Miloš Havel byl český filmový podnikatel, zakladatel Barrandovských ateliérů a strýc prezidenta Václava Havla. Narodil se 3. 11. 1899 v Praze v rodině stavitele paláce Lucerna a zemřel v únoru 1968 v mnichovském exilu ve věku 68 let. Už v osmnácti letech řídil kino Lucerna, ve dvaceti založil půjčovnu amerických filmů a v letech 1931 až 1933 postavil s bratrem na pražském Barrandově filmové ateliéry, tehdy největší a nejmodernější ve střední Evropě.
Profil sleduje cestu syna z prominentní pražské rodiny od kina v otcově paláci přes společnost A-B a Barrandov až k vynucenému prodeji akcií za okupace. Podrobně rozebírá poválečná řízení pro kolaboraci, protože jejich výsledek se často uvádí chybně, a popisuje útěk do Rakouska, neúspěšné podnikání v Mnichově a to, co se stalo s rodinným majetkem.
Ve zkratce
- Narodil se 3. 11. 1899 v Praze, zemřel v únoru 1968 v Mnichově.
- Jeho otcem byl stavitel Lucerny, synovcem prezident Václav Havel.
- V roce 1920 založil s Juliem Schmittem filmovou společnost A-B.
- Barrandovské ateliéry vznikly z jeho iniciativy v letech 1931 až 1933.
- V roce 1950 byl uznán vinným z kolaborace a odsouzen k roku nucených prací.
- V srpnu 1952 utekl do Rakouska, od roku 1955 žil v Mnichově.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Miloš Havel |
| Narození | 3. 11. 1899, Praha |
| Úmrtí | únor 1968, Mnichov (68 let) |
| Rodiče | stavitel Václav (Vácslav) Havel, Emilie rozená Pavelková |
| Sourozenci | bratr Václav Maria Havel (1897 až 1979) |
| Vzdělání | První česká reálka v Ječné ulici, kurz obchodní akademie |
| Manželství | Marie Weyrová, sňatek 1933, rozvod na začátku války |
| Hlavní firmy | Lucernafilm, A-B, Podniky bratří Havlů |
| Hlavní dílo | Barrandovské ateliéry (1931 až 1933) |
| Občanství | československé, od roku 1954 rakouské |
| Hrob | rodinná hrobka na Vinohradském hřbitově v Praze |
Rodina Havlů a kino Lucerna
Narodil se jako mladší syn stavitele Václava Havla, kterého dnes známe spíš v historické podobě jména Vácslav, a jeho ženy Emilie, rozené Pavelkové. Otec stavěl v letech 1907 až 1921 palác Lucerna, první pasážový dům v Praze, a podrobně jeho život popisuje profil stavitele Vácslava Havla. Starší bratr Václav Maria Havel se stal stavebním podnikatelem a otcem pozdějšího prezidenta Václava Havla a kybernetika Ivana M. Havla. Miloš byl tedy jejich strýc.
Škola a první kino
V roce 1916 maturoval na První české reálce v Ječné ulici a pak absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii. Už v roce 1917, v osmnácti letech, ho otec pověřil řízením kina Lucerna, které v paláci fungovalo od roku 1909. Kino vedl až do roku 1926. Od roku 1918 byl také spolumajitelem a jednatelem rodinné produkční firmy Lucernafilm, kterou otec založil v roce 1912. Vlastní výrobu filmů ale Lucernafilm brzy přerušil a obnovil ji až v roce 1937.
Manželství a soukromý život
V roce 1933 se oženil s Marií Weyrovou, dcerou architekta Františka Weyra. Manželství se rozpadlo na začátku druhé světové války a podle Biografického slovníku českých zemí bylo víceméně formální, protože byl homosexuál. Homosexualita byla v tehdejším Československu trestným činem. Podle recenze jeho monografie šlo o veřejné tajemství, byl kvůli tomu opakovaně vyšetřován, odsouzen ale nikdy nebyl. Děti neměl, žádné nejsou doložené. Osobní korespondence ani deník se nedochovaly.
Půjčovna, A-B a Vinohrady
Hned po skončení první světové války si vymohl diplomatický pas a odjel do Paříže nakupovat filmy pro kino. Tam navázal spojení s americkou společností Universal a v roce 1919 založil půjčovnu American Film Company, svůj první samostatný podnik. Půjčovna dovážela americké filmy do země, kde podle dobového výrazu vládla horečka amerikánství. Firma nakonec v roce 1927 skončila likvidací, to už ale měl Havel v rukou mnohem větší podnik.
