Příjmy OSVČ ze zahraničí uvádí český daňový rezident v přiznání vždy, ať klient sídlí kdekoli. Kde se nakonec zdaní, určuje smlouva o zamezení dvojího zdanění se státem klienta. Kdo pracuje z Česka a v cizině nemá stálou provozovnu, daní zisk zpravidla jen doma. Daň, kterou si zahraniční plátce strhl třeba z licence, lze za zákonných podmínek započíst.
Ve zkratce
- Daňový rezident ČR daní příjmy ze zdrojů v tuzemsku i v zahraničí.
- Bez stálé provozovny v cizině se zisk podle smluv obvykle daní jen v Česku.
- Lhůty pro stálou provozovnu a sazby u licencí se liší smlouvu od smlouvy.
- Zahraniční daň se započítává v příloze č. 3, každý stát na samostatném listu.
- Nezapočtenou zahraniční daň lze uplatnit jako výdaj v následujícím roce.
- Bez účetnictví se měna přepočítá denním, nebo jednotným kurzem, v jednom roce ne obojím.
Rezident Česka daní celosvětové příjmy
Daňový rezident České republiky, tedy člověk s bydlištěm v Česku nebo pobytem aspoň 183 dní v roce, daní podle § 2 zákona o daních z příjmů příjmy ze zdrojů v tuzemsku i v zahraničí. OSVČ proto zahraniční tržby v přiznání uvádí.
Podle § 2 zákona o daních z příjmů je daňovým rezidentem ČR, kdo tu má bydliště nebo se tu obvykle zdržuje, tedy pobývá tu aspoň 183 dní v kalendářním roce. Rezident má daňovou povinnost z příjmů ze zdrojů v Česku i v zahraničí. Nerezident jen z příjmů ze zdrojů v ČR. Rezidentství může upravit i mezinárodní smlouva.
Zahraniční klient nemění druh příjmu
Grafik, programátor nebo konzultant, který fakturuje firmě v cizině, má pořád příjem ze samostatné činnosti podle § 7 a uvádí ho spolu s tuzemskými tržbami. Přiznání podává každý, jehož zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 Kč, nebo kdo vykazuje daňovou ztrátu (§ 38g odst. 1). Kdo teprve rozjíždí živnost, základní kroky najde v článku o tom, jak začít podnikat.
Platí pro fyzické osoby
Text se týká podnikatelů na živnostenský list. Kdo podniká přes společnost, přiznává daň jako právnická osoba, a to popisuje článek o dani z příjmů s.r.o.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Smlouva o zamezení dvojího zdanění se státem klienta určuje, který stát smí příjem OSVČ zdanit. Podle typického ustanovení, například článku 7 smlouvy se Slovenskem, se zisk bez stálé provozovny ve druhém státě daní jen ve státě rezidence.
Podle Portálu veřejné správy vycházejí české smlouvy z modelové smlouvy OECD nebo OSN, jednotlivá ustanovení jsou ale kompromisem obou stran. Platí proto jednoduché pravidlo: před větší zakázkou si přečtěte konkrétní smlouvu se státem, kde sídlí klient.
Zisky podniku bez stálé provozovny
Typické ustanovení ukazuje smlouva ČR a Slovenska, článek 7 odst. 1: zisky podniku jednoho státu se daní jen v tomto státě, pokud podnik nepůsobí ve druhém státě prostřednictvím stálé provozovny. Pro OSVČ, která pracuje z Česka a služby jen posílá do ciziny, to obvykle znamená zdanění jen v Česku. Rozhoduje ale text konkrétní smlouvy.
Stálá provozovna v zahraničí
Stálá provozovna je trvalé místo nebo zařízení v cizině, například kancelář nebo dílna, a stát provozovny smí zdanit zisk, který jí lze přičíst. Smlouva se Slovenskem ji zakládá i službami na místě nad šest měsíců ve dvanáctiměsíčním období.
