Účtenka, paragon a zjednodušený daňový doklad nejsou totéž, i když je obchod vydá na stejném papíru. Pro odpočet DPH rozhoduje, zda jde o daňový doklad od plátce, pro daňový výdaj to, zda podnikatel prokáže, že nákup zaplatil on a pro firmu. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, když celková částka za plnění není vyšší než 10 000 Kč, a v kontrolním hlášení se vykazuje souhrnně v oddílu B.3.
Ve zkratce
- Zjednodušený daňový doklad jde vystavit do 10 000 Kč, Finanční správa částku posuzuje včetně daně.
- Nemusí obsahovat jméno ani DIČ odběratele, přesto z něj lze uplatnit odpočet DPH.
- Chybí-li na dokladu náležitost, lze nárok na odpočet prokázat jinak.
- V kontrolním hlášení patří tyto doklady souhrnně do oddílu B.3.
- Paragon bez jména kupujícího není automaticky neuznatelný výdaj.
- Doby úschovy se liší podle zákona o DPH, o účetnictví a pravidel daňové evidence.
Účtenka, paragon a zjednodušený doklad: v čem je rozdíl
Účtenka a paragon jsou běžné názvy, zákon o DPH zná jen daňový doklad a jeho druh, zjednodušený daňový doklad. Účtenka od plátce se všemi údaji podle § 30 je daňovým dokladem, paragon bez nich může sloužit jako podklad pro výdaj.
Zákon o DPH slova účtenka ani paragon nepoužívá. Pracuje s daňovým dokladem, jehož druhem je zjednodušený daňový doklad podle § 30. Když plátce na pokladně vydá doklad se všemi údaji, které zákon pro zjednodušený doklad požaduje, jde o daňový doklad, ať mu obchod říká jakkoli. Paragon bez těchto údajů může sloužit jako podklad pro výdaj, odpočet DPH se ale váže na daňový doklad od plátce. Souvislosti s registrací a první fakturou popisuje článek o prvních krocích v podnikání.
Kdy zjednodušený doklad vystavit nelze
Ani pod hranicí 10 000 Kč ho zákon v § 30 odst. 2 nepřipouští u dodání zboží do jiného členského státu osvobozeného s nárokem na odpočet, u prodeje zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku, v režimu přenesení daňové povinnosti, kdy daň přiznává odběratel, a u prodeje tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Elektronická účtenka
Daňový doklad může být listinný nebo elektronický. Elektronický je, když je vystaven i obdržen elektronicky a odběratel s tím souhlasí (§ 26). Za správnost údajů a včasné vystavení odpovídá vždy dodavatel.
Co musí zjednodušený daňový doklad obsahovat
Na zjednodušeném daňovém dokladu nesmí chybět označení a DIČ dodavatele, evidenční číslo, rozsah a předmět plnění, den vystavení a sazba daně. Údaje o odběrateli ani základ daně uvádět nemusí a výši daně může nahradit celková částka.
Zjednodušený doklad vychází z plných náležitostí podle § 29 odst. 1 a § 30a jen vyjmenovává, co obsahovat nemusí. Přehled je odvozený porovnáním obou ustanovení ve znění zákona o DPH účinném od 1. 1. 2026.
| Údaj | Na zjednodušeném dokladu |
|---|---|
| Označení a DIČ dodavatele | Musí být |
| Evidenční číslo dokladu | Musí být |
| Rozsah a předmět plnění | Musí být |
| Den vystavení | Musí být |
| Den uskutečnění plnění | Jen když se liší od dne vystavení |
| Sazba daně | Musí být |
| Výše daně | Nemusí, pak musí být celková částka |
| Označení a DIČ odběratele | Nemusí |
| Jednotková cena bez daně, sleva, základ daně | Nemusí |
Celková částka místo výše daně
Když doklad neuvádí výši daně, musí obsahovat celkovou částku, kterou dodavatel za plnění získal nebo má získat (§ 30a odst. 2). Zákon v § 37 písm. b) obecně popisuje výpočet daně z částky včetně daně pomocí koeficientu 1,21 u základní sazby nebo 1,12 u snížené. Zda ho smí sám použít odběratel, zákon výslovně neřeší, postup je proto dobré probrat s účetním.
Odpočet DPH z účtenky
Odpočet DPH z účtenky lze uplatnit, když jde o zjednodušený daňový doklad od plátce a nákup slouží ekonomické činnosti firmy. Jméno kupujícího na dokladu být nemusí a chybějící náležitost lze podle § 73 odst. 5 prokázat jinak.
Pro odpočet daně, kterou uplatnil jiný plátce, musí plátce mít daňový doklad (§ 73 odst. 1 písm. a). Zjednodušený doklad je druhem daňového dokladu, takže podmínku splňuje, i když na něm kupující firma uvedená není. Přijaté plnění ale musí být použito v rámci ekonomické činnosti plátce pro jeho zdanitelná plnění (§ 72 odst. 1). Soukromý nákup odpočet nezakládá.
