George Eastman byl americký podnikatel a zakladatel firmy Eastman Kodak, kterého muzeum v jeho bývalém domě označuje za průkopníka populární fotografie. Narodil se 12. 7. 1854 ve Waterville ve státě New York a zemřel 14. 3. 1932 v Rochesteru ve věku 77 let. Ze školy odešel ve čtrnácti letech, začínal jako poslíček v pojišťovně za tři dolary týdně a po nocích doma experimentoval s fotografickými deskami. Z jeho pokusů vznikl fotoaparát s heslem „Vy zmáčknete spoušť, my uděláme zbytek“.
Profil sleduje cestu chudého chlapce z Rochesteru přes suché desky a svitkový film k fotoaparátu Kodak a levné Brownie za jeden dolar. Vysvětluje, proč se nikdy neoženil, jak jako tajemný pan Smith rozdával miliony univerzitám, proč dal zaměstnancům třetinu svých akcií a jak skončil jeho život. Na závěr uvádí na pravou míru šest rozšířených omylů o zakladateli Kodaku.
Ve zkratce
- Narodil se 12. 7. 1854 ve Waterville ve státě New York.
- Ze školy odešel ve 14 letech kvůli finanční situaci rodiny.
- 1. ledna 1881 založil s Henrym A. Strongem Eastman Dry Plate Company.
- V roce 1888 uvedl fotoaparát Kodak a sám vymyslel jeho jméno.
- Rozdal kolem 100 milionů dolarů, často anonymně.
- Nikdy se neoženil a majetek odkázal University of Rochester.
George Eastman: základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | George Eastman |
| Narození | 12. 7. 1854, Waterville, New York, USA |
| Úmrtí | 14. 3. 1932, Rochester, New York |
| Věk při úmrtí | 77 let |
| Rodiče | George Washington Eastman a Maria Eastman, rozená Kilbourn |
| Sourozenci | starší sestry Ellen Maria a Katie |
| Vzdělání | převážně samouk, školu opustil ve 14 letech |
| Manželka a děti | nikdy se neoženil, děti neměl |
| Bydliště | Rochester, dům na East Avenue |
| Hlavní firma | Eastman Kodak Company, prezident do roku 1925, poté předseda správní rady |
Dětství a první práce
Rodiče koupili v roce 1849 farmu o deseti akrech ve Waterville, kde se nejmladší dítě rodiny narodilo. Otec George Washington Eastman v Rochesteru už dřív založil obchodní školu Eastman Commercial College. Když se mu zhoršovalo zdraví, přestěhovala se rodina v roce 1860 do Rochesteru. Otec zemřel 27. dubna 1862 a matka Maria pak živila rodinu tím, že do domu brala podnájemníky. Malý George chodil od osmi let do soukromé školy.
Ztráta sestry
Měl dvě starší sestry, Ellen Marii a Katie. Mladší Katie onemocněla dětskou obrnou a zemřela koncem roku 1870, kdy bylo budoucímu průmyslníkovi patnáct let. K matce měl velmi blízký vztah po celý život a ta zemřela v roce 1907. Právě ona po smrti manžela držela rodinu nad vodou příjmy od podnájemníků.
Poslíček a bankovní úředník
Ve čtrnácti letech opustil školu, protože rodina potřebovala peníze. Nastoupil jako poslíček do pojišťovny za tři dolary týdně, o rok později přešel jako kancelářský pomocník do jiné pojišťovny a bral pět dolarů. V roce 1874, po pěti letech v pojišťovnictví, se stal mladším úředníkem v Rochester Savings Bank. Plat se mu tím ztrojnásobil na víc než patnáct dolarů týdně.
Od suchých desek k firmě
Při práci v bance začal doma po nocích pokusy s fotografickými deskami. Po třech letech pokusů měl funkční recepturu na suché desky, které šlo připravit předem. K tomu sestrojil stroj na nanášení emulze, díky kterému mohl desky připravovat ve velkém množství. Ve dne přitom dál pracoval v bance.
Patent v Londýně a dílna na State Street
V roce 1879 odjel do Londýna, kde si nechal patentovat stroj na nanášení emulze. Americký patent dostal o rok později, v dubnu 1880. Ve stejném měsíci si pronajal třetí patro domu na State Street v Rochesteru a začal vyrábět desky na prodej. Koupil k tomu motor z druhé ruky za 125 dolarů. Sám později přiznal, že mu stačil motor o jedné koňské síle, a přesto koupil dvoukoňový.
Henry A. Strong
Úspěch výroby desek zaujal Henryho A. Stronga, který do podniku vložil peníze. 1. ledna 1881 spolu založili Eastman Dry Plate Company. Strong se stal prezidentem a mladší společník pokladníkem. V roce 1884 se partnerství změnilo na Eastman Dry Plate and Film Company se čtrnácti akcionáři. Název napovídá, že k deskám už přibyl i film.
