Andrew Carnegie byl americký ocelářský magnát skotského původu a jeden z největších dárců v dějinách. Narodil se 25. 11. 1835 v Dunfermline ve Skotsku, ve třinácti emigroval s rodinou do Pittsburghu a začínal jako pomocník v přádelně za 1,20 dolaru týdně. V roce 1901 prodal své ocelářské impérium bankéři J. P. Morganovi za 480 milionů dolarů. Pak rozdal přes 350 milionů dolarů na knihovny, školy, vědu a mír. Zemřel 11. 8. 1919.
Profil sleduje jeho cestu od telegrafisty k největšímu výrobci oceli na světě, vysvětluje, jak proběhl prodej, ze kterého vznikla U.S. Steel, a co přesně napsal ve slavném eseji o bohatství. Nevynechává ani krvavou stávku v Homesteadu, která mu dodnes kazí pověst.
Ve zkratce
- Andrew Carnegie se narodil 25. 11. 1835 v Dunfermline a zemřel 11. 8. 1919 v Lenoxu v Massachusetts.
- Ve třinácti pracoval v přádelně, pak jako telegrafista a úředník Pennsylvania Railroad.
- Zbohatl na oceli vyráběné Bessemerovým procesem, kolem roku 1900 jeho firma vyráběla víc oceli než celá Velká Británie.
- V roce 1901 prodal firmu J. P. Morganovi za 480 milionů dolarů, vznikla U.S. Steel.
- Rozdal přes 350 milionů dolarů a financoval přes 2 500 veřejných knihoven.
- Při stávce v Homesteadu v roce 1892 zahynulo nejméně deset lidí.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 25. 11. 1835, Dunfermline, Skotsko |
| Úmrtí | 11. 8. 1919, Lenox, Massachusetts |
| Rodiče | William Carnegie, tkadlec, a Margaret, rozená Morrison |
| Emigrace | 1848, Allegheny u Pittsburghu |
| Manželka | Louise Whitfieldová, svatba 22. 4. 1887 |
| Dítě | dcera Margaret (1897) |
| Hlavní firma | Carnegie Steel Company |
| Prodej firmy | 1901, J. P. Morganovi za 480 mil. USD |
| Rozdal | přes 350 mil. USD |
| Knihovny | 2 509 podle jeho nadace |
| Hrob | Sleepy Hollow Cemetery, New York |
Z tkalcovského domku do Ameriky
Carnegie se narodil v tkalcovské rodině v Dunfermline. Otec William byl ruční tkadlec a chartista, zastánce volebních práv dělníků. Když do města dorazily parní tkalcovské stavy, rodina přišla o obživu. V roce 1848 prodala majetek, půjčila si 20 liber a odplula lodí Wiscasset z Glasgow do Ameriky. Plavba trvala asi padesát dní. Usadila se v Allegheny, dnes součásti Pittsburghu.
Třináctiletý Andrew nastoupil jako bobbin boy, roznašeč cívek, do bavlnářské přádelny za 1,20 dolaru týdně a pracoval od svítání do tmy. Zajímavost: sám Carnegie si až do sedmdesáti let myslel, že se narodil v roce 1837. Omyl opravil až po návštěvě rodného města, kde je dnes jeho rodný domek muzeem se vstupem zdarma.
Telegrafista, který četl podle sluchu
Brzy přešel do telegrafní kanceláře jako poslíček. Sám se naučil telegrafovat a podle nekrologu v New York Times patřil k prvním, kdo v Americe četl zprávy podle sluchu, bez papírového pásku. Poslíčci nosili zprávy i do divadla, a tak zůstával na Shakespeara. Každou sobotu si půjčoval knihy od plukovníka Jamese Andersona, který zpřístupnil pracujícím chlapcům svou knihovnu o zhruba 400 svazcích. Tohle později uváděl jako inspiraci pro své knihovny.
Železnice a první investice
V roce 1853 si ho Thomas A. Scott z Pennsylvania Railroad vzal jako tajemníka a telegrafistu za 35 dolarů měsíčně. Kolem roku 1855 Carnegie poprvé investoval: koupil deset akcií firmy Adams Express. Matka kvůli tomu zastavila dům. Podle New York Times byl první výplatou z akcií šek na deset dolarů dividendy. Pak koupil podíl ve firmě na spací železniční vozy Woodruff, který mu podle NYT vynesl asi 200 000 dolarů.
