Spolupracující osoba umožňuje živnostníkovi rozdělit část příjmů a výdajů z podnikání na manžela nebo člena domácnosti, který mu v podnikání skutečně pomáhá. Pravidla stanoví § 13 zákona o daních z příjmů: na manžela lze převést až polovinu, na ostatní úhrnem nejvýše 30 %, vždy s korunovým stropem. Spolupracující osoba se tím ale sama stává OSVČ pro sociální i zdravotní pojištění, takže úspora na dani nemusí vyjít.
Ve zkratce
- Na samotného manžela lze rozdělit až 50 % příjmů a výdajů, zisk nejvýše 540 000 Kč za rok a 45 000 Kč za každý započatý měsíc.
- Na ostatní spolupracující osoby úhrnem nejvýše 30 %, zisk nejvýše 180 000 Kč za rok a 15 000 Kč za započatý měsíc.
- Rozdělovat nelze při slevě na manžela ani v paušální dani, paušální výdaje zákon nevylučuje.
- Spolupracující osoba oznamuje zahájení ČSSZ do 15 dnů a zdravotní pojišťovně do 8 dnů.
- Manžela nelze zaměstnat, zákoník práce to mezi manželi nepřipouští.
- Spolupráce musí být skutečná a doložitelná.
Kdo může být spolupracující osobou
Spolupracující osobou může být podle § 13 zákona o daních z příjmů manžel, člověk ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny v rodinném závodě, pokud v podnikání skutečně pracuje, má aspoň 15 let a ukončenou povinnou školní docházku.
Zákon o daních z příjmů v § 13 odst. 1 vyjmenovává tři skupiny: spolupracujícího manžela, osobu žijící s podnikatelem ve společně hospodařící domácnosti a člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. Ve všech případech musí dotyčný v podnikání opravdu pracovat. Samotné příbuzenství nebo společné bydlení nestačí.
Manžel a člen domácnosti
Pro manžela platí vyšší limity než pro ostatní. Spolupracující osobou ale může být i druh nebo družka, rodič či dospělé dítě, pokud s podnikatelem žijí ve společně hospodařící domácnosti. Pokud podnikání manželů běží přes firmu, majetkové souvislosti popisuje článek o podílu v s.r.o. a společném jmění, protože u společnosti se spolupracující osoba nepoužívá.
Rodinný závod a výjimky
Rodinný závod podle § 700 občanského zákoníku je závod, ve kterém společně pracují manželé, nebo s jedním z nich i příbuzní do třetího stupně či sešvagření do druhého stupně, a který patří některé z těchto osob. Spolupracující osoba musí mít ukončenou povinnou školní docházku a aspoň 15 let. Rozdělovat nelze podíl společníka veřejné obchodní společnosti ani komplementáře komanditní společnosti.
Limity rozdělení příjmů a výdajů
Na spolupracujícího manžela lze rozdělit nejvýše 50 % příjmů a výdajů se stropem zisku 540 000 Kč ročně, na ostatní spolupracující osoby úhrnem nejvýše 30 % se stropem 180 000 Kč. Podíl na příjmech a výdajích musí být stejný.
Limity stanoví § 13 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů přímo v korunách, nejsou navázané na průměrnou mzdu. Procento se vztahuje k podílu na příjmech a výdajích, korunový strop k rozdělenému zisku, tedy k částce, o kterou příjmy převyšují výdaje. Obě podmínky musí platit současně.
| Kdo spolupracuje | Podíl na příjmech a výdajích | Strop rozděleného zisku |
|---|---|---|
| Pouze manžel | Nejvýše 50 % | 540 000 Kč za rok, 45 000 Kč za započatý měsíc |
| Jiná osoba nebo více osob | Úhrnem nejvýše 30 % | 180 000 Kč za rok, 15 000 Kč za započatý měsíc |
Stejný poměr u příjmů i výdajů
Zákon výslovně říká, že podíl na příjmech a výdajích musí být stejný. Kdo na manžela rozdělí pětinu příjmů, musí na něj rozdělit i pětinu výdajů. Limit 50 % platí jen tehdy, když je manžel jedinou spolupracující osobou. Jakmile spolupracuje ještě někdo další, platí pro všechny dohromady 30 %.
Spolupráce jen část roku
Měsíční strop se počítá za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce. Když manžel začne pomáhat až v průběhu roku, roční strop se fakticky snižuje na počet započatých měsíců krát měsíční limit. Datum zahájení by proto mělo sedět s oznámením na sociálním a zdravotním pojištění.
Modelový příklad
Modelová čísla: živnostník má za rok příjmy 1 500 000 Kč a výdaje 600 000 Kč, zisk tedy 900 000 Kč. Manželka mu jako jediná spolupracující osoba pomáhá od 15. srpna, započatých měsíců spolupráce je pět a strop rozděleného zisku činí 5 krát 45 000 Kč, tedy 225 000 Kč. Polovina zisku by strop překročila, proto na ni rozdělí 25 % příjmů i výdajů: 375 000 Kč příjmů a 150 000 Kč výdajů, rozdělený zisk je 225 000 Kč.
