Alfred Sloan, celým jménem Alfred Pritchard Sloan Jr., byl americký manažer, který v letech 1923 až 1956 vedl General Motors nejdřív jako prezident a potom jako předseda správní rady. Narodil se 23. 5. 1875 v New Havenu a zemřel 17. 2. 1966 v New Yorku ve věku 90 let. Za jeho vedení vzrostl podíl GM na americkém trhu vozidel z méně než 12 procent v roce 1920 na 52 procent v roce 1956. Jeho jméno dnes nese nadace Alfred P. Sloan Foundation i manažerská škola MIT Sloan.
Profil sleduje cestu inženýra z MIT přes malou továrnu na ložiska Hyatt až do čela největší automobilky světa. Vysvětluje, jak Sloan postavil GM na decentralizovaných divizích a cenovém žebříčku značek, jak se zachoval při velké stávce v roce 1937, kolik peněz měl a komu je rozdal. Nechybí ani jeho soukromý život, který si pečlivě chránil, a kniha, která vyšla i česky.
Ve zkratce
- Alfred Sloan se narodil 23. 5. 1875 v New Havenu.
- Elektrotechniku na MIT vystudoval za tři roky, v roce 1895.
- Ložiska Hyatt prodal v roce 1916 za 13,5 milionu dolarů.
- Prezidentem General Motors byl v letech 1923 až 1937.
- Předsedou správní rady GM byl v letech 1937 až 1956.
- Nadaci Alfred P. Sloan Foundation založil v roce 1934.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Alfred Pritchard Sloan Jr. |
| Narození | 23. 5. 1875, New Haven, Connecticut |
| Úmrtí | 17. 2. 1966, New York, ve věku 90 let |
| Rodiče | Alfred Pritchard Sloan Sr. a Katherine Mead Sloan |
| Vzdělání | MIT, elektrotechnika (1895) |
| Manželka | Irene Jackson (sňatek 1898, zemřela 1956) |
| Děti | žádné |
| Bydliště | New York, Fifth Avenue; letní sídlo v Great Neck |
| Hlavní firma | General Motors |
| Funkce | prezident 1923 až 1937, předseda 1937 až 1956, čestný předseda do 1966 |
| Majetek | podle New York Times až 250 milionů dolarů |
| Přezdívka | Silent Sloan |
Dětství a studium na MIT
Sloan přišel na svět jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec Alfred Pritchard Sloan Sr. byl obchodník s kávou a čajem, později velkoobchodník s potravinami, dědeček z matčiny strany byl metodistický duchovní. V roce 1885, když bylo Alfredovi deset let, se rodina přestěhovala z New Havenu do Brooklynu. Tam byla aktivní v metodistické církvi a chlapec si odtud odnesl brooklynský přízvuk, který mu zůstal celý život.
Zázračné dítě z Brooklynu
Do jedenácti let chodil do veřejné školy, pak přešel na Brooklyn Polytechnic Institute, kde si získal pověst nadaného technika. Massachusettský technologický institut ho napoprvé odmítl jako příliš mladého. Nastoupil tam až v roce 1892 v sedmnácti letech a obor elektrotechnika dokončil za tři roky, v roce 1895, jako nejmladší absolvent svého ročníku. Podle nekrologu New York Times na to využil každou volnou minutu.
Ložiska Hyatt
Po škole mu otec pomohl k místu kresliče ve firmě Hyatt Roller Bearing Company v New Jersey. Malá továrna vyráběla válečková ložiska a nedařilo se jí. Mladý inženýr ale věřil, že se z ní dá udělat zisková firma. V roce 1899 přesvědčil otce a dalšího investora, aby do ní vložili 5 000 dolarů a svěřili mu vedení. Stal se prezidentem a už za prvních šest měsíců vydělala firma 12 000 dolarů.
