Arthur Guinness byl irský sládek, který 31. prosince 1759 podepsal nájemní smlouvu na opuštěný pivovar u St. James’s Gate v Dublinu a založil tak firmu, jejíž jméno dnes nese tmavé pivo Guinness. Narodil se roku 1725 u Celbridge v hrabství Kildare a zemřel 23. ledna 1803. Smlouva na 9 000 let s ročním nájmem 45 liber je dodnes součástí firemního archivu a firma ji ukazuje návštěvníkům.
Profil sleduje cestu syna správce statku od malého pivovaru v Leixlipu přes spor o vodu s dublinskou radnicí až k rozhodnutí přestat vařit ale a soustředit se jen na porter. Vysvětluje, co je na příběhu Arthura Guinnesse doložené a co je pozdější firemní legenda, kolik měl dětí, komu předal podnik a komu dnes značka Guinness patří.
Ve zkratce
- Arthur Guinness se narodil roku 1725 u Celbridge v Irsku.
- Začínal s odkazem 100 liber a malým pivovarem v Leixlipu.
- 31. 12. 1759 si pronajal pivovar u St. James’s Gate na 9 000 let.
- V roce 1799 přestal vařit ale a zůstal jen u porteru.
- Měl nejméně 21 dětí, podnik zdědil syn Arthur.
- Značka Guinness od roku 1997 patří skupině Diageo.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Arthur Guinness |
| Narození | 1725, Celbridge, hrabství Kildare (Dictionary of Irish Biography uvádí 12. 3. 1725) |
| Úmrtí | 23. 1. 1803 |
| Hrob | Oughterard, hrabství Kildare |
| Rodiče | Richard Guinness a Elizabeth Read |
| Manželka | Olivia Whitmore (sňatek 1761) |
| Děti | nejméně 21, dospělosti se dožilo asi 12 |
| Dědic podniku | syn Arthur Guinness (1768 až 1855) |
| Hlavní firma | pivovar u St. James’s Gate v Dublinu, od roku 1759 |
| Další podnikání | obchod s obilím, mlýny Hibernian Mills v Kilmainhamu |
| Dnešní vlastník značky | Diageo (od fúze v roce 1997) |
Dětství v Celbridge
Arthur Guinness se narodil roku 1725 jako nejstarší ze čtyř synů Richarda Guinnesse z Celbridge v hrabství Kildare a jeho manželky Elizabeth Read, která zemřela v roce 1742. Dictionary of Irish Biography uvádí jako den narození 12. března 1725, firemní historie se drží jen roku a místa. Přesné datum je jedním z několika sporných bodů jeho životopisu, ke kterým se profil ještě vrátí.
Otec ve službách arcibiskupa
Otec Richard byl dlouhá léta správcem statku a stevardem reverenda Dr. Arthura Price, rektora v Celbridge. Price se v roce 1724 stal biskupem v Clonfertu, ale dál žil na svém sídle v severním Kildare a později se stal arcibiskupem. Podle rodinné tradice dostal malý Arthur jméno právě po něm. Doloženo je, že na otce i syna arcibiskup pamatoval ve své závěti.
Bratři ve městě
Dva Arthurovi mladší bratři se také uchytili v dublinském obchodě, oba přes učení. Benjamin, který zemřel v roce 1778, se stal obchodníkem, Samuel, zemřelý v roce 1795, zlatníkem. Rodina tak měla ve městě obchodní zázemí ještě dřív, než se Arthur do Dublinu natrvalo přestěhoval. O jeho vzdělání se v dostupných pramenech nedochovaly žádné spolehlivé údaje.
Od Leixlipu k St. James’s Gate
Startovní kapitál přinesl odkaz 100 liber z Priceovy závěti. Z těchto peněz založil Arthur Guinness asi v roce 1755 malý pivovar v městečku Leixlip. Oficiální historie Guinness Storehouse uvádí, že pivovar rozjel spolu s bratrem. O čtyři roky později se rozhodl pro Dublin a podařilo se mu koupit nájemní právo k bývalému Espinasseho pivovaru.
Opuštěný pivovar u vodní nádrže
Areál byl v té době nepoužívaný, ale ležel strategicky přímo u městské vodní nádrže a blízko brány James’s Gate na západním konci Dublinu. Pro pivovar byla voda zásadní surovina, takže poloha měla pro podnikání velkou cenu. Pozemek měl rozlohu čtyř akrů. Na tomhle místě podle firmy Arthur vybrousil své řemeslo a postavil základ dnešní značky Guinness.
