Náhrada mzdy při nemoci: co platí zaměstnavatel prvních 14 dní

Zaměstnanec malé firmy onemocněl a mzdová účetní řeší, kolik mu zaplatí, jak se o neschopnosti dozví a zda smí kontrolovat, jestli je doma. Náhrada mzdy při nemoci náleží podle § 192 zákoníku práce za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Vyplácí ji zaměstnavatel ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny. Od 15. dne platí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Zákonná náhrada je osvobozená od daně i od pojistného.

Karenční doba v zákoně není, náhrada náleží od prvního dne.

Ve zkratce

  • Zaměstnavatel platí náhradu za prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti.
  • Náhrada se vyplácí jen za pracovní dny v tomto období.
  • Výše je 60 % průměrného výdělku sníženého redukčními hranicemi.
  • Zákonná náhrada není zdaněná a neplatí se z ní pojistné.
  • Zaměstnavatel smí kontrolovat pobyt a vycházky, ne léčbu.
  • Ve zkušební době nelze pracovní poměr zrušit v prvních 14 dnech neschopnosti.

Kdo a kolik platí

Náhradu mzdy při nemoci platí zaměstnavatel podle § 192 zákoníku práce za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Od 15. dne vyplácí nemocenské ČSSZ.

Podle § 192 zákoníku práce přísluší zaměstnanci, který je dočasně práce neschopný, náhrada mzdy za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti. Náleží i za svátky, za které by jinak dostal náhradu mzdy. Výše je 60 % průměrného výdělku, který se pro tento účel redukuje podle hranic odvozených z nemocenského pojištění. Hranice se každý rok mění podle sdělení ministerstva práce. Když pracovní poměr během neschopnosti skončí, náhrada dál nenáleží.

Období neschopnosti Kdo platí Co zaměstnanec dostává
1. až 14. kalendářní den Zaměstnavatel Náhrada mzdy za pracovní dny
Od 15. dne ČSSZ Nemocenské

Dohody o práci

Zaměstnanci na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti náleží náhrada jen tehdy, když dohoda v daném měsíci zakládá účast na nemocenském pojištění. Pravidla účasti popisuje článek DPP, nebo DPČ.

Daň a pojistné

Zákonná náhrada mzdy je podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů osvobozená od daně. Protože vyměřovacím základem pro pojistné jsou jen zdanitelné příjmy, neplatí se z ní ani sociální a zdravotní pojištění. Dani a pojistnému podléhá jen část, kterou zaměstnavatel dobrovolně vyplatí nad zákonnou výši. Termíny výplaty popisuje článek o výplatě mzdy.

Modelový příklad

Modelová situace: zaměstnanec s pracovní dobou od pondělí do pátku onemocní ve středu a neschopnost trvá tři týdny, přičemž v období nepřipadne žádný svátek. Prvních 14 kalendářních dnů končí úterým o dva týdny později a obsahuje 10 pracovních dnů. Za těchto 10 dnů vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, za víkendy nic. Od 15. kalendářního dne, tedy od následující středy, platí nemocenské ČSSZ.

Jak se zaměstnavatel o nemoci dozví

O pracovní neschopnosti se zaměstnavatel dozví z elektronické neschopenky přes ePortál ČSSZ, datovou schránku nebo e-mail, pokud si o zasílání požádá. Zaměstnanec musí zaměstnavatele o neschopnosti informovat také sám.

Mzdová účetní zpracovává podklady o nemoci
Informace o pracovní neschopnosti zaměstnance si firma může nechat posílat elektronicky od ČSSZ.

Lékař vystavuje neschopenku elektronicky a papírový díl pro zaměstnavatele už neexistuje. Zaměstnavatel získá informaci o neschopnosti přes ePortál ČSSZ, datovou schránku nebo e-mail, když si o zasílání požádá. Zaměstnanec musí zaměstnavatele o neschopnosti informovat i sám. Podklady pro výpočet nemocenského zasílá zaměstnavatel od roku 2026 v jednotném měsíčním hlášení.

