Rozvržení pracovní doby určuje, kdy přesně zaměstnanci pracují, a zákoník práce pro něj nabízí čtyři cesty: rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení, pružnou pracovní dobu a konto pracovní doby. K tomu od 1. 1. 2025 přibyla dohoda, podle které si zaměstnanec rozvrhuje směny sám. Každý režim má jiné podmínky zavedení, jiné lhůty pro rozpis směn a jiný dopad na mzdu.
Ve zkratce
- Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, ve dvousměnném režimu 38,75 a ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu 37,5 hodiny.
- Jedna směna smí trvat nejvýše 12 hodin, a to v každém způsobu rozvržení.
- Písemný rozvrh se oznamuje nejpozději 2 týdny předem, u konta pracovní doby 1 týden, u DPP a DPČ 3 dny, pokud se strany nedohodnou jinak.
- Vyrovnávací období u nerovnoměrné a pružné doby i u konta trvá nejvýše 26 týdnů, 52 týdnů jen podle kolektivní smlouvy.
- Konto zavede firma bez odborů vnitřním předpisem a zaměstnanci náleží stálá mzda aspoň 80 % průměrného výdělku.
- Samorozvrhování podle § 87a funguje od 1. 1. 2025 na základě písemné dohody.
Kolik hodin, kdo rozvrhuje a kdy to oznámit
Stanovená týdenní pracovní doba je podle § 79 zákoníku práce 40 hodin, ve dvousměnném režimu 38,75 a ve vícesměnném 37,5 hodiny. Rozvrhuje ji zaměstnavatel a písemný rozvrh oznamuje zaměstnancům nejpozději 2 týdny předem.
Stanovená týdenní pracovní doba
Základem je 40 hodin týdně podle § 79 zákoníku práce. Ve dvousměnném režimu je to 38,75 hodiny, ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu a v hornictví 37,5 hodiny. Zkrátit tuto dobu bez snížení mzdy může jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Kratší úvazek se podle § 80 sjednává jen písemnou dohodou se zaměstnancem a mzda pak odpovídá sjednané kratší době.
Rozvrh je věc zaměstnavatele
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určuje začátek a konec směn. Zpravidla ji rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnanec má být na začátku směny na pracovišti a odchází až po jejím konci.
Lhůty podle § 84
Zaměstnavatel musí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je doba rozvržena. U konta pracovní doby stačí 1 týden. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti platí od 1. 10. 2023 lhůta 3 dny. Všechny lhůty platí, pokud se strany nedohodnou jinak.
Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení
Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby odpracuje zaměstnanec každý týden stejný počet hodin, při nerovnoměrném se týdny liší. Průměr se pak musí vyrovnat za vyrovnávací období nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů.
Rovnoměrné rozvržení
Při rovnoměrném rozvržení odpracuje zaměstnanec každý týden stejný počet hodin, typicky pět osmihodinových směn. Zvláštní limit délky směny pro rovnoměrné rozvržení dnešní zákon nemá, platí obecné maximum 12 hodin podle § 83.
Nerovnoměrné rozvržení
U nerovnoměrného rozvržení se hodiny v jednotlivých týdnech liší. Průměrná týdenní pracovní doba ale nesmí přesáhnout stanovenou týdenní dobu za vyrovnávací období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období prodloužit až na 52 týdnů. Délku vyrovnávacího období musí zaměstnavatel uvést v písemné informaci o obsahu pracovního poměru podle § 37.
| Režim | Jak se zavádí | Vyrovnávací období | Oznámení rozvrhu |
|---|---|---|---|
| Rovnoměrné | Rozhodnutím zaměstnavatele | Není, každý týden stejně | 2 týdny předem |
| Nerovnoměrné | Rozhodnutím zaměstnavatele | Nejvýše 26 týdnů, 52 kolektivní smlouvou | 2 týdny předem |
| Pružná doba | Zaměstnavatel určí základní a volitelnou dobu | Nejvýše 26 týdnů, 52 kolektivní smlouvou | 2 týdny předem |
| Konto pracovní doby | Kolektivní smlouvou, bez odborů i vnitřním předpisem | Nejvýše 26 týdnů, 52 kolektivní smlouvou | 1 týden předem |
| Samorozvrhování | Písemnou dohodou se zaměstnancem | Nejvýše 26 týdnů, 52 kolektivní smlouvou | Rozvrhuje zaměstnanec |
Délka směny, přestávky a odpočinek
Pracovní směna smí trvat nejvýše 12 hodin, u zaměstnance pracujícího v noci 8 hodin. Nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce náleží přestávka aspoň 30 minut a mezi směnami nejméně 11 hodin nepřetržitého odpočinku.
