Akio Morita byl japonský podnikatel a spoluzakladatel firmy Sony, kterou v roce 1946 založil s inženýrem Masaru Ibukou. Narodil se 26. 1. 1921 v Nagoji do rodiny, která od roku 1665 vaří saké, a měl se stát patnáctou hlavou rodu. Místo toho vybudoval jednu z nejznámějších značek elektroniky na světě a změnil pověst nálepky Made in Japan. Zemřel 3. 10. 1999 v Tokiu.
Profil sleduje, jak z dílny v poškozeném tokijském obchodním domě vyrostl výrobce tranzistorových rádií, Trinitronu, Walkmanu a kompaktního disku. Vysvětluje, co přesně vymyslel Morita a co Ibuka, proč odmítl zakázku na sto tisíc rádií a jak dopadl nákup hollywoodského studia Columbia Pictures.
Ve zkratce
- Akio Morita se narodil 26. 1. 1921 v Nagoji a zemřel 3. 10. 1999 v Tokiu ve věku 78 let.
- Sony založil 7. 5. 1946 s Masaru Ibukou pod jménem Tokyo Tsushin Kogyo.
- V roce 1953 koupil licenci na tranzistor od Western Electric za 25 000 dolarů.
- Jméno Sony nese firma od ledna 1958, v roce 1961 jako první japonská firma nabídla akcie v USA.
- Walkman vymyslel Ibuka, Morita ho prosadil a v roce 1979 uvedl na trh.
- Time ho v roce 1998 zařadil mezi 20 nejvlivnějších podnikatelů 20. století.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Akio Morita |
| Narození | 26. 1. 1921, Nagoja |
| Úmrtí | 3. 10. 1999, Tokio |
| Rodina | rod výrobců saké Morita, vaří od roku 1665 |
| Vzdělání | fyzika, Osaka Imperial University (1944) |
| Manželka | Jošiko, rozená Kamei, svatba 1951 |
| Děti | Hideo, Masao, Naoko |
| Firma | Sony, založena 7. 5. 1946 s Masaru Ibukou |
| Funkce | prezident Sony od 1971, předseda a CEO od 1976 |
| Kniha | Made in Japan (1986) |
| Ocenění | Time 100, 20 nejvlivnějších podnikatelů 20. století |
Dědic pivovaru saké
Rod Morita vaří saké ve vesnici Kosugaja na poloostrově Čita od roku 1665. Hlava rodu nese vždy jméno Kjuzaemon a Akio jako nejstarší syn měl být patnáctou hlavou. Podle Time ho na převzetí firmy připravovali už od třetí třídy. Jako chlapce ho ale podle New York Times uchvátil rodinný gramofon a začal sám stavět gramofony a rádia.
Vystudoval fyziku na Osaka Imperial University, kam nastoupil v dubnu 1942. Od roku 1944 sloužil v japonském námořnictvu, od března 1945 jako technický poručík při výzkumu v Jokosuce. Na schůzích Válečného výzkumného výboru poznal inženýra Masaru Ibuku, téměř o třináct let staršího. Podle New York Times spolu pracovali na zbraních naváděných teplem.
Otec ho pustil
V říjnu 1945 založil Ibuka v poškozeném obchodním domě Širokija v Tokiu malou dílnu na opravu rádií. Morita se o ní dočetl v novinovém sloupku deníku Asahi Šimbun a napsal mu. Rodinný pivovar převzal místo něj mladší bratr Kazuaki. Otec podle New York Times syna uvolnil a stal se finančním podporovatelem nové firmy.
Totsuko: rýžovar a magnetofon
7. 5. 1946 vznikla firma Tokyo Tsushin Kogyo, zkráceně Totsuko, s kapitálem 190 000 jenů. Na ceremoniálu bylo přes dvacet lidí. Prvním prezidentem se stal Ibukův tchán Tamon Maeda, bývalý ministr školství. Role se rozdělily jasně: Ibuka vedl techniku, Morita obchod a správu. Podle New York Times považují Japonci za hlavního zakladatele Sony Ibuku.