Smlouva na 9 000 let
Nájemní smlouvu podepsal Arthur Guinness 31. prosince 1759, ve svých 34 letech. Podle Guinness Storehouse a skupiny Diageo zněla na 9 000 let s ročním nájmem 45 liber. Archivář firmy Fergus Brady pro magazín Mental Floss vysvětlil, že tak dlouhé nájmy byly v Irsku obvyklé kvůli nejisté držbě půdy a že číslo devět bylo v tehdejších smlouvách jakýmsi právním zvykem.
| Podmínka | Hodnota |
|---|---|
| Datum podpisu | 31. 12. 1759 |
| Doba nájmu | 9 000 let |
| Roční nájem | 45 liber |
| Rozloha | čtyři akry |
| Věk Arthura při podpisu | 34 let |
| Stav areálu | opuštěný, nepoužívaný pivovar |
Pomalý vzestup dublinského sládka
Historik David Dickson v Dictionary of Irish Biography upozorňuje, že Guinnessův vzestup byl mnohem pozvolnější, než naznačuje zakladatelský příběh. Až v sedmdesátých letech 18. století se dostal mezi šest největších dublinských sládků. Podle londýnských měřítek byl jeho provoz i tehdy spíš skromný a téměř všechno pivo se prodávalo v okolí města. Místní pivo navíc v Dublinu teprve pomalu vytlačovalo dovážené anglické ale.
Cech sládků a Dublinský hrad
Do veřejného života města se zapojil hned po příchodu. V roce 1763 byl zvolen wardenem, tedy správcem dublinského cechu sládků, a v roce 1767 jeho mistrem. V cechu pak zůstal dominantní postavou až do konce života. Čtyřicet let zasedal v městské radě, ale o vyšší úřady ani o post radního neusiloval. V sedmdesátých letech se stal dodavatelem piva pro Dublinský hrad.
Mouka jako druhá noha
Podnikání Arthura Guinnesse bylo pestřejší, než by se z firemní legendy zdálo. Stejně jako jiní sládci obchodoval s obilím a velkou část kariéry působil jako zprostředkovatel mouky pro venkovské mlynáře, kteří zásobovali Dublin. Kolem roku 1790 se stal hlavním společníkem mlýnů Hibernian Mills v Kilmainhamu. O sedm let později dosahovaly zisky mlýnů zhruba třetiny zisků pivovaru.
Od ale k porteru
Porter, tmavé pivo, na kterém později stála sláva celého pivovaru, se v prvních letech u St. James’s Gate vůbec nevařil. Guinness začínal jako výrobce ale. Podle Dicksona však bylo jeho pivo už tehdy stálejší a chutnější než u většiny konkurentů. Porter vznikl v Londýně a Guinness ho začal napodobovat v posledních desetiletích 18. století. Oficiální historie firmy uvádí sedmdesátá léta.
Rok 1799
Rozhodující zlom přišel v roce 1799, kdy Arthur Guinness uvařil poslední várku ale a pivovar se dál věnoval výhradně porteru. Už o tři roky dřív, v roce 1796, opustila dublinský přístav první známá zásilka piva Guinness do Anglie. Na konci roku 1801 se v pivovaru poprvé vařil West India Porter, jehož receptura v zápisníku sládků nese datum 14. prosince 1801. Z něj se v roce 1849 stal Guinness Foreign Extra Stout.
Pomoc od politiky
Sládkům v Irsku konce 18. století přálo i ovzduší ve společnosti. Elity chtěly lidi odvést od pití lihovin, a pivo proto dostávalo přednost. Arthur Guinness měl navíc vlivného příbuzného, bratrance Henryho Grattana. Jeho lobbování přineslo velké změny ve zdanění piva a nejvýrazněji zrušení spotřební daně z piva v roce 1795. Jiný pivovarnický příběh přibližuje profil sládka Adolphuse Busche.
| Rok | Milník pivovaru |
|---|---|
| asi 1755 | pivovar v Leixlipu |
| 1759 | nájem u St. James’s Gate |
| 1767 | Arthur mistrem cechu sládků |
| 1785 | vyhraná arbitráž o vodu |
| 1796 | první známý export do Anglie |
| 1799 | konec ale, jen porter |
| 1801 | první West India Porter |
Spor o vodu s radnicí
Nejznámější epizodou Guinnessovy kariéry je dlouhý spor s dublinskou městskou korporací o vodní práva. Nájem mu zaručoval jen omezený přísun vody, a když se ho město kvůli nadměrnému odběru pokusilo odříznout, sládek se postavil na odpor. Firemní historie cituje dobový záznam, podle kterého se Guinness na městské dělníky vrhl, jednomu vytrhl krumpáč a velmi nevybíravými slovy jim zakázal pokračovat.
