Preventivní restrukturalizace je postup, kterým může s.r.o., akciová společnost nebo družstvo ve finančních potížích dohodnout s vybranými věřiteli nový plán ještě předtím, než se dostane do úpadku. Upravuje ji zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, účinný od 23. 9. 2023. Firma při ní dál řídí podnik sama. Rozhoduje načasování: kdo už je platebně neschopný, na tento nástroj nedosáhne.
Ministerstvo spravedlnosti popisuje tři stupně řešení potíží: neformální jednání s věřiteli, preventivní restrukturalizaci a reorganizaci v insolvenčním řízení.
Ve zkratce
- Využít ji mohou jen obchodní korporace, tedy obchodní společnosti a družstva, živnostník ne.
- Firma nesmí být platebně neschopná, ale musí mít vážné finanční potíže.
- Podnikatel sám vybere věřitele, jichž se plán dotkne, ostatním platí běžně.
- Plán přijme skupina věřitelů tříčtvrtinovou většinou hlasů a přijmout ho musí všechny skupiny.
- Všeobecné moratorium chrání firmu před exekucí a insolvenčním návrhem věřitele 3 měsíce, prodloužit ho lze jednou o další 3 měsíce.
- Mzdy a další pracovněprávní nároky zaměstnanců restrukturalizace nekrátí.
Kdo může preventivní restrukturalizaci využít
Preventivní restrukturalizaci mohou využít jen obchodní korporace, tedy obchodní společnosti a družstva, které mají vážné finanční potíže, ale nejsou platebně neschopné. Živnostník, firma v likvidaci ani podnikatel s nepoctivým záměrem ji využít nemohou.
Jen obchodní korporace
Zákon se podle § 3 odst. 1 použije jen pro obchodní korporace, tedy obchodní společnosti a družstva. Živnostník tento nástroj využít nemůže a dluhy řeší dohodou s věřiteli, případně v insolvenčním řízení. Vyloučeny jsou také banky, pojišťovny a další subjekty finančního trhu.
Vážné potíže, ale ne platební neschopnost
Podle § 4 odst. 2 smí firma restrukturalizaci zahájit nebo v ní pokračovat jen tehdy, když není v úpadku ve formě platební neschopnosti, ale dá se důvodně čekat, že by bez navržených opatření do úpadku spadla. Platebně neschopný je podle insolvenčního zákona ten, kdo má více věřitelů, peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti a není schopen je plnit. Předlužení zákon o preventivní restrukturalizaci jako překážku výslovně neuvádí.
Zákon pomáhá s posouzením domněnkou v § 4 odst. 3: potíže jsou dost závažné, když provoz závodu nevydělá na peněžité dluhy splatné v průběhu posledního roku.
Kdo restrukturalizaci využít nesmí
Podle § 5 je vyloučen podnikatel s nepoctivým záměrem, například s vědomě nepravdivými údaji. Na něj lze usuzovat i z výplaty podílů na zisku spřízněným osobám v roce před zahájením. Vyloučena je také firma v likvidaci a firma, u níž byl v posledních 5 letech pravomocně zjištěn úpadek.
Jak se restrukturalizace zahajuje
Preventivní restrukturalizace začíná dnem, kdy první dotčené straně dojde písemná výzva k jednání o restrukturalizačním plánu. Spolu s ní podnikatel posílá sanační projekt, zahájení oznámí krajskému soudu a sám vybírá, kterých věřitelů se týká.
Písemná výzva a sanační projekt
Restrukturalizace začíná dnem, kdy první dotčené straně dojde písemná výzva k jednání o restrukturalizačním plánu. Spolu s výzvou podnikatel posílá sanační projekt a zahájení oznámí krajskému soudu. Dotčenou stranou je věřitel nebo společník, jehož právo plán přímo zasáhne.
Vybraný okruh věřitelů
Restrukturalizace nemusí zasáhnout všechny věřitele. Podnikatel sám určí, koho zahrne, a v sanačním projektu vysvětlí, proč ostatní vynechal a proč jim bude řádně platit. Po zahájení lze okruh měnit jen se souhlasem většiny dotčených stran.