Prvním výrobkem Ibukovy dílny byl elektrický rýžovar z hliníkových elektrod v dřevěné nádobě. Rýže vycházela nedovařená nebo převařená a oficiální historie Sony ho nazývá prvním nezapomenutelným neúspěchem. Úspěch přišel v červenci 1950 s magnetofonem G-type, prvním v Japonsku. V roce 1951 se Morita oženil s Jošiko, dcerou prezidenta nakladatelství Sanseido.
Licence na tranzistor
V srpnu 1953 vyrazil Morita na první zahraniční cestu. V USA podepsal s firmou Western Electric, mateřskou společností Bell Labs, licenční smlouvu na tranzistor za 25 000 dolarů. Pro malou firmu to byla velká částka a japonské ministerstvo obchodu MITI nejdřív platbu v dolarech nepovolilo. Podle New York Times Bell Labs varovaly, že jediné spotřebitelské využití tranzistoru budou naslouchátka.
Na stejné cestě mu v Německu přinesli ke zmrzlině papírový deštníček se slovy, že je z jeho země. Morita se podle New York Times styděl. Made in Japan tehdy znamenalo laciné napodobeniny. Podle New York Times to byl právě on a Sony, kdo tuhle pověst později změnil.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1946 | Založení Tokyo Tsushin Kogyo |
| 1950 | Magnetofon G-type |
| 1953 | Licence na tranzistor |
| 1955 | Rádio TR-55, značka SONY |
| 1957 | Kapesní rádio TR-63 |
| 1958 | Přejmenování na Sony Corporation |
| 1960 | Sony Corporation of America |
| 1961 | Akcie v USA |
| 1968 | Televize Trinitron |
| 1970 | Newyorská burza NYSE |
| 1979 | Walkman |
| 1982 | Kompaktní disk s Philipsem |
| 1989 | Koupě Columbia Pictures |
| 1993 | Mozkové krvácení |
Značka SONY a odmítnutá Bulova
V srpnu 1955 uvedla firma tranzistorové rádio TR-55, první v Japonsku. První na světě ale nebylo, americká Regency ho předběhla o několik měsíců. Téhož roku zaregistrovali Ibuka a Morita ochrannou známku SONY. Měsíc nato nabídla americká hodinářská firma Bulova objednávku sto tisíc rádií pod vlastní značkou. Morita odmítl a v autobiografii to označil za nejlepší rozhodnutí svého života.
V březnu 1957 přišlo kapesní rádio TR-63, podle knihovny Akio Morita Library nejmenší přenosné tranzistorové rádio na světě. Bylo ale trochu větší než kapsa košile. Morita proto nechal obchodníky nosit košile s většími kapsami. V lednu 1958 se firma přejmenovala na Sony Corporation. Jméno spojuje latinské sonus, tedy zvuk, a americký výraz sonny boy, který měl znít mladě.
Japonec v Americe
V únoru 1960 založil Morita v New Yorku Sony Corporation of America a stal se jejím prezidentem. V červnu 1961 nabídla Sony jako první japonská firma akcie americkým investorům, zatím jen mimo burzu. Na newyorskou burzu NYSE vstoupila až v září 1970. V roce 1962 otevřel showroom na Páté avenue a nechal vyvěsit japonskou vlajku. V roce 1963 se s rodinou na čas přestěhoval do USA.
V roce 1971 se stal prezidentem Sony a v témže roce se objevil na titulní straně časopisu Time. V lednu 1976 se stal předsedou a generálním ředitelem. Sony v roce 1968 uvedla televizi Trinitron, jejíž vývoj vedl Ibuka. V roce 1981 ohlásil digitální fotoaparát Mavica, který ukládal snímky na disketu a na trh se tehdy nedostal. V roce 1975 přišel videorekordér Betamax, který New York Times označil za Moritovo možná nejhorší rozhodnutí: Sony technologii nechtěla licencovat a konkurence se spojila za formát VHS.
Papírový deštníček
Podle New York Times to byli právě Morita a Sony, kdo změnil pověst nálepky Made in Japan. Ta dřív znamenala laciné napodobeniny, později špičkovou a spolehlivou techniku. Morita rád vyprávěl, jak se při první cestě do Německa v roce 1953 styděl, když mu ke zmrzlině přinesli papírový deštníček s poznámkou, že pochází z jeho země. V roce 1998 uvedl Harrisův průzkum Sony jako značku číslo jedna u amerických spotřebitelů, před General Electric a Coca-Colou.
