Odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění jsou platba, kterou firma posílá každý měsíc za každého zaměstnance navíc k jeho hrubé mzdě. Zaměstnavatel zároveň srazí zaměstnanci jeho podíl pojistného a odvede ho spolu se svým. Pojistné si firma počítá sama, platí ho do 20. dne následujícího měsíce a za chyby odpovídá ona, ne zaměstnanec.
Ve zkratce
- Zaměstnavatel platí sociální pojištění 24,8 % a zdravotní 9 % z vyměřovacího základu, zaměstnanci se strhne 7,1 % a 4,5 %.
- Vyměřovacím základem je v zásadě zdanitelný příjem ze zaměstnání, včetně zdaňovaných benefitů.
- Zdravotní pojištění se platí nejméně z minimální mzdy, sociální má roční strop 48násobek průměrné mzdy.
- Obojí je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce, rozhoduje den připsání na účet.
- Od 1. 1. 2026 se údaje pro ČSSZ hlásí jednotným měsíčním hlášením, zdravotním pojišťovnám dál zvlášť.
- Za vybrané zaměstnance na zkrácený úvazek lze uplatnit slevu 5 %, pracující důchodce má slevu 6,5 %.
Kolik se odvádí: sazby pojistného
Zaměstnavatel platí za běžného zaměstnance sociální pojištění 24,8 % a zdravotní pojištění 9 % z vyměřovacího základu, celkem 33,8 %. Zaměstnanci se strhává 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění.
Sociální pojištění: 24,8 % a 7,1 %
Běžná sazba zaměstnavatele je podle § 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení 24,8 %: 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanec platí 7,1 %, z toho 0,6 % na nemocenské a 6,5 % na důchodové pojištění. Sazbu zaměstnance v této podobě zavedl konsolidační balíček od 1. 1. 2024.
Zdravotní pojištění: 13,5 % ve dvou dílech
Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění hradí dvě třetiny zaměstnavatel a třetinu zaměstnanec, což odpovídá 9 % a 4,5 %. VZP popisuje postup tak, že zaměstnavatel z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu nahoru.
| Pojištění | Zaměstnavatel | Zaměstnanec |
|---|---|---|
| Sociální (běžný zaměstnanec) | 24,8 % | 7,1 % |
| Zdravotní | 9 % | 4,5 % |
| Celkem | 33,8 % | 11,6 % |
Zvýšené sazby u rizikových profesí
Důchodová reforma zavedla od roku 2025 vyšší sazbu zaměstnavatele za zaměstnance v rizikovém zaměstnání a zvlášť za zdravotnické záchranáře a členy podnikových hasičských sborů. Zákon tyto sazby postupně zvyšuje. Když firma za zaměstnance platí povinný příspěvek na spoření na stáří, považuje se za ten měsíc za běžného zaměstnance.
Modelový příklad
Modelová čísla: běžný zaměstnanec s vyměřovacím základem 40 000 Kč, bez slev a mimo minimum i strop. Zaměstnavatel odvede sociální pojištění 24,8 %, tedy 9 920 Kč. Zdravotní pojištění činí 13,5 %, tedy 5 400 Kč, z toho dvě třetiny 3 600 Kč platí zaměstnavatel a třetinu 1 800 Kč zaměstnanec. Zaměstnanci se ještě strhne 7,1 % na sociální pojištění, tedy 2 840 Kč. Firma tak celkem odvede 13 520 Kč a zaměstnanec 4 640 Kč.
Vyměřovací základ: z čeho se pojistné počítá
Vyměřovacím základem pro pojistné je úhrn zdanitelných příjmů, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, včetně zdaňovaných benefitů. Nezahrnuje se například odstupné, odchodné ani náhrada škody podle zákoníku práce.
U sociálního pojištění tvoří vyměřovací základ úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od ní osvobozené a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. U zdravotního pojištění platí obdobné pravidlo pro příjmy ze závislé činnosti. Oba zákony se tedy výslovně opírají o daňový zákon. Superhrubá mzda byla zrušena od 1. 1. 2021, pojistné placené zaměstnavatelem se už nepřičítá k základu daně zaměstnance.
Benefity a nepeněžní plnění
Zúčtovaným příjmem je i nepeněžní plnění a výhoda. Benefity osvobozené od daně do vyměřovacího základu nejdou, zdaňované ano.
Co se do základu nezahrnuje
Oba zákony shodně vyjímají náhradu škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné a odbytné, jednorázovou sociální výpomoc při živelní pohromě nebo podobné mimořádné události a některá plnění poživatelům starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně po uplynutí roku od skončení zaměstnání.