Co musí obsahovat sanační projekt
Sanační projekt popisuje obchodní model, příčiny potíží, rizika, odhad hodnoty závodu výnosovou metodou, finanční plán a harmonogram. Přikládá se mezitímní účetní závěrka a účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Firma, která dodržuje pravidla pro archivaci účetních dokladů, má podklady po ruce. Vyplatí se mít v pořádku i inventarizaci majetku a závazků.
Restrukturalizace končí, pokud podnikatel do 6 měsíců od zahájení nepředloží plán k hlasování nebo neuzavře dohodu o jeho přijetí.
Veřejná a neveřejná restrukturalizace
Zákon upravuje jen veřejnou preventivní restrukturalizaci v § 104 až 111, pojem neveřejná v něm není. V praxi se tak označuje základní režim, ve kterém firma jedná jen s vybranými dotčenými stranami a údaje v restrukturalizačním rejstříku se zveřejňují až s první zveřejněnou písemností v řízení. Veřejný režim se použije jen podle nařízení EU o insolvenčním řízení, typicky při věřiteli nebo majetku v jiném členském státě.
Restrukturalizační plán a jeho opatření
Restrukturalizační plán sestavuje podnikatel a musí vysvětlit, proč budou dotčené strany na tom lépe než v insolvenci. Může obsahovat prodej majetku, odklad splatnosti, splátky nebo prominutí dluhu, nesmí ale zasáhnout pracovněprávní pohledávky zaměstnanců.
Co plán obsahuje
Plán sestavuje podnikatel. Musí vysvětlit, proč budou dotčené strany na tom lépe než v insolvenci. Opatření mohou mířit na majetek, třeba jeho prodej nebo převod na novou společnost, na závazky, třeba odklad splatnosti, splátkový kalendář nebo prominutí dluhu, na vlastní kapitál a na provoz. Kapitalizaci pohledávky nelze provést bez souhlasu dotčené strany.
Pohledávky, kterých se plán nedotkne
Podle § 22 plán nesmí zasáhnout pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, náhradu újmy způsobené úmyslně nebo na životě a zdraví, peněžité tresty a sankce ani pohledávku, o níž se vede soudní nebo rozhodčí spor.
Ručení jednatele zůstává
Práva věřitelů vůči ručitelům a spoludlužníkům plán podle § 23 odst. 1 nemění, výjimkou je jen společník s neomezeným ručením. Jednatel, který osobně ručí za úvěr firmy, se tedy restrukturalizací svého ručení nezbaví.
Hlasování a potvrzení soudem
Restrukturalizační plán je přijat, když ho přijmou všechny skupiny dotčených stran, ve skupině rozhodují tři čtvrtiny hlasů a 1 Kč pohledávky dává 1 hlas. Soud plán potvrzuje, když zasahuje do práv nesouhlasících stran, přináší nové financování nebo snižuje počet zaměstnanců aspoň o čtvrtinu.
Skupiny a tři čtvrtiny hlasů
Hlasují všechny dotčené strany, přičemž 1 Kč pohledávky znamená 1 hlas. Dělí se do skupin se shodným právním postavením a zájmy, samostatnou skupinu tvoří vždy například společníci nebo spřízněné osoby. Skupina plán přijala, když pro něj hlasovaly tři čtvrtiny hlasů, a plán je přijat, když ho přijaly všechny skupiny.
Kdy musí plán potvrdit soud
Soudní potvrzení potřebuje plán, který zasahuje do práva nesouhlasící dotčené strany, zahrnuje nové financování nebo snižuje počet zaměstnanců aspoň o čtvrtinu. Ostatní plány jsou účinné dnem přijetí. Návrh na potvrzení podává podnikatel do 15 dnů od skončení hlasování. Soud potvrzení zamítne mimo jiné tehdy, když by nesouhlasící strana dopadla hůř než v insolvenci.