Nejvýše 12 hodin
Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Platí to pro rovnoměrné, nerovnoměrné i pružné rozvržení a také pro samorozvrhování. Zaměstnanec pracující v noci, mezi 22. a 6. hodinou, smí mít směnu nejvýše 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Přestávka na jídlo a oddech
Nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce musí přijít přestávka aspoň 30 minut, mladistvým nejdéle po 4,5 hodinách. Nesmí být na začátku ani na konci pracovní doby a do pracovní doby se nezapočítává, s výjimkou prací, které nelze přerušit.
Denní a týdenní odpočinek
Mezi směnami musí mít zaměstnanec aspoň 11 hodin nepřetržitého odpočinku během 24 hodin po sobě jdoucích. Ve vyjmenovaných případech jde zkrátit na 8 hodin a od 1. 6. 2025 při haváriích a mimořádných událostech až na 6 hodin, vždy s prodloužením následujícího odpočinku. V týdnu náleží aspoň 24 hodin odpočinku, na které bezprostředně navazuje denní odpočinek, takže v součtu obvykle vychází nejméně 35 hodin.
Pružná pracovní doba
Pružná pracovní doba podle § 85 se skládá ze základní doby, kdy musí být zaměstnanec na pracovišti, a z volitelné doby, kdy si sám volí začátek a konec. Celá směna nesmí přesáhnout 12 hodin.
Základní a volitelná doba
Pružné rozvržení podle § 85 se skládá ze základní a volitelné pracovní doby a jejich začátek i konec určuje zaměstnavatel. Zákon pro zavedení nevyžaduje kolektivní smlouvu, vnitřní předpis ani dohodu se zaměstnancem. V základní době musí být zaměstnanec na pracovišti. Ve volitelné době si sám volí začátek a konec, celá směna ale nesmí přesáhnout 12 hodin.
Kdy pružná doba neplatí
Průměrná týdenní doba se musí naplnit ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel, nejdéle 26 týdnů. Pružná doba se neuplatní například na pracovní cestě, o dovolené, při naléhavém úkolu nebo brání-li tomu provozní důvody. Pro ně musí zaměstnavatel předem určit pevné rozvržení do směn.
Lékař a přesčas
Překážky na straně zaměstnance, třeba návštěva lékaře, se při pružné době posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, v jakém zasáhly do základní pracovní doby. Nemoc je také překážka v práci, jak ji zaměstnavatel proplácí, popisuje článek o náhradě mzdy při nemoci. Přesčasem je při pružné době jen práce nad stanovenou týdenní dobu a zároveň nad základní dobu.
Konto pracovní doby
Konto pracovní doby podle § 86 zavádí kolektivní smlouva, ve firmě bez odborů vnitřní předpis. Zaměstnanec dostává každý měsíc stálou mzdu nejméně 80 % průměrného výdělku a po vyrovnávacím období se mu doplatí rozdíl.
Kdo ho smí zavést
Konto pracovní doby podle § 86 zavádí kolektivní smlouva. Firma, u které nepůsobí odborová organizace, ho může zavést vnitřním předpisem. Individuální dohodou ani pokynem to nejde a ve veřejném sektoru konto vůbec uplatnit nelze. Jak takový předpis připravit a vydat, popisuje článek o vnitřním předpisu a pracovním řádu.
Vyrovnávací období a evidence
Vyrovnávací období trvá nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů. Jen kolektivní smlouva dovoluje převést do dalšího období nejvýše 120 hodin přesčasu. Zaměstnavatel vede účet pracovní doby a účet mzdy.
Stálá mzda a doplatek
Po dobu vyrovnávacího období náleží za každý měsíc stálá mzda sjednaná v kolektivní smlouvě nebo stanovená vnitřním předpisem, nejméně 80 % průměrného výdělku. Při převodu přesčasů do dalšího období nejméně 85 %. Po skončení období se dosažená mzda porovná s vyplacenými stálými mzdami a rozdíl ve prospěch zaměstnance se doplatí. Jak mzdu a její složky nastavit, popisuje článek o mzdovém výměru a příplatcích.
Když není práce
Stálá mzda náleží v plné výši i v měsíci, kdy zaměstnavatel pracovní dobu nerozvrhne. Jiné překážky na straně zaměstnavatele, například prostoje z nedostatku zakázek, při kontu nezakládají náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec na kontu pracovní doby má průměrný výdělek 40 000 Kč, stálá mzda tedy musí být nejméně 80 %, to je 32 000 Kč měsíčně. Za čtyřměsíční vyrovnávací období dostane na stálých mzdách 128 000 Kč. Pokud mzda dosažená podle účtu mzdy za stejné období činí 140 000 Kč, zaměstnavatel mu po skončení období doplatí rozdíl 12 000 Kč.
Když si zaměstnanec rozvrhuje sám
Samorozvrhování pracovní doby podle § 87a funguje od 1. 1. 2025 na základě písemné dohody, podle které si zaměstnanec sám rozvrhuje směny. I tady platí směna nejvýše 12 hodin a vyrovnávací období nejdéle 26 týdnů.