V roce 1859 se ve 24 letech stal vedoucím pittsburské divize Pennsylvania Railroad. Za občanské války řídil se Scottem vojenskou železniční a telegrafní dopravu Unie. Jizvu na tváři si podle NYT odnesl, když přeřízl telegrafní drát natažený Konfederací.
Mosty ze železa
V roce 1865 odešel od železnice a pustil se do železářství. Firma Keystone Bridge nahrazovala dřevěné železniční mosty železnými, Union Iron Mills spojil s bratrem Thomasem a Henrym Phippsem. Ve 33 letech, v roce 1868, měl podle PBS majetek 400 000 dolarů a napsal si dopis, že ve 35 letech skončí s podnikáním, protože hromadění bohatství je jeden z nejhorších druhů modlářství. Nesplnil ho o třicet let.
Ocel: hlídej náklady
Kolem roku 1870 se Carnegie přiklonil k oceli vyráběné Bessemerovým procesem, který viděl v Anglii. V roce 1875 si silně půjčil a postavil u Pittsburghu novou ocelárnu Edgar Thomson Steel Works, pojmenovanou po prezidentovi Pennsylvania Railroad. Jeho heslo podle PBS znělo: hlídej náklady a zisky se postarají samy.
Druhým pilířem byla vertikální integrace. Carnegie vlastnil rudu, dopravu i koks, který mu dodával partner Henry Clay Frick. Podle PBS vyráběla kolem roku 1900 jeho firma víc oceli než celá Velká Británie. V rozhovoru v roce 1899 přiznal, že bez svých 32 partnerů by uspět nemohl. Podobnou cestu ke kontrole celého oboru šel ve stejné době v ropě John D. Rockefeller.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1848 | Emigrace, práce v přádelně |
| 1853 | Pennsylvania Railroad u Thomase Scotta |
| 1859 | Vedoucí pittsburské divize železnice |
| 1865 | Keystone Bridge a Union Iron Mills |
| 1875 | Ocelárna Edgar Thomson Steel Works |
| 1887 | Svatba s Louise Whitfieldovou |
| 1889 | Esej o bohatství |
| 1891 | Otevření Carnegie Hall |
| 1892 | Stávka v Homesteadu |
| 1901 | Prodej J. P. Morganovi, vznik U.S. Steel |
| 1911 | Carnegie Corporation of New York |
| 1919 | Úmrtí v Lenoxu |
Stávka v Homesteadu
Nejtemnější kapitolou je rok 1892. V ocelárně Homestead u Pittsburghu pracovalo 3 800 lidí, z nich podle PBS jen asi 750 v odborech. Cena válcované oceli během dvou let klesla z 35 na 22 dolarů za tunu. Carnegie v květnu odjel do Skotska a nechal věc na Frickovi, předsedovi Carnegie Steel. Veřejně hájil právo dělníků na odbory, v soukromých dopisech ale Frickovi psal, že schvaluje cokoli, co udělá, a stojí za ním do konce.
29. 6. 1892 vyhlásil Frick výluku a závod obehnal plotem s ostnatým drátem. 6. 7. se asi 300 najatých ozbrojenců z agentury Pinkerton pokusilo připlout ke závodu na člunech. Po dvanáctihodinové přestřelce se vzdali. Podle státní pamětní desky zemřelo sedm dělníků a tři agenti. Guvernér pak poslal tisíce vojáků milice a v listopadu odbory kapitulovaly.
Kapka krve
Po stávce Carnegie snížil mzdy, zavedl dvanáctihodinové směny a zrušil 500 míst. Premiérovi Gladstoneovi napsal, že závod nestojí ani za kapku lidské krve a přál by si, aby se propadl. Po Frickově vítězství ale podle PBS kabeloval, že život zase stojí za to. Tisk ho označil za pokrytce a glasgowská odborová rada za nového Jidáše. Během sedmi let přijalo 26 amerických států zákony proti najímání cizích ozbrojenců při pracovních sporech.
Prodej za 480 milionů
V roce 1901 bylo Carnegiemu 65 let a chtěl víc času pro ženu a dceru. Když bankéř J. P. Morgan budoval ocelářského giganta, Carnegie podle PBS napsal cenu na papírek a poslal ji po svém manažerovi Charlesi Schwabovi. Morgan přijal bez váhání. Podle PBS Carnegiemu pogratuloval, že je nyní nejbohatším mužem světa. Firma za 480 milionů dolarů se spojila s Federal Steel a vznikla U.S. Steel, první korporace s tržní hodnotou přes miliardu dolarů.