Dvanáct let tvrdohlavosti
Spor se táhl dvanáct let. Arthur Guinness v něm podle Dictionary of Irish Biography otevřeně vzdoroval městské korporaci, přestože v její radě sám zasedal. Tvrdohlavou vytrvalostí si nakonec v roce 1785 vymohl velmi výhodný rozhodčí nález. Dickson ho na základě takových epizod popisuje jako obchodně bystrého, v jednání tvrdého a politicky opatrného muže.
Manželka a jednadvacet dětí
V roce 1761 se Arthur Guinness oženil s Olivií Whitmore, dcerou a spoludědičkou dublinského měšťana Williama Whitmorea. Olivia zemřela v roce 1814. Sňatkem se Guinness spříznil s městským soudcem Jamesem Grattanem a jeho synem Henrym Grattanem, pozdějším vlivným politikem. Tahle rodinná vazba mu později pomohla v otázce zdanění piva.
Velká rodina
Podle Dictionary of Irish Biography měl Arthur Guinness za celé manželství nejméně 21 dětí, což bylo i na poměry tehdejších měšťanských rodin hodně. Dospělosti se zřejmě dožilo dvanáct z nich, sedm dcer a pět synů. Prameny se v počtu dětí rozcházejí, proto je bezpečnější mluvit o nejméně jednadvaceti dětech, z nichž asi dvanáct přežilo do dospělosti.
Beaumont v severním Dublinu
Většinu života bydlel Arthur Guinness přímo u pivovaru na konci ulice Thomas Street. V roce 1764 ale získal malou předměstskou usedlost s výhledem na město ze severovýchodu. Z ní se stalo venkovské sídlo Beaumont a začalo dlouhé spojení rodiny Guinnessů se severním Dublinem.
Školy, nemocnice a politika
Guinnessové se podle DIB arcibiskupovi za odkaz, který Arthurovi otevřel kariéru, bohatě odvděčili jako štědří mecenáši anglikánské Irské církve. Arthur Guinness pomohl s refinancováním katedrální školy u svatého Patrika a firemní historie uvádí jeho dar 250 guineí této škole. Byl také pokladníkem a aktivním podporovatelem Meath Hospital, nemocnice pro průmyslovou čtvrť Dublinu.
Nedělní škola pro všechny
Spolu s kvakerským obchodníkem Samuelem Bewleym byl hnací silou první nekonfesní nedělní školy v Dublinu. Otevřela se v roce 1786 nedaleko pivovaru, v roce 1798 se z ní stala Dublin Free School a až do třicátých let 19. století zůstala nejdůležitější vzdělávací institucí ve čtvrti Liberties. Jeho názory na vzdělání a dobročinnost byly podle DIB názory tolerantního, ale přesvědčeného anglikána.
Opatrný politik
V politice se Arthur Guinness držel spíš v pozadí. V roce 1790 podpořil ve velkých městských volbách takzvanou lidovou stranu a stýkal se s Grattanovým okruhem městských vlastenců. Podporoval také zmírnění omezení pro katolíky v letech 1793 a 1795. Veřejně proti unii s Británií se ale podle DIB postavil spíš jeho syn Arthur. Republikán Watty Cox v roce 1797 označil sládka Guinnesse za aktivního špiona, podle DIB to však nejspíš nemířilo na otce.
Dědictví a dnešní Guinness
Nejstarší syn Hosea, narozený v roce 1765, vystudoval Oxford, stal se duchovním a zhruba třicet let byl rektorem dublinské farnosti St Werburgh’s. Pivovar proto převzal druhý syn Arthur, narozený v roce 1768. V roce 1798 se stal otcovým plnoprávným společníkem a podle závěti zdědil v roce 1803 pivovar i mlýny Hibernian Mills. Dickson považuje vychování schopného dědice za jeden z hlavních úspěchů zakladatele.
Vnuk Benjamin Lee
Za syna Arthura vzrostla výroba u St. James’s Gate mezi roky 1800 a 1815 šestkrát. Vnuk Sir Benjamin Lee Guinness pak podnik dál výrazně rozšířil a stal se baronetem. V roce 1862 se poprvé objevila etiketa s harfou, ochrannou známkou se stala v roce 1876. V roce 1880 byl pivovar u St. James’s Gate podle firmy největší na světě a ve třicátých letech 20. století v něm pracovalo asi 5 000 lidí.