Modelový příklad
Modelová čísla: skupinu nezajištěných dodavatelů tvoří tři věřitelé s pohledávkami 600 000 Kč, 300 000 Kč a 100 000 Kč, tedy 1 000 000 hlasů. Tři čtvrtiny znamenají 750 000 hlasů. Když první dva hlasují pro a třetí proti, mají příznivci 900 000 hlasů a skupina plán přijala. Kdyby pro hlasovali jen první a třetí, měli by 700 000 hlasů a skupina by plán nepřijala. Celý plán je přijat, až když ho přijmou všechny skupiny.
Moratorium: ochrana před věřiteli
Všeobecné moratorium vyhlašuje soud na návrh podnikatele a po dobu 3 měsíců, prodloužitelných jednou o další 3 měsíce, brání exekuci, insolvenčnímu návrhu věřitele a realizaci zajištění. Individuální moratorium chrání firmu nejvýše vůči třem věřitelům.
Všeobecné moratorium
Návrh podává podnikatel od zahájení restrukturalizace do účinnosti plánu. Přikládá čestné prohlášení, že za poslední 3 roky zveřejňoval účetní závěrky ve sbírce listin, a výkaz likvidity, který osvědčí, že není platebně neschopný. Soud rozhodne do konce následujícího pracovního dne.
Jak dlouho trvá
Moratorium trvá 3 měsíce, prodloužit ho lze jen jednou, nejvýše o 3 měsíce. Vůči kterémukoli věřiteli nesmí účinky moratorií přesáhnout 12 měsíců.
Co moratorium zastaví
Věřitel nemůže podat insolvenční návrh, na majetek firmy nelze vést exekuci a zajištěný věřitel nemůže realizovat zajištění. Dodavatelé zboží, služeb nebo energií nezbytných pro provoz nesmějí kvůli starým dluhům přestat dodávat. Firma ale musí předcházet novým dluhům po splatnosti.
Individuální moratorium
Individuální moratorium chrání firmu jen vůči určitému věřiteli, nejvýše vůči třem. Podat ho lze i před zahájením restrukturalizace, která pak musí začít do 30 dnů.
Zaměstnanci, správce a nové peníze
Plán preventivní restrukturalizace nesmí krátit ani odkládat mzdy zaměstnanců, propouštění však zákon nezakazuje. Restrukturalizační správce není povinný vždy a vedení firmy nenahrazuje, peníze poskytnuté během moratoria nebo podle potvrzeného plánu jsou chráněny před neúčinností.
Mzdy se nekrátí, propouštět lze
Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou z restrukturalizace vyloučeny a moratorium se na ně nevztahuje. Mzdy tedy plán nemůže krátit ani odkládat. Snížení počtu zaměstnanců jako provozní opatření zákon nezakazuje. Plán, který snižuje stav aspoň o čtvrtinu, ale začne platit až potvrzením soudem.
Restrukturalizační správce
Správce není povinný vždy. Soud ho jmenuje například při předložení nepřijatého plánu k potvrzení nebo na návrh podnikatele či většiny dotčených stran a přidělí ho podle pořadí ze seznamu. Vedení firmy nenahrazuje. Odměnu platí podnikatel, dotčená strana jen za úkoly obsažené v jejím návrhu.
Prozatímní a nové financování
Peníze poskytnuté během všeobecného moratoria nebo podle potvrzeného plánu, stejně jako mzdy a náklady na poradenství, nelze po rozhodnutí o úpadku prohlásit za neúčinné.
Rozdíl oproti reorganizaci
Preventivní restrukturalizace probíhá mimo insolvenční řízení, týká se jen vybraných věřitelů a nemá limit velikosti firmy. Reorganizace běží v insolvenčním řízení při úpadku nebo hrozícím úpadku, zahrnuje všechny věřitele a pracuje s insolvenčním správcem.
| Hledisko | Preventivní restrukturalizace | Reorganizace |
|---|---|---|
| Řízení | Mimo insolvenci | V insolvenčním řízení |
| Stav firmy | Vážné potíže, ne platební neschopnost | Úpadek nebo hrozící úpadek |
| Velikost firmy | Bez limitu | Obrat aspoň 50 mil. Kč nebo 50 zaměstnanců, kromě předbalené reorganizace |
| Věřitelé | Jen vybraní | Všichni |
| Správce | Jen v zákonných případech | Insolvenční správce |
Šest kroků, než firma restrukturalizaci zahájí
- Ověřte finanční zdraví v aplikaci Finanční zdraví na Restrukturalizačním portálu ministerstva spravedlnosti, která z účetních dat ukáže semafor.
