Sergey Brin: majetek, Google, Gemini a rodina

Sergey Brin je americký podnikatel a informatik narozený v Moskvě, spoluzakladatel Googlu. Narodil se 21. 8. 1973 a v šesti letech s rodinou emigroval do Spojených států. S Larrym Pagem se poznal v roce 1995 na Stanfordu a o tři roky později spolu založili Google. Nikdy nebyl generálním ředitelem, byl prezidentem Googlu a později Alphabetu. Z vedení odešel v roce 2019, v představenstvu zůstal a od roku 2023 znovu pracuje na umělé inteligenci Gemini. Podle Forbesu měl k 27. 9. 2026 majetek 259,8 miliardy dolarů.

Profil shrnuje jeho cestu ze Sovětského svazu přes Stanford ke Googlu, projekty jako Google Glass a vzducholodě, návrat k AI, majetek, rodinu, dary na výzkum Parkinsonovy nemoci a spory, o kterých se píše.

Ve zkratce

  • Sergey Brin se narodil 21. 8. 1973 v Moskvě, v září 2026 mu je 53 let.
  • Do USA přijel s rodinou 25. 10. 1979, pomáhala jim organizace HIAS.
  • Google založil s Larrym Pagem v roce 1998, byl prezidentem Googlu a Alphabetu, ne generálním ředitelem.
  • Drží 42,9 % akcií třídy B a 25,3 % hlasů v Alphabetu, plat má jeden dolar ročně.
  • Nese genovou mutaci se zvýšeným rizikem Parkinsonovy nemoci a na její výzkum dal podle Forbesu přes 2 miliardy dolarů.
  • Podle Forbesu měl k 27. 9. 2026 majetek 259,8 miliardy dolarů a byl pátým nejbohatším člověkem světa.

Základní údaje

Údaj Hodnota
Jméno Sergey Mikhaylovich Brin, česky i Sergej Brin
Narození 21. 8. 1973, Moskva
Věk 53 let (září 2026)
Občanství USA
Vzdělání matematika a informatika na University of Maryland, magisterský titul z informatiky na Stanfordu
Funkce člen představenstva Alphabetu od roku 1998, bez výkonné funkce
Hlasy v Alphabetu 25,3 % (duben 2026)
Plat 1 dolar ročně
Děti tři
Majetek 259,8 mld. USD (Forbes, 27. 9. 2026)

Z Moskvy do Marylandu

Brin se narodil v Moskvě do židovské rodiny matematiků. Matka Eugenia vystudovala matematiku a mechaniku na Moskevské státní univerzitě a podle University of Maryland čelila v SSSR diskriminaci. V roce 1978 podal otec Michael žádost o výjezdní vízum a matka kvůli tomu musela odejít z práce. Povolení přišlo o rok později a 25. 10. 1979 dorazila rodina do Spojených států. Emigraci jim pomohla organizace HIAS.

Otec učil matematiku na University of Maryland, kde je dnes emeritním profesorem. Matka pracovala jako výzkumnice v Goddardově středisku NASA, věnovala se klimatu a předpovědi počasí. Babička Maya učila na stejné univerzitě ruštinu. Sergey chodil do montessoriovské školy a rodina bydlela v Adelphi v Marylandu.

Návrat do SSSR a studium

V sedmnácti letech se s rodinou vrátil na dva týdny do Sovětského svazu. Podle organizace HIAS pak otci poděkoval, že je odtamtud odvezl. V roce 1990 odmaturoval a University of Maryland vystudoval za tři roky, obor matematika a informatika s vyznamenáním. Pak odešel na doktorské studium informatiky na Stanford se stipendiem americké National Science Foundation. Mladší bratr Sam vystudoval stejnou univerzitu v Marylandu.

Stanford a vznik Googlu

Podle Googlu začíná příběh firmy v roce 1995 na Stanfordu. Brin jako student dostal za úkol provést po škole Larryho Page, který zvažoval doktorát. Spolu pak postavili vyhledávač BackRub. Ten řadil stránky podle odkazů, které na ně vedly. Doménu google.com zaregistrovali 15. 9. 1997.

V roce 1998 vydali odborný článek o anatomii velkého vyhledávače, jehož prototyp měl databázi nejméně 24 milionů stránek. V srpnu 1998 jim Andy Bechtolsheim napsal šek na 100 tisíc dolarů a vznikla firma Google Inc. Z koleje se přestěhovali do garáže v Menlo Parku, kterou vlastnila Susan Wojcicki, pozdější šéfka YouTube a sestra Brinovy první manželky.

Prezident, ne generální ředitel

Podle výroční zprávy pro akcionáře byl Brin v letech 1998 až 2001 prezidentem a předsedou představenstva Googlu. Pak přišel generální ředitel Eric Schmidt a Brin měl na starosti technologie. Při vstupu na burzu v roce 2004 popsal Page řízení firmy jako triumvirát sebe, Brina a Schmidta. V letech 2011 až 2015 byl Brin prezidentem Googlu a od roku 2015 prezidentem nového holdingu Alphabet.

