Rozdíl mezi technickým zhodnocením a opravou majetku rozhoduje o tom, zda firma dá výdaj do nákladů hned, nebo ho bude několik let odepisovat. Technickým zhodnocením jsou podle § 33 zákona o daních z příjmů výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud u jednotlivého majetku převýší v úhrnu 80 000 Kč. Oprava jen vrací majetek do předchozího nebo provozuschopného stavu a daňovým výdajem je bez ohledu na částku. Hranice 80 000 Kč platí od 1. 1. 2021.
Ve zkratce
- Technické zhodnocení mění účel nebo parametry majetku, nebo rozšiřuje jeho použitelnost.
- Oprava odstraňuje opotřebení nebo poškození, i jinými materiály.
- Hranice 80 000 Kč se posuzuje u jednotlivého majetku, podle Finanční správy za zdaňovací období.
- Výdaje do hranice lze dát jednorázově do nákladů, nebo se rozhodnout je odepisovat.
- Nájemce může technické zhodnocení odepisovat na základě písemné smlouvy s vlastníkem.
Co je technické zhodnocení a co oprava
Technické zhodnocení podle § 33 zákona o daních z příjmů tvoří nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, zatímco oprava podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. jen odstraňuje opotřebení nebo poškození a vrací majetek do předchozího nebo provozuschopného stavu.
Zákon o daních z příjmů vyjmenovává v § 33 pět druhů zásahů: nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace. Rekonstrukcí jsou zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Oprava a údržba podle účetní vyhlášky
Zákon o daních z příjmů opravu nedefinuje, definici obsahuje vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 47. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození, aby se majetek vrátil do předchozího nebo provozuschopného stavu. Smí se přitom použít i jiné než původní materiály, díly nebo technologie, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržba je soustavná činnost, která zpomaluje opotřebení a předchází poruchám.
Rozhoduje dokončení, ne zaplacení
Technické zhodnocení se posuzuje podle dokončených prací. Podle § 29 odst. 3 zvyšuje vstupní cenu majetku v tom zdaňovacím období, kdy je dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Hranice 80 000 Kč a jak se sčítá
Hranice technického zhodnocení činí 80 000 Kč od 1. 1. 2021, předtím platilo 40 000 Kč, a výdaje se sčítají u jednotlivého majetku, tedy u jednoho stroje nebo jedné budovy, podle Finanční správy za zdaňovací období.
Od kdy hranice platí
Hranici 80 000 Kč zavedl zákon č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021, předtím platila částka 40 000 Kč. Týž zákon zvýšil na 80 000 Kč i hranici vstupní ceny hmotného movitého majetku. Jak hranice souvisí s odpisovými skupinami, vysvětluje článek o daňových odpisech majetku.
Sčítá se u jednotlivého majetku
Zákon mluví o výdajích, které převýšily hranici „u jednotlivého majetku v úhrnu“. Sčítají se tedy výdaje na dokončené zásahy do jednoho stroje nebo jedné budovy, ne výdaje za celou firmu.
Za jaké období: výklad Finanční správy
Novela č. 609/2020 Sb. vypustila ze zákona slova o zdaňovacím období. Finanční správa v dotazech k této novele uvádí, že změna nemá vliv na dosavadní výklad a výdaje se i nadále posuzují ve vztahu ke zdaňovacímu období.
Výdaje pod hranicí: náklad, nebo odpis
Výdaje na technické zhodnocení, které hranici 80 000 Kč nepřesáhnou, může firma podle § 24 odst. 2 písm. zb) uplatnit jednorázově v daňových nákladech, nebo se rozhodnout je odepisovat; opravy jsou daňovým výdajem bez ohledu na částku.
Výdaje na nástavbu, přístavbu, stavební úpravy, rekonstrukci nebo modernizaci, které hranici nepřesáhnou, jsou podle § 24 odst. 2 písm. zb) daňovým výdajem jednorázově. Finanční správa ve svém příkladu uvádí, že výdaje 60 000 Kč poplatník uplatní jednorázově v daňových nákladech. Firma má ale volbu: může se rozhodnout, že podlimitní výdaje do nákladů nedá, a pak jsou technickým zhodnocením, které se odepisuje.
Opravy hranici nemají
Opravy a údržba jsou daňovým výdajem v roce vynaložení podle obecného pravidla § 24 odst. 1. Zákon pro ně žádnou částkovou hranici nestanoví.
Závazné posouzení u finančního úřadu
Když si firma není jistá, může podle § 33a zákona požádat správce daně o závazné posouzení, zda zásah je technickým zhodnocením. Žádost obsahuje popis stavu majetku před zásahem, popis prací, rozpočet nebo souhrn výdajů a návrh výroku. Přikládá se doklad o vlastnictví, u nájmu souhlas vlastníka, a dokumentace.
Jak hranici mezi opravou a zhodnocením vidí soudy
Podle Nejvyššího správního soudu havarijní stav majetku sám nerozhoduje mezi opravou a technickým zhodnocením a náhrada nevyráběného materiálu nejbližším dostupným zhodnocení nezakládá; kdo tvrdí opravu, musí doložit původní stav a rozsah prací.
Havarijní stav o ničem nerozhoduje
Nejvyšší správní soud v rozsudku 8 Afs 4/2012 ze dne 27. 4. 2012 uvedl, že havarijní stav majetku sám o sobě nepředurčuje, zda bude odstraněn opravou, nebo technickým zhodnocením. U rekonstrukce je podle soudu třeba posoudit změnu technických parametrů ve vztahu k celku. Nemusí přitom dojít ke změně parametrů u celého majetku.