Když na účtence něco chybí
Neobsahuje-li doklad všechny předepsané náležitosti, lze nárok prokázat jiným způsobem (§ 73 odst. 5). Důkazní břemeno nese plátce, protože podle daňového řádu prokazuje všechny skutečnosti, které uvádí v daňovém tvrzení. Proto je dobré schovat k účtence i výpis z firemní karty nebo objednávku.
Doklad je základ, ne vždy konec
Nejvyšší správní soud v rozsudku 10 Afs 323/2022 připomněl, že nárok na odpočet je primárně záležitostí dokladovou. Má-li však správce daně odůvodněné pochybnosti, musí plátce prokázat i to, že plnění bylo skutečně poskytnuto a použito při jeho ekonomické činnosti.
Chybná daň a lhůta
Je-li na dokladu vyšší daň, než má být, lze odpočíst jen správnou daň; je-li nižší, jen daň uvedenou na dokladu (§ 73 odst. 6). Odpočet lze uplatnit nejdříve za období, kdy jsou splněny všechny podmínky, a nejpozději do konce druhého kalendářního roku po roce, kdy nárok vznikl.
Účtenky v kontrolním hlášení
Účtenky do 10 000 Kč včetně daně, u kterých plátce uplatňuje odpočet, patří v kontrolním hlášení souhrnně do oddílu B.3 jedním řádkem podle sazeb, bez DIČ dodavatele. Plnění nad tuto hranici se uvádějí jednotlivě v oddílu B.2.
Kontrolní hlášení podává mimo jiné plátce, který uplatňuje odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce (§ 101c). Právnická osoba ho podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, fyzická osoba ve lhůtě pro daňové přiznání. Lhůty nelze prodloužit.
Oddíl B.3 a B.2
Podle pokynů Finanční správy patří do oddílu B.3 přijatá plnění, u kterých příjemce uplatňuje odpočet, s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. Vykazují se jedním řádkem za období, základ a daň podle sazeb, bez DIČ dodavatele a čísel dokladů. Plnění nad tuto hranici jdou jednotlivě do oddílu B.2. Protože limit zjednodušeného dokladu je stejný, takový doklad vždy spadá do B.3. Obdobou na straně dodavatele je oddíl A.5.
Modelový příklad
Modelová situace: Firma koupí materiál za 9 000 Kč bez daně a celková částka včetně daně přesáhne 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad v tom případě dodavatel vystavit nemůže a firma uvede nákup v kontrolním hlášení jednotlivě v oddílu B.2. Kdyby celková částka včetně daně činila 8 000 Kč, mohla by účtenka být zjednodušeným dokladem a šla by souhrnně do oddílu B.3.
Paragon jako daňový výdaj
Paragon bez jména kupujícího může být daňovým výdajem, protože zákon o daních z příjmů uznává výdaje ve výši prokázané poplatníkem. Podnikatel musí doložit, že nákup zaplatil on a pro podnikání, například platbou firemní kartou.
Pro daň z příjmů platí jiná logika. Podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů se výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečtou ve výši prokázané poplatníkem. Jméno kupujícího na dokladu zákon nevyžaduje. Poplatník prokazuje, co tvrdí, a správce daně prokazuje skutečnosti, které zpochybňují věrohodnost jeho evidence. Jak výdaje snižují základ daně u společnosti, ukazuje článek o dani z příjmů s.r.o..
Co řekl rozšířený senát NSS
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení 8 Afs 296/2020 uvedl, že uznatelnost výdaje prokazuje daňový subjekt. Pokud prokáže, že výdaj skutečně nastal, lze ho uznat i tehdy, když proběhl za jiných okolností nebo v jiné výši, než uvádí doklad. Rozhodnutí se netýká přímo paragonů, popisuje obecný princip prokazování.
Čím nákup podložit
Paragon bez jména kupujícího tedy není automaticky neuznatelný. Rozhoduje, zda podnikatel prokáže, že výdaj vynaložil on, v jaké výši a v souvislosti s podnikáním. Pomáhá platba firemní kartou, vazba na zakázku a u pohonných hmot kniha jízd. Zda nákup majetku jde do výdajů najednou, nebo přes odpisy, vysvětluje text o daňových odpisech majetku.
Paragon v účetnictví
Pro daňovou evidenci zákon náležitosti dokladu nepředepisuje. Účetní doklad podle § 11 zákona o účetnictví ale musí obsahovat i účastníky účetního případu a podpisový záznam odpovědných osob, a ty paragon z obchodu obvykle nenese. Údaje mohou být rozloženy do více propojených záznamů a průkazný je i záznam doložený jinými průkaznými záznamy. Konkrétní postup je dobré nastavit s účetním.