Rok Milník
1979 Emigrace ze SSSR do Marylandu
1993 Absolvent University of Maryland, nástup na Stanford
1995 Seznámení s Larrym Pagem
1998 Založení Google Inc.
2004 Vstup Googlu na burzu
2008 Zveřejnění mutace genu LRRK2
2012 Předvedení Google Glass
2015 Vznik Alphabetu, Brin prezidentem
2019 Odchod z vedení, zůstává v představenstvu
2023 Návrat k práci na AI Gemini
2025 Stěhování do Nevady

Google X, brýle Glass a vzducholodě

V první polovině minulé dekády se Brin věnoval hlavně tajné laboratoři Google X, kterou v roce 2011 odhalil New York Times. Pracovala na autech bez řidiče a dalších odvážných projektech. 27. 6. 2012 předvedl na vývojářské konferenci Google I/O brýle Google Glass. Parašutisté s prototypy brýlí seskočili ze vzducholodě a živě přenášeli, co vidí.

Spotřebitelský program brýlí Google ukončil v lednu 2015 a firemní verzi přestal prodávat v březnu 2023. Brin na konferenci v roce 2025 přiznal, že s Google Glass udělal hodně chyb. Podle něj tehdy chyběla i technologie, kterou mají dnešní chytré brýle s umělou inteligencí.

Největší letadlo od Hindenburgu

Podle IEEE Spectrum založil Brin v roce 2015 firmu LTA Research na humanitární a nákladní vzducholodě. Její Pathfinder 1 měří přes 120 metrů, má 13 heliových komor a dvanáct elektromotorů. TechCrunch ho označil za největší letadlo od dob Hindenburgu. V září 2023 dostal zvláštní osvědčení letové způsobilosti od amerického úřadu pro letectví.

Burger ze zkumavky

Brin byl podle BBC tajným mecenášem prvního hamburgeru z hovězího masa vypěstovaného v laboratoři. Projekt vedl Mark Post z Maastrichtské univerzity a výzkum stál 215 tisíc liber. Burger byl představen v srpnu 2013.

Odchod z vedení a návrat k umělé inteligenci

3. 12. 2019 oznámili Page a Brin, že Alphabet a Google už nepotřebují dva generální ředitele a prezidenta. Oba firmy od té doby vede Sundar Pichai, zakladatelé zůstali v představenstvu jako akcionáři. Brin chtěl podle svých slov studovat fyziku po kavárnách, pak ale přišla pandemie. Později přiznal, že se mu tehdy nedařilo a zůstat v důchodu by byla velká chyba.

Podle Wall Street Journal začal v roce 2023 chodit do kanceláře tři až čtyři dny v týdnu a pracovat s výzkumníky umělé inteligence. Jeho práci doloží i primární zdroj: je uveden mezi autory technických zpráv o modelech Gemini 1.0, 1.5 a 2.5, které Google zveřejnil v letech 2023 až 2025. V květnu 2025 nečekaně vystoupil na konferenci Google I/O.

Šedesát hodin týdně

V únoru 2025 napsal podle New York Times týmu Gemini interní zprávu. Doporučil v ní chodit do kanceláře každý pracovní den a šedesát hodin týdně označil za ideální míru produktivity. Kritizoval ty, kdo dělají jen nutné minimum. Oficiální pravidla Googlu to nezměnilo. Kritici v tom viděli tlak na přesčasy.

Majetek a podíl v Alphabetu

Alphabet má tři třídy akcií. Třída B, kterou drží hlavně zakladatelé, má deset hlasů na akcii, třída A jeden a třída C žádný. Podle výroční zprávy pro akcionáře z dubna 2026 drží Brin 42,9 % akcií třídy B a 25,3 % hlasů. Spolu s Pagem mají přes polovinu hlasů, takže firmu kontrolují. Brin akcie podle hlášení úřadu SEC neprodává, ale daruje.

Majetek rostl hlavně s cenou akcií Alphabetu. Mezi zářím 2025 a zářím 2026 mu podle žebříčků Forbes přibylo 90 miliard dolarů, zejména díky růstu akcií spojenému s umělou inteligencí. V březnovém žebříčku Forbes 2026 byl třetí nejbohatší na světě, v září ho předstihl Michael Dell.

Rok Majetek podle Forbesu Pořadí ve světě
2005 7,2 mld. USD 55.
2010 17,5 mld. USD 24.
2015 29,2 mld. USD 20.
2020 49,1 mld. USD 14.
2025 138 mld. USD 8.
2026 (březen) 237 mld. USD 3.
27. 9. 2026 259,8 mld. USD 5.

Útěk před daní z miliardářů

V Kalifornii se 3. 11. 2026 hlasuje o návrhu jednorázové daně 5 % z majetku miliardářů. Bloomberg odhadl, že by Brina stála asi 13 miliard dolarů. Brin podle Fortune převedl část svých společností do Nevady a přestěhoval se k jezeru Tahoe. Kampani proti dani dal do srpna 2026 celkem 102 milionů dolarů. Odbory to označily za politické divadlo, daň se totiž má vztahovat na obyvatele Kalifornie k lednu 2026.

