Thomas J. Watson byl americký manažer, který v roce 1914 převzal málo provázanou firmu Computing-Tabulating-Recording Company a v roce 1924 ji přejmenoval na International Business Machines, tedy IBM. Narodil se 17. 2. 1874 v Campbellu ve státě New York a zemřel 19. 6. 1956 ve věku 82 let, jen několik týdnů poté, co předal vedení firmy svému nejstaršímu synovi. Za jeho éry vzrostly podle IBM tržby stokrát na zhruba 900 milionů dolarů.
Profil sleduje cestu syna obchodníka se dřevem od prodeje pian a šicích strojů přes obchodní oddělení National Cash Register, kde ho zastihl antimonopolní proces, až do čela IBM. Vysvětluje, odkud se vzalo heslo THINK, jak firmě pomohla zakázka pro americký systém sociálního zabezpečení, jaký byl jeho vztah k nacistickému Německu a proč se mu dodnes připisuje citát o pěti počítačích, který nikdy prokazatelně neřekl.
Ve zkratce
- Thomas J. Watson starší se narodil 17. 2. 1874 a zemřel 19. 6. 1956.
- Prodejem pokladen se živil v National Cash Register od roku 1896.
- Do CTR přišel v roce 1914, o rok později byl jejím prezidentem.
- V roce 1924 firmu přejmenoval na International Business Machines.
- Heslo THINK přenesl z NCR a stalo se symbolem IBM.
- Vedení IBM předal v roce 1956 synovi Thomasi J. Watsonovi mladšímu.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Thomas John Watson starší |
| Narození | 17. 2. 1874, Campbell, stát New York |
| Úmrtí | 19. 6. 1956, New York, ve věku 82 let |
| Rodiče | Thomas Watson a Jane Fulton White Watson |
| Vzdělání | Addison Academy, obchodní škola v Elmiře |
| Manželka | Jeannette M. Kittredge (sňatek 1913) |
| Děti | synové Thomas J. Watson mladší a Arthur K. Watson, dvě dcery |
| Hlavní firma | IBM (do roku 1924 Computing-Tabulating-Recording Company) |
| Funkce | generální manažer 1914, prezident 1915, později předseda představenstva |
| Podíl v IBM | podle Fortune nikdy víc než 5 procent |
Z farmy za pult
Watson vyrůstal ve skromných poměrech na farmě v okrese Steuben na severu státu New York. Byl pátým dítětem a jediným synem, měl čtyři starší sestry. Rodina měla skotské kořeny a do Spojených států přišla z Irska v době bramborového hladomoru. Otec obchodoval se dřevem a podle dostupných životopisů si přál, aby syn studoval práva. Ten to krátce zkusil s učitelstvím a pak se rozhodl pro obchod.
Škola a první místa
Prošel Addison Academy a v Elmiře absolvoval obchodní a účetní kurzy na místní obchodní škole. Univerzitu nikdy nestudoval. V osmnácti letech nastoupil jako účetní a prodavač do obchodu Clarence Risleyho v Painted Post za šest dolarů týdně. Mezi roky 1892 až 1896 tamtéž prodával piana a šicí stroje. Právě tam se naučil řemeslo, které mu později otevřelo dveře do velké firmy.
Kariéra v National Cash Register
V listopadu 1896 nastoupil jako učeň prodejce do pobočky National Cash Register v Buffalu. Firma z Daytonu v Ohiu tehdy podle žaloby americké vlády ovládala zhruba 95 procent trhu s pokladnami. Watson v ní postupně stoupal, vedl pobočku v Rochesteru a nakonec se stal generálním obchodním ředitelem. Za šestnáct let se vypracoval na pravou ruku zakladatele Johna H. Pattersona, který mu podle životopisců koupil auto i dům.
Antimonopolní proces
V únoru 1912 podala americká vláda proti NCR civilní žalobu a zároveň trestní stíhání Pattersona, viceprezidenta Edwarda Deedse a víc než dvaceti dalších manažerů podle Shermanova antimonopolního zákona. Porota v Cincinnati je 13. února 1913 uznala vinnými. Většina včetně Pattersona dostala pokutu pět tisíc dolarů a rok vězení, Watson byl mezi odsouzenými. Odvolací soud 13. března 1915 rozsudek zrušil, nový proces se nekonal a 1. února 1916 byla věc zastavena.
Propuštění
Ještě než odvolací soud rozhodl, Patterson Watsona z firmy vyhodil. Podle jednoho životopisu šlo o spor o elektrické a mechanické pokladny, přesné okolnosti a datum se v pramenech liší mezi roky 1913 a 1914. V dubnu 1913 se Watson oženil s Jeannette M. Kittredge, dcerou průmyslníka z Ohia. Bylo mu tehdy devětatřicet let, měl za sebou odsouzení a hledal novou práci.