Společnost A-B a první ateliéry
V roce 1920 založil spolu s Juliem Schmittem společnost A-B. Ta v roce 1921 otevřela filmové ateliéry na Královských Vinohradech, které později stály u zrodu prvních českých zvukových filmů natočených celých v domácí produkci. Havel byl hlavním akcionářem A-B a v letech 1928 až 1939 předsedou její správní rady. Podle Forbesu se jeho firmy během dvacátých let často potýkaly s ekonomickými problémy, přesto vsadil na nastupující zvukový film.
Radio Lucerna a rodinné podniky
Od roku 1925 řídil také firmu Radio Lucerna, která dovážela rozhlasové přijímače. V roce 1928 vznikla rodinná firma Podniky bratří Havlů, kterou bratři vedli až do roku 1948. Patřila do ní restaurační a zábavní zařízení v paláci Lucerna a později i na Barrandově. Právě v baru v Lucerně, na Barrandovských terasách nebo v rodinném sídle na Vysočině hostil umělce, bankéře, politiky a podnikatele, kteří tvořili tehdejší pražskou společenskou smetánku.
| Firma | Období | Role |
|---|---|---|
| Bio Lucerna | 1917 až 1926 | ředitel kina |
| Lucernafilm | 1918 až 1945 | spolumajitel a jednatel |
| American Film Company | 1919 až 1927 | zakladatel |
| A-B | od 1920 | spoluzakladatel, hlavní akcionář |
| Radio Lucerna | od 1925 | vedení firmy |
| Podniky bratří Havlů | 1928 až 1948 | spolumajitel s bratrem |
| Lucerna-Film GmbH | od 1955 | zakladatel v Mnichově |
Miloš Havel a stavba Barrandova
Na počátku třicátých let plánoval starší bratr Václav M. Havel na Barrandově zahradní čtvrť a už v roce 1929 tam otevřel Barrandovské terasy. Mladší bratr prosadil, aby na sousedních pozemcích vyrostly moderní filmové ateliéry evropského formátu, vybavené pro zvukový film. Slavnostní první výkop základů proběhl podle oficiální historie Barrandov Studio 23. listopadu 1931. Hlavním projektantem byl architekt a filmový režisér Max Urban, interiéry navrhoval s architektem Rittershainem.
Státní záruka a kontingent
Stavba probíhala v době hospodářské krize. Bratři Havlové ji v letech 1931 až 1933 financovali se státem garantovanou půjčkou, podle Forbesu šlo o osmimilionový bankovní úvěr. V roce 1932 prosadil u ministra obchodu takzvaný kontingentní systém. Ten určoval, kolik zahraničních filmů smí být dovezeno výměnou za film vyrobený v Československu, tedy fakticky v jeho ateliérech. Forbes na tom ukazuje jeho společenský vliv i obchodní zručnost.
První klapka v lednu 1933
První natáčecí den na Barrandově připadl na 25. ledna 1933, kdy se začal točit film Vražda v Ostrovní ulici režiséra Innemanna. Ateliéry byly podle Biografického slovníku českých zemí tehdy největší a nejmodernější ve střední Evropě. Jméno místa pochází z bronzové desky ve skále, která připomíná francouzského vědce Joachima Barranda. Na sklonku třicátých let se ale studia dostala do vleklých ekonomických potíží a majitel zvažoval, že je pronajme nebo prodá německým partnerům.
Okupace a ztráta ateliérů
Po okupaci v roce 1939 se Barrandov stal cílem nacistické filmové politiky, protože pro Josepha Goebbelse byl film nástrojem propagandy. Nacisté tlačili na Havla, aby prodal 51 procent akcií A-B. Do firmy dosadili správce a navýšili kapitál, čímž získali většinu. Majitele ateliérů opakovaně vyslýchalo gestapo. Podle oficiální historie studia nesouhlasil s tím, že česká A-B zcela zanikne a nahradí ji německý Prag-Film, ale nedokázal tomu zabránit.
