Elisha Otis, celým jménem Elisha Graves Otis, byl americký mechanik a vynálezce, který sestrojil automatickou bezpečnostní brzdu pro výtahy a založil firmu, z níž vyrostla dnešní Otis Worldwide. Narodil se 3. 8. 1811 v Halifaxu ve Vermontu a zemřel 8. 4. 1861 v Yonkersu u New Yorku na záškrt, bylo mu 49 let. Samotný výtah nevynalezl. Přišel se zařízením, které zastaví plošinu, když se přetrhne lano, a tím z výtahu udělal dopravní prostředek, kterému lidé začali věřit.
Profil sleduje cestu muže, který do čtyřiceti let vystřídal řadu řemesel a několik neúspěšných podniků, než v továrně na postele v Yonkersu přišel na princip bezpečné brzdy. Vysvětluje, jak brzda funguje, co se ví o slavné demonstraci v Crystal Palace, kde jezdil první osobní výtah, kolik po Otisovi zůstalo a jak jeho synové proměnili malou dílnu ve světovou firmu, která má dodnes pobočku i v Česku.
Ve zkratce
- Elisha Otis se narodil 3. 8. 1811 v Halifaxu ve Vermontu.
- Bezpečnostní zařízení pro zdvihadlo navrhl v Yonkersu kolem roku 1852.
- První bezpečnostní výtah prodal 20. 9. 1853 za 300 dolarů.
- První osobní výtah s jeho brzdou jezdil od 23. 3. 1857 v New Yorku.
- Zemřel 8. 4. 1861 na záškrt, firmu převzali synové Charles a Norton.
- Otis Worldwide měla za rok 2025 tržby 14,4 miliardy dolarů.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Elisha Graves Otis |
| Narození | 3. 8. 1811, Halifax, Vermont (USA) |
| Úmrtí | 8. 4. 1861, Yonkers, New York, záškrt |
| Věk při úmrtí | 49 let |
| Rodiče | Stephen Otis a Phoebe Glynn |
| Sourozenci | nejmladší ze šesti dětí |
| Manželky | Susan A. Houghton (zemřela 1842), Elizabeth Boyd (sňatek 1845) |
| Děti | synové Charles Rollin (1835) a Norton Prentiss (1840) |
| Hlavní vynález | automatická bezpečnostní brzda výtahu |
| Patent | US 31,128 z 15. 1. 1861 |
| Firma | dílna v Yonkersu, dnes Otis Worldwide |
Mládí na farmě a toulky za prací
Otis přišel na svět na rodinné farmě v Halifaxu na jihu Vermontu jako nejmladší ze šesti dětí Stephena Otise a Phoebe Glynn. Rodina hospodařila na půdě a chlapec se už doma naučil pracovat se dřevem a s jednoduchými stroji. Formální vzdělání v dostupných pramenech doložené není. Řemeslné dovednosti, které na farmě získal, ho ale živily celý život a nakonec ho přivedly i k vynálezu, se kterým se jeho jméno spojuje.
Troy a Brattleboro
Z domova odešel v devatenácti letech a usadil se v Troy ve státě New York. Pět let tam pracoval na stavbách u svého bratra Chandlera a jako vozka, pak tři roky vozil vlastním povozem náklad mezi Troy a Brattleboro ve Vermontu. Po roce 1834 ho skolil těžký zápal plic. Chronicky slabé zdraví mu podle ASME nedovolovalo dlouhodobě vykonávat těžkou fyzickou práci, a tak hledal živobytí spíš v dílně a u strojů.
Mlýn, pila a kočáry
V roce 1838 postavil v Brattleboro mlýn na obilí. Ten nevydělával, a tak ho přestavěl na pilu, která ale také nepřilákala dost zákazníků. Vrátil se proto k tesařině a začal stavět povozy a kočáry, které byly podle dobových popisů ceněné pro kvalitu zpracování. V Brattleboro zůstal do roku 1845. Jeho první podnikatelské pokusy tedy skončily spíš neúspěchem, ale naučil se při nich stavět a opravovat stroje poháněné vodou.
První manželství
V první polovině třicátých let se oženil se Susan A. Houghton. Prameny se rozcházejí v tom, zda svatba byla v roce 1832, nebo 1834. Z manželství se narodili synové Charles Rollin v roce 1835 a Norton Prentiss v roce 1840. Susan zemřela v roce 1842 a Otis zůstal sám se dvěma malými chlapci. Oba synové později stáli u zrodu velké firmy a postarali se o to, že jméno jejich otce zná dnes každý, kdo jezdí výtahem.