- Zkontrolujte platební neschopnost: dluhy přes 30 dnů po splatnosti u více věřitelů znamenají, že je pozdě.
- Zkuste neformální dohodu s bankou, dodavateli nebo pronajímatelem, u nájmu podle pravidel pro nájem prostor k podnikání.
- Doplňte sbírku listin, návrh na moratorium vyžaduje prohlášení o zveřejněných účetních závěrkách.
- Nevyplácejte spřízněným osobám podíly na zisku ani předčasné splátky zápůjček.
- Připravte sanační projekt s odhadem hodnoty závodu a finančním plánem dřív, než odešlete výzvu.
Další témata kolem vedení společnosti shrnuje náš průvodce založením a vedením firmy.
Řešení pro živnostníka jako fyzickou osobu popisuje článek o oddlužení podnikatele.
Časté otázky
Může preventivní restrukturalizaci využít živnostník?
Nemůže. Zákon o preventivní restrukturalizaci se podle § 3 použije jen pro obchodní korporace, tedy obchodní společnosti a družstva. Živnostník ve finančních potížích řeší dluhy dohodou s věřiteli, případně v insolvenčním řízení formou oddlužení nebo reorganizace, pokud splní zákonné podmínky.
Jak poznám, že na restrukturalizaci ještě není pozdě?
Firma nesmí být platebně neschopná, tedy mít více věřitelů, dluhy déle než 30 dnů po splatnosti a nebýt schopná je platit. Zároveň musí mít vážné potíže, které zákon předpokládá, když provoz nevydělá na dluhy splatné během posledního roku. Pro první orientaci poslouží aplikace Finanční zdraví ministerstva spravedlnosti.
Musím do restrukturalizace zahrnout všechny věřitele?
Nemusíte. Podnikatel sám určí dotčené strany a v sanačním projektu vysvětlí, proč ostatní nezahrnul a proč jim bude řádně platit. Okruh dotčených věřitelů lze po zahájení měnit jen se souhlasem jejich většiny, takže je dobré ho promyslet předem.
Kolik věřitelů musí s plánem souhlasit?
V každé skupině musí pro plán hlasovat tři čtvrtiny hlasů, přičemž 1 Kč pohledávky znamená 1 hlas. Plán je přijat, když ho přijmou všechny skupiny. Pokud některá skupina nesouhlasí, může ho soud za zákonných podmínek potvrdit i tak, nesouhlasící ale nesmí dopadnout hůř než v insolvenci.
Ochrání restrukturalizace firmu před exekucí a insolvenčním návrhem?
Jen když soud vyhlásí všeobecné moratorium. Pak nelze vést exekuci na majetek firmy, věřitel nemůže podat insolvenční návrh a zajištění nelze realizovat. Moratorium trvá 3 měsíce, jednou ho lze prodloužit o další 3 měsíce a vůči jednomu věřiteli nesmí trvat déle než 12 měsíců.
Co se během restrukturalizace stane se mzdami zaměstnanců?
Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou z restrukturalizace vyloučené a moratorium se na ně nevztahuje, mzdy tedy plán nemůže krátit ani odkládat. Propouštění jako opatření zákon nezakazuje, plán, který snižuje počet zaměstnanců aspoň o čtvrtinu, ale začne platit až po potvrzení soudem.
Zdroje
- Zákon o preventivní restrukturalizaci, zákon č. 284/2023 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška k preventivní restrukturalizaci, vyhláška č. 15/2024 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Insolvenční zákon, § 3 a 316, zákon č. 182/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Restrukturalizační portál, Ministerstvo spravedlnosti (msp.gov.cz)
- Aplikace Finanční zdraví, Ministerstvo spravedlnosti (justice.cz)