Podle § 193 zákoníku práce zaměstnavatel určí lhůtu, do kdy mu zaměstnanec předloží doklady potřebné pro výplatu náhrady.

Kontrola dodržování režimu

Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech neschopnosti kontrolovat místo pobytu a povolené vycházky zaměstnance, léčebný postup ne. Při porušení režimu může podle § 192 odst. 5 zákoníku práce náhradu mzdy snížit nebo nevyplatit.

Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného, tedy místo pobytu a povolené vycházky. Léčebný postup kontrolovat nesmí. Písemný záznam sepisuje jen při zjištěném porušení a posílá ho zaměstnanci, územní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři.

Při porušení režimu může zaměstnavatel podle § 192 odst. 5 náhradu snížit nebo nevyplatit. To ale nejde, když za stejné porušení už dal výpověď.

Výpověď a zkušební doba

Zaměstnanci v pracovní neschopnosti nesmí zaměstnavatel podle § 53 zákoníku práce dát výpověď a nadbytečnost mezi výjimkami není. Ve zkušební době nesmí zrušit pracovní poměr jen v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti.

Zaměstnanec v pracovní neschopnosti je podle § 53 v ochranné době a zaměstnavatel mu nesmí dát výpověď. Výjimky podle § 54 platí například při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo při důvodech pro okamžité zrušení. Nadbytečnost mezi výjimkami není. Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr jen v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti, jak popisuje článek o zkušební době.

Šest pravidel pro zaměstnavatele

Postup, který pokryje běžnou nemoc zaměstnance v malé firmě.

  1. Zapněte si zasílání informací o neschopnosti přes ePortál ČSSZ.
  2. Určete lhůtu pro předložení podkladů k náhradě mzdy.
  3. Náhradu spočítejte jen za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech.
  4. Nezdaňujte zákonnou náhradu a neplaťte z ní pojistné.
  5. Kontrolujte jen pobyt a vycházky a porušení zapište.
  6. S výpovědí počkejte, ochranná doba trvá po celou neschopnost.

Další povinnosti zaměstnavatele shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.

Co firma zařizuje, když zaměstnankyně odchází na mateřskou, popisuje článek o zástupu za mateřskou.

Co dalšího musí firma zařídit, když je příčinou neschopnosti úraz v práci, popisuje článek o pracovním úrazu zaměstnance.

Kdy má zaměstnanec nárok na volno k lékaři a kdy s náhradou mzdy, rozebírá článek o překážkách v práci.

Jak smí zaměstnavatel kontrolovat dodržování léčebného režimu, vysvětluje článek o kontrole nemocného zaměstnance.

Přehled všech článků o mzdách a odvodech najdete v průvodci mzdami, odvody a benefity.

Když zaměstnanec nechybí kvůli vlastní nemoci, ale pečuje o dítě, platí pravidla z článku ošetřovné (OČR) z pohledu zaměstnavatele.

Časté otázky

Za kolik dní platí náhradu mzdy zaměstnavatel?

Za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti. Od 15. dne platí nemocenské ČSSZ.

Kolik činí náhrada mzdy při nemoci?

60 % průměrného výdělku, který se redukuje podle ročně vyhlašovaných hranic.

Platí se z náhrady mzdy daň a pojistné?

Ze zákonné výše ne. Zdaňuje se jen část vyplacená nad zákonný nárok.

Jsou první tři dny nemoci neplacené?

Ne. Karenční doba v zákoně není a náhrada náleží od prvního dne.

Smí zaměstnavatel kontrolovat nemocného zaměstnance?

Ano, v prvních 14 dnech může kontrolovat místo pobytu a vycházky, ne léčbu.

Může zaměstnavatel dát výpověď nemocnému zaměstnanci?

Zásadně ne, trvá ochranná doba. Výjimky jsou jen zákonné, nadbytečnost mezi ně nepatří.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 1298