Kodak: zmáčknete spoušť
V roce 1883 představil film navinutý v rolích a v roce 1885 si nechal patentovat svitkový film a začal ho inzerovat. Skutečný průlom přišel v roce 1888. Fotoaparát Kodak stál 25 dolarů a prodával se už nabitý filmem na sto snímků. Zákazník po vyfotografování poslal celý přístroj do továrny, zaplatil deset dolarů za vyvolání, kopie a nové nabití a dostal ho zpět připravený k dalšímu fotografování.
Slogan, který znal každý
Sám vymyslel heslo „You press the button, we do the rest“, tedy „Vy zmáčknete spoušť, my uděláme zbytek“. Podle oficiální historie Kodaku se slogan do roka stal všeobecně známým. Princip byl jednoduchý: vyvolání a nové nabití obstarala továrna. Fotografování se tak otevřelo lidem, kteří o technice nic nevěděli a chtěli jen zachytit rodinu, dovolenou nebo výlet.
Jak vzniklo jméno Kodak
Ochranná známka Kodak byla zaregistrována v roce 1888. Jméno nemá žádný význam a podle jeho vlastních slov ho vymyslel sám. Chtěl slovo krátké, snadno vyslovitelné a nepodobné žádnému jinému názvu. Měl rád písmeno K, které mu připadalo výrazné, a zkoušel kombinace písmen, až vzniklo slovo začínající a končící právě na K. Firma používá jméno Kodak od roku 1892.
Eastman Kodak a levná Brownie
V roce 1889 se firma přejmenovala na Eastman Company a téhož roku si zakladatel s chemikem Henrym Reichenbachem patentoval postup výroby nitrocelulózového filmu. 23. května 1892 vznikla inkorporací Eastman Kodak Company a v roce 1901 Eastman Kodak Company of New Jersey. V roce 1896 byl Kodak předním světovým dodavatelem filmu. Hlavním výrobním areálem firmy v Rochesteru se stal Kodak Park.
Fotoaparát za jeden dolar
V únoru 1900 uvedl Kodak na trh fotoaparát Brownie za jeden dolar. Zkonstruoval ho Frank A. Brownell a jméno dostal podle skřítků Brownies z kreseb kanadského autora Palmera Coxe. Brownie cílila i na děti a v prvním roce výroby se jí odeslalo přes 150 000 kusů. K úspěchu podle dostupných přehledů přispěla i nízká cena svitkového filmu a jeho vyvolání.
Film pro kina
Po vzniku sdružení Motion Picture Patents Company v roce 1908 se Kodak stal jeho jediným dodavatelem filmu. Postavení na trhu ale přineslo i spory: žaloba z roku 1913 skončila v roce 1921 rozsudkem proti Kodaku. Od roku 1904 financoval zakladatel výzkum barevného filmu, z něhož vzešel dvoubarevný Kodachrome. V roce 1915 měl Kodak víc než 8 000 zaměstnanců a roční výnosy 15,7 milionu dolarů.
| Rok | Firma a produkt |
|---|---|
| 1881 | Eastman Dry Plate Company |
| 1884 | Eastman Dry Plate and Film Company |
| 1888 | fotoaparát Kodak za 25 dolarů |
| 1889 | Eastman Company |
| 1892 | Eastman Kodak Company |
| 1900 | fotoaparát Brownie za 1 dolar |
| 1901 | Eastman Kodak Company of New Jersey |
Zaměstnanci a podíl na zisku
Ke svým lidem se choval na tehdejší dobu neobvykle. V roce 1899 dal každému zaměstnanci ze svých peněz značnou částku jako dar. Od roku 1910 fungoval fond, ze kterého firma vyplácela náhrady za pracovní úrazy. V roce 1912 zavedl takzvanou mzdovou dividendu: zaměstnanci dostávali podíl na ročních dividendách z akcií firmy v poměru ke své mzdě. Později přibyly penzijní anuity, životní pojištění a dávky při invaliditě.
Třetina akcií lidem
V roce 1919 věnoval zaměstnancům třetinu svých akcií Kodaku, tehdy v hodnotě deseti milionů dolarů. V roce 1920 založil i spořitelní družstvo Eastman Savings and Loan, z něhož je dnes ESL Federal Credit Union. Kodak v roce 1934 zaměstnával 23 000 lidí. V roce 1915 jich přitom bylo přes 8 000, za necelých dvacet let se tedy počet téměř ztrojnásobil.