Automobilky jako zákazníci
Skutečné bohatství přinesl Hyattu automobilový průmysl. Výrobci aut tehdy používali silně mazané nápravy z vozů pro koně, dokud Sloan nepřesvědčil Olds Motor Works, aby vyzkoušela jeho ložiska. Brzy je začali odebírat i Henry Ford a další výrobci. V roce 1916 měl Hyatt roční obrat 10 milionů dolarů a zisk až čtyři miliony. Sloan si v Detroitu vybudoval pověst spolehlivého obchodníka, který automobilovému byznysu rozumí.
Prodej Durantovi
V roce 1916 už byl největším odběratelem ložisek General Motors a hrozilo, že si je začne vyrábět sama. Zakladatel GM William C. Durant místo toho Hyatt koupil za 13,5 milionu dolarů. Sloučil ho s dalšími výrobci dílů a příslušenství do United Motors Corporation a Sloana dosadil do jejího čela jako prezidenta. Podle New York Times si Sloan z prodeje odnesl svých prvních pět milionů dolarů.
Cesta do čela General Motors
Koncem roku 1918 převzala General Motors United Motors jako svou divizi dílů. Sloan se stal viceprezidentem pro příslušenství, členem výkonného výboru a později i členem správní rady. V roce 1920 ztratil Durant kontrolu nad firmou, když jeho akcie skoupili du Pontové. Prezidentem se stal Pierre S. du Pont, který automobilový byznys neznal a opíral se o Sloana. Ten se stal provozním viceprezidentem.
Přátelství s Chryslerem
V červenci 1920 odplul vedoucí tým GM včetně Sloana a šéfa Buicku Waltera Chryslera do Evropy posoudit možnou koupi Citroënu. Ke koupi nedošlo, muži ale podle eseje Archbridge Institute dlouho debatovali o tom, jak by GM řídili lépe než Durant. Sloan a Chrysler zůstali celoživotními přáteli i poté, co Chrysler z GM odešel a založil konkurenční automobilku.
Prezidentem v roce 1923
V roce 1923 předal Pierre S. du Pont prezidentské křeslo Sloanovi. Du Pont při tom prohlásil, že úspěšný rozvoj provozu a silné výrobní a prodejní organizace je z větší části Sloanovou zásluhou. Čisté tržby GM tehdy činily 698 milionů dolarů. O šest let později to bylo 1,5 miliardy dolarů a tržní cena akcií vzrostla o 480 procent.
Alfred Sloan a řízení GM
Základem Sloanova systému bylo spojení decentralizovaného provozu s centrální kontrolou. Každá divize, například Chevrolet nebo Cadillac, měla volnost v provozních rozhodnutích. Ústředí naopak drželo silné finanční a poradní útvary, které určovaly celkovou politiku firmy. Podle Britanniky tak z volného shluku firem udělal archetyp moderní korporace, jehož strukturu přebíraly další firmy po většinu 20. století.
Auto pro každou kapsu
Sloan rozdělil nabídku do pěti značek podle ceny, od nejlevnější po nejdražší Chevrolet, Pontiac, Oldsmobile, Buick a Cadillac. Značky si navzájem nekonkurovaly a zákazník mohl s rostoucími příjmy přecházet výš v rámci jedné firmy. O muži, jehož jméno nese nejlevnější značka, píšeme v profilu Louise Chevroleta. Sloanovi se také připisuje zavedení každoroční změny modelů, z níž se odvozuje pojem plánovaného zastarávání.
Vítězství nad Fordem
V roce 1927 převzal Chevrolet vedení v levné třídě a Ford ukončil výrobu Modelu T. Koncem dvacátých let předstihla General Motors Ford v prodejích aut v USA a časem se stala největší korporací světa. Za Sloanova vedení zavedla GM čtyřkolové brzdy, etylový benzin, odvětrání klikové skříně a nezávislé přední odpružení. V roce 1929 koupila německou automobilku Adam Opel.