Albany a první vynálezy
V roce 1845 se Otis podruhé oženil, vzal si Elizabeth Boyd a s rodinou se přestěhoval do Albany, hlavního města státu New York. Ve čtyřiatřiceti letech nastoupil jako mistr mechanik do továrny na postele O. Tingley & Company. Tam se poprvé naplno projevilo jeho vynálezecké nadání. Během zhruba tří let v Albany vymyslel několik zařízení, která měla zrychlit výrobu nebo zvýšit bezpečnost práce.
Soustruh na postele
Jeho prvním výrazným vynálezem byl automatický soustruh na díly postelí. Podle ASME vyráběl součásti čtyřikrát rychleji než ruční práce, podle studie Davida Coopera asi padesát kusů denně. Zaměstnavatel mu za něj vyplatil prémii 500 dolarů. V Albany navrhl také železniční bezpečnostní brzdu, kterou mohl ovládat strojvedoucí, a podle síně slávy vynálezců i zlepšení pro vodní turbíny. Bezpečnost strojů ho tedy zajímala dávno před výtahy.
Hudson Manufactory a krach
V roce 1848 otevřel vlastní dílnu Hudson Manufactory, kde chtěl vyrábět svůj soustruh. Podnik vydržel jen do roku 1851. Podle Coopera ho položilo rozhodnutí města Albany odklonit potok, který dílnu poháněl, pro zásobování města pitnou vodou. Otis tehdy zvažoval, že odejde za zlatem do Kalifornie. Nakonec zůstal na východním pobřeží a následoval známého podnikatele Josiaha Maize, majitele továrny na postele.
Yonkers a bezpečnostní brzda
V letech 1851 až 1852 odešel Otis za Maizem nejprve do Bergenu v New Jersey a pak do Yonkersu severně od New Yorku. Měl tam přestavět opuštěnou pilu na továrnu na postele firmy Maize & Burns a zajistit, aby se těžké stroje dostaly do horního patra. Zdvihadla tehdy měla špatnou pověst, protože se lano mohlo přetrhnout a plošina spadla. Podle VTDigger zemřelo v Yonkersu za předchozí čtyři roky při nehodách výtahů dvanáct dělníků.
Jak brzda funguje
Otis kolem roku 1852 navrhl zařízení, které podle ASME tvořila obyčejná použitá pružina z vozu. Popis v patentu z roku 1861 vysvětluje princip: když se zvedací lano přetrhne, pružinové západky zapadnou do ozubených hřebenů na svislých vodítkách. Váha nákladu je pak utahuje ještě pevněji, takže plošina zůstane stát. Klíčové bylo, že brzda zasáhla sama, bez zásahu člověka. Právě tím se lišila od dřívějších zdvihadel, která při přetržení lana nic nezastavilo.
První zakázky
První bezpečnostní výtah prodal 20. 9. 1853 za 300 dolarů včetně montáže a část platby přijal v podobě děla s lafetou. Firma měla podle HistoryNet koncem roku 1853 zásoby v hodnotě 122,71 dolaru. Když se další prodeje zastavily, znovu uvažoval o Kalifornii. Rozhodla ho až nevyžádaná objednávka dvou výtahů od výrobce nábytku Newhouse, v jehož newyorském závodě na Hudson Street se krátce předtím stala vážná nehoda.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1845 | mistr mechanik v Albany |
| 1848 | vlastní dílna Hudson Manufactory |
| 1851 | krach dílny, odchod do Bergenu |
| 1852 | Yonkers, návrh bezpečnostního zdvihadla |
| 1853 | první prodaný bezpečnostní výtah |
| 1854 | demonstrace v Crystal Palace, 8 prodaných výtahů |
| 1855 | 15 prodaných výtahů |
| 1857 | první osobní výtah |
| 1861 | patent US 31,128, úmrtí |
Demonstrace v Crystal Palace
Zlom přinesl rok 1854. Na výstavě v newyorském Crystal Palace, známé jako Exhibition of the Industry of All Nations, vystoupil Otis na plošinu zdvihadla vysoko nad hlavy diváků a nechal přeseknout lano, na kterém visela. Plošina klesla jen o pár centimetrů a brzda ji zastavila. Podle firmy Otis tehdy uklidnil přihlížející slovy „All safe, gentlemen, all safe“, tedy že je všechno v bezpečí.
