověď
Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku dlouhodobě nemůže konat dosavadní práci, nebo dosáhl nejvyšší přípustné expozice, musí ho zaměstnavatel podle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce převést na jinou práci. Výpovědní důvody pro tytéž situace upravuje § 52 písm. d) a e) zákoníku práce.
Šest věcí, které má zaměstnavatel u prohlídek pohlídat
- Kategorie práce mějte určené, zaměstnancům sdělené a druhou kategorii oznámenou hygieně.
- Smlouvu s poskytovatelem uzavřete pro práce druhé a vyšší kategorie.
- Lhůty periodických prohlídek hlídejte podle kategorie a věku.
- Požadavek na periodickou prohlídku u první a druhé kategorie podávejte písemně.
- Po návratu z delší nemoci pošlete zaměstnance na mimořádnou prohlídku do 5 pracovních dnů.
- Při odchodu z rizikové práce nezapomeňte na výstupní prohlídku.
Další povinnosti od náboru po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Časté otázky
Musím posílat zaměstnance v první kategorii na periodické prohlídky?
Ne automaticky. U prací první kategorie se periodická prohlídka dělá jen tehdy, když ji písemně vyžaduje zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Pak se opakuje jednou za 6 let, od 50 let věku jednou za 4 roky.
Jak často jsou periodické prohlídky u rizikových prací?
U prací druhé rizikové a třetí kategorie jednou za 2 roky, u čtvrté kategorie jednou za rok. Práce s profesním rizikem vyžadují prohlídku jednou za 4 roky, od 50 let za 2 roky. Příloha vyhlášky může stanovit kratší lhůty.
Potřebuje firma smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb?
U prací druhé, druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie ano, a to písemnou. U první kategorie lze prohlídky zajistit u praktického lékaře zaměstnance na písemnou žádost, ostatní služby zajišťuje firma přes smluvního poskytovatele, je-li to důvodné.
Kdy musím zaměstnance poslat na mimořádnou prohlídku?
Mimo jiné po nemoci delší než 8 týdnů, po těžkém úrazu a po jiném přerušení práce delším než 6 měsíců, s výjimkami hlavně pro první kategorii. Prohlídka se provede do 5 pracovních dnů od návratu do práce.
Je výstupní prohlídka povinná při každém odchodu zaměstnance?
Ne. Povinná je u prací druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie, po uznané nemoci z povolání a po vymezených pracovních úrazech. U ostatních prací se dělá jen na žádost a výsledkem je potvrzení, ne posudek.
Co když zaměstnanec odmítne jít na prohlídku?
Hledí se na něj jako na zdravotně nezpůsobilého k práci, pro kterou měl být posouzen. Zaměstnavatel mu pak nesmí dovolit tuto práci vykonávat. Odmítnutí je zároveň porušením povinnosti podle § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce.
Zdroje
- Zákon o specifických zdravotních službách, zákon č. 373/2011 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška o pracovnělékařských službách, vyhláška č. 79/2013 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela vyhlášky o prohlídkách, vyhláška č. 449/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 258/2000 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
