Josef Sousedík byl vsetínský vynálezce, továrník a starosta, kterému se přezdívá Moravský nebo Valašský Edison. Narodil se 18. 12. 1894 ve Vsetíně v chudé rodině stolaře, vysokou školu nestudoval, a přesto získal desítky patentů doma i v zahraničí. V roce 1919 založil továrnu na elektrické stroje, jejíž nástupce TES Vsetín funguje dodnes. Vymyslel pohon motorového vozu Slovenská strela. Gestapo ho zastřelilo 15. 12. 1944, tři dny před padesátými narozeninami.
Profil sleduje, jak vyučený zámečník vybudoval firmu s tisícovkou zaměstnanců, proč odmítl Baťu, jak přišel o samostatnost v koncernu Ringhoffer a co vymyslel. Popisuje také jeho práci starosty, odboj, smrt při výslechu a osud firmy po roce 1945.
Ve zkratce
- Josef Sousedík se narodil 18. 12. 1894 ve Vsetíně a zemřel tamtéž 15. 12. 1944.
- Vyučil se zámečníkem a elektromontérem, vysokou školu nestudoval.
- Továrnu na elektrické stroje otevřel v říjnu 1919 v bývalé pile.
- Podle firmy TES měl 58 patentů v Československu a 163 v zahraničí.
- Vymyslel benzinoelektrický přenos výkonu pro Slovenskou strelu.
- Byl starostou Vsetína a za války vedl odboj, gestapo ho zastřelilo při výslechu.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 18. 12. 1894, Vsetín |
| Úmrtí | 15. 12. 1944, Vsetín, zastřelen gestapem |
| Rodiče | Antonín Sousedík, stolař u Thoneta, a Veronika, rozená Goláňová |
| Vzdělání | výuční list strojního zámečníka a elektromontéra (1912) |
| Manželka | Zdenka, rozená Londinová, sňatek 1925 |
| Děti | Josef, Zdenka, Danuše, Tomáš |
| Firma | Elektrotechnická továrna Josef Sousedík, Vsetín (1919) |
| Nástupce | MEZ Vsetín, dnes TES VSETIN |
| Patenty | 58 v Československu, 163 v zahraničí (podle TES) |
| Veřejná funkce | starosta Vsetína 1927 až 1930 a 1931 až 1938 |
| Vyznamenání | Československý válečný kříž 1939, Medaile Za hrdinství (2016) |
Chlapec od Thoneta
Sousedík byl jedním ze sedmi dětí stolaře Antonína, který pracoval pro vsetínskou továrnu na ohýbaný nábytek Thonet. Podle Českého rozhlasu byla rodina tak chudá, že šněrovací boty měly děti jen jedny pro všechny. Vychodil obecnou a měšťanskou školu ve Vsetíně a v roce 1908 nastoupil do učení u Thoneta. Výuční list ze strojního zámečnictví a elektromontáže získal v roce 1912.
Už jako učeň vyrobil mamince elektrický sporák a sobě elektrickou lampu. V září 1912 odešel do Brna k firmě Bartelmus, Donát a spol., kde se vypracoval z elektromontéra na vedoucího provozu. Večer chodil do průmyslové školy. Za první světové války sloužil na ruské a italské frontě u technického oddělení a spojařů a byl zraněn při opravě polního telefonu.
Podlaha se probořila
V roce 1919 se jako dobrovolník Sokola účastnil obrany Slovenska a v létě se vrátil do Vsetína. První dílnu si zřídil v domku rodičů, kde se podle Českého rozhlasu pod váhou elektromotoru probořila podlaha. Začínal opravami žehliček, vařičů a dalších spotřebičů. V říjnu 1919 otevřel provozovnu v bývalé pile stavitele Londina, svého budoucího tchána.
Továrna na elektromotory
Firma se nejdřív jmenovala Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, od roku 1921 Elektrotechnická továrna Josef Sousedík. V květnu 1920 získal koncesi na výrobu elektrických strojů. Prvním patentem byl automatický spouštěč, pak třífázový samobuzený generátor. V roce 1925 vyjel z továrny tisící elektromotor a Sousedík se oženil se Zdenkou Londinovou.