| Rok | Ukazatel GM | Hodnota |
|---|---|---|
| 1920 | podíl na prodejích vozidel v USA | méně než 12 % |
| 1923 | čisté tržby | 698 mil. USD |
| 1929 | čisté tržby | 1,5 mld. USD |
| 1956 | podíl na prodejích vozidel v USA | 52 % |
Prodávat nápady, ne rozkazovat
Ve firmě mu říkali Silent Sloan. Podle nekrologu tvrdil, že nikdy nedává rozkazy, ale snaží se kolegům své nápady prodat a přijme jejich úsudek, když ho přesvědčí, že se mýlí. Jeden spolupracovník ho přirovnal k válečkovému ložisku, které je samomazné, hladké, odstraňuje tření a nese zátěž. Osobně objížděl dealery po celých Spojených státech, pět až deset denně.
Stávka, daně a válka
Na začátku roku 1937 obsadili nově organizovaní dělníci závody GM a 44 dní stávkovali za uznání odborů. Sloan odmítl se stávkujícími jednat, dokud podle jeho slov nezákonně drží továrny. Prezident Roosevelt ho pokáral, veřejnost stála proti němu a dohodu zprostředkoval michiganský guvernér Frank Murphy. Sloan zůstal v New Yorku a vyjednávání svěřil Williamu S. Knudsenovi, kterému o několik měsíců později předal prezidentství.
Daňová aféra
V červnu 1937 oznámili experti ministerstva financí kongresovému výboru, že se Sloan s manželkou přes osobní holdingové společnosti vyhnuli za tři roky placení daní ve výši 1 921 587 dolarů. Vláda netvrdila, že by šlo o nezákonný postup. Sloan popřel, že by se chtěl vyhnout spravedlivému podílu. Uvedl, že manželé měli v roce 1936 příjem 2 876 310 dolarů a daně z něj spolkly 1 725 790 dolarů.
Výroba pro armádu
Za druhé světové války přestavěla GM pod Sloanovým vedením 102 závodů na zbrojní výrobu a od února 1942 do září 1945 nevyrobila jediné auto. Zpětný přechod na civilní výrobu se podařil do konce roku 1945. Kritici později zkoumali roli německého Opelu ve válečném hospodářství nacistického Německa. GM uvádí, že nad německými závody ztratila v září 1939 každodenní kontrolu a nacistům nepomáhala.
Odchod z vedení
V roce 1946 přestal být výkonným ředitelem GM, předsedou správní rady zůstal až do 2. dubna 1956. Poté ho správní rada jmenovala čestným předsedou a tuto funkci si ponechal až do smrti. Ještě měsíc před ní se zúčastnil zasedání správní rady. Mimo GM byl členem vedení firem DuPont, Pullman Company, J. P. Morgan & Co., Kennecott Copper, Johns Manville a Braden Copper.
Majetek
Forbes ani Bloomberg žebříčky miliardářů za jeho života nevedly, opírat se lze jen o dobové údaje. Podle nekrologu New York Times začal pěti miliony z prodeje Hyattu a jeho jmění vzrostlo až na 250 milionů dolarů. Většinu z toho přesunul do nadace. Dary Sloana a jeho manželky Irene nadaci dosáhly do roku 1966 celkem 305 milionů dolarů, z čehož nadace do té doby rozdala asi 130 milionů.
| Rok | Údaj | Částka |
|---|---|---|
| 1899 | vklad otce a investora do Hyattu | 5 000 USD |
| 1916 | prodej Hyattu | 13,5 mil. USD |
| 1936 | příjem manželů Sloanových | 2 876 310 USD |
| 1937 | první velký vklad do nadace | 10 mil. USD |
| do 1966 | dary manželů nadaci | 305 mil. USD |
| 1966 | jmění podle New York Times | až 250 mil. USD |
Jachta Rene
Ve třicátých letech mu přítel poradil, že muž v jeho postavení by měl mít jachtu. Koupil 236 stop dlouhou loď za milion dolarů, pojmenoval ji Rene a najal posádku 43 lidí za 119 609 dolarů ročně. Život na moři ho ale rychle omrzel. V roce 1941 jachtu prodal Námořní komisi za 175 000 dolarů. Podle New York Times šlo o jeden z mála jeho podniků, který nevydělal.