Modernější materiál ještě není zhodnocení
Podle téhož rozsudku náhrada původního materiálu nejbližším dostupným, když se původní už nevyrábí, technické zhodnocení sama o sobě nezakládá. Zlepšení vlastností díky technickému pokroku soud přičítá přirozenému vývoji.
Práce při rekonstrukci se hodnotí v souvislostech
V rozsudku 6 Afs 273/2022, který se týkal rekonstrukce hotelu, soud podle shrnutí Finanční správy uvedl, že nelze vycházet jen z jednotného záměru prací nebo ze změny účelu využívání. Rozhoduje vzájemná podmíněnost a časová souslednost prací, včetně případné nemožnosti je od sebe oddělit.
Bez důkazů o původním stavu se opravu prokazuje těžko
Kdo tvrdí opravu, musí doložit původní stav majetku a rozsah prací: fotografie, dokumentaci, rozpočty. Při daňové kontrole u firmy je na firmě, aby opravu doložila, proto podklady o původním stavu uchovávejte spolu s fakturami.
Jak se technické zhodnocení odepisuje
Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku, u zrychleného odpisování i zůstatkovou cenu, v období dokončení a uvedení do užívání a pro zvýšenou cenu platí zvláštní sazby podle § 31 a koeficienty podle § 32.
Zvýšená vstupní cena
Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku a u zrychleného odpisování i zůstatkovou cenu, a to v období dokončení a uvedení do užívání. Pokud je provedeno nejpozději v prvním roce odpisování, stává se rovnou součástí vstupní ceny. Výjimkou jsou nemovité kulturní památky a majetek vyloučený z odpisování.
Sazby a koeficienty pro zvýšenou cenu
Rovnoměrné odpisy mají v § 31 zvláštní sazby pro zvýšenou vstupní cenu, zrychlené odpisy v § 32 zvláštní koeficienty.
| Odpisová skupina | Sazba pro zvýšenou vstupní cenu (%) | Koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu | Minimální doba odpisování |
|---|---|---|---|
| 1 | 33,3 | 3 | 3 roky |
| 2 | 20 | 5 | 5 let |
| 3 | 10 | 10 | 10 let |
| 4 | 5,0 | 20 | 20 let |
| 5 | 3,4 | 30 | 30 let |
| 6 | 2 | 50 | 50 let |
Minimální doba odpisování se podle § 30 odst. 1 nevztahuje na majetek, u něhož se doba odpisování v průběhu prodloužila.
Technické zhodnocení najatého majetku
Technické zhodnocení najatého majetku může podle § 28 odst. 3 odepisovat nájemce, pokud ho sám uhradil, má s vlastníkem písemnou smlouvu a vlastník o tyto výdaje nezvýšil vstupní cenu majetku.
Kdy může odepisovat nájemce
Podle § 28 odst. 3 může technické zhodnocení, které nájemce sám uhradil, na základě písemné smlouvy odepisovat nájemce. Podmínkou je, že vlastník o tyto výdaje nezvýšil vstupní cenu. Nájemce zatřídí zhodnocení do stejné odpisové skupiny jako pronajatý majetek. Od 1. 7. 2017 totéž platí i pro toho, komu byl majetek přenechán k užívání jinak než nájmem, například výpůjčkou. Co dalšího ohlídat ve smlouvě, popisuje článek o nájmu prostor k podnikání.
Konec nájmu a odkoupení
Když nájem skončí nebo vlastník zruší souhlas s odpisováním, je zůstatková cena technického zhodnocení výdajem nájemce do výše náhrady, kterou za ně dostane. U pronajímatele se v roce ukončení nájmu zvyšuje vstupní, případně zůstatková cena majetku. Při odkoupení najaté věci je zůstatková cena zhodnocení součástí její vstupní ceny.
Drobný majetek a účetní hranice
Když technické zhodnocení drobného majetku se vstupní cenou do 80 000 Kč přesáhne hranici, vznikne u účetní jednotky daňově odpisovaný hmotný majetek; účetní hranici technického zhodnocení si přitom firma určuje vnitřní směrnicí sama.
Zhodnocení drobného majetku
Drobný majetek, tedy movitá věc se vstupní cenou do 80 000 Kč, není hmotným majetkem. U účetních jednotek platí § 29 odst. 1 písm. f): když technické zhodnocení takové věci přesáhne hranici, vznikne daňově odpisovaný hmotný majetek. Jeho vstupní cenou je hodnota zhodnocení zvýšená o ocenění věci. Daňové odpisy lze ale uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy.
Účetní hranici si firma určuje sama
Účetně je technickým zhodnocením zásah, jehož náklady dosáhnou ocenění, které si účetní jednotka určila pro dlouhodobý majetek. Účetní hranice tedy vychází z vnitřní směrnice, daňová je pevně 80 000 Kč, a obě posouzení se mohou lišit. Stav majetku v evidenci ověřuje pravidelná inventarizace majetku.
Technické zhodnocení a DPH
Pro účely DPH je technické zhodnocení dlouhodobým majetkem a při úpravě odpočtu podle § 78 zákona o DPH se posuzuje jako samostatný majetek, s lhůtou pět let, u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení deset let.
Technické zhodnocení podle zákona o daních z příjmů je pro účely DPH dlouhodobým majetkem. Při úpravě odpočtu podle § 78 zákona o DPH se považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Lhůta pro úpravu odpočtu je pět let, u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení deset let. Obecné podmínky shrnuje článek o nároku na odpočet DPH.
Šest chyb, které se u technického zhodