Podvodné faktury a falešný šéf patří k platebním podvodům, před kterými firmy varují Policie ČR, NÚKIB, Finanční správa, Úřad průmyslového vlastnictví i ministerstvo průmyslu a obchodu. Podvodníkovi stačí přesvědčit účetní, aby platbu zadala a potvrdila sama. Taková platba je autorizovaná a vrátit ji zákon bance nenařizuje.
Malá firma se proto brání hlavně postupy: ověřením každé změny účtu jiným kanálem, kontrolou zveřejněného účtu v registru plátců DPH a pravidly pro schvalování plateb.
Ve zkratce
- Změnu čísla účtu dodavatele ověřte telefonem na známý kontakt, nikdy odpovědí na e-mail.
- Platba na účet, který dodavatel nemá zveřejněný v registru plátců DPH, může založit ručení za jeho daň.
- Povinné ověření jména příjemce platí v Česku od 9. 7. 2027 a jen pro úhrady v eurech.
- Platbu, kterou firma sama potvrdila, banka vracet nemusí, zákon jí ukládá jen úsilí o vrácení.
- Finanční arbitr řeší jen spory spotřebitelů, firma se obrací na banku, policii a soud.
- Ztrátu lze podle výkladu Finanční správy uplatnit jako výdaj jen s potvrzením policie o neznámém pachateli.
Jak platební podvody na firmy vypadají
Varování úřadů popisují čtyři scénáře se společným jmenovatelem: tlakem na rychlou platbu mimo běžné kontroly.
Falešný šéf
Policie ČR v letáku převzatém z kampaně Europolu popisuje takzvaný CEO podvod. Podvodník zavolá nebo napíše jako generální či finanční ředitel a chce naléhavou platbu mimo schvalovací postup. Odvolává se na důvěrnost, třeba kvůli fúzi nebo daňové kontrole. Peníze často míří do bank mimo Evropu. NÚKIB popisuje případ, kdy útočníci jménem vedoucího z podvržené adresy žádali ekonomické oddělení o mezinárodní platbu.
Podvržená faktura a změna účtu dodavatele
Podvodník se vydává za dodavatele, třeba softwaru, a posílá fakturu s upomínkou za neobjednanou službu. Jindy pronikne do skutečné e-mailové komunikace a požádá o změnu čísla účtu. Daňoví poradci v jednání s Generálním finančním ředitelstvím popsali, jak podvodník zachytí dřívější korespondenci a pozmění číslo účtu na skutečné faktuře dodavatele.
Falešné výzvy jménem úřadů
Finanční správa varuje před e-maily jménem správce daně, které píšou o přeplatcích či nedoplatcích a chtějí bankovní údaje. Její skutečné e-maily končí doménou fs.gov.cz, citlivé údaje e-mailem ani SMS nežádá a neposílá odkazy. Při pochybnosti kontaktujte přímo svůj finanční úřad.
Výzvy k zápisu ochranných známek a do katalogů
Kdo podá přihlášku ochranné známky, objeví se ve veřejné databázi úřadu. Odtud si soukromé společnosti berou údaje a posílají výzvy k úhradě za zápis do vlastních rejstříků. Úřad průmyslového vlastnictví uvádí, že tyto služby nemají s úřední ochranou nic společného. Ministerstvo průmyslu a obchodu podobně varuje nové živnostníky před nabídkami zápisu do neoficiálních katalogů, které napodobují úřední dokumenty.
| Typ podvodu | Varovný signál | Jak ověřit |
|---|---|---|
| Falešný šéf | Naléhavost, důvěrnost, obejití schvalování | Zavolat vedoucímu na známé číslo |
| Změna účtu dodavatele | Nové číslo účtu v e-mailu nebo na faktuře | Telefon na známý kontakt, registr plátců DPH |
| Faktura za neobjednanou službu | Upomínka bez objednávky | Dohledat objednávku nebo smlouvu |
| Zápis ochranné známky do rejstříku | Výzva k úhradě od soukromé firmy | Ověřit u Úřadu průmyslového vlastnictví |
Jak ověřit účet dodavatele
Změnu účtu ověřte jiným kanálem
Policie radí: „Nejdříve ověřujte, potom plaťte“. Když dodavatel ohlásí nové číslo účtu, zavolejte mu na kontakt, který znáte z dřívější spolupráce. Odpověď na podezřelý e-mail se totiž dostane zpět k pachateli. U faktury za službu, kterou si nepamatujete, nejdřív ověřte, zda objednávka vůbec existuje.