Barnum a sto dolarů
Podle HistoryNet a VTDigger zaplatil Otisovi za veřejné předvedení sto dolarů slavný showman P. T. Barnum. VTDigger uvádí jako datum 30. 5. 1854. Mental Floss píše, že plošina byla zhruba patnáct metrů vysoko a že Otis předvádění opakoval celé měsíce před tisíci diváky. Ukázka zabrala. Firma podle vlastní historie prodala v roce 1854 osm výtahů a v roce 1855 patnáct, tedy výrazně víc než v prvním roce.
Co je jisté a co legenda
Samotná demonstrace je doložena v řadě zdrojů, detaily se ale liší. Někde lano přesekl asistent sekerou, jak uvádí firma Otis, dobová ilustrace ukazuje nůž a jiné popisy tvrdí, že lano přeťal Otis sám. Výška plošiny se také uvádí různě. Slavnou větu o bezpečí cituje firma, studie Davida Coopera ji ale uvádí jen jako tradované rčení. Bezpečně lze říct, že Otis v roce 1854 veřejně předvedl, jak brzda zastaví padající plošinu.
První osobní výtah
Až do roku 1857 sloužila Otisova zdvihadla k přepravě nákladu. 23. 3. 1857 začal jezdit první osobní výtah s jeho bezpečnostní brzdou, a to v obchodním domě E. V. Haughwout & Co. na rohu Broadwaye a Broome Street v New Yorku. Guinnessova kniha rekordů ho vede jako první budovu s bezpečnostním výtahem. Výtah poháněl parní stroj, jehož kotel stál na zadním pozemku domu.
Obchodní dům na Broadwayi
Haughwout byl luxusní obchod s porcelánem a sklem v litinové budově. Výtah stál podle Bowery Boys 300 dolarů a stoupal rychlostí asi čtyřicet stop za minutu, tedy zhruba dvanáct metrů. Počet podlaží se v pramenech liší, uvádí se pět i šest. Pro zákazníky šlo o atrakci i pohodlí. Pro výrobce o důkaz, že bezpečnou kabinu lze nabídnout i lidem, nejen bednám se zbožím.
Patent a další vynálezy
Otis byl vynálezce do posledních let života. V roce 1857 si patentoval parní pluh, v roce 1858 rotační pec na pečení a v roce 1860 společně se synem Charlesem oscilační parní stroj. Na bezpečnostní výtah získal patent až 15. 1. 1861 pod číslem US 31,128 a názvem Improvement in Hoisting Apparatus, tedy zlepšení zvedacího zařízení. Od vynálezu po patent tak uběhlo zhruba sedm let.
| Rok | Vynález |
|---|---|
| Albany | automatický soustruh na postele, železniční brzda |
| 1852 | bezpečnostní zařízení pro zdvihadlo |
| 1857 | parní pluh (patent) |
| 1858 | rotační pec (patent) |
| 1860 | oscilační parní stroj se synem Charlesem (patent) |
| 1861 | zlepšení zvedacího zařízení, US 31,128 |
Synové a Otis Brothers
Elisha Otis zemřel 8. 4. 1861 v Yonkersu na záškrt, necelé čtyři měsíce po udělení patentu. Celý život trpěl slabým zdravím. Firmu po něm převzali synové Charles a Norton, kteří s otcem pracovali už předtím. Charles ještě v roce 1861 sepsal první servisní smlouvu firmy, na údržbu parního výtahu za 780 dolarů ročně. Servis výtahů je dodnes nejdůležitější částí podnikání firmy.
Otis Brothers & Company
V roce 1867 přejmenovali bratři firmu na Otis Brothers & Company. Podle HistoryNet měla v roce 1872 v provozu dva tisíce výtahů. Charles R. Otis v roce 1878 vynalezl odstředivý regulátor rychlosti, který spouštěl postupně brzdící zachycovač. V roce 1880 získala firma zakázky na výtahy pro Kapitol a Bílý dům a v roce 1882 bratři prodali své akcie a patenty za 350 000 dolarů.