Tajemný pan Smith
Dárcovství začal ve chvíli, kdy bral šedesát dolarů týdně: daroval tehdy padesát dolarů škole Mechanics Institute v Rochesteru, dnešnímu Rochester Institute of Technology. V roce 1912 dal Massachusettskému technologickému institutu 2,5 milionu dolarů na hlavní areál v Cambridge, kam se škola stěhovala z Bostonu. Podmínkou bylo, že jeho jméno zůstane tajné. Dárce se proto začal označovat jako pan Smith.
Odhalení v roce 1920
O totožnosti pana Smithe se spekulovalo po celých Spojených státech. Studentský list The Tech psal o dvou newyorských milionářích, kteří se u večeře snažili jeden druhého přimět k přiznání, že právě on je tajemným dárcem. V roce 1920 dal zakladatel Kodaku prezidentovi MIT Richardu Maclaurinovi svolení jméno zveřejnit. Podle MIT News dal škole v letech 1912 až 1920 anonymně 7,5 milionu dolarů, podle Kodaku jeho dary MIT časem dosáhly 20 milionů.
Nos pro štěstí
Na MIT připomíná dárce bronzová plaketa před posluchárnou 6-120, osazená v roce 1934. Brzy po jejím osazení vznikla tradice, kterou si studenti předávají ústně: před zkouškami třou plaketě nos pro štěstí. Absolvent z roku 1961 vzpomínal, že nos byl lesklý už za jeho studií. Podle článku MIT News z roku 2002 třel jeden student raději ucho, protože štěstí z nosu se podle něj už vyčerpalo.
Rochester, hudba a zubní kliniky
Vztah k University of Rochester začal v roce 1899 nenápadně: daroval jednomu profesorovi geologie fotoaparát Kodak. Z toho vyrostly dary, díky kterým v roce 1918 vznikla Eastman School of Music a v roce 1921 lékařská a zubní fakulta. 4. září 1922 bylo otevřeno Eastman Theatre a téhož roku založil Rochesterský filharmonický orchestr. Hudbu miloval, hrál na klavír a rád cestoval.
Třicet milionů za jeden den
V roce 1924 rozdělil 30 milionů dolarů mezi University of Rochester, MIT, Hampton Institute a Tuskegee Institute. Podle oficiální historie Kodaku pak pronesl jen „Teď je mi líp“. Velkou část jmění tak rozdal ještě za života, celkem podle životopisců kolem 100 milionů dolarů. V roce 1929 založil hostující profesuru na Oxfordu.
Kliniky pro děti v Evropě
V roce 1915 založil v Rochesteru zubní ambulanci Rochester Dental Dispensary. Podobné kliniky pak financoval v Evropě a na každou dal milion dolarů s tím, že provoz převezmou místní úřady. Sloužily dětem do šestnácti let, jejichž rodiče neměli na zubaře. Jednání v Evropě za něj vedl ředitel rochesterské ambulance Harvey Burkhart. Zasvěcení čtyř z pěti evropských klinik se už nedožil.
| Město | Zasvěcení kliniky |
|---|---|
| Londýn | 19. 11. 1930 |
| Řím | 21. 4. 1933 |
| Brusel | 31. 7. 1935 |
| Stockholm | 25. 4. 1936 |
| Paříž | 21. 10. 1937 |
Stinné stránky
Podle životopisců podporoval segregaci v Rochesteru a Kodak za jeho života nezaměstnával téměř žádné černochy, přestože štědře daroval školám Hampton a Tuskegee. Od roku 1925 posílal American Eugenics Society deset tisíc dolarů ročně a v roce 1932 částku zvýšil na patnáct tisíc. Angažoval se i v politice města: v roce 1915 založil úřad pro výzkum městské správy a v roce 1924 podpořil referendum o zavedení funkce městského manažera.
Soukromí, dům a konec
Nikdy se neoženil a děti neměl. Dlouhá léta ho pojilo platonické přátelství s Josephine Dickman, zpěvačkou a manželkou svého obchodního partnera George Dickmana. V roce 1905 dokončil dům ve stylu koloniálního obrození na East Avenue v Rochesteru, kde žil až do smrti. Dům má 35 000 čtverečních stop. V letech 1900 a 1916 byl volitelem prezidenta a prosazoval kalendář o třinácti měsících.
Poslední roky
V roce 1925 odešel z funkce prezidenta Kodaku a zůstal předsedou správní rady. Poslední dva roky života trpěl silnými bolestmi zad kvůli postupující nemoci páteře, která mu brala pohyblivost. Přesnou diagnózu zdroje neuvádějí shodně. 14. března 1932 se zastřelil výstřelem do srdce. Zanechal krátký vzkaz přátelům, v němž napsal, že jeho práce je hotová, a zeptal se, proč čekat.