Vynucený prodej akcií
V dubnu 1940 prodal 80 procent akcií německé firmě Cautio Treuhand a zbytek v červnu 1941 přenechal pod cenou. Ateliéry převzal Prag-Film, který k původním halám přistavěl tři takzvané Nové haly a za války se tu natočilo 82 filmů. Lucernafilm zůstal zachován a smluvně si vymínil pronájem ateliérů pro výrobu nejméně pěti českých filmů ročně. Podle Forbesu dokázal Havel za vynucený odprodej získat víc, než byla nominální hodnota akcií, a později dostal od protektorátní vlády i odškodnění.
| Datum | Co se stalo s A-B |
|---|---|
| 1939 | tlak na prodej 51 % akcií, dosazený správce, navýšení kapitálu |
| duben 1940 | prodej 80 % akcií firmě Cautio Treuhand |
| červen 1941 | zbytek akcií přenechán pod cenou, ateliéry přebírá Prag-Film |
| 1941 až 1945 | Lucernafilm smí točit nejméně pět českých filmů ročně |
| srpen 1945 | znárodnění kinematografie, Lucernafilm končí |
Pomoc umělcům a večírky
Za okupace pomáhal českým umělcům a rodinám zatčených a zaměstnal řadu pronásledovaných autorů. V letech 1939 až 1944 udržoval kontakt s Paulem Thümmelem, důstojníkem Abwehru, který byl zároveň informátorem československé zpravodajské služby. Současně se jeho opulentních večírků s filmovými hvězdami účastnili němečtí hodnostáři, což podle Forbesu podněcovalo drby i pozdější nařčení. Podle recenze monografie byl v letech 1926 až 1927 krátce členem Národní obce fašistické.
Poválečná řízení pro kolaboraci
V létě 1945 převzal Barrandov stát a krátce nato byl bývalý majitel obviněn z kolaborace s nacisty. Ateliéry se původním vlastníkům nevrátily, kinematografii znárodnil dekret prezidenta č. 50 a Lucernafilm musel po srpnu 1945 ukončit činnost. Tvrzení, že byl po válce zproštěn viny, které koluje v anglických přehledech, je nepřesné. Skutečný průběh je složitější a podle Biografického slovníku českých zemí měl několik fází.
Vyloučení z filmu a zastavené řízení
V říjnu 1945 ho disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků vyloučila z činnosti v československém filmu. Šlo o profesní, nikoli soudní rozhodnutí. Na podzim 1946 stanul před Mimořádným lidovým soudem. V prosinci 1947 bylo řízení pro nedostatek důkazů zastaveno, což není totéž jako zproštění viny. Po únorovém převratu v roce 1948 bylo řízení obnoveno. Forbes popisuje, že z poválečných výslechů a procesů je cítit snaha otevřít státu cestu k majetku bratrů Havlových.
Rozsudky z let 1949 a 1950
V červenci 1949 se pokusil neúspěšně odejít z republiky. V září 1949 byl odsouzen ke dvěma letům vězení, ztrátě čestných občanských práv a konfiskaci majetku; Forbes i recenze monografie spojují toto uvěznění s pokusem o emigraci. V létě 1950 byl podle takzvaného malého retribučního dekretu uznán vinným z kolaborace a odsouzen k roku nucených prací. Forbes k tomu uvádí, že nález padl bez možnosti obhajoby a zahrnoval i pokutu milion korun.
| Datum | Řízení | Výsledek |
|---|---|---|
| říjen 1945 | disciplinární rada filmových pracovníků | vyloučení z činnosti v čs. filmu |
| podzim 1946 | Mimořádný lidový soud | zahájení řízení |
| prosinec 1947 | Mimořádný lidový soud | zastaveno pro nedostatek důkazů |
| 1948 | po únorovém převratu | řízení obnoveno |
| září 1949 | trestní řízení | dva roky vězení, ztráta práv, konfiskace |
| léto 1950 | malý retribuční dekret | vina z kolaborace, rok nucených prací |
Vězení a podpis pro StB
Trest si odpykával v Plzni a ve Všebořicích. Propuštěn byl v prosinci 1951, podle recenze monografie předčasně ze zdravotních důvodů. Během výkonu trestu podepsal spolupráci se Státní bezpečností, které se ale potom snažil vyhýbat. Proti obviněním z kolaborace stojí svědectví o jeho pomoci. Podle Forbesu neexistují důkazy, že by měl na svědomí něčí život či kariéru, a za bývalého hostitele vytrvale intervenoval i básník a člen KSČ Vítězslav Nezval.