Stálá provozovna je podle smlouvy se Slovenskem trvalé místo nebo zařízení, jehož prostřednictvím se činnost vykonává, například kancelář, pobočka nebo dílna. Založit ji může i závislý zástupce, který ve druhém státě obvykle uzavírá smlouvy jménem podniku. Pokud ji máte, smí stát provozovny zdanit zisk, který jí lze přičíst.
Služby na místě: příklad Slovenska
Smlouva se Slovenskem zakládá stálou provozovnu i poskytováním služeb na slovenském území, včetně poradenských a manažerských, pokud trvá v úhrnu déle než šest měsíců v jakémkoli dvanáctiměsíčním období. Jde o lhůtu jedné konkrétní smlouvy. Jiné smlouvy mají jiné lhůty a podmínky, takže ji nelze přenášet na další státy.
| Situace | Kde se daní (příklad smlouvy ČR a SR) |
|---|---|
| Práce z Česka pro klienta na Slovensku | Jen v Česku |
| Kancelář nebo dílna na Slovensku | Zisk provozovny může zdanit Slovensko |
| Služby na Slovensku nad šest měsíců | Zisk provozovny může zdanit Slovensko |
| Licence k softwaru nebo ochranné známce | V Česku, Slovensko smí srazit nejvýše 10 % |
| Licence k autorským právům na dílo | Jen v Česku |
Jak se pak vyloučí dvojí zdanění
Česko jako stát rezidence vyloučí dvojí zdanění metodou, kterou určuje příslušná smlouva, zpravidla v článku 22 nebo 23. Smlouva se Slovenskem používá prostý zápočet, jiné smlouvy mohou předepisovat vynětí.
Licence a zahraniční srážková daň
Licenční poplatky se podle smlouvy se Slovenskem daní ve státě rezidence příjemce, stát zdroje smí u softwaru, ochranných známek nebo patentů srazit nejvýše 10 %. Sraženou daň lze v Česku započíst jen do výše smluvní sazby.
Příjem z poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví a autorských práv je podle § 7 odst. 2 písm. a) příjmem ze samostatné činnosti. Podle článku 12 smlouvy se Slovenskem se licenční poplatky daní ve státě rezidence příjemce. U patentů, ochranných známek, know how a počítačových programů může stát zdroje srazit nejvýše 10 % hrubé částky, u autorských práv k literárním, uměleckým a vědeckým dílům ne. Sazby v jiných smlouvách se liší. Kdo licencuje vlastní značku, potřebuje mít nejdřív vyřízenou ochrannou známku pro firmu.
Prostý a úplný zápočet
Podle § 38f se postupuje podle smlouvy. Úplný zápočet snižuje českou daň o celou daň zaplacenou v zahraničí. Prostý zápočet ji snižuje nejvýše o tu část české daně, která připadá na zahraniční příjmy, a nikdy nad vzniklou daňovou povinnost. Zahraniční příjmy se berou snížené o související výdaje podle českého zákona.
Jen do výše smluvní sazby
Podle pokynů k příloze č. 3 se zahraniční daň uvádí jen do výše, kterou mohl stát zdroje podle smlouvy vybrat. Co plátce srazil nad smluvní sazbu, v Česku započíst nelze, proto sazbu kontrolujte.
Nezapočtená daň jako výdaj
Zahraniční daň, kterou nebylo možné započíst podle § 38f, se podle § 24 odst. 2 písm. ch) uplatní jako výdaj v následujícím zdaňovacím období. Výdajem ale není daň v rozsahu, ve kterém přesahuje výši podle mezinárodní smlouvy nebo zahraničního předpisu.
Čím zahraniční daň doložit
Zaplacenou daň prokazuje potvrzení zahraničního správce daně, v odůvodněných případech potvrzení plátce příjmu o sražení daně (§ 38f odst. 5). Když doklad ve lhůtě pro přiznání nemáte, uvedete předpokládanou výši. K přiznání se přikládá seznam potvrzení. Jak dlouho takové doklady držet, shrnuje článek o archivaci účetních dokladů.