Proti průzkumům trhu
V knize Made in Japan z roku 1986 napsal, že Sony chce veřejnost vést novými výrobky, ne se jí ptát, co chce, protože veřejnost neví, co je možné. Po jeho knize z roku 1966 přestala Sony zjišťovat, jakou vysokou školu uchazeči vystudovali, a jako jedna z prvních japonských firem platila podle výkonu. Firemní bundy nosili všichni od prezidenta dolů a v Sony je navrhl Issey Miyake.
Walkman: nápad Ibuky, odvaha Mority
Podle oficiální historie Sony pochází nápad na Walkman od Ibuky, který chtěl poslouchat stereo hudbu na cestách. Morita ho prosadil proti pochybnostem ve firmě. Trval na verzi jen pro přehrávání bez nahrávání a schválil jméno Walkman, i když mu vyčítali, že míchá japonštinu s angličtinou. Nařídil první sérii 30 000 kusů, přitom nejprodávanější magnetofon Sony se tehdy prodával 15 000 kusů měsíčně.
Walkman TPS-L2 šel do prodeje 1. 7. 1979 za 33 000 jenů. Za první měsíc se prodalo jen 3 000 kusů, do konce srpna ale bylo prvních 30 000 vyprodáno. V říjnu 1982 uvedla Sony s nizozemským Philipsem kompaktní disk, který nahradil gramofonové desky.
Hollywood a Columbia Pictures
V lednu 1988 převzala Sony plně vydavatelství CBS Records a v listopadu 1989 koupila hollywoodské studio Columbia Pictures za 3,4 miliardy dolarů. V Americe to vyvolalo vlnu obav, časopis Newsweek dal na titulní stranu nápis Japonsko dobývá Hollywood. Morita kritikům odpověděl, že když nechtějí, aby to Japonsko koupilo, nemají to prodávat.
Sony za studio podle New York Times přeplatila a nové vedení utrácelo. V roce 1994 ohlásila ztrátu 3,2 miliardy dolarů z hollywoodské investice. Filmy jsou přesto dodnes jedním z pěti hlavních segmentů Sony.
Japonsko, které umí říct ne
V roce 1989 vydal s politikem Šintaróem Išiharou knihu Japonsko, které umí říct ne. Vyzývala Japonsko, aby se postavilo americkým obchodním požadavkům. Nejostřejší pasáže psal Išihara, kniha se ale po neoficiálním překladu rozšířila ve Washingtonu. Morita couval a anglický překlad svých kapitol nepovolil. O amerických manažerech říkal, že vidí jen deset minut dopředu.
Mrtvice a konec
30. 11. 1993 postihlo Moritu při ranním tenise mozkové krvácení. Měl se právě stát předsedou japonského svazu zaměstnavatelů Keidanren, jehož místopředsedou byl od roku 1986. Podle Time měl před mrtvicí na dva měsíce naplánované cesty po USA a Evropě, setkání s královnou Alžbětou II. a Jackem Welchem a hrál tenis každé úterý v sedm ráno. V listopadu 1994 rezignoval na vozíku a stal se zakladatelem a čestným předsedou Sony.
Poslední roky žil hlavně ve svém domě na pláži u Diamond Head na Havaji. S manželkou komunikoval podle New York Times hlavně očima. Zemřel 3. 10. 1999 v Tokiu na zápal plic ve věku 78 let. Time ho o rok dřív zařadil mezi 20 nejvlivnějších podnikatelů 20. století jako jediného neameričana.