Minimum a strop vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění se platí nejméně z minimální mzdy a strop pro zaměstnance nemá, rozdíl do minima doplácí zpravidla zaměstnanec. Sociální pojištění minimum u zaměstnance nezná, ale jeho roční strop činí 48násobek průměrné mzdy.
Zdravotní pojištění se platí nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda, a strop pro zaměstnance nemá. Sociální pojištění minimum u zaměstnance nezná, zato má roční strop.
Kdo doplácí rozdíl do minimální mzdy
Když je vyměřovací základ nižší než minimální mzda, typicky u částečného úvazku, doplácí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele 13,5 % z rozdílu. Pokud je základ nižší kvůli překážkám na straně zaměstnavatele, doplácí rozdíl zaměstnavatel. Zaměstnanec s více zaměstnavateli doplácí přes toho, kterého si zvolí.
Výjimky z minima
Minimum se neuplatní u držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, u osoby v důchodovém věku, která nesplňuje další podmínky pro důchod, a u souběžné OSVČ, která platí zálohy aspoň z minima pro OSVČ. Výjimka platí i pro osoby, za které platí pojistné stát, typicky studenty, důchodce nebo rodiče na rodičovské. Musí trvat celé rozhodné období. Když zaměstnání netrvalo celý měsíc nebo měl zaměstnanec neplacené volno, minimum se poměrně krátí.
Strop u sociálního pojištění
Maximální vyměřovací základ je podle § 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení 48násobek průměrné mzdy za kalendářní rok. Zaměstnanec z částky nad strop pojistné neplatí. Zaměstnavatel neplatí z částky nad strop jen tehdy, když je jediným zaměstnavatelem. U více zaměstnavatelů platí dál a přeplatek se vrací zaměstnanci.
Dohody a krátké úvazky
Z dohody o provedení práce se pojistné platí, jen když příjem z dohod u téže firmy v měsíci dosáhne 25 % průměrné mzdy zaokrouhlených dolů na celé pětisetkoruny. U DPČ a krátkých úvazků je hranicí rozhodný příjem.
Z dohod se pojistné neplatí vždy. Rozhoduje, zda příjem v měsíci dosáhne hranice, od které vzniká účast na nemocenském pojištění. Pod ní dohodář není plátcem sociálního ani zdravotního pojištění. Hranice stanoví zákon o nemocenském pojištění a mění se s vývojem mezd, proto si aktuální částku ověřte.
Dohoda o provedení práce
U DPP vzniká účast na pojištění v měsíci, kdy zúčtovaný příjem z dohod u téhož zaměstnavatele dosáhne 25 % průměrné mzdy zaokrouhlených dolů na celé pětisetkoruny. Příjmy z více dohod u téže firmy se sčítají.
DPČ a zaměstnání malého rozsahu
U DPČ a krátkých úvazků je hranicí rozhodný příjem. Když sjednaný měsíční příjem této hranice dosahuje, je zaměstnanec pojištěný každý měsíc, jinak jen v měsících, kdy ji skutečně dosáhne.
Splatnost, placení a hlášení
Pojistné na sociální i zdravotní pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce a rozhoduje den připsání na účet. Při pozdní platbě vzniká penále ve výši úroku z prodlení.
Pojistné na sociální i zdravotní pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Sociální jde na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, zdravotní na účet pojišťovny, u níž je zaměstnanec pojištěný. Tyto termíny běží každý měsíc vedle povinností, jako je daň z příjmů s.r.o. a její zálohy.
Rozhoduje den připsání
Dnem platby je den připsání na účet příjemce, ne den odeslání. ČSSZ uvádí, že v hotovosti pojistné zaplatit nelze.
Jednotné měsíční hlášení místo přehledu
Od 1. 1. 2026 sděluje zaměstnavatel ČSSZ vyměřovací základ a výši pojistného jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele a Přehled o výši pojistného se už nepředkládá. Lhůta pro hlášení je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Zdravotním pojišťovnám posílá firma přehled o platbách pojistného dál zvlášť, nejpozději v den splatnosti.
Penále při pozdní platbě
Při pozdní nebo nižší platbě vzniká penále ve výši úroku z prodlení, od prvního dne po splatnosti do dne zaplacení. U sociálního pojištění tak platí od 1. 1. 2022. Prominutí penále je možné na žádost, ale není na něj nárok. Mzdové a odvodové doklady je potřeba uchovávat, lhůty popisuje článek o archivaci účetních dokladů a mezd.
Slevy na pojistném
Zaměstnavatel může uplatnit slevu 5 % ze sociálního pojištění za vybrané skupiny zaměstnanců na zkrácený úvazek, zpravidla 8 až 30 hodin týdně. Pracující důchodce s plným starobním důchodem má vlastní slevu 6,5 %.
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení zná dvě slevy, které se zaměstnavatelů týkají, obě jen u sociálního pojištění. Hodí se s nimi počítat i při plánování, koho do týmu získat a udržet.