Útěk a exil v Mnichově
Druhý pokus o emigraci už vyšel. V srpnu 1952 utekl spolu s režisérem Janem A. Holmanem do Rakouska. Získal domovské právo v Salcburku a v roce 1954 rakouské občanství. Od roku 1955 žil v Mnichově a do vlasti se už nevrátil. Ztratil tím podle Forbesu všechno, co rodina v Československu vybudovala: vliv, kontakty a nejspíš i životní elán a zdraví. Kontakt s rodinou v Česku byl podle recenze jeho monografie jen nepravidelný.
Lucerna-Film GmbH
V Mnichově založil společnost Lucerna-Film GmbH a zbytek peněz z vynuceného prodeje Barrandova vložil do pokusu oživit producentskou kariéru. Firma se v letech 1955 až 1957 podílela na třech filmech, žádný z nich neměl komerční úspěch. Mezi nimi byl remake slavné komedie Kristián s německým názvem Hilfe, sie liebt mich z roku 1956. Snímky podle Forbesu propadly u diváků i u kritiky a návrat k filmu se nepodařil.
Restaurace, džíny a květiny
Po neúspěchu ve filmu podnikal v konfekci, podle Forbesu zkoušel prodávat americké džíny, a v pohostinství. Stal se spolumajitelem tří restaurací, recenze monografie zmiňuje podnik s názvem Goldene Stadt. Restaurace se ocitly ve ztrátě a zadlužily ho. Krátce před smrtí si otevřel květinářství. Muž, který z Prahy podle titulku Forbesu udělal Hollywood východu, tak zemřel jako zadlužený prodavač květin.
Úmrtí a odkaz
Zemřel v únoru 1968 v Mnichově. Přesný den se ve zdrojích liší: Biografický slovník českých zemí uvádí 23. února, jiné přehledy 25. února. Pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově v Praze. Forbes uvádí, že ani nad jeho smrtí nepanuje úplná jasnost, příčina úmrtí ale v dostupných pramenech doložena není. Biografický slovník jeho heslo zařadil do sešitu 23 vydaného v roce 2020.
Monografie a nový zájem
První monografii o něm napsala novinářka Krystyna Wanatowiczová a vydala ji v roce 2013 Knihovna Václava Havla pod názvem Miloš Havel: český filmový magnát. Kniha byla pokřtěna v Lucerně, kde se při té příležitosti promítaly filmy z meziválečného období a z doby okupace, které produkoval. Autorka shromáždila materiály z českých i německých archivů. Odborná recenze ji označila za dobře podloženou, upozornila ale, že soukromý život i postoj k okupační moci zůstávají nejednoznačné.
Barrandov dnes
Barrandov Studio ho na svém webu uvádí jako zakladatele ateliérů, které patřily k nejmodernějším zvukovým studiím v Evropě, a jako bratra Ing. Václava Havla, otce bývalého prezidenta. Odborná kapitola v knize Amsterdam University Press z roku 2023 o Barrandově vykládá jeho osud jako metaforu proměn českého filmového průmyslu v první polovině dvacátého století.
Majetek a jeho osud
Dobový žebříček ani odhad jeho jmění neexistuje a čísla o tržbách či zisku jeho firem prameny neuvádějí. Doložit lze hlavně to, jak majetek mizel. Akcie A-B prodal pod nátlakem v letech 1940 a 1941, ateliéry po válce znárodnil stát a Lucernafilm zanikl. Rodinné Podniky bratří Havlů skončily v roce 1948. Rozsudek ze září 1949 zahrnoval konfiskaci majetku a nález z roku 1950 podle Forbesu pokutu milion korun.
Co zbylo po smrti
V exilu přišel o zbytek peněz za Barrandov ve filmech, které propadly, a pak ve ztrátových restauracích. Podle Forbesu se koncem šedesátých let sešli členové rodiny u otevírání sejfu po zesnulém. Někteří možná doufali v šperky, uvnitř ale našli jediný manžetový knoflíček. Zemřel zadlužený. Jeho podnikatelský příběh tak skončil úplnou ztrátou majetku, který kdysi stál na rodinném jmění ze stavebnictví a z nájmů v Lucerně.