Zveřejněný účet v registru plátců DPH
Finanční správa zveřejňuje z registru plátců DPH mimo jiné DIČ, název, sídlo a čísla účtů, která plátce určil ke zveřejnění. Podle DIČ v registru dohledáte i to, zda je dodavatel nespolehlivým plátcem. Jak číslo dodavatele najít a zkontrolovat, popisuje článek o ověření IČO a DIČ. Kontrolu udělejte před první platbou a při každé změně účtu.
Platba na nezveřejněný účet a ručení za DPH
Podle § 109 zákona o DPH ručí odběratel za nezaplacenou daň dodavatele, pokud zaplatí bezhotovostně na jiný účet, než který správce daně zveřejnil. Totéž platí, když je dodavatel zveřejněn jako nespolehlivý plátce. Změna účtu na faktuře je tedy varovným signálem podvodu a zároveň daňovým rizikem. Podrobnosti rozebírá článek o ručení za DPH dodavatele.
Schvalování plateb a zabezpečení e-mailu
Vnitřní postupy pro platby
Policejní leták doporučuje zavést postup pro ověřování žádostí o platbu přijatých e-mailem, vnitřní pravidla pro platby a postup pro hlášení podvodů. Dále radí školit zaměstnance, aby pod tlakem nevynechávali kroky schvalování, a omezit, co firma o své struktuře zveřejňuje na webu. Konkrétní podobu, například schválení platby dvěma lidmi, si firma volí sama.
Technická ochrana
NÚKIB doporučuje dvoufaktorové ověření, správce hesel a technologie proti podvržení odesílatele, tedy SPF, DKIM a DMARC. U urgentních požadavků na zaplacení faktury radí kontrolovat adresu odesílatele. Širší povinnosti v oblasti zabezpečení shrnuje článek o zákonu o kybernetické bezpečnosti.
Ověření příjemce od 9. 7. 2027
Týká se jen úhrad v eurech
Nařízení EU 2024/886 o okamžitých úhradách v eurech zavedlo ověření příjemce. Banka plátce musí porovnat zadané údaje o příjemci ještě předtím, než platbu nabídne k autorizaci. V eurozóně to platí od 9. 10. 2025, v Česku a dalších státech mimo eurozónu od 9. 7. 2027. Nařízení se týká úhrad v eurech, povinnost pro korunové platby z něj neplyne.
Pozor u dávkových plateb
Firmy mohou ověření vypnout u hromadných příkazů zadaných jako balíček, tím ale o kontrolu přicházejí. Pokud banka povinnost ověření nesplní a peníze odejdou jinam, musí částku plátci vrátit.
Co dělat, když firma zaplatila podvodníkovi
Nejdřív banka, hned potom policie
Česká národní banka doporučuje okamžitě kontaktovat vlastní banku, zablokovat platební prostředky a ihned se obrátit na Policii ČR. Policie radí oznámit i nepovedený pokus o podvod.
Autorizovaná platba a úsilí banky
Platba je podle zákona o platebním styku autorizovaná, když k ní plátce dal souhlas. Zadá-li ji účetní sama, zákon bance povinnost vrátit peníze nestanoví. Podle § 186 odst. 2 banka jen vyvine úsilí, které na ní lze spravedlivě požadovat, aby se peníze vrátily, a na písemnou žádost sdělí údaje potřebné k uplatnění práva u soudu.
Firmy mají slabší ochranu
Když podvodník platbu zadá sám, třeba po průniku do bankovnictví, jde o neautorizovanou platbu a banka ji musí napravit. Podle § 128 odst. 6 se ale banka s podnikatelem může dohodou odchýlit od pravidel o ztrátě, důkazním břemenu i lhůtách, takže rozhodují obchodní podmínky banky. Finanční arbitr rozhoduje jen spory spotřebitelů, firmě zbývá reklamace u banky a soud.
Trestní oznámení a hlášení NÚKIB
Jednání podvodníka typicky odpovídá trestnému činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Potvrzení policie má i daňový význam. Zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. 11. 2025, umožňuje podle § 15 odst. 5 dobrovolně hlásit NÚKIB kybernetické incidenty, události i hrozby, a to i firmám, na které se zákon nevztahuje.
Dluh vůči dodavateli
Peněžitý dluh se podle občanského zákoníku splní připsáním částky na účet banky věřitele. Zaplacením na cizí účet tak dluh vůči skutečnému dodavateli trvat může. Spor o odpovědnost, třeba při napadené schránce dodavatele, rozhoduje soud.