V roce 1927 postavil vlastní slévárnu s modelárnou a novou soustružnu a začal vyrábět synchronní generátory a asynchronní motory. Na přelomu let 1928 a 1929 dosáhla firma vrcholu. Po spojení s továrnami MEAS v Brně a Velox v Moravské Ostravě zaměstnávala přes tisíc lidí a vyvážela do Evropy, Kanady i Jižní Afriky.
Ne Baťovi
Do roku 1932 byl Sousedík podle Českého rozhlasu výhradním dodavatelem elektromotorů pro Baťu. Baťa počítal se sloučením firem a začal stavět železnici ze Zlína do Vsetína. Sousedík fúzi v roce 1932 odmítl a Baťa mu zrušil zakázky. V době hospodářské krize to firmu těžce zasáhlo. Jak Baťa budoval svůj koncern, popisuje profil Tomáše Bati.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1894 | Narození ve Vsetíně |
| 1912 | Výuční list, odchod do Brna |
| 1919 | Vlastní továrna ve Vsetíně |
| 1925 | Tisící elektromotor, sňatek |
| 1927 | Starosta Vsetína, hybridní elektromobil |
| 1929 | Přes tisíc zaměstnanců |
| 1932 | Odmítnutá fúze s Baťou |
| 1934 | Továrna v koncernu Ringhoffer |
| 1936 | Přenos výkonu pro Slovenskou strelu |
| 1939 | První zatčení gestapem |
| 1944 | Zastřelen při výslechu |
| 2016 | Medaile Za hrdinství in memoriam |
Pod koncernem Ringhoffer
V únoru 1934 hrozil firmě konkurz a továrna přešla do koncernu Ringhoffer, kam patřila i kopřivnická Tatra. Sousedík zůstal ředitelem s pevným platem a zapojil se do vývoje koncernu v Praze. Továrna měla tehdy kolem 200 zaměstnanců. V roce 1937 ji koncern převedl na akciovou společnost se sídlem v Praze a Sousedík se vzdal živnostenského oprávnění. Rodinu, která koncern ovládala, popisuje profil Františka Ringhoffera.
V roce 1939 byl z funkce ředitele odvolán. Podle Encyklopedie dějin Brna kvůli neshodám s novým ředitelem, podle jiných zdrojů mu nacisté zakázali vstup do továrny. V roce 1942 si zřídil soukromou vývojovou laboratoř ve vlastním domě. Vynálezy za války skrýval a nepatentoval, aby neposloužily okupantům.
Slovenská strela a další vynálezy
Jeho nejznámějším dílem je benzinoelektrický přenos výkonu motorového vozu Slovenská strela z roku 1936. Vůz se rozjížděl na elektřinu a ve vyšší rychlosti přecházel na benzinový pohon. Při zkouškách dosáhl 148 km/h a jezdil na lince Praha Bratislava. Tvar vozu navrhl Hans Ledwinka a vyrobila ho Tatra. Jeden ze dvou vozů je dnes národní kulturní památkou. Počátky Tatry popisuje profil Ignáce Šustaly.
Už v roce 1927 jezdil hybridním elektromobilem vlastní konstrukce s rekuperací energie. Navrhl automatické elektrické kormidlo pro říční lodě, podle knihy Jiřího Kohutky a Josefa Košťála i letadlo s kolmým vzletem a v roce 1939 trakční vozidlo pro městskou dopravu. Počet patentů se liší: firma TES uvádí 58 domácích a 163 zahraničních, Encyklopedie dějin Brna 222 patentů a přihlášek.
Dva vozy Slovenské strely
Vznikly dva vozy Slovenské strely, provozní rychlost měly 130 km/h a jezdily do roku 1953. Jeden se dochoval a je v Kopřivnici, druhý na počátku 60. let shořel. Sousedíkův syn Tomáš vydal v roce 2011 o voze sborník. Sousedík sám popsal přenos výkonu v článku Elektromechanický převod motorového vozu zvaného Slovenská strela v roce 1936.