Od CTR k IBM
Finančník Charles Ranlett Flint sloučil v roce 1911 tři firmy do holdingu Computing-Tabulating-Recording Company. Patřil do něj výrobce docházkových hodin International Time Recording, Computing Scale Company s váhami a Tabulating Machine Company Hermana Holleritha s děrnoštítkovými tabulátory. Firmy měly sídlo v Endicottu ve státě New York a továrny v Daytonu, Detroitu a Torontu. Flint chtěl, aby jim nový šéf dal společnou kulturu.
Generální manažer a prezident
Flint Watsona najal 1. května 1914 jako generálního manažera. Podle IBM tehdy firma měla asi 1300 zaměstnanců, jiné prameny uvádějí výrazně menší čísla. Antimonopolní žaloba zdržela jeho plné převzetí firmy. Po jejím zrušení se v roce 1915 stal prezidentem CTR. Sázku postavil na tabulátory a do čtyř let se tržby firmy zdvojnásobily. Podle jednoho životopisu činily asi čtyři miliony dolarů v roce 1914 a čtrnáct milionů v roce 1920.
Nové jméno pro svět
Watson rozšiřoval podnikání do zahraničí a v roce 1924 přejmenoval CTR na International Business Machines. Nové jméno mělo odrážet jeho globální ambice. Už na začátku dvacátých let koupila CTR všechny akcie německé firmy Deutsche Hollerith Maschinen Gesellschaft, známé jako Dehomag. Pod jeho vedením IBM vlastnila nebo pronajímala přes 90 procent tabulátorů ve Spojených státech a stala se předním světovým dodavatelem děrnoštítkových systémů.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1896 | nástup do National Cash Register |
| 1913 | odsouzení v antimonopolním procesu NCR |
| 1914 | generální manažer CTR |
| 1915 | prezident CTR, zrušení rozsudku |
| 1924 | přejmenování na IBM |
| 1936 | zakázka pro sociální zabezpečení |
| 1937 | prezident Mezinárodní obchodní komory |
| 1952 | syn Thomas mladší prezidentem IBM |
| 1956 | předání vedení synovi a úmrtí |
Heslo THINK a firemní kultura
Podle historie IBM vzniklo heslo na poradě obchodníků NCR v Daytonu. Watsona rozčílilo, že skupina nepřichází s nápady, a pronesl improvizovanou přednášku o tom, že všichni málo přemýšlejí. Pak napsal na tabuli velkými písmeny T-H-I-N-K. Rok porady se v pramenech liší. V CTR z hesla udělal oficiální motto a cedule s nápisem se objevily v kancelářích i továrnách.
Od cedulí k časopisu
Po přejmenování na IBM se THINK objevil na zápisnících zaměstnanců a stejně se jmenoval i firemní časopis. V roce 1948 rozdala IBM devět tisíc cedulí, do roku 1960 už dvacet tisíc. Heslo zaujalo i satiriky: časopis MAD dal v roce 1955 na obálku jen slovo THINK a v roce 1958 vyšel parodický časopis THIMK. Watson přitom opakoval, že znalost je výsledkem myšlení a myšlení klíčem k úspěchu v jakémkoli podnikání.
Oblek, písně a péče
Watson vyžadoval přísný oděv, nechal psát firemní písně a básně a rozhodoval sám. Na rozdíl od Pattersona se ale cítil zodpovědný za zaměstnance a dobře je platil. IBM nabízela proplácení léčebných výloh, pojištění a penzijní plán. V roce 1934 přešli výrobní dělníci z úkolové mzdy na hodinovou. Jeho styl vedení popisuje sama IBM jako paternalistický až autoritářský, podobně jako u jiných zakladatelských osobností té doby, například George Eastmana z Kodaku.
Krize a sociální zabezpečení
Za Velké hospodářské krize šel Watson proti proudu. Zatímco konkurence propouštěla a škrtala investice, IBM zvyšovala výzkum, zásoby i počet lidí. Watson počítal s tím, že stát bude čím dál víc spoléhat na techniku a poptávka se po krizi vrátí. Hotové stroje se skladovaly ve všech dostupných skladech. Riziko bylo velké, protože žádná zakázka tehdy jistá nebyla.