Komu Guinness patří dnes
Značka Guinness je od roku 1997 součástí skupiny Diageo, která vznikla fúzí firem Guinness a Grand Metropolitan. V bývalé kvasírně uvnitř areálu pivovaru funguje od roku 2000 návštěvnické centrum Guinness Storehouse, které Diageo vede ve své divizi návštěvnických zážitků. Firemní archiv ve spolupráci se službou Ancestry zpřístupnil přes 1,6 milionu historických záznamů o lidech, kteří pro Guinness pracovali.
Hrob v Oughterardu
Arthur Guinness zemřel 23. ledna 1803. Pohřben je na venkovském hřbitově v Oughterardu v hrabství Kildare spolu s manželkou Olivií, dětmi a vnuky. Podle deníku The Irish Times přichází k jeho štíhlému náhrobku stále víc návštěvníků, kteří tam připíjejí stoutem. Hodnotu jeho pozůstalosti ani tržby pivovaru za jeho života spolehlivé prameny nevyčíslují. Příběh jiného zakladatele nápojové značky přibližuje profil lékárníka Johna Pembertona.
Šest omylů o Arthuru Guinnessovi
Kolem zakladatele pivovaru koluje řada legend a nepřesností.
- Nájem na 9 000 let je výmysl. Smlouvu z 31. 12. 1759 dokládá firemní archiv a dlouhé nájmy byly v Irsku tehdy běžné.
- Narodil se 28. září. Tohle datum vyhlásila firma až v roce 1991, Dictionary of Irish Biography uvádí 12. března 1725 a náhrobek připouští i rok 1724.
- Založil Guinnessovu knihu rekordů. Tu vymyslel v roce 1954 ředitel pivovaru Sir Hugh Beaver, se zakladatelem nesouvisí.
- Byl to Sir Arthur. Šlechtický titul mu Dictionary of Irish Biography nepřiznává, baronetem se stal až vnuk Benjamin Lee.
- Od začátku vařil stout. Začínal s ale a porter převzal z Londýna až později, ale přestal vařit v roce 1799.
- Pivovar zdědil nejstarší syn. Nejstarší Hosea se stal duchovním, podnik převzal druhý syn Arthur.
Další zakladatele rodinných firem najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil Willa Keitha Kellogga.
V Kodani pak v roce 1847 otevřel pivovar Carlsberg sládek J. C. Jacobsen.
Časté otázky
Kdo byl Arthur Guinness?
Irský sládek, který v roce 1759 převzal opuštěný pivovar u St. James’s Gate v Dublinu. Založil tím firmu, jejíž tmavé pivo Guinness se vyrábí dodnes. Zemřel 23. ledna 1803.
Kdy se Arthur Guinness narodil?
Roku 1725 u Celbridge v hrabství Kildare. Dictionary of Irish Biography uvádí 12. března, firma v roce 1991 vyhlásila 28. září. Náhrobek s věkem 78 let připouští i rok 1724.
Je nájem na 9 000 let pravda?
Ano, smlouvu z 31. prosince 1759 na 9 000 let s ročním nájmem 45 liber dokládá firemní archiv i skupina Diageo. Tak dlouhé nájmy byly v tehdejším Irsku obvyklé kvůli nejisté držbě půdy.
Kolik měl Arthur Guinness dětí?
Podle Dictionary of Irish Biography nejméně 21. Dospělosti se zřejmě dožilo dvanáct, sedm dcer a pět synů. Prameny se v přesném počtu rozcházejí.
Kdo byla manželka Arthura Guinnesse?
Olivia Whitmore, dcera dublinského měšťana Williama Whitmorea. Vzali se v roce 1761 a Olivia zemřela v roce 1814. Sňatkem se Guinness spříznil s politikem Henrym Grattanem.
Kdo po Arthuru Guinnessovi zdědil pivovar?
Druhý syn Arthur, narozený v roce 1768, který byl otcovým společníkem od roku 1798. Nejstarší syn Hosea se stal duchovním. Rodinný podnik pak dál rozšířil vnuk Benjamin Lee Guinness.
Založil Arthur Guinness Guinnessovu knihu rekordů?
Ne. Knihu rekordů vymyslel v roce 1954 Sir Hugh Beaver, tehdejší ředitel pivovaru Guinness. Se zakladatelem, který zemřel o víc než 150 let dřív, nemá nic společného.
Komu dnes patří Guinness?
Skupině Diageo, která vznikla v roce 1997 fúzí firem Guinness a Grand Metropolitan. Pivo se dál vaří u St. James’s Gate v Dublinu, kde stojí i návštěvnické centrum Guinness Storehouse.
Zdroje
- Guinness, Arthur, Dictionary of Irish Biography (dib.ie)
- Discover the Story of Guinness, Guinness Storehouse (guinness-storehouse.com)
- Our history, Diageo (diageo.com)