Nabídky ze zahraničí
Podle regionální databáze Osobnosti Valašska odmítl nabídky z Anglie, Německa a USA se slovy, že je Čechoslovák a jeho povinností je pracovat pro republiku. Jednotlivé zdroje uvádějí různé firmy, od Siemensu po General Motors, žádnou konkrétní nabídku ale nedokládá dokument. Publikoval odborné články o stavbě elektrických strojů a přednášel na vysokých školách.
Starosta Vsetína
V roce 1926 založil Občanskou stranu a v roce 1927 se stal starostou Vsetína. Jeho volební heslo znělo: Ať si kdo chce co chce říká, my volíme Sousedíka. V letech 1930 a 1931 vedl město vládní komisař, pak byl starostou znovu až do roku 1938. Za jeho působení vzniklo gymnázium, okresní úřad, chudobinec, pošta, spořitelna a dva mosty přes Bečvu.
Pro Vsetín získal pobočku brněnské Zbrojovky, která se stala nejvýznamnějším podnikem ve městě. Podle Českého rozhlasu dával plat starosty na charitu. V roce 1938 vyzýval k obraně republiky a ve volbách prohrál.
Vila v Jiráskově ulici
Sousedík s rodinou bydlel ve vlastní vile v Jiráskově ulici ve Vsetíně. Podle Českého rozhlasu ji rodina musela v polovině 50. let opustit. Čtyři děti Josef, Zdenka, Danuše a Tomáš vyrůstaly v době, kdy otec vedl firmu i město. Syn Tomáš je dlouhodobě hlavním strážcem otcova odkazu, dcera Danuše měla v prosinci 1944 sedm let.
Učitel a publicista
Vedle továrny a radnice učil Sousedík na vsetínské Živnostenské škole pokračovací a přednášel na vysokých školách. V časopise Technický Jih publikoval v roce 1930 článek Pokroky ve stavbě elektrických strojů a o dva roky později text o ekonomických elektrických strojích. Vydával také Občanské noviny své strany.
Odboj a smrt
Od začátku okupace byl v odbojové organizaci Obrana národa. 1. 12. 1939 ho gestapo poprvé zatklo po projevu k zaměstnancům 28. října, v roce 1940 podruhé. Pokaždé ho propustili na přímluvu barona Hanuše Ringhoffera. V letech 1943 a 1944 vybudoval vlastní odbojovou organizaci, která měla spojení s výsadkem Clay a podle Vojenského historického ústavu přes 2 000 napojených lidí. Připravovala povstání ve Vsetíně.
Do organizace pronikl konfident gestapa. 15. 12. 1944 Sousedíka vylákali z domu pod záminkou odevzdání benzinových lístků a odvezli do budovy okresního úřadu na Horním náměstí, postavené za jeho starostování. Při výslechu podle poválečných výpovědí gestapáků napadl vyšetřovatele a pokusil se utéct oknem. Ten ho zastřelil. Město Vsetín uvádí, že přesné okolnosti nejsou známy.
Clay Eva a konfidenti
Podle města Vsetín měla organizace spojení s výsadkem Clay Eva pod vedením Antonína Bartoše. Připravovala deset branných čet pro obsazení Vsetína, nouzové letiště a místní mobilizaci, centrem povstání měla být vsetínská Zbrojovka. Skupina podporovala rodiny zatčených a posílala zprávy do Londýna. Rozbili ji konfidenti gestapa František Bednář a František Šmíd. Při druhém zatčení v roce 1940 byl Sousedík vězněn v brněnských Kounicových kolejích.
Urna se nenašla
Tělo gestapo zpopelnilo v Ostravě pod jménem Josef Telička. Urna měla skončit v Terezíně a popel v Ohři, nikdy se ale nenašla. V prosinci 1945 dostal in memoriam Československý válečný kříž 1939 a v roce 2016 Medaili Za hrdinství. Pamětní desku na budově gestapa komunisté dvakrát odstranili, potřetí ji umístili v květnu 1990.
Od MEZ k TES Vsetín
Po roce 1945 byla továrna znárodněna a pokračovala jako MEZ Vsetín, většina výroby šla do Sovětského svazu. V polovině 90. let byla privatizována jako TES Vsetín. V roce 2008 ji koupila skupina Penta, kterou spoluzaložil Marek Dospiva, když měla tržby přes miliardu korun a asi 600 zaměstnanců. V lednu 2023 ji převzal fond Genesis Capital, podle Hospodářských novin za vyšší stovky milionů korun, při tržbách 1,6 miliardy korun.