Sony dnes
Podle výsledků za fiskální rok, který skončil 31. 3. 2026, měla Sony tržby 12 479,6 miliardy jenů a provozní zisk 1 447,5 miliardy jenů. Nejvíc vydělávají hry PlayStation, hudba a obrazové senzory pro mobilní telefony. V říjnu 2025 Sony částečně vyčlenila finanční divizi Sony Financial Group. Od dubna 2025 je prezidentem a generálním ředitelem Hiroki Totoki.
| Segment Sony (FY2025) | Tržby | Provozní zisk |
|---|---|---|
| Hry a síťové služby (PlayStation) | 4 685,7 mld. jenů | 463,3 mld. jenů |
| Hudba | 2 120,1 mld. jenů | 447,0 mld. jenů |
| Filmy | 1 499,3 mld. jenů | 104,9 mld. jenů |
| Elektronika | 2 260,5 mld. jenů | 158,6 mld. jenů |
| Obrazové senzory | 2 151,5 mld. jenů | 357,3 mld. jenů |
Rodina
S manželkou Jošiko měl syny Hidea a Masaa a dceru Naoko. Hideo v roce 1999 vedl rodinný pivovar a rodinné firmy, Masao pracoval pro Sony Music v Japonsku. Bratr Masaaki byl dlouholetým manažerem Sony a sestra Kikuko se provdala za Kazua Iwamu, který vedl vývoj tranzistoru a později byl prezidentem Sony. Rodinná firma Morita dnes vyrábí saké, sójovou omáčku, miso a mirin.
Po šedesátce se Morita naučil lyžovat, potápět a jezdit na windsurfu. V americké televizi vystupoval v reklamě na kartu American Express. V rodné Kosugaje dnes stojí pamětní síň Akio Morita Juku a archiv rodu.
Sony a Česko
Česká média o něm psala jen výjimečně. Podle webu firmy Sony DADC fungovaly v Česku její provozy v Plzni a ve Štěnovicích u Plzně. Pro srovnání s americkým tvůrcem spotřební elektroniky slouží profil Steva Jobse.
Šest omylů o Akiu Moritovi
O Moritovi a Sony koluje řada nepřesností. Tyhle se objevují nejčastěji.
- Walkman vynalezl Morita. Nápad byl Ibukův, Morita ho prosadil a uvedl na trh.
- Sony založil sám Morita. Zakladateli jsou oba, Ibuka i Morita.
- Sony vyrobila první tranzistorové rádio na světě. TR-55 bylo první v Japonsku, americká Regency byla dřív.
- Licenci na tranzistor dala Bell Labs. Poskytla ji Western Electric, mateřská firma Bell Labs.
- Sony šla na NYSE v roce 1961. V roce 1961 nabídla akcie mimo burzu, na NYSE vstoupila v roce 1970.
- Byl předsedou Keidanrenu. Byl místopředsedou, předsedou se měl stát, ale postihla ho mrtvice.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Spoluzakladatel Sony Masaru Ibuka se přátelil se zakladatelem další slavné japonské firmy, jak popisuje profil Sóičira Hondy.
Časté otázky
Kdo založil Sony?
Masaru Ibuka a Akio Morita 7. 5. 1946 pod jménem Tokyo Tsushin Kogyo. Jméno Sony nese firma od roku 1958.
Kdo vynalezl Walkman?
Podle oficiální historie Sony měl nápad Masaru Ibuka. Akio Morita ho prosadil a v roce 1979 uvedl na trh.
Co znamená jméno Sony?
Spojuje latinské sonus, tedy zvuk, a americký výraz sonny boy, který měl znít mladě.
Kdy zemřel Akio Morita?
3. 10. 1999 v Tokiu na zápal plic, bylo mu 78 let.
Proč Morita odmítl zakázku od Bulovy?
Bulova chtěla sto tisíc rádií pod vlastní značkou. Morita chtěl budovat značku Sony a odmítnutí označil za nejlepší rozhodnutí svého života.
Jaký je vztah Mority k saké?
Jeho rodina vaří saké od roku 1665 a on sám se měl stát patnáctou hlavou rodu. Pivovar místo něj převzal bratr.
Zdroje
- Nekrolog Akia Mority, The New York Times (nytimes.com)
- Akio Morita, oficiální web nadace Tengai (akiomorita.net)
- Historie Walkmanu, Sony (sony.com)
- Výsledky Sony za fiskální rok 2025, americká Komise pro cenné papíry (sec.gov)
- Sto let od narození Akia Mority, Nippon.com (nippon.com)