Modelový příklad
Modelová čísla: slovenský klient zaplatí české OSVČ licenční poplatek za počítačový program 100 000 Kč po přepočtu a srazí z něj daň 15 000 Kč, tedy 15 %. Smlouva se Slovenskem dovoluje u programů nejvýše 10 %, v Česku proto lze započíst nanejvýš 10 000 Kč, a to prostým zápočtem jen do části české daně připadající na tento příjem. Sražených 5 000 Kč nad smluvní sazbu nelze započíst ani uplatnit jako výdaj.
Jak zahraniční příjmy uvést v přiznání
OSVČ uvádí zahraniční příjmy a výdaje přepočtené na koruny nejdřív v příloze č. 1 spolu s tuzemskými. Pokud uplatňuje vynětí nebo zápočet zahraniční daně, vyplňuje navíc přílohu č. 3, pro každý stát zvlášť.
Zahraniční příjmy a výdaje patří nejdřív do běžné části přiznání. U OSVČ je to příloha č. 1, kde se uvádějí příjmy ze zdrojů v Česku i v zahraničí přepočtené na koruny. Když se uplatňuje vynětí nebo zápočet, vyplňuje se navíc příloha č. 3 s oddílem pro vynětí s výhradou progrese a oddílem pro prostý zápočet. Výsledek se přenáší do základní části přiznání.
Každý stát zvlášť
Prostý zápočet se podle § 38f odst. 8 provádí za každý stát samostatně, takže za každý další stát se vyplňuje nový list přílohy č. 3. Při kombinaci se provede nejprve vynětí a potom zápočet.
Paušální režim
OSVČ v paušálním režimu, která v přiznání vylučuje dvojí zdanění příjmů ze zahraničí, nemá daň rovnou paušální dani (§ 7a odst. 5). Kdo chce započíst daň sraženou v cizině, musí podat přiznání a paušální daň pro něj není konečná.
Přepočet cizí měny
OSVČ bez účetnictví přepočítá cizí měnu buď kurzem ČNB pro den vzniku příjmu nebo výdaje, nebo jednotným kurzem, který zveřejňuje Generální finanční ředitelství. Oba způsoby nelze v jednom zdaňovacím období kombinovat.
OSVČ bez účetnictví, tedy s daňovou evidencí nebo paušálními výdaji, si podle § 38 odst. 1 písm. b) vybere jeden ze dvou způsobů. Buď přepočítá každou platbu kurzem ČNB pro den vzniku příjmu nebo výdaje, nebo použije jednotný kurz. Podle § 38 odst. 7 nelze v jednom zdaňovacím období použít oba současně. Účetní jednotka přepočítává kurzem použitým v účetnictví.
Co je jednotný kurz
Jednotný kurz je průměr kurzů devizového trhu ČNB k poslednímu dni každého započatého měsíce zdaňovacího období. Generální finanční ředitelství ho zveřejňuje pokynem.
Potvrzení o daňovém domicilu
Potvrzení o daňovém domicilu, tedy doklad o české daňové rezidenci pro zahraničního klienta, vydává místně příslušný finanční úřad na žádost v češtině, k určitému datu nebo zpětně, a vydání podléhá správnímu poplatku.
Zahraniční klient nebo plátce licenčních poplatků může chtít doklad, že jste rezidentem Česka, aby mohl použít výhody ze smlouvy. Vydává ho místně příslušný finanční úřad, pro smluvní státy na tiskopisu ministerstva financí č. 25 5232, nebo na tiskopisu zahraniční správy, který přinesete. Žádost se podává v češtině. Potvrzení se vydává k určitému datu nebo zpětně za uplynulé období, na budoucí ne. Vydání podléhá správnímu poplatku.
