Minimální mzda je podle § 111 zákoníku práce nejnižší přípustná odměna za práci pro každého, kdo dostává mzdu nebo odměnu z dohody, tedy i pro brigádníka na DPP. Když výdělek zaměstnance minimální mzdy nedosáhne, musí zaměstnavatel dorovnat rozdíl doplatkem. Do porovnání se přitom nepočítá mzda za přesčas ani vybrané příplatky. Od 1. 1. 2025 navíc v soukromé firmě neexistuje zaručená mzda podle náročnosti práce, jedinou zákonnou hranicí je minimální mzda.
Ve zkratce
- Minimální mzda platí pro pracovní poměr, DPP i DPČ, v každém poměru nebo dohodě samostatně.
- Výši na další rok vyhlašuje ministerstvo práce sdělením do 30. září, nařízení vlády č. 567/2006 Sb. je od 1. 1. 2025 zrušené.
- Zaručená mzda v soukromém sektoru od 1. 1. 2025 zanikla.
- Doplatek se počítá měsíčně, nebo hodinově podle předchozího určení, jinak hodinově; u dohod vždy hodinově.
- Mzda za přesčas a příplatky za svátek, noc, víkend a ztížené prostředí se do minimální mzdy nezapočítávají.
- Za nedodržení minimální mzdy může inspekce práce uložit pokutu.
Kdo má na minimální mzdu nárok
Na minimální mzdu má nárok každý zaměstnanec soukromé firmy odměňovaný mzdou i člověk pracující na DPP nebo DPČ, a to v každém pracovním poměru nebo dohodě samostatně. Zaměstnanci odměňovaní platem mají místo ní zaručený plat.
Mzda i odměna z dohody
Zákoník práce v § 111 odst. 1 říká, že mzda ani odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Platí pro zaměstnance soukromých firem i pro lidi na DPP a DPČ. Podle ministerstva práce nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou, nebo neurčitou.
Každý poměr samostatně
Ministerstvo práce uvádí, že nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo dohodě samostatně. Kolektivní smlouva může sjednat minimální mzdu vyšší, než stanoví zákon.
Veřejný sektor má zaručený plat
Zaměstnanci odměňovaní platem, tedy ve veřejném sektoru, mají místo toho zaručený plat podle § 112. Ten má čtyři skupiny prací, odvozené jako násobek minimální mzdy od jedné do 1,6. Soukromé firmy se netýká.
Jak se výše minimální mzdy určuje
Výši minimální mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením do 30. září na následující rok. Vychází z predikce průměrné hrubé mzdy vynásobené koeficientem, který vláda stanoví nařízením po projednání v tripartitě.
Konec nařízení vlády a zaručené mzdy
Dříve výši minimální mzdy i osm úrovní zaručené mzdy stanovilo nařízení vlády č. 567/2006 Sb. To bylo zrušeno k 1. 1. 2025 nařízením vlády č. 443/2024 Sb. Nový systém zavedl zákon č. 230/2024 Sb., jehož pravidla pro minimální mzdu se v praxi uplatňují od 1. 1. 2025.
Vzorec z predikce průměrné mzdy
Měsíční minimální mzda se podle § 111 odst. 3 počítá jako predikce průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství na následující rok vynásobená koeficientem. Koeficient má zajistit přiměřenost vůči kupní síle, úrovni mezd a produktivitě, orientační referenční hodnotou je 47 % průměrné hrubé mzdy. Výsledek se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru, hodinová sazba na desetihaléře nahoru.
Kdo co vyhlašuje a kdy
Ministerstvo financí vyhlásí sdělením ve Sbírce do 31. srpna predikci průměrné mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak do 30. září vyhlásí sdělením měsíční a hodinovou minimální mzdu na následující rok. Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v tripartitě, vždy na dva roky.
Kratší úvazek, jiná pracovní doba a dohody
Při kratším úvazku sjednaném podle § 80 se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době, při kratší stanovené pracovní době celého provozu se naopak hodinová minimální mzda zvyšuje. U DPP a DPČ se porovnává hodinová odměna.