Nadace, MIT a boj s rakovinou
Nadaci Alfred P. Sloan Foundation založil v roce 1934 a koncem roku 1937 do ní vložil deset milionů dolarů. Prohlásil, že po celoživotní práci v průmyslu je správné vrátit část výnosů a podpořit lepší porozumění ekonomickým principům. Od nadace chtěl, aby fungovala jako dobře řízený podnik s úctou ke každému dolaru, a každý grant měl být investicí, ne darem. Podle daňového přiznání měla nadace v roce 2023 aktiva 2,12 miliardy dolarů.
MIT Sloan School of Management
Své alma mater podporoval opakovaně. V roce 1945 dal MIT 350 000 dolarů na profesuru průmyslového managementu, o čtyři roky později milion na laboratoř zpracování kovů. V roce 1950 věnovala nadace 5,25 milionu dolarů na School of Industrial Management, která později dostala jméno Alfred P. Sloan School of Management. V roce 1964 založil na MIT fond pro základní výzkum ve fyzikálních vědách, do kterého dal pět milionů osobně a stejnou částku nadace.
Sloan-Kettering
Jedním z prvních velkých darů nadace bylo v roce 1945 2,56 milionu dolarů na Sloan-Kettering Institute for Cancer Research v New Yorku. Spoluzakladatelem byl Sloanův přítel Charles F. Kettering, šéf výzkumných laboratoří GM. Institut se později spojil s Memorial Hospital do Memorial Sloan Kettering Cancer Center. Podle nadace dal Sloan na boj s rakovinou přes nadaci a z pozůstalosti víc než 67 milionů dolarů.
| Rok | Dar | Částka |
|---|---|---|
| 1945 | Sloan-Kettering Institute | 2,56 mil. USD |
| 1945 | profesura na MIT | 350 000 USD |
| 1949 | laboratoř zpracování kovů MIT | 1 mil. USD |
| 1950 | School of Industrial Management MIT | 5,25 mil. USD |
| 1964 | fond základního výzkumu MIT | 10 mil. USD |
Stipendia a další školy
Nadace dala MIT také pět milionů dolarů na Centrum pro pokročilé inženýrské studium, kam chodí praktikující inženýři a profesoři. V roce 1958 spustila program čtyřletých stipendií pro vynikající vysokoškoláky, do kterého se do roku 1966 zapojilo 45 škol a 600 studentů. V roce 1965 založil Sloan podobný fond jako na MIT také na California Institute of Technology.
Soukromý život a kniha
V roce 1898 se oženil s Irene Jackson z Roxbury v Massachusetts. Manželé zůstali bezdětní a Irene zemřela v roce 1956. Bydleli ve čtrnáctipokojovém bytě na Fifth Avenue a léta trávili na pozemku o 25 akrech v Great Neck na Long Islandu. Odtud Sloan dojížděl do kanceláře vlakem a metrem. Pracovní den začínal v 9.30 a večer po večeři s manželkou ještě několik hodin pracoval.
Muž bez koníčků
Měřil šest stop a vážil 130 liber, oblékal se do dvouřadých obleků se škrobeným límcem a kamašemi. Nekouřil, málokdy pil a nesportoval, protože sport považoval za ztrátu času. Jedinou zábavou mu bylo večerní sledování televize. Jako recept na úspěch uváděl zjistit fakta, uznat zájmy všech zúčastněných, každý den dělat lepší práci, mít otevřenou mysl a tvrdě pracovat.
Moje léta s General Motors
Na penzi napsal knihu My Years with General Motors, kterou v roce 1964 vydalo nakladatelství Doubleday a prodalo se jí přes 50 000 výtisků v pevné vazbě. Popsal v ní, proč jedno vedení uspěje a jiné ne. Dřív vydal s Boydenem Sparkesem knihu Adventures of a White-Collar Man (1941). Česky vyšla jeho hlavní kniha v roce 1998 pod názvem Můj život s General Motors v pražském nakladatelství Management Press, s předmluvou Petera F. Druckera.