Zakázka roku 1936
V roce 1935 schválil Kongres zákon o sociálním zabezpečení s platností od roku 1937. Týkal se 27 milionů zaměstnanců a 3,5 milionu zaměstnavatelů. IBM získala 16. září 1936 zakázku na evidenci a vyvinula pro ni stroj IBM 077 Collator, který porovnával a třídil 240 až 480 děrných štítků za minutu. Čtyři sta strojů bylo tak těžkých, že se provoz přestěhoval do bývalé plnírny Coca-Coly v Baltimoru, kde se zpracovávalo 600 tisíc štítků denně.
Růst do války
V roce 1939 měla IBM o 81 procent vyšší tržby než v roce 1935. Do roku 1941 vzrostl počet jejích zaměstnanců v USA z asi šesti tisíc na víc než deset tisíc. Za druhé světové války byla IBM hlavním dodavatelem počítače Harvard Mark I, který navrhl Howard Aiken. Při jeho slavnostním představení Aiken Watsona a IBM přehlížel a vztah obou mužů zůstal trvale poškozený.
Mezinárodní obchod a Německo
V roce 1937 byl Watson zvolen prezidentem Mezinárodní obchodní komory. Prosazoval heslo World Peace Through World Trade, tedy světový mír díky světovému obchodu. Výroční kongres komory se toho roku konal v Berlíně. V červnu 1937 tam dostal od nacistického Německa Záslužný kříž německé orlice. V červnu 1940 vyznamenání vrátil.
Dehomag
V roce 1933 nařídil Watson sloučit německé dceřiné firmy IBM pod jménem Dehomag. Ta byla ve vlastnictví IBM a Německo bylo ve třicátých letech druhým největším trhem firmy. Nacistický stát si od Dehomagu pronajímal tisíce děrnoštítkových strojů a použil je mimo jiné při sčítání lidu v letech 1933 a 1937. Kniha Edwina Blacka z roku 2001 tvrdí, že tato technika usnadnila pronásledování Židů. Podle recenze v Christian Science Monitor ale kniha nedokládá, že by Watson o takovém použití věděl.
Archiv k evropským pobočkám
Dokumenty IBM o evropském podnikání z let 1933 až 1945 předala firma v roce 1999 Newyorské univerzitě a v roce 2001 je darovala knihovně Fales Library. Obsahují mimo jiné spory o kapitálovou strukturu německé dcery a snahy IBM získat po válce zpět kontrolu nad jejím majetkem a stroji. Otázka, co přesně vedení v New Yorku o dění v Německu vědělo, zůstává mezi historiky sporná.
Rodina a nástupnictví
S manželkou Jeannette měl dva syny a dvě dcery a dočkal se patnácti vnoučat. Nejstarší syn Thomas J. Watson mladší se narodil v roce 1914, mladší Arthur K. Watson v roce 1919. Manželka se v roce 1956 stala členkou představenstva IBM a zemřela 10. února 1966 v New Yorku ve věku 82 let.
Otec a syn
Vztah otce a nejstaršího syna byl podle Fortune plný třenic, hlavně kvůli financování. Otec nesnášel dluh a nevěřil akciovým opcím, syn ho v roce 1955 přesvědčil, aby je IBM začala nabízet. V roce 1939 mu přitom otec poslal pochvalný dopis za překročení prodejní kvóty o 69 procent. Když v roce 1947 nečekaně zemřel předpokládaný nástupce Charles Kirk, otec synův postup urychlil.
Předání vedení
Od září 1949 byl Watson předsedou představenstva IBM. V roce 1952, ve věku 78 let, jmenoval syna prezidentem firmy. Plné vedení mu předal v květnu 1956 a 19. června 1956 zemřel na infarkt. Arthur K. Watson vedl zahraniční dceřinou společnost IBM World Trade a v letech 1970 až 1972 byl velvyslancem USA ve Francii. Pohřben je Watson starší na hřbitově Sleepy Hollow ve státě New York.
Kolik vydělával Thomas J. Watson
Fortune ho označil za nejlépe placeného manažera v Americe, muže za tisíc dolarů denně. V roce 1941 činila jeho odměna 517 221 dolarů, třetí nejvyšší v zemi. Přesto nikdy nevlastnil víc než pět procent IBM. Nerad prodával akcie, platil vysoké mzdy a zaměstnance nabádal, aby akcie firmy kupovali. Věrohodný odhad jeho osobního majetku ani výše pozůstalosti se v pramenech nenašel.