Daně po podvodu
Odpočet DPH z falešné faktury nevzniká
Nárok na odpočet podle § 72 zákona o DPH vzniká u přijatého zdanitelného plnění. U faktury za fiktivní službu nebo zápis do soukromého rejstříku žádné plnění neexistuje, a odpočet tedy nevzniká. Kdy faktura k odpočtu nestačí, vysvětluje článek o podmínkách odpočtu DPH.
Ztráta jako daňový výdaj
Finanční správa v Koordinačním výboru s Komorou daňových poradců, příspěvek 575/24.03.21, připustila, že ztrátu z převodu peněz na podvodný účet po manipulaci zaměstnance lze uznat jako výdaj, pokud policie potvrdí škodu způsobenou neznámým pachatelem. Bez potvrzení je uznatelná jen do výše náhrady škody předepsané zaměstnanci. Jde o výklad, ne o text zákona.
Kolik podvodných plateb eviduje ČNB
Podle komentáře České národní banky ke statistice platebního styku bylo v roce 2025 zaznamenáno 28 tisíc podvodných příkazů k úhradě v objemu 1,8 mld. Kč, meziročně o 2 tisíce víc. Čísla zahrnují všechny plátce, nejen firmy.
Šest kroků, jak firmu chránit před podvodnou platbou
- Každou změnu účtu ověřte telefonem na kontakt, který znáte z dřívějška.
- Kontrolujte zveřejněný účet v registru plátců DPH před první platbou i po změně.
- Nastavte schvalování plateb tak, aby ho nešlo obejít jedním e-mailem.
- Proškolte lidi, kteří zadávají platby, aby poznali naléhavost a žádost o důvěrnost.
- Zapněte dvoufaktorové ověření a ochranu domény proti podvržení odesílatele.
- Po podvodu volejte bance hned a podejte trestní oznámení kvůli šanci na vrácení i kvůli daním.
Další témata kolem fakturace, DPH a placení najdete v průvodci faktury, DPH a pohledávky.
Časté otázky
Co je CEO podvod a jak ho poznat?
Podvodník se vydává za ředitele a tlačí zaměstnance, aby rychle zaplatil mimo běžné schvalování. Typická je naléhavost, žádost o mlčenlivost a odkaz na fúzi nebo daňovou kontrolu. Policie radí pokyn vždy ověřit telefonicky nebo osobně.
Co dělat, když nám dodavatel e-mailem oznámí nové číslo účtu?
Neplaťte, dokud změnu neověříte telefonem na kontakt známý ze spolupráce, odpověď na e-mail může skončit u podvodníka. Zkontrolujte také, zda je nový účet zveřejněný v registru plátců DPH, jinak hrozí ručení za daň dodavatele.
Vrátí banka peníze, když firma zaplatila podvodnou fakturu?
Pokud platbu potvrdila sama firma, je autorizovaná a zákon bance vrácení neukládá. Banka musí jen vyvinout přiměřené úsilí, aby se peníze vrátily. Proto volejte bance okamžitě a podejte trestní oznámení.
Je platba podvodníkovi daňově uznatelný náklad?
Finanční správa připustila, že ztrátu z převodu na podvodný účet lze uznat jako výdaj, pokud policie potvrdí škodu způsobenou neznámým pachatelem. Jde o výklad správce daně, ne o výslovné znění zákona.
Můžu si odečíst DPH z podvodné faktury?
Ne, pokud firma za fakturu nic nedostala. Nárok na odpočet vzniká jen u skutečně přijatého zdanitelného plnění. Faktura za fiktivní službu nebo zápis do soukromého rejstříku žádné takové plnění nedokládá, a odpočet z ní proto nevzniká.
Musím platit výzvu k zápisu ochranné známky do rejstříku, která mi přišla poštou?
Ne. Úřad průmyslového vlastnictví upozorňuje, že soukromé rejstříky a databáze nemají s úřední ochranou nic společného a jejich nevyužití nemá vliv na platnost vašich práv. Podezřelé nabídky můžete úřadu nahlásit.
Zdroje
- Leták o CEO podvodech, Policie ČR (policie.gov.cz)
- Zákon o platebním styku, zákon č. 370/2017 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení o okamžitých úhradách, nařízení EU 2024/886 (eur-lex.europa.eu)
- Zápis z Koordinačního výboru, příspěvek 575/24.03.21 (financnisprava.gov.cz)
- Varování před nevyžádanými nabídkami, Úřad průmyslového vlastnictví (upv.gov.cz)