Zákon počítá s minimální mzdou pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. U jiné délky se částka upravuje, ale podle situace opačným směrem.
| Situace | Co se mění | Ustanovení |
|---|---|---|
| Kratší úvazek sjednaný se zaměstnancem | Měsíční minimální mzda se snižuje úměrně odpracované době, hodinová zůstává | § 111 odst. 6, § 80 |
| Kratší stanovená doba celého režimu (37,5 nebo 38,75 hodiny) | Hodinová minimální mzda se úměrně zvyšuje | § 111 odst. 5, § 79 |
| DPP a DPČ | Porovnává se vždy hodinová odměna s hodinovou minimální mzdou | § 111 odst. 2 písm. b) |
Kratší úvazek snižuje měsíční částku
Kdo má podle § 80 sjednanou kratší pracovní dobu, má nárok na měsíční minimální mzdu sníženou úměrně odpracované době. Ministerstvo práce uvádí příklad, kdy zaměstnanec pracuje 20 hodin týdně při stanovené době 40 hodin a náleží mu polovina měsíční minimální mzdy. Hodinová minimální mzda se při kratším úvazku nesnižuje.
Kratší stanovená doba zvyšuje hodinovou sazbu
Jiná situace nastává u vícesměnného nebo nepřetržitého provozu s 37,5 hodinami týdně, případně u dvousměnného se 38,75 hodinami. Tam se podle § 111 odst. 5 hodinová minimální mzda úměrně zvyšuje. Ministerstvo práce to vysvětluje tak, že zaměstnanec má za odpracování stanovené doby dostat stejné minimum za týden či měsíc jako při 40 hodinách.
Doplatek do minimální mzdy
Doplatek do minimální mzdy musí zaměstnavatel vyplatit, když mzda nebo odměna z dohody minimální mzdy nedosáhne. U mzdy se porovnává měsíčně, nebo hodinově podle předchozího určení, bez něj hodinově, u DPP a DPČ vždy hodinově.
Kdy vzniká povinnost doplácet
Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel podle § 111 odst. 2 povinen poskytnout doplatek. Doplatek vyrovnává rozdíl mezi skutečným výdělkem a příslušnou minimální mzdou.
Měsíčně, nebo hodinově
U mzdy zákon připouští dvě cesty. Doplatek je buď rozdíl mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a měsíční minimální mzdou, nebo rozdíl mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a hodinovou minimální mzdou. Kterou variantu použijete, je třeba předem sjednat, stanovit nebo určit. Když to neuděláte, použije se hodinová minimální mzda. Volbu se hodí zapsat do smlouvy, do vnitřního předpisu nebo do mzdového výměru a pravidel pro prémie.
U dohod vždy hodinově
U odměny z DPP a DPČ volba není. Doplatek se podle § 111 odst. 2 písm. b) počítá jako rozdíl mezi odměnou připadající na jednu hodinu a hodinovou minimální mzdou.
Nižší výkonnost podle ministerstva práce
Ministerstvo práce ve svém výkladu uvádí, že doplatek náleží bez ohledu na to, zda nižší výkonnost zaměstnanec zavinil, nebo ne, a to i při úkolové mzdě. Podle tohoto výkladu nemůže zaměstnavatel nízkou výkonnost řešit tím, že zaměstnanci zaplatí méně, než je zákonné minimum.
Co se do minimální mzdy nezapočítává
Do minimální mzdy se podle § 111 odst. 1 zákoníku práce nezapočítává mzda za přesčas ani příplatky za svátek, noční práci, ztížené pracovní prostředí, zvýšenou zátěž ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli.
Výčet je v § 111 odst. 1 zákoníku práce. Pro porovnání s minimální mzdou se do mzdy nebo odměny z dohody nezahrnuje:
- mzda za práci přesčas,
- příplatek za práci ve svátek,
- příplatek za noční práci,
- příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
- příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví,
- příplatek za práci v sobotu a v neděli.
Minimální mzda tak musí být splněna už bez těchto příplatků. Jejich minimální výši, například aspoň 25 % průměrného výdělku za přesčas, shrnuje článek o mzdovém výměru a příplatcích.
Výklad ministerstva práce k dalším plněním
Ministerstvo práce podle svého výkladu zahrnuje do dosažené mzdy všechna mzdová plnění kromě zákonných výjimek. Naopak nezahrnuje plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, jmenovitě náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměnu za pracovní pohotovost. Zákon tyto položky nejmenuje. Podle něj tedy ani náhrada mzdy při nemoci nepomůže splnit minimum za odpracované dny.
Minimální mzda, odvody a srážky
Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění zaměstnance a kratší úvazek mezi výjimkami není. Nezabavitelnou částku pro srážky ze mzdy ale minimální mzda neurčuje, ta vychází ze životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu.
Zdravotní pojištění aspoň z minimální mzdy
Podle § 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se pojistné za zaměstnance platí nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Výjimku má například držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P. Kratší úvazek mezi výjimkami není. Pokud je základ nižší, doplácí rozdíl zaměstnanec přes zaměstnavatele, ale při překážkách na straně zaměstnavatele ho platí zaměstnavatel.