Parkinsonova nemoc a dary

18. 9. 2008 Brin na svém blogu napsal, že nese mutaci G2019S genu LRRK2, stejně jako jeho matka, která měla Parkinsonovu nemoc. Mutaci odhalil genetický test firmy 23andMe jeho tehdejší manželky. Riziko nemoci během života podle studií odhadl na 20 až 80 %. Parkinsonovu nemoc nemá, jen zvýšené riziko.

Podle Forbesu daroval na výzkum Parkinsonovy nemoci přes 2 miliardy dolarů. Podporuje nadaci Michaela J. Foxe a iniciativu Aligning Science Across Parkinson’s. V roce 2021 založil neziskovou organizaci Catalyst4, která se věnuje nemocem nervového systému a klimatu. V listopadu 2025 jí podle Fortune daroval akcie za zhruba miliardu dolarů. Organizaci HIAS, která jeho rodině pomohla s emigrací, věnoval v roce 2009 milion dolarů.

Rodina

Otec Michael Brin je matematik. Matka Eugenia zemřela 3. 12. 2024 ve věku 76 let. Rodiče darovali University of Maryland skoro 57 milionů dolarů, mimo jiné na matematické výzkumné centrum. Mladší bratr Sam podporuje nadaci Michaela J. Foxe.

V roce 2007 se Brin oženil s Anne Wojcicki, spoluzakladatelkou firmy 23andMe. Mají dvě děti, rozešli se v roce 2013 a rozvod byl pravomocný v roce 2015. V roce 2018 si vzal právničku a podnikatelku Nicole Shanahan, se kterou má dceru. Rozvod byl pravomocný 26. 5. 2023. Shanahan v roce 2024 kandidovala na viceprezidentku po boku Roberta F. Kennedyho mladšího. Současnou partnerkou je zdravotní koučka Gerelyn Gilbert-Soto.

Kontroverze

V roce 2010 byl podle Wall Street Journal hlavní silou rozhodnutí Googlu přestat cenzurovat výsledky vyhledávání v Číně. V Číně prý viděl stejné znaky totality, jaké znal ze SSSR. V roce 2017 přišel na letiště v San Francisku na protest proti Trumpovu zákazu vstupu pro občany několika zemí a řekl, že je tam, protože je uprchlík.

V roce 2022 napsal Wall Street Journal, že krátký poměr Elona Muska s Nicole Shanahan vedl k rozvodu. Musk i Shanahan to popřeli. V roce 2025 se Brin zúčastnil večeře technologických šéfů v Bílém domě. V červenci 2025 podle Washington Post označil v interní diskusi zprávu zpravodajky OSN o technologických firmách a Gaze za antisemitskou. Později dodal, že reagoval na zaujatou a zavádějící zprávu.

Sedm omylů o Sergeyi Brinovi

Co se o spoluzakladateli Googlu často tvrdí nepřesně.

  1. „Byl generálním ředitelem Googlu.“ Nikdy nebyl. Byl prezidentem Googlu a Alphabetu, generálními řediteli byli Page, Schmidt a Pichai.
  2. „Z Googlu úplně odešel.“ V roce 2019 odešel z vedení, v představenstvu zůstal a od roku 2023 znovu pracuje na AI.
  3. „Má Parkinsonovu nemoc.“ Nemá, nese mutaci se zvýšeným rizikem. Nemocí trpěla jeho matka.
  4. „Je ženatý s Nicole Shanahan.“ Rozvod je pravomocný od května 2023.
  5. „Google vznikl v garáži v Palo Altu.“ Garáž byla v Menlo Parku a patřila Susan Wojcicki.
  6. „S Pagem studovali spolu od začátku.“ Brin vystudoval univerzitu v Marylandu, s Pagem se poznal až na Stanfordu v roce 1995.
  7. „Prodává akcie Alphabetu.“ Podle hlášení pro SEC je daruje, ne prodává na trhu.

Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů. Příběh druhého zakladatele popisuje profil Larryho Page.

Časté otázky

Kolik je Sergeyi Brinovi let?

Narodil se 21. 8. 1973 v Moskvě, v září 2026 mu je 53 let.

Jaký majetek má Sergey Brin?

Podle Forbesu k 27. 9. 2026 zhruba 259,8 miliardy dolarů, což byla pátá příčka na světě.

Odkud pochází Sergey Brin?

Z Moskvy. V roce 1979 emigroval s rodinou do Spojených států, kde vyrůstal v Marylandu.

Má Sergey Brin Parkinsonovu nemoc?

Ne. Nese genovou mutaci LRRK2, která zvyšuje riziko nemoci. Parkinsonovu nemoc měla jeho matka.

Kdo je manželka Sergeye Brina?

Momentálně není ženatý. Byl ženatý s Anne Wojcicki a Nicole Shanahan, partnerkou je Gerelyn Gilbert-Soto.

Kolik má Sergey Brin dětí?

Tři, dvě s Anne Wojcicki a dceru s Nicole Shanahan.

Zdroje


Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 373

Nechaj odpoveď