Carnegieho osobní podíl prameny uvádějí různě, od 225 do 303 milionů dolarů, vyplacených hlavně v dluhopisech. Později před kongresovým výborem v roce 1912 přiznal, že mohl dostat o sto milionů víc, a zvolal, jaký byl hlupák. Ve stejné době budoval jinou americkou legendu Henry Ford, pro jehož auta se ocel stala klíčovou surovinou.
Evangelium bohatství
Už v roce 1889 napsal Carnegie do časopisu North American Review dva články, známé jako The Gospel of Wealth, Evangelium bohatství. Tvrdil v nich, že bohatý člověk je jen správcem svého majetku. Má žít skromně, přiměřeně zajistit rodinu a zbytek za života použít pro obecné dobro. Odkázat jmění dědicům považoval za nejnerozumnější volbu. Synovi by podle svých slov raději odkázal kletbu než všemocný dolar.
Nejslavnější věta eseje se obvykle cituje zkráceně jako člověk, který zemře bohatý, zemře v hanbě. Přesné znění říká, že muž, který takto bohatý zemře, zemře zneuctěn. Slovem takto myslel toho, kdo po sobě nechá miliony, které mohl za života rozdat. Podporoval také vysokou progresivní dědickou daň. Srovnání s dnešním velkým dárcem nabízí profil Billa Gatese.
Knihovny pro celý svět
Nejznámějším Carnegieho odkazem jsou veřejné knihovny. První daroval rodnému Dunfermline, první otevřená v Americe byla v Braddocku u jeho oceláren v roce 1889. Podle jeho nadace financoval 2 509 knihoven, z toho 1 679 v USA, za víc než 55 milionů dolarů. Dobový souhrn z roku 1918 počítá 2 811 budov včetně poboček. Jen newyorské veřejné knihovně dal 5,2 milionu dolarů na 65 poboček.
Pravidla byla přísná. Obec musela o knihovnu písemně požádat, dodat pozemek a zavázat se ročně platit na provoz zhruba desetinu daru. Carnegie obvykle dával dva dolary na obyvatele. Jeho jméno nad vchodem nevyžadoval, jen motiv vycházejícího slunce a nápis Let there be light. Otec byl mezi tkalci, kteří v roce 1808 darovali knihy na první veřejnou knihovnu v Dunfermline. Syn tam postavil tu poslední.
Kritika knihoven
Ne všichni dar chtěli. Odbory lobovaly, aby obce knihovny odmítly, a podle PBS peníze odmítlo 225 obcí. Jeden sklář prohlásil, že by raději vstoupil do budovy postavené z Jidášových stříbrných. Dělníci v Homesteadu podle historiků neměli na čtení kvůli dvanáctihodinovým směnám čas. Dodnes v USA funguje přes 1 350 Carnegieho knihoven, kterým jeho nadace v roce 2025 poslala po 10 000 dolarech.
Instituce, které nesou jeho jméno
Kromě knihoven založil Carnegie přes dvacet institucí. Podle Carnegie Corporation a dobového souhrnu rozdal do června 1918 celkem 350 695 653 dolarů. Zbytek, asi 30 milionů, šel do nadace. Podle muzea v jeho rodném domě rozdal zhruba 90 % osobního majetku. Daroval také přes 7 600 kostelních varhan, u kterých vždy platil polovinu ceny.
| Rok | Instituce | Dar |
|---|---|---|
| 1891 | Carnegie Hall, New York | neuvedeno |
| 1895 | Carnegie Museums of Pittsburgh | 20 mil. USD |
| 1900 | Carnegie Technical Schools, dnes Carnegie Mellon University | 1 až 2 mil. USD |
| 1902 | Carnegie Institution of Washington | 22 mil. USD |
| 1903 | Palác míru v Haagu | 1,5 mil. USD |
| 1904 | Carnegie Hero Fund | 5 mil. USD |
| 1905 | Carnegie Foundation for the Advancement of Teaching | 10 mil. USD |
| 1910 | Carnegie Endowment for International Peace | 10 mil. USD |
| 1911 | Carnegie Corporation of New York | 135 mil. USD |
| 1913 | Carnegie UK Trust | 10 mil. USD |
Carnegie Hall v New Yorku se otevřela 5. 5. 1891 americkým debutem Petra Iljiče Čajkovského. V Paláci míru v Haagu dnes sídlí Mezinárodní soudní dvůr OSN. Carnegie Corporation of New York, poslední a největší z jeho nadací, se od 9. 6. 2026 jmenuje Andrew Carnegie Foundation a má endowment kolem pěti miliard dolarů.