Kdy rozdělovat nelze
Rozdělovat příjmy nelze na manžela, na kterého se uplatňuje sleva na manžela, na dítě bez ukončené povinné školní docházky ani na poplatníka v paušální dani nebo od něj. Rodina si musí vybrat výhodnější variantu.
Podle § 13 odst. 4 zákona o daních z příjmů nelze rozdělovat na dítě bez ukončené povinné školní docházky, na dítě v měsících, kdy se na něj uplatňuje daňové zvýhodnění, na manžela, na kterého je uplatněna sleva na manžela, na a od zemřelého poplatníka a na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Sleva na manžela
Slevu na manžela lze uplatnit, když manžel žije s poplatníkem ve společné domácnosti s dítětem do 3 let a jeho vlastní příjem za rok nepřesáhne 68 000 Kč. Rozdělení a sleva se vylučují, rodina si musí vybrat výhodnější variantu. Jak se slevy na dani uplatňují obecně, vysvětluje článek o výpočtu daně z příjmů OSVČ.
Paušální daň
Zákaz platí oběma směry: paušalista nemůže rozdělovat na spolupracující osobu a na paušalistu nemůže rozdělovat nikdo jiný. Potvrzuje to i Finanční správa v odpovědích k paušální dani. Podmínky vstupu shrnuje článek o paušálním režimu OSVČ, rodina se spolupracující osobou si musí vybrat jedno, nebo druhé.
Paušální výdaje a jiné příjmy
Paušální výdaje spolupráci se spolupracující osobou nevylučují: podnikatel je nejprve spočítá z celkových příjmů včetně stropu a pak příjmy i výdaje rozdělí ve stejném poměru. Spolupracující osoba uvádí svůj podíl ve vlastním daňovém přiznání.
Výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů spolupráci nevylučují. Podle odborných výkladů podnikatel nejprve spočítá paušální výdaje ze svých celkových příjmů včetně stropu a teprve potom rozdělí příjmy a takto stanovené výdaje ve stejném poměru. Stropy paušálních výdajů tím obejít nelze.
Když má spolupracující osoba vlastní příjmy
Pokyn Generálního finančního ředitelství D-59 uvádí, že se příjmy rozdělují i tehdy, když má spolupracující osoba jiné příjmy. Výdaje u nich přitom může uplatnit jiným způsobem než u rozděleného podílu. Svůj podíl uvádí ve vlastním daňovém přiznání, podnikatel vykazuje rozdělenou část zvlášť v příloze svého přiznání.
Sociální a zdravotní pojištění
Spolupracující osoba je pro sociální i zdravotní pojištění OSVČ, platí zálohy a podává přehledy. Zahájení spolupráce oznamuje územní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů a zdravotní pojišťovně do 8 dnů.
Pro důchodové pojištění je spolupracující osoba OSVČ podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, pro zdravotní pojištění podle § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Platí proto zálohy a podává přehledy jako jiná OSVČ. Pojistné za spolupracující osobu není daňovým výdajem podnikatele ani jí samotné.
Oznámení a přehledy
Zahájení spolupráce oznamuje spolupracující osoba územní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů a uvede i údaje OSVČ, se kterou spolupracuje. Zdravotní pojišťovně se zahájení hlásí do 8 dnů. Přehledy se podávají do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro daňové přiznání. Nemocenské pojištění je dobrovolné.
Hlavní, nebo vedlejší činnost
Rozlišuje se hlavní a vedlejší činnost. Vedlejší je například při zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění, při invalidním nebo starobním důchodu či při péči o dítě do 4 let. U hlavní činnosti platí minimální vyměřovací základ odvozený z průměrné mzdy, takže pojistné se platí i z malého podílu.
Živnostenské oprávnění
Zákon o daních z příjmů vlastní oprávnění spolupracující osoby jako podmínku nestanoví a podle odborných výkladů se obvykle nevyžaduje, protože OSVČ je spolupracující osoba právě spoluprací. U regulovaných oborů je rozumné si to ověřit na živnostenském úřadě.
Proč manžela nelze zaměstnat
Manžela nemůže živnostník zaměstnat, protože podle § 318 zákoníku práce mezi manželi ani registrovanými partnery nevzniká pracovní poměr ani dohoda o provedení práce či pracovní činnosti. Zákaz se netýká druha, družky ani zaměstnání v s.r.o.
Zákoník práce v § 318 stanoví, že pracovní poměr ani dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nemohou vzniknout mezi manželi nebo registrovanými partnery. Živnostník tedy nemůže manželovi vyplácet mzdu ani odměnu z DPP či DPČ. Spolupracující osoba je pro OSVČ hlavní legální cestou, jak práci manžela daňově zohlednit.