Odkaz univerzitě a muzeum
Celý majetek odkázal University of Rochester a přál si, aby jeho dům sloužil jako sídlo prezidenta univerzity. Na to byl ale příliš velký. V roce 1947 vznikla nezisková instituce jako muzeum fotografie na jeho památku, univerzita jí o rok později darovala dům s pozemky a 9. listopadu 1949 se muzeum slavnostně otevřelo. Dnes je nejstarším muzeem fotografie na světě a dům se zahradami je národní historickou památkou.
Co zbylo z Kodaku
Kodak vrcholil v roce 1996 s výnosy 16 miliard dolarů. Jeho inženýr Steven Sasson postavil už v roce 1975 prototyp digitálního fotoaparátu. 19. ledna 2012 požádal Kodak o ochranu před věřiteli podle Chapter 11 a vyšel z ní 3. září 2013. Za rok 2025 měl výnosy 1,07 miliardy dolarů a sídlí stále v Rochesteru.
| Rok | Dar nebo čin | Částka |
|---|---|---|
| 1912 | MIT, anonymně jako pan Smith | 2,5 mil. dolarů |
| 1919 | třetina akcií zaměstnancům | 10 mil. dolarů |
| 1924 | Rochester, MIT, Hampton, Tuskegee | 30 mil. dolarů |
| 1930 až 1937 | pět evropských zubních klinik | 1 mil. dolarů na kliniku |
| do 1932 | dary celkem | kolem 100 mil. dolarů |
Šest omylů o Georgi Eastmanovi
O zakladateli Kodaku se traduje několik nepřesností.
- Vynalezl fotografii. Fotografii zjednodušil a zlevnil suchými deskami, svitkovým filmem a levným přístrojem.
- Kodak je příjmení nebo slovo s významem. Jméno si vymyslel sám a nic neznamená.
- Firmu založil v roce 1888. Vznikla 1. ledna 1881 jako Eastman Dry Plate Company.
- Měl ženu a děti. Nikdy se neoženil.
- Brownie sám zkonstruoval. Navrhl ji Frank A. Brownell.
- Kodak zanikl bankrotem v roce 2012. Z ochrany před věřiteli vyšel v září 2013 a funguje dál.
Další zakladatele velkých průmyslových firem najdete v sérii slavných podnikatelů, například profily Andrewa Carnegieho a Johna D. Rockefellera.
Velký koncern z menší firmy vybudoval o generaci později i Thomas J. Watson, který z firmy CTR udělal IBM.
Časté otázky
Kdo byl George Eastman?
Americký podnikatel, který v roce 1881 založil firmu, z níž vznikl Eastman Kodak. Fotoaparátem Kodak a levnou Brownie zpřístupnil fotografování běžným lidem. Proslul také jako velkorysý dárce univerzitám a zubním klinikám.
Kdy se narodil a kdy zemřel zakladatel Kodaku?
Narodil se 12. 7. 1854 ve Waterville ve státě New York. Zemřel 14. 3. 1932 v Rochesteru ve věku 77 let.
Jak zemřel zakladatel Kodaku?
Poslední roky trpěl bolestivou nemocí páteře, která mu brala pohyblivost. V březnu 1932 se v Rochesteru zastřelil a zanechal krátký vzkaz přátelům, že jeho práce je hotová.
Měl Eastman manželku a děti?
Ne, nikdy se neoženil a děti neměl. Velmi blízký vztah měl k matce, která zemřela v roce 1907, a dlouhá léta ho pojilo platonické přátelství s Josephine Dickman.
Co znamená slovo Kodak?
Nic, jméno si vymyslel sám. Chtěl slovo krátké, snadno vyslovitelné a nepodobné jiným názvům, a protože měl rád písmeno K, zkoušel kombinace, až vzniklo Kodak.
Kolik stál první fotoaparát Kodak?
V roce 1888 stál 25 dolarů a prodával se nabitý filmem na sto snímků. Za vyvolání a nové nabití platil zákazník deset dolarů, levnější Brownie z roku 1900 stála jeden dolar.
Kolik peněz rozdal?
Podle životopisců za života rozdal kolem 100 milionů dolarů, často anonymně. Jen v roce 1924 věnoval 30 milionů dolarů čtyřem školám a zbytek majetku odkázal University of Rochester.
Kdo byl pan Smith z MIT?
Pod tímto jménem dával zakladatel Kodaku od roku 1912 anonymně miliony dolarů Massachusettskému technologickému institutu. Svou totožnost dovolil odhalit až v roce 1920.
Zdroje
- Historie zakladatele, Kodak (kodak.com)
- Mr. Smith, Massachusetts Institute of Technology (mit.edu)
- European Dental Clinics, University of Rochester Medical Center (rochester.edu)