Účtenka ze zahraničí
DPH z účtenky z jiného členského státu se v českém přiznání neodpočítává. Plátce o její vrácení žádá přes elektronický portál Generálního finančního ředitelství nejpozději do 30. září následujícího kalendářního roku.
DPH zaplacená v jiném členském státě se v českém přiznání neodpočítává. Plátce se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku o její vrácení žádá podle pravidel toho státu přes elektronický portál Generálního finančního ředitelství, nejpozději do 30. září následujícího kalendářního roku (§ 82). Pro daň z příjmů se cizí měna přepočítává podle § 38 zákona o daních z příjmů. Na žádost správce daně je třeba zajistit český překlad cizojazyčného dokladu.
Jak dlouho účtenky schovávat
Daňové doklady se podle zákona o DPH uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období plnění, účetní doklady 5 let od konce účetního období. Daňová evidence se drží, dokud neuplyne lhůta pro stanovení daně.
Každý předpis má vlastní lhůtu počítanou od jiného okamžiku, proto je dobré je nemíchat.
| Předpis | Co | Jak dlouho |
|---|---|---|
| Zákon o DPH, § 35 | Daňové doklady | 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo |
| Zákon o účetnictví, § 31 | Účetní doklady | 5 let od konce účetního období |
| Zákon o daních z příjmů, § 7b | Daňová evidence | Dokud neuplynula lhůta pro stanovení daně |
Stačí účtenku vyfotit?
Zákon o DPH dovoluje převést listinný doklad do elektronické podoby. Po celou dobu úschovy ale musí být zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost. Zákon o účetnictví u převodu vyžaduje shodný obsah nového záznamu. Další lhůty pro faktury a mzdy shrnuje článek o archivaci účetních dokladů.
Šest chyb, které stojí odpočet nebo výdaj
- Posuzovat limit bez daně. Hranice 10 000 Kč se počítá včetně daně.
- Chtít zjednodušený doklad u přenesené daňové povinnosti. Zákon ho tam nepřipouští.
- Uplatnit odpočet u soukromého nákupu. Plnění musí sloužit podnikání.
- Odečíst chybně vyšší daň. Odpočíst lze jen daň ve správné výši.
- Uplatňovat zahraniční DPH v českém přiznání. Vrací se přes portál GFŘ.
- Spoléhat jen na paragon. Bez dalších stop nákupu se výdaj prokazuje hůř.
Jak navazují faktury, odpočty a kontrolní hlášení, shrnuje náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Související témata od záloh po konec podnikání řadí průvodce daněmi OSVČ.
Časté otázky
Do jaké částky stačí zjednodušený daňový doklad?
Do 10 000 Kč včetně, protože zákon o DPH říká, že celková částka za plnění nesmí být vyšší. Finanční správa hranici posuzuje včetně daně. V režimu přenesení daňové povinnosti ho ale nelze vystavit ani pod touto hranicí.
Mohu si z účtenky bez jména firmy odečíst DPH?
Ano, pokud jde o zjednodušený daňový doklad od plátce, který jméno ani DIČ odběratele obsahovat nemusí. Nákup ale musí sloužit podnikání a při pochybnostech správce daně musí plátce prokázat, že plnění skutečně přijal.
Co musí účtenka obsahovat, aby z ní šel odpočet?
Označení a DIČ dodavatele, evidenční číslo, rozsah a předmět plnění, den vystavení a sazbu daně. Místo výše daně může uvádět celkovou částku za plnění. Údaje o kupujícím ani základ daně na ní být nemusí.
Co když na účtence některý údaj chybí?
Odpočet tím automaticky nepřichází, zákon o DPH dovoluje prokázat nárok jiným způsobem. Důkazní břemeno ale nese plátce, proto se vyplatí schovat k účtence i výpis z firemní karty, objednávku nebo vazbu na zakázku.
Jak se účtenky vykazují v kontrolním hlášení?
Doklady do 10 000 Kč včetně daně jdou souhrnně jedním řádkem do oddílu B.3, rozdělené podle sazeb a bez DIČ dodavatele. Jednotlivě v oddílu B.2 se uvádějí až plnění nad tuto hranici.
Je výdaj z paragonu daňově uznatelný?
Zákon to nevylučuje, výdaj se odečte ve výši prokázané poplatníkem. Podle rozšířeného senátu NSS rozhoduje, zda výdaj skutečně nastal. Kdo to neprokáže, o výdaj přijde, proto je dobré mít k paragonu i další podklady.
Zdroje
- Zákon o DPH, zákon č. 235/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Pokyny ke kontrolnímu hlášení, Finanční správa (financnisprava.gov.cz)
- Usnesení NSS 8 Afs 296/2020, rozšířený senát (nssoud.cz)