Norton Otis v politice
Mladší syn Norton Prentiss Otis se narodil 18. 3. 1840 v Halifaxu. V rodinné firmě strávil skoro padesát let, v letech 1880 až 1882 byl starostou Yonkersu a v roce 1884 poslancem newyorského státního shromáždění. Od 4. 3. 1903 zasedal ve Sněmovně reprezentantů Spojených států a zemřel v úřadu 20. 2. 1905. Starší Charles se dožil roku 1927.
Od Otis Brothers k Otis Elevator Company
V roce 1887 získala firma zakázku na výtahy v severním a jižním pilíři Eiffelovy věže a v roce 1888 dodala parní výtah do Washingtonova monumentu. V roce 1898 se sloučila s třinácti dalšími firmami do The Otis Elevator Company se sídlem v New Jersey. V roce 1900 zavedl Charles Seeberger, který s firmou spolupracoval, slovo eskalátor. Od roku 1920 se akcie obchodovaly na newyorské burze.
| Rok | Milník firmy |
|---|---|
| 1867 | Otis Brothers & Company |
| 1887 | zakázka na Eiffelovu věž |
| 1898 | The Otis Elevator Company |
| 1907 | první výtah v podstavci Sochy svobody |
| 1931 | Empire State Building, 61 osobních výtahů |
| 1976 | součást United Technologies |
| 2020 | samostatná Otis Worldwide na NYSE |
Otis dnes a česká stopa
Firma, kterou Elisha Otis založil, prošla dlouhou cestou. V roce 1976 ji koupila United Technologies a 3. 4. 2020 se znovu osamostatnila jako Otis Worldwide s akciemi na newyorské burze. Sídlí ve Farmingtonu v Connecticutu. Za rok 2025 vykázala tržby 14,431 miliardy dolarů, provozní zisk 2,133 miliardy a čistý zisk 1,384 miliardy dolarů. Servis tvořil 9,4 miliardy dolarů tržeb.
Kolik výtahů Otis udržuje
Otis má podle zprávy pro americkou komisi SEC zhruba 72 000 zaměstnanců, z toho asi 45 000 techniků v terénu. V údržbě má přibližně 2,5 milionu výtahů a eskalátorů a působí ve více než 200 zemích a teritoriích. Firma uvádí, že její zařízení denně přepraví asi 2,5 miliardy lidí. V září 2026 oznámila předsedkyně a generální ředitelka Judy Marks, že odejde po jmenování nástupce, které firma čeká v první polovině roku 2027.
| Ukazatel (rok 2025) | Hodnota |
|---|---|
| Tržby | 14,431 mld. USD |
| Provozní zisk (GAAP) | 2,133 mld. USD |
| Čistý zisk | 1,384 mld. USD |
| Tržby ze servisu | 9,4 mld. USD |
| Zaměstnanci | asi 72 000 |
| Jednotky v údržbě | asi 2,5 milionu |
Otis v Břeclavi
Česká společnost OTIS a.s. sídlí podle registru ARES v Břeclavi a vznikla 30. 9. 1991. Do vlastnictví břeclavského závodu, který po roce 1948 postavil národní podnik Transporta, vstoupil Otis v roce 1990 a dnes ho vlastní celý. V roce 2020 se sloučil s firmou Výtahy Morava. Výtahy v licenci Otis vyráběl zpočátku i Baťa ve Zlíně, takže firma má v českém průmyslu delší stopu.
Konec výroby
V září 2024 oznámil Otis, že v Břeclavi ukončí výrobu a z 250 zaměstnanců jich 200 odejde. Výroba výtahů měla skončit do června 2025 a eskalátorů do konce roku 2025. Eskalátory se přesunuly do Číny, výtahy a modernizace do závodů ve Španělsku a Francii. Servis a obchod zůstávají v Česku. Zda výroba skončila přesně podle plánu, se k říjnu 2026 ověřit nepodařilo.
Majetek a odkaz
Elisha Otis bohatým mužem nebyl. Podle studie Davida Coopera, která cituje přednášku Leroye Petersona z roku 1945, vlastnil v době smrti továrnu v hodnotě nejvýš 5 000 dolarů, kde pracovalo osm až deset mužů. Žebříčky bohatství tehdy neexistovaly a primární pramen o pozůstalosti se nepodařilo dohledat. Většina růstu firmy přišla až po jeho smrti, kdy podnik vedli synové a později nástupnické společnosti.
