Zaměstnanec malé firmy onemocněl a mzdová účetní řeší, kolik mu zaplatí, jak se o neschopnosti dozví a zda smí kontrolovat, jestli je doma. Náhrada mzdy při nemoci náleží podle § 192 zákoníku práce za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Vyplácí ji zaměstnavatel ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny. Od 15. dne platí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Zákonná náhrada je osvobozená od daně i od pojistného.
Karenční doba v zákoně není, náhrada náleží od prvního dne.
Ve zkratce
- Zaměstnavatel platí náhradu za prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti.
- Náhrada se vyplácí jen za pracovní dny v tomto období.
- Výše je 60 % průměrného výdělku sníženého redukčními hranicemi.
- Zákonná náhrada není zdaněná a neplatí se z ní pojistné.
- Zaměstnavatel smí kontrolovat pobyt a vycházky, ne léčbu.
- Ve zkušební době nelze pracovní poměr zrušit v prvních 14 dnech neschopnosti.
Kdo a kolik platí
Podle § 192 zákoníku práce přísluší zaměstnanci, který je dočasně práce neschopný, náhrada mzdy za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti. Náleží i za svátky, za které by jinak dostal náhradu mzdy. Výše je 60 % průměrného výdělku, který se pro tento účel redukuje podle hranic odvozených z nemocenského pojištění. Hranice se každý rok mění podle sdělení ministerstva práce. Když pracovní poměr během neschopnosti skončí, náhrada dál nenáleží.
| Období neschopnosti | Kdo platí | Co zaměstnanec dostává |
|---|---|---|
| 1. až 14. kalendářní den | Zaměstnavatel | Náhrada mzdy za pracovní dny |
| Od 15. dne | ČSSZ | Nemocenské |
Dohody o práci
Zaměstnanci na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti náleží náhrada jen tehdy, když dohoda v daném měsíci zakládá účast na nemocenském pojištění. Pravidla účasti popisuje článek DPP, nebo DPČ.
Daň a pojistné
Zákonná náhrada mzdy je podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů osvobozená od daně. Protože vyměřovacím základem pro pojistné jsou jen zdanitelné příjmy, neplatí se z ní ani sociální a zdravotní pojištění. Dani a pojistnému podléhá jen část, kterou zaměstnavatel dobrovolně vyplatí nad zákonnou výši. Termíny výplaty popisuje článek o výplatě mzdy.
Jak se zaměstnavatel o nemoci dozví
Lékař vystavuje neschopenku elektronicky a papírový díl pro zaměstnavatele už neexistuje. Zaměstnavatel získá informaci o neschopnosti přes ePortál ČSSZ, datovou schránku nebo e-mail, když si o zasílání požádá. Zaměstnanec musí zaměstnavatele o neschopnosti informovat i sám. Podklady pro výpočet nemocenského zasílá zaměstnavatel od roku 2026 v jednotném měsíčním hlášení.
Podle § 193 zákoníku práce zaměstnavatel určí lhůtu, do kdy mu zaměstnanec předloží doklady potřebné pro výplatu náhrady.
Kontrola dodržování režimu
Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného, tedy místo pobytu a povolené vycházky. Léčebný postup kontrolovat nesmí. Písemný záznam sepisuje jen při zjištěném porušení a posílá ho zaměstnanci, územní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři.
Při porušení režimu může zaměstnavatel podle § 192 odst. 5 náhradu snížit nebo nevyplatit. To ale nejde, když za stejné porušení už dal výpověď.
Výpověď a zkušební doba
Zaměstnanec v pracovní neschopnosti je podle § 53 v ochranné době a zaměstnavatel mu nesmí dát výpověď. Výjimky podle § 54 platí například při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo při důvodech pro okamžité zrušení. Nadbytečnost mezi výjimkami není. Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr jen v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti, jak popisuje článek o zkušební době.
Šest pravidel pro zaměstnavatele
Postup, který pokryje běžnou nemoc zaměstnance v malé firmě.
- Zapněte si zasílání informací o neschopnosti přes ePortál ČSSZ.
- Určete lhůtu pro předložení podkladů k náhradě mzdy.
- Náhradu spočítejte jen za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech.
- Nezdaňujte zákonnou náhradu a neplaťte z ní pojistné.
- Kontrolujte jen pobyt a vycházky a porušení zapište.
- S výpovědí počkejte, ochranná doba trvá po celou neschopnost.
Další povinnosti zaměstnavatele shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Co firma zařizuje, když zaměstnankyně odchází na mateřskou, popisuje článek o zástupu za mateřskou.
Časté otázky
Za kolik dní platí náhradu mzdy zaměstnavatel?
Za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti. Od 15. dne platí nemocenské ČSSZ.
Kolik činí náhrada mzdy při nemoci?
60 % průměrného výdělku, který se redukuje podle ročně vyhlašovaných hranic.
Platí se z náhrady mzdy daň a pojistné?
Ze zákonné výše ne. Zdaňuje se jen část vyplacená nad zákonný nárok.
Jsou první tři dny nemoci neplacené?
Ne. Karenční doba v zákoně není a náhrada náleží od prvního dne.
Smí zaměstnavatel kontrolovat nemocného zaměstnance?
Ano, v prvních 14 dnech může kontrolovat místo pobytu a vycházky, ne léčbu.
Může zaměstnavatel dát výpověď nemocnému zaměstnanci?
Zásadně ne, trvá ochranná doba. Výjimky jsou jen zákonné, nadbytečnost mezi ně nepatří.
Zdroje
- Zákoník práce, § 53, 54, 66 a 192 až 194, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o nemocenském pojištění, § 65, 76 a 116a, zákon č. 187/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- eNeschopenka pro zaměstnavatele, Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.gov.cz)