Dnešní TES VSETIN vyrábí zakázkové generátory hlavně pro malé vodní elektrárny, motory a automatizaci a dodává i do jaderné energetiky. K Sousedíkovi se hlásí jako ke svému zakladateli z roku 1919.
Penta a Genesis
Když TES v roce 2008 kupovala Penta od pěti společníků, měla firma za rok 2006 zisk po zdanění 104 milionů korun a až 80 % výroby vyvážela. V roce 2012 se sloučila s firmou MEZSERVIS, která dodávala pohony, zkušebny a rozvaděče. Dnešní akciová společnost TES VSETIN byla zapsána v září 2022 a sídlí v Jiráskově ulici ve Vsetíně.
Náhrobek bez ostatků
Protože se urna nenašla, nemá Sousedík hrob. V říjnu 2015 nechalo město Vsetín na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu odhalit jeho náhrobek od sochaře Miroslava Machaly. Jeho jméno nese ulice ve Vsetíně i v pražských Vysočanech a vsetínská průmyslová škola. Režisér Martin Pátek o něm natočil dokudramata, Sousedíka v nich hraje jeho vnuk Tomáš.
Knihy, spolek a stezka
O Sousedíkovi vyšly knihy Hany Jabůrkové z roku 1996 a Jiřího Kohutky a Josefa Košťála z roku 2013, kterou podpořila elektrotechnická fakulta ČVUT. Od roku 2011 jeho památku připomíná spolek, dnes Spolek Josefa Sousedíka. Ten s vsetínskou radnicí připravil naučnou stezku se sedmi zastaveními od rodného místa po budovu bývalého gestapa, jejíž otevření bylo ohlášeno na konec srpna 2026.
Šest omylů o Josefu Sousedíkovi
Kolem Valašského Edisona koluje několik nepřesností.
- Zemřel v Brně. Zastřelili ho ve Vsetíně, v Brně byl jen vězněn.
- Postavil Slovenskou strelu. Vymyslel její přenos výkonu, tvar je Ledwinkův a vůz vyrobila Tatra.
- Slovenská strela byla elektrická lokomotiva. Je to motorový vůz s benzinoelektrickým přenosem.
- Měl přes 50 patentů. To je zhruba jen počet československých, se zahraničními jich bylo přes dvě stě.
- Je pohřben v Rožnově. Na Valašském Slavíně je jen náhrobek, ostatky se ztratily.
- Firmu převzal Siemens. Nástupcem je MEZ a dnešní TES Vsetín.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Josef Sousedík?
Vsetínský vynálezce, továrník a starosta, zakladatel továrny na elektrické stroje, zvaný Moravský Edison. Žil v letech 1894 až 1944.
Jak zemřel Josef Sousedík?
Zastřelil ho gestapák 15. prosince 1944 při výslechu ve Vsetíně. Jeho urna se nikdy nenašla.
Co vynalezl Josef Sousedík?
Mimo jiné automatický spouštěč, třífázový samobuzený generátor, hybridní elektromobil a benzinoelektrický přenos výkonu Slovenské strely.
Kolik měl Josef Sousedík patentů?
Podle firmy TES 58 v Československu a 163 v zahraničí. Jiné zdroje uvádějí přes 200 patentů a přihlášek.
Existuje Sousedíkova firma dodnes?
Ano, jejím nástupcem je TES VSETIN, která vyrábí generátory hlavně pro malé vodní elektrárny.
Proč se mu říká Moravský Edison?
Kvůli množství vynálezů z oboru elektrotechniky, které vytvořil bez vysokoškolského vzdělání.
Zdroje
- Josef Sousedík, Encyklopedie dějin města Brna (brna.cz)
- Spolutvůrce Slovenské strely a odbojář, Vojenský historický ústav (vhu.cz)
- Historie, TES VSETIN (tes.cz)
- Moravský Edison, Český rozhlas (rozhlas.cz)
- Josef Sousedík a jeho odbojová činnost, Město Vsetín (mestovsetin.cz)