IBM v číslech
Když Watson přišel, měla firma podle různých pramenů stovky až nižší tisíce zaměstnanců. Podle IBM jich bylo o čtyři desetiletí později zhruba šedesát tisíc a tržby vzrostly stokrát na asi 900 milionů dolarů. Jiné zdroje uvádějí k roku 1956 vyšší počet zaměstnanců. Podobně jako Andrew Carnegie o generaci dřív vybudoval Watson velkou firmu, aniž by byl jejím zakladatelem nebo většinovým vlastníkem.
| Rok | Ukazatel | Hodnota |
|---|---|---|
| 1914 | tržby CTR | asi 4 mil. USD |
| 1917 | tržby CTR | asi 8 mil. USD |
| 1920 | tržby CTR | asi 14 mil. USD |
| 1939 | tržby IBM proti roku 1935 | +81 % |
| 1941 | Watsonova odměna | 517 221 USD |
| 1956 | tržby IBM podle IBM | asi 900 mil. USD |
Česká stopa
Za Watsonova vedení založila IBM v roce 1932 pobočku v Československu. Od roku 1947 se jmenovala IBM of Czechoslovakia Trading Co. Když v roce 1948 hrozilo znárodnění, dohodla se IBM s vládou na vzniku čtyř nových dceřiných firem. Podle americké komise pro vyrovnání nároků dosadil stát 5. září 1952 na veškerý majetek IBM národního správce a stroje už vyvézt nešlo. Pobočka byla obnovena na začátku roku 1991.
Ocenění
Získal 27 čestných doktorátů v USA a čtyři v zahraničí. Byl správcem Kolumbijské univerzity a Lafayette College. Prezident Harry Truman mu v roce 1947 udělil Medal of Merit. Přátelil se s prezidenty Franklinem D. Rooseveltem a Dwightem D. Eisenhowerem. Správcem Kolumbijské univerzity byl podle jednoho životopisu 23 let.
Šest omylů o Thomasi J. Watsonovi
O muži, který z CTR udělal IBM, koluje řada nepřesností.
- Řekl, že svět potřebuje pět počítačů. Citát poprvé doložila kniha z roku 1981, nejspíš jde o zkomolenou poznámku syna z roku 1953.
- Založil IBM. Předchůdce CTR vznikl v roce 1911 Flintovou fúzí, Watson přišel v roce 1914.
- Seděl ve vězení. Rozsudek z roku 1913 byl v roce 1915 zrušen a věc zastavena.
- Byl majitelem IBM. Nikdy neměl víc než pět procent akcií.
- V padesátých letech vedl IBM jako prezident. Prezidentem byl od roku 1952 jeho syn.
- Dovedl IBM k počítačům. Komerčním počítačům nevěřil, obrat řídil syn.
Další zakladatele a budovatele velkých firem najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil Henryho Forda.
Časté otázky
Kdo byl Thomas J. Watson?
Americký manažer, který od roku 1914 vedl firmu CTR a v roce 1924 ji přejmenoval na IBM. V jejím čele stál přes čtyřicet let a vybudoval z ní světového dodavatele děrnoštítkových strojů.
Založil Thomas J. Watson IBM?
Ne, předchůdce IBM vznikl v roce 1911 sloučením tří firem finančníkem Charlesem Flintem. Watson do něj přišel v roce 1914 jako generální manažer a o rok později se stal prezidentem.
Odkud pochází heslo THINK?
Watson ho podle IBM vymyslel ještě v National Cash Register, když na poradě napsal slovo na tabuli. V CTR z něj udělal oficiální motto a nápis se rozšířil do všech kanceláří IBM.
Proč byl Watson odsouzen?
Jako manažer NCR byl v roce 1913 odsouzen spolu s Pattersonem a dalšími za porušení antimonopolního zákona. Odvolací soud rozsudek v roce 1915 zrušil a nový proces se nikdy nekonal.
Kolik měl Watson peněz?
Spolehlivý odhad jeho majetku neexistuje. Patřil k nejlépe placeným manažerům v USA, v roce 1941 dostal 517 221 dolarů, ale nikdy nevlastnil víc než pět procent IBM.
Kolik měl Watson dětí?
Měl dva syny a dvě dcery. Starší syn Thomas mladší ho vystřídal v čele IBM, mladší Arthur K. Watson vedl zahraniční divizi a byl velvyslancem ve Francii.
Jaký byl vztah Watsona k nacistickému Německu?
IBM vlastnila německou firmu Dehomag, jejíž stroje nacisté použili při sčítání lidu. Watson v roce 1937 přijal německé vyznamenání a v roce 1940 ho vrátil, co věděl o použití strojů, zůstává sporné.
Kdy Thomas J. Watson zemřel?
Zemřel 19. června 1956 ve věku 82 let na infarkt. Několik týdnů předtím předal vedení IBM nejstaršímu synovi.
Zdroje
- Thomas J. Watson Sr., IBM (ibm.com)
- THINK, IBM (ibm.com)
- Former CEOs: Thomas J. Watson, IBM Newsroom (newsroom.ibm.com)