Sleva 5 % za zkrácené úvazky
Od 1. 2. 2023 může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % z vyměřovacího základu za zaměstnance v pracovním poměru, ne na dohodu. Zákon vymezuje sedm skupin: lidi od 55 let, rodiče dítěte mladšího 10 let, pečující o závislou osobu blízkou, studenty mladší 26 let, lidi po rekvalifikaci v posledních 12 měsících, osoby se zdravotním postižením a zaměstnance mladší 21 let. U všech kromě mladších 21 let musí jít o úvazek 8 až 30 hodin týdně.
Kdy sleva nenáleží
Sleva nenáleží, když měsíční vyměřovací základ zaměstnance přesáhne 1,5násobek průměrné mzdy nebo u zaměstnance v kurzarbeitu. Za jednoho zaměstnance ji uplatní jen jeden zaměstnavatel. Záměr je třeba oznámit ČSSZ nejpozději s uplatněním slevy a odečíst ji lze jen v hlášení podaném do dne splatnosti.
Sleva 6,5 % pro pracujícího důchodce
Zaměstnanec v důchodovém věku, který celý měsíc pobírá starobní důchod v plné výši, má od ledna 2025 slevu 6,5 % z vyměřovacího základu. Je to sleva zaměstnance, zaměstnavatel ji jen promítne do výpočtu. Uplatňuje se nejdříve za měsíc žádosti, nikdy zpětně, a podíl zaměstnavatele 24,8 % se nemění.
Šest chyb, které vedou k doplatkům a penále
- Platba odeslaná 20. dne nemusí být ten den připsaná, a je tedy pozdě.
- Chybějící doplatek do minima u částečného úvazku bez výjimky.
- Zdaňovaný benefit vynechaný z vyměřovacího základu.
- Strop uplatněný u zaměstnance, který pracuje i pro jiného zaměstnavatele.
- Sleva bez oznámení záměru ČSSZ nebo uplatněná v opožděném hlášení.
- Nesečtené dohody, když má jeden člověk ve firmě víc DPP najednou.
Kdo s odvody začíná spolu s podnikáním, najde základní kroky v článku jak začít podnikat. Další povinnosti od náboru po odchod shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Co znamená zkrácený úvazek pro mzdu a slevy, rozebírá článek o kratším pracovním úvazku.
Jak se z hrubé mzdy dostanete k čisté, ukazuje článek o výpočtu čisté mzdy.
Zda se z firemní akce platí pojistné, rozebírá článek o firemním večírku a teambuildingu.
Časté otázky
Kolik odvede zaměstnavatel navíc k hrubé mzdě?
U běžného zaměstnance zaplatí firma navíc 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění, celkem 33,8 % z vyměřovacího základu. Vyšší sazbu platí jen za zaměstnance v rizikovém zaměstnání a za záchranáře nebo členy podnikových hasičských sborů.
Kolik se strhne ze mzdy zaměstnanci?
Zaměstnanci se strhne 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění, dohromady 11,6 % z hrubé mzdy. Daň se počítá zvlášť. Oba podíly srazí a odvede zaměstnavatel spolu se svým pojistným.
Do kdy se pojistné za zaměstnance platí?
Sociální i zdravotní pojištění za měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Rozhoduje den, kdy jsou peníze připsané na účet správy sociálního zabezpečení nebo pojišťovny, ne den odeslání, proto je rozumné platit s rezervou.
Co hrozí, když pojistné zaplatím pozdě?
Od prvního dne po splatnosti vzniká penále ve výši úroku z prodlení, tedy repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů ročně. O prominutí penále lze požádat, ale nárok na něj není.
Platí se zdravotní pojištění z minimální mzdy i u částečného úvazku?
Ano, pokud zaměstnanec nespadá do výjimky, například jako student, důchodce, souběžná OSVČ nebo držitel průkazu ZTP. Rozdíl doplácí zaměstnanec přes zaměstnavatele, při překážkách na straně firmy ho platí firma. Výjimka musí trvat po celé rozhodné období.
Je sociální pojištění z vysokých příjmů neomezené?
Není. Sociální pojištění má roční strop 48násobek průměrné mzdy, nad kterým zaměstnanec ani jediný zaměstnavatel pojistné neplatí. U více zaměstnavatelů se přeplatek vrací zaměstnanci. Zdravotní pojištění strop nemá, platí se z celé mzdy.
Zdroje
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 589/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na zdravotní pojištění, zákon č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Platba a termíny pojistného, Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.gov.cz)
- Sleva na pojistném zaměstnavatele, Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.gov.cz)
- Vyměřovací základ a výpočet pojistného, Všeobecná zdravotní pojišťovna (vzp.cz)