Druh, družka a vlastní firma
Zákaz se podle textu zákona týká jen manželů a partnerů, druh nebo družka manželé nejsou. Jinak je to i u s.r.o., kde zaměstnavatelem je společnost, ne manžel. Obojí plyne z textu § 318, nejde o výslovný výklad úřadu.
Kdy se rozdělení vyplatí
Rozdělení příjmů na spolupracující osobu se vyplatí hlavně tehdy, když dostane část základu daně pod hranici sazby 23 % a spolupracující osoba uplatní vlastní slevy. Proti úspoře stojí pojistné z minimálního vyměřovacího základu u hlavní činnosti.
Daň z příjmů fyzických osob má sazbu 15 % a nad hranicí 36násobku průměrné mzdy 23 %. Rozdělením lze část základu daně dostat pod tuto hranici. Spolupracující osoba navíc může na svůj podíl uplatnit vlastní slevy, například základní slevu na poplatníka, a získává vlastní účast na důchodovém pojištění.
Co stojí proti úspoře
U hlavní činnosti se pojistné platí aspoň z minimálního vyměřovacího základu, takže při malém podílu může vzrůst víc, než kolik se ušetří na dani. Rodina může přijít o slevu na manžela a přibude administrativa. Výpočet je potřeba udělat pro konkrétní rodinu.
Skutečná spolupráce
Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 Afs 51/2010 ze dne 17. 6. 2010 uvedl, že řízení o dani spolupracující osoby je samostatné a spolupracující osoba v něm nese vlastní důkazní břemeno. Vyplatí se mít doklady o tom, co dělá. Jak úřad prověřuje, popisuje článek o průběhu daňové kontroly.
Šest věcí, které ověřit před rozdělením příjmů
- Skutečnou práci: spolupracující osoba musí v podnikání opravdu pracovat a mít to čím doložit.
- Správný limit: 50 % jen při jediném spolupracujícím manželovi, jinak úhrnem 30 %, vždy s korunovým stropem.
- Slevu na manžela: spočítat, zda nevyjde lépe, obojí současně nejde.
- Režim daně: v paušální dani rozdělovat nelze, paušální výdaje se počítají z celkových příjmů.
- Pojistné: u hlavní činnosti počítat s minimálním vyměřovacím základem.
- Lhůty: ČSSZ do 15 dnů a zdravotní pojišťovně do 8 dnů od zahájení spolupráce.
Navazující témata od registrace k DPH po vymáhání pohledávek najdete v průvodci faktury, DPH a pohledávky, který se hodí i rodinnému podnikání.
Další články pro živnostníky shrnuje průvodce daněmi a pojistným OSVČ.
Časté otázky
Kolik příjmů můžu převést na manželku nebo manžela?
Je-li manžel jedinou spolupracující osobou, nejvýše 50 % příjmů a výdajů. Rozdělený zisk přitom nesmí překročit 540 000 Kč za rok a 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. Obě podmínky platí současně.
Můžu rozdělovat příjmy na družku, rodiče nebo dospělé dítě?
Ano, pokud s vámi žijí ve společně hospodařící domácnosti nebo pracují v rodinném závodě. Úhrnem na ně lze rozdělit nejvýše 30 % příjmů a výdajů a zisk do 180 000 Kč za rok a 15 000 Kč za započatý měsíc.
Jde to, když uplatňuji paušální výdaje?
Ano, zákon to nezakazuje. Nejdřív se spočítají paušální výdaje z celkových příjmů včetně stropu a potom se příjmy i výdaje rozdělí ve stejném poměru. Stropy paušálních výdajů tím obejít nelze.
Můžu rozdělovat příjmy v paušální dani?
Ne. Zákon o daních z příjmů rozdělení na i od paušalisty výslovně vylučuje. Paušalista nemůže rozdělovat na spolupracující osobu a ani na něj nemůže rozdělovat jiný podnikatel. Kdo o paušální dani uvažuje, musí se spolupracující osoby vzdát.
Bude spolupracující osoba platit sociální a zdravotní pojištění?
Ano, pro obě pojištění je OSVČ. Zahájení oznamuje ČSSZ do 15 dnů a zdravotní pojišťovně do 8 dnů, platí zálohy a podává přehledy. Při zaměstnání nebo péči o malé dítě jde o vedlejší činnost.
Proč manželku prostě nezaměstnám?
Zákoník práce to nedovoluje, mezi manželi nemůže vzniknout pracovní poměr ani dohoda o provedení práce či pracovní činnosti. U živnostníka je proto spolupracující osoba hlavní způsob, jak práci manžela daňově zohlednit.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, § 13, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o důchodovém pojištění, § 9, zákon č. 155/1995 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Dotazy k paušální dani, Finanční správa (financnisprava.gov.cz)
- Rozsudek NSS o spolupracující osobě, 7 Afs 51/2010 (nssoud.cz)
- Zákoník práce, § 318, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