DPH a pojistné stručně
Služba OSVČ pro zahraničního podnikatele má místo plnění zpravidla v sídle příjemce a neplátce se jejím poskytnutím do jiného státu EU stává identifikovanou osobou. OSVČ pracující z Česka zůstává pojištěná v Česku.
U služby pro zahraničního podnikatele je místem plnění zpravidla sídlo příjemce a neplátce se poskytnutím takové služby do jiného státu EU stává identifikovanou osobou. OSVČ, která pracuje z Česka, zůstává pojištěná v Česku. Při práci u klienta v jiném členském státě do 24 měsíců zůstává podle nařízení č. 883/2004 v českém systému a formulář A1 jí vydá správa sociálního zabezpečení.
Šest kroků, když máte zahraničního klienta
- Najděte smlouvu se státem klienta a přečtěte si články o stálé provozovně a licencích.
- Hlídejte práci na místě, dlouhé pobyty u klienta mohou založit stálou provozovnu.
- Zkontrolujte sraženou daň a porovnejte ji se smluvní sazbou.
- Vyžádejte si potvrzení zahraničního správce daně o zaplacené dani.
- Zvolte jeden způsob přepočtu měny a držte ho celý rok.
- Vyplňte přílohu č. 3 za každý stát zvlášť a nezapočtenou daň uplatněte v dalším roce jako výdaj.
Místo plnění u DPH, fakturaci a vymáhání shrnuje průvodce Faktury, DPH a pohledávky.
Související témata od záloh po konec podnikání řadí průvodce daněmi OSVČ.
Časté otázky
Fakturuji klientovi v jiném státě, musím tam platit daň z příjmů?
Při práci z Česka obvykle ne. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění zpravidla daní zisky podniku jen ve státě rezidence, pokud podnikatel nemá ve druhém státě stálou provozovnu. Rozhoduje ale znění konkrétní smlouvy se státem klienta.
Uvádím příjmy od zahraničních klientů do daňového přiznání?
Ano. Daňový rezident Česka daní příjmy z tuzemska i ze zahraničí, takže OSVČ uvádí zahraniční tržby v příloze č. 1 spolu s tuzemskými, přepočtené na koruny. Při vynětí nebo zápočtu vyplní navíc přílohu č. 3.
Kdy mi vznikne stálá provozovna v zahraničí?
Zakládá ji trvalé místo k výkonu činnosti, třeba kancelář, nebo zástupce, který tam za vás uzavírá smlouvy. Podle některých smluv i dlouhé služby na místě. Smlouva se Slovenskem počítá se šesti měsíci, jiné smlouvy mají lhůty odlišné.
Klient mi strhl daň z licence, můžu ji v Česku započíst?
Ano, pokud ji stát zdroje mohl podle smlouvy vybrat. Zápočet se dělá v příloze č. 3, nejvýše do části české daně připadající na tyto příjmy. Daň sraženou nad smluvní sazbu v Česku započíst nejde.
Co když zahraniční daň nejde započíst celá?
Nezapočtenou část lze podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů uplatnit jako výdaj v následujícím zdaňovacím období. Výdajem ale není daň nad výši, kterou dovoluje mezinárodní smlouva nebo zahraniční předpis.
Jakým kurzem přepočítat platby v eurech nebo dolarech?
OSVČ bez účetnictví si vybere buď kurz ČNB pro den vzniku příjmu nebo výdaje, nebo jednotný kurz za celý rok. V jednom zdaňovacím období oba způsoby kombinovat nelze, zvolenou metodu držte u všech dokladů.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Smlouva ČR a Slovenska, č. 100/2003 Sb. m. s. (epravo.cz)
- Příloha č. 3 přiznání, tiskopis s pokyny (financnisprava.gov.cz)
- Potvrzení o daňovém domicilu, informace GFŘ (financnisprava.gov.cz)
- Dohody o zamezení dvojího zdanění, Portál veřejné správy (portal.gov.cz)