Smrt a pohřeb
Zemřel 17. 2. 1966 na infarkt v Memorial Sloan-Kettering Center, nemocnici, kterou pomohl založit. U lůžka s ním byl bratr Raymond. Přežili ho ještě bratři Harold a Clifford a sestra Katherine. Pohřben byl v soukromém kruhu na hřbitově St. John’s v Cold Spring Harbor na Long Islandu. Henry Ford II ho tehdy označil za jednoho z hrstky lidí, kteří skutečně tvořili dějiny automobilismu.
Šest omylů o Alfredu Sloanovi
O muži, který vybudoval General Motors, koluje několik nepřesností.
- Založil General Motors. Firmu založil William C. Durant, Sloan do ní přišel v roce 1918 s United Motors.
- Byl prezidentem GM až do roku 1956. Prezidentem byl do roku 1937, pak předsedou správní rady.
- MIT dokončil v roce 1892. V tom roce nastoupil, diplom získal v roce 1895.
- Hyatt založil. Nastoupil tam jako kreslič a vedení převzal v roce 1899.
- Kniha vyšla v roce 1963. My Years with General Motors vyšla v roce 1964.
- Zanechal dědice. Manželé Sloanovi neměli děti, majetek šel hlavně do nadace.
Další průkopníky automobilového průmyslu najdete v sérii slavných podnikatelů.
Výzkum General Motors za Sloana dlouho vedl Charles Kettering, vynálezce elektrického startéru.
Časté otázky
Kdo byl Alfred Sloan?
Americký manažer, který v letech 1923 až 1956 vedl General Motors jako prezident a potom předseda správní rady. Z volného seskupení firem udělal největší korporaci světa a jeho model řízení převzaly další firmy.
Kolik peněz měl Alfred Sloan?
Podle nekrologu New York Times jeho jmění vzrostlo až na 250 milionů dolarů. Většinu rozdal, manželé Sloanovi věnovali své nadaci do roku 1966 celkem 305 milionů dolarů.
Kdy se Alfred Sloan narodil a zemřel?
Narodil se 23. 5. 1875 v New Havenu v Connecticutu. Zemřel 17. 2. 1966 v New Yorku ve věku 90 let.
Měl Alfred Sloan děti?
Neměl. S manželkou Irene Jackson, se kterou se oženil v roce 1898, zůstal bezdětný a Irene zemřela v roce 1956.
Jak se Sloan dostal do General Motors?
Přes svou firmu na ložiska Hyatt, kterou v roce 1916 koupil William C. Durant za 13,5 milionu dolarů do United Motors. Když v roce 1918 United Motors převzala GM, stal se Sloan jejím viceprezidentem.
Co je MIT Sloan School of Management?
Manažerská škola MIT, která vznikla jako School of Industrial Management z grantu Sloanovy nadace ve výši 5,25 milionu dolarů. Později dostala jméno po Sloanovi, který na MIT vystudoval elektrotechniku.
Co dělá Alfred P. Sloan Foundation?
Nadaci Sloan založil v roce 1934 a podporuje vědu, techniku, vzdělávání a ekonomický výzkum. Podle daňového přiznání měla v roce 2023 aktiva 2,12 miliardy dolarů.
Vyšla Sloanova kniha česky?
Ano, My Years with General Motors vyšla v roce 1998 v Praze pod názvem Můj život s General Motors. Vydalo ji nakladatelství Management Press s předmluvou Petera F. Druckera.
Zdroje
- Alfred P. Sloan Jr. Dead at 90, The New York Times (nytimes.com)
- Alfred P. Sloan Jr., Alfred P. Sloan Foundation (sloan.org)
- Alfred P. Sloan, Jr., Encyclopaedia Britannica (britannica.com)