Dohoda podle § 87a
Od 1. 1. 2025 může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu, podle které si zaměstnanec za sjednaných podmínek sám rozvrhuje pracovní dobu do směn. Zavedl ji zákon č. 230/2024 Sb. I tady platí směna nejvýše 12 hodin a povinnost být na pracovišti po celou směnu. Průměr se musí naplnit ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel, nejdéle 26 týdnů.
Překážky a ukončení
Pro dovolenou, překážky v práci a pracovní cesty musí zaměstnavatel stanovit předem určené rozvržení do směn, pokud se nedohodnou jinak. Za lékaře a jiné důležité osobní překážky nenáleží náhrada mzdy, ledaže se dohodne jinak. Dohodu lze ukončit dohodou nebo výpovědí bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou, vše písemně.
Žádost rodičů o úpravu pracovní doby
Těhotná zaměstnankyně, rodič dítěte mladšího 15 let a pečující o závislou osobu mohou písemně požádat o kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu. Zaměstnavatel vyhoví, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, a odmítnutí písemně odůvodní. Další povinnosti vůči rodičům shrnuje článek o mateřské a rodičovské dovolené.
Šest chyb, které se při rozvrhování prodraží
Inspekce práce podle zákona o inspekci práce ve znění od 1. 1. 2026 ukládá pokuty s těmito horními hranicemi.
- Směna delší než 12 hodin nebo nestanovený rozvrh směn: pokuta až 2 000 000 Kč.
- Nesplněné podmínky pro rozvržení pracovní doby: až 2 000 000 Kč.
- Neposkytnutá přestávka nebo denní či týdenní odpočinek: až 1 000 000 Kč.
- Nevedená evidence pracovní doby: až 400 000 Kč.
- Nesprávně započtené překážky při pružné pracovní době: až 300 000 Kč.
- Dohoda o samorozvrhování neuzavřená písemně nebo jiné porušení povinností u ní: až 300 000 Kč.
Jak navazuje rozvržení pracovní doby na nábor, mzdy a odchod zaměstnance, shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Co platit, když práce dočasně není, shrnuje článek o prostojích a kurzarbeitu.
Kdy musí firma vyhovět žádosti o kratší úvazek, vysvětluje článek o kratším úvazku a sdíleném místě.
Kdy je pro práci z domova potřeba písemná dohoda, popisuje článek o práci na dálku.
Kdy musí přijít přestávka na jídlo a kolik hodin odpočinku musí mít zaměstnanec mezi směnami, vysvětluje článek o přestávkách v práci a odpočinku.
Další pravidla k pracovní době a volnu shrnuje průvodce pracovní dobou a volnem.
Delší vyrovnávací období u konta umožňuje jen kolektivní smlouva.
Časté otázky
Kolik hodin týdně smí zaměstnanec pracovat?
Stanovená týdenní pracovní doba je podle zákoníku práce 40 hodin. Ve dvousměnném režimu je to 38,75 hodiny, ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu 37,5 hodiny. Kratší úvazek se sjednává jen písemnou dohodou se zaměstnancem.
Jak dlouho dopředu musím zaměstnancům oznámit rozpis směn?
Písemný rozvrh musí zaměstnanci znát nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které platí. U konta pracovní doby stačí 1 týden, u DPP a DPČ 3 dny. Lhůty platí, pokud se se zaměstnancem nedohodnete jinak.
Jak dlouhá může být jedna směna?
Jedna směna smí trvat nejvýše 12 hodin při každém způsobu rozvržení, včetně samorozvrhování. Výjimka až 24 hodin se týká jen zdravotnictví. Zaměstnanec pracující v noci smí mít směnu nejvýše 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Můžu zavést pružnou pracovní dobu sám, bez souhlasu zaměstnanců?
Ano. Zákoník práce pružnou dobu nepodmiňuje kolektivní smlouvou ani dohodou se zaměstnanci. Začátek a konec základní i volitelné doby určuje zaměstnavatel. Pokud ve firmě působí odbory, musíte s nimi hromadnou úpravu pracovní doby předem projednat.
Může malá firma bez odborů zavést konto pracovní doby?
Ano, vnitřním předpisem, pokud u ní nepůsobí odborová organizace. Kde odbory jsou, jde to jen kolektivní smlouvou. Vyrovnávací období smí trvat nejvýše 26 týdnů a zaměstnavatel musí vést účet pracovní doby a účet mzdy.
Může si zaměstnanec sám určovat, kdy bude pracovat?
Ano, na základě písemné dohody podle § 87a zákoníku práce, kterou lze uzavřít od 1. 1. 2025. Zaměstnanec musí dodržet nejvýše 12 hodin na směnu a naplnit průměr ve vyrovnávacím období. Dohodu lze vypovědět s 15denní výpovědní dobou.
Zdroje
- Zákoník práce, část čtvrtá, § 78 až 100, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Flexinovela zákoníku práce, zákon č. 230/2024 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela zákoníku práce 2025, zákon č. 120/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, § 15 a § 28, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