Uznání
V roce 1988 byl Elisha Graves Otis uveden do americké síně slávy vynálezců, National Inventors Hall of Fame. Ta zdůrazňuje, že nevynalezl výtah, ale bezpečnostní brzdu, a že právě ona umožnila stavbu vysokých budov. Na jeho náhrobku v Yonkersu stojí nápis, který ho označuje za původce bezpečnostního výtahu. Ve Vermontu jeho rodiště podle HistoryNet nic nepřipomíná.
Kde je pohřben
Otis je pohřben v Yonkersu, kde strávil poslední desetiletí života. Prameny se ovšem rozcházejí v tom, na kterém hřbitově, uvádí se Saint Johns Cemetery i Oakland Cemetery. Na hřbitově Oakland Cemetery v Yonkersu je pohřben jeho syn Norton. Kdo chce místo navštívit, měl by si ho předem ověřit u správy hřbitova.
Proč na něm záleží
Otisova brzda řešila konkrétní problém továrny v Yonkersu, nikoli stavbu mrakodrapů. Teprve díky ní ale mohly firmy jeho synů dodávat výtahy do budov jako Woolworth Building nebo Empire State Building. Kdo hledá další americké vynálezce, kteří z technického nápadu postavili průmyslovou firmu, může pokračovat profilem, který popisuje, jak podnikal George Westinghouse.
Šest omylů o Elishovi Otisovi
O vynálezci bezpečného výtahu koluje několik nepřesností.
- Vynalezl výtah. Zdvihadla existovala dřív, Otis vynalezl bezpečnostní brzdu.
- Na výtazích zbohatl. Při úmrtí měl továrnu v hodnotě nejvýš 5 000 dolarů.
- Demonstrace byla v roce 1853. Většina zdrojů ji klade do roku 1854.
- Brzdu hned patentoval. Patent US 31,128 získal až v lednu 1861.
- Slovo eskalátor vymyslel Otis. Zavedl ho Charles Seeberger v roce 1900.
- Narodil se v Montpelieru. Rodištěm je Halifax ve Vermontu.
Další zakladatele velkých firem najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil newyorského obchodníka Charlese Lewise Tiffanyho.
Časté otázky
Kdo byl Elisha Otis?
Americký mechanik a vynálezce, který sestrojil automatickou bezpečnostní brzdu pro výtahy. Založil dílnu v Yonkersu, ze které vyrostla dnešní Otis Worldwide.
Vynalezl Elisha Otis výtah?
Ne. Zdvihadla existovala už před ním. Otis vymyslel brzdu, která plošinu zastaví, když se přetrhne lano, a díky tomu začali lidé výtahům věřit.
Kdy se Elisha Otis narodil a kdy zemřel?
Narodil se 3. 8. 1811 v Halifaxu ve Vermontu. Zemřel 8. 4. 1861 v Yonkersu na záškrt, bylo mu 49 let.
Kde jezdil první osobní výtah?
V newyorském obchodním domě E. V. Haughwout na rohu Broadwaye a Broome Street. Do provozu šel 23. 3. 1857 a poháněl ho parní stroj.
Co se stalo v Crystal Palace?
V roce 1854 Otis na výstavě v New Yorku stál na plošině a nechal přeseknout lano. Brzda plošinu zastavila po pár centimetrech a zájem o jeho výtahy rychle vzrostl.
Měl Elisha Otis děti?
Ano, synové Charles Rollin a Norton Prentiss pocházeli z prvního manželství. Po otcově smrti převzali firmu a v roce 1867 ji přejmenovali na Otis Brothers.
Kolik měl Elisha Otis peněz?
Málo. Podle historika citovaného ve studii Davida Coopera vlastnil při úmrtí továrnu v hodnotě nejvýš 5 000 dolarů s osmi až deseti zaměstnanci.
Působí firma Otis v Česku?
Ano, česká OTIS a.s. sídlí v Břeclavi. Výrobu tam firma podle oznámení z roku 2024 ukončila, servis a prodej výtahů v Česku ale zůstávají.
Zdroje
- US 31,128 Improvement in Hoisting Apparatus, Google Patents (patents.google.com)
- History, Otis Worldwide (otis.com)
- Elisha Graves Otis, National Inventors Hall of Fame (invent.org)