Fond hrdinů a dinosauři
Carnegie Hero Fund vznikl v roce 1904 po důlním neštěstí v Harwicku a oceňuje lidi, kteří riskovali život pro záchranu jiných. Carnegie mu říkal své vlastní dítě, protože to byl jediný fond, který vymyslel sám. Udělil přes 10 000 medailí a má pobočky v řadě evropských zemí. Carnegie také financoval výpravu za dinosaurem, jehož odlitky Diplodocus carnegii daroval muzeím v Londýně, Berlíně, Paříži nebo Vídni.
Rodina a smrt
Carnegie se oženil až po smrti matky Margaret v roce 1886. S Louise Whitfieldovou, dcerou newyorského obchodníka, se tajně zasnoubil v roce 1883 a vzal si ji 22. 4. 1887. Bylo mu 51 let, jí 30. Před svatbou podepsala dohodu, že manžel téměř celé jmění rozdá. V roce 1897 se jim narodila jediná dcera Margaret. Letní měsíce trávili na zámku Skibo ve Skotsku.
Vypuknutí první světové války Carnegieho, který celý život prosazoval mír, podle manželky zlomilo. Posledním záznamem jeho autobiografie je den, kdy válka začala. Zemřel na zápal plic 11. 8. 1919 ve svém sídle v Lenoxu, dva měsíce po podpisu Versailleské smlouvy. Jeho newyorský dům je dnes muzeem designu Cooper Hewitt.
Stopa v Česku
Přímou českou stopu, například knihovnu nebo návštěvu, jsme nedohledali. V roce 1913 ale vyšel v Praze v nakladatelství F. Šimáček český překlad jeho cestopisu Moje cesta kolem světa, který je dnes dostupný v Národní digitální knihovně.
Šest omylů o Andrewu Carnegiem
O Carnegiem koluje řada nepřesností a upravených citátů. Tyhle se objevují nejčastěji.
- Morganovi prodal firmu za 400 milionů. Primární zdroje uvádějí 480 milionů dolarů.
- Byl u stávky v Homesteadu. Byl ve Skotsku, dopisy ale dokládají, že Fricka podporoval.
- Rozdal všechno. Zbylo asi 30 milionů dolarů, které šly do nadace.
- Je příbuzný Dalea Carnegieho. Autor knihy Jak získávat přátele s ním příbuzný není.
- Carnegie Mellon University založil s Mellonem. Carnegie Tech se s Mellon Institute spojil až v roce 1967.
- Rčení dej všechna vejce do jednoho košíku a hlídej ho je od Marka Twaina. Podle Quote Investigatoru ho Carnegie řekl v projevu v roce 1885, Twain ho převzal.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Andrew Carnegie?
Americký ocelářský magnát skotského původu (1835 až 1919). V roce 1901 prodal firmu J. P. Morganovi a většinu majetku rozdal na knihovny, školy a vědu.
Za kolik prodal Carnegie svou firmu?
Za 480 milionů dolarů v roce 1901. Z jeho firmy a Federal Steel vznikla U.S. Steel.
Kolik Carnegie rozdal?
Do roku 1918 přes 350 milionů dolarů, zhruba 90 % svého majetku.
Kolik knihoven Carnegie postavil?
Podle jeho nadace financoval 2 509 knihoven, z toho 1 679 v USA. Dobový souhrn z roku 1918 počítá 2 811 budov.
Co je The Gospel of Wealth?
Esej z roku 1889, v níž Carnegie tvrdí, že bohatý má za života použít přebytečný majetek pro obecné dobro, jinak zemře zneuctěn.
Co se stalo v Homesteadu v roce 1892?
Při výluce a přestřelce dělníků s najatými ozbrojenci Pinkertonovy agentury zemřelo podle státní pamětní desky sedm dělníků a tři agenti. Odbory nakonec prohrály.
Zdroje
- Příběh Andrewa Carnegieho, Andrew Carnegie Foundation (carnegie.org)
- Esej The Gospel of Wealth, Andrew Carnegie Foundation (carnegie.org)
- Stávka v Homesteadu, PBS American Experience (pbs.org)
- Nekrolog z roku 1919, The New York Times (nytimes.com)
- Moje cesta kolem světa, český překlad 1913, Národní knihovna ČR (nkp.cz)