Palác Lucerna po restituci
Palác Lucerna nepatřil jemu, ale otci. Po restituci ho získali synovci Václav a Ivan Havlovi. Od června 2024 má podle profilu Vácslava Havla skupina BTL 75procentní podíl v majetku paláce a zbylou čtvrtinu drží Dagmar Havlová. Barrandovské terasy bratra Václava M. Havla převzal po únoru 1948 stát. Doložené spoluvlastnictví budovy Lucerny Milošem prameny neuvádějí, doložený je jen jeho podíl v rodinné firmě, která v paláci provozovala podniky.
Šest omylů o Miloši Havlovi
O zakladateli Barrandova koluje několik nepřesností.
- Byl zproštěn viny. Řízení bylo v roce 1947 jen zastaveno a v roce 1950 byl uznán vinným z kolaborace.
- Byl otcem prezidenta Havla. Byl jeho strýcem, otcem byl bratr Václav Maria Havel.
- Postavil palác Lucerna. Lucernu stavěl otec v letech 1907 až 1921, syn řídil kino.
- Barrandovské terasy jsou jeho dílo. Terasy postavil bratr, on prosadil ateliéry.
- Barrandov Němcům prodal dobrovolně. Prodej byl vynucený tlakem, správcem a výslechy gestapa.
- Emigroval hned v roce 1948. První pokus v roce 1949 nevyšel, utekl až v srpnu 1952.
Další osudy prvorepublikových podnikatelů najdete v sérii slavných podnikatelů, například v profilu Jana Antonína Bati nebo Jindřicha Waldese.
Časté otázky
Kdo byl Miloš Havel?
Český filmový podnikatel, který v letech 1931 až 1933 vybudoval s bratrem Barrandovské ateliéry. Předtím řídil kino Lucerna a vedl společnosti Lucernafilm a A-B. Po válce byl odsouzen, v roce 1952 emigroval a zemřel v Mnichově.
Jaký byl vztah Miloše Havla k prezidentu Václavu Havlovi?
Byl to jeho strýc. Prezidentův otec Václav Maria Havel byl Milošův starší bratr. Oba bratři byli syny stavitele Lucerny Václava, dnes často psaného Vácslava, Havla.
Kdy se Miloš Havel narodil a kdy zemřel?
Narodil se 3. listopadu 1899 v Praze a zemřel v únoru 1968 v Mnichově ve věku 68 let. Biografický slovník českých zemí uvádí jako den úmrtí 23. února, jiné přehledy 25. února. Pohřben je v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.
Byl Miloš Havel odsouzen za kolaboraci?
Ano. Řízení u Mimořádného lidového soudu bylo v prosinci 1947 zastaveno pro nedostatek důkazů, ale po únoru 1948 bylo obnoveno. V létě 1950 byl podle malého retribučního dekretu uznán vinným z kolaborace a odsouzen k roku nucených prací.
Kdy vznikly Barrandovské ateliéry?
První výkop základů proběhl 23. listopadu 1931 a natáčet se začalo 25. ledna 1933 filmem Vražda v Ostrovní ulici. Ateliéry navrhl architekt Max Urban a stavba se financovala státem garantovaným úvěrem.
Proč Havel přišel o Barrandov?
Za okupace ho nacisté donutili prodat akcie společnosti A-B, v roce 1940 prodal 80 procent a v roce 1941 zbytek. Po válce se ateliéry původním vlastníkům nevrátily, protože je znárodnil dekret prezidenta č. 50.
Byl Miloš Havel ženatý?
V roce 1933 se oženil s Marií Weyrovou, dcerou architekta Františka Weyra. Manželství se rozvedlo na začátku války a podle Biografického slovníku bylo víceméně formální, protože byl homosexuál. Děti neměl.
Co dělal v exilu v Mnichově?
Založil firmu Lucerna-Film GmbH, která v letech 1955 až 1957 spolupracovala na třech neúspěšných filmech. Pak zkoušel konfekci a byl spolumajitelem restaurací, které ho zadlužily. Na konci života si otevřel květinářství.
Zdroje
- Havel Miloš 1899 až 1968, Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AV ČR (biography.hiu.cas.cz)
- Naše historie, Barrandov Studio (barrandov.cz)
- Udělal z Prahy Hollywood východu, Forbes Česko (forbes.cz)