Srážky ze mzdy
Nezabavitelná částka se neodvozuje od minimální mzdy. Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. vychází ze životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu. Minimální mzda proto sama o sobě před srážkami nechrání. Přesahuje-li čistá mzda nezabavitelnou částku, srážky se provádějí i u ní.
Kontrola a pokuty
Dodržování minimální mzdy kontroluje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Firmě nebo podnikající fyzické osobě, která neposkytne mzdu aspoň ve výši minimální mzdy, hrozí podle zákona o inspekci práce pokuta až 2 000 000 Kč.
Dodržování pravidel odměňování kontroluje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Zákon o inspekci práce ve znění platném od 1. 1. 2026 považuje neposkytnutí mzdy alespoň ve výši minimální mzdy za přestupek. U firmy a podnikající fyzické osoby jde o § 26 odst. 1 písm. b) a pokuta může dosáhnout až 2 000 000 Kč.
Šest chyb, které vedou k doplatkům a pokutám
- Počítání příplatků do minima. Noční, víkendové a sváteční příplatky ani mzda za přesčas se do minimální mzdy nepočítají.
- Neurčený způsob porovnání. Bez předchozího určení se doplatek posuzuje hodinově, i když jste počítali s měsícem.
- Brigádník pod hodinovou sazbou. U DPP a DPČ se vždy porovnává odměna na hodinu.
- Záměna kratšího úvazku a kratší stanovené doby. Kratší úvazek snižuje měsíční částku, kratší stanovená doba zvyšuje hodinovou.
- Spoléhání na zaručenou mzdu. V soukromé firmě od 1. 1. 2025 neexistuje, platí jen minimální mzda nebo vyšší částka z kolektivní smlouvy.
- Přehlédnutí nové výše. Novou minimální mzdu vyhlašuje ministerstvo práce do 30. září, mzdy je potřeba upravit od ledna.
Jak minimální mzdu promítnout do mzdového předpisu, popisuje článek o tom, co smí upravit vnitřní předpis a pracovní řád. Další povinnosti od náboru po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Jak funguje minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění, popisuje článek o odvodech zaměstnavatele.
Související témata řadí průvodce pracovní dobou pro zaměstnavatele.
Časté otázky
Musím platit minimální mzdu i brigádníkovi na DPP?
Ano. Podle § 111 zákoníku práce nesmí být odměna z DPP ani DPČ nižší než minimální mzda. U dohod se vždy porovnává odměna na jednu hodinu s hodinovou minimální mzdou a rozdíl musí zaměstnavatel doplatit.
Zaměstnanec má poloviční úvazek. Kolik mu musím dát?
Při kratším úvazku se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době. Kdo pracuje 20 hodin týdně při stanovené době 40 hodin, má nárok na polovinu měsíční minimální mzdy. Hodinová minimální mzda se nesnižuje.
Počítají se do minimální mzdy příplatky za noc, víkend a přesčasy?
Ne. Zákoník práce v § 111 odst. 1 vylučuje mzdu za přesčas a příplatky za svátek, noc, ztížené prostředí, zvýšenou zátěž ve zdravotnictví a za sobotu a neděli. Minimální mzda musí být splněna bez nich.
Započítávají se do minimální mzdy prémie nebo osobní ohodnocení?
Podle výkladu ministerstva práce ano, do porovnání se zahrnují všechna mzdová plnění kromě zákonných výjimek. Náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměnu za pohotovost ministerstvo nezahrnuje. Zákon to výslovně neříká.
Musím doplácet, když zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje pomalu?
Podle ministerstva práce ano. Doplatek do minimální mzdy náleží bez ohledu na to, zda nižší výkonnost zaměstnanec zavinil, nebo ne, a platí to i u úkolové mzdy. Pomalou práci tedy nelze řešit odměnou pod zákonným minimem.
Porovnává se mzda s minimem za měsíc, nebo za hodinu?
Zaměstnavatel může předem sjednat, stanovit nebo určit, zda porovná měsíční mzdu s měsíční minimální mzdou, nebo hodinovou s hodinovou. Když to neudělá, použije se hodinová minimální mzda. U DPP a DPČ se porovnává vždy hodinově.
Zdroje
- Zákoník práce, minimální mzda, § 111 a 112 zákona č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Minimální mzda podle MPSV, výklad ministerstva práce (mpsv.gov.cz)
- Novela zákoníku práce 2024, zákon č. 230/2024 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na zdravotní pojištění, § 3 zákona č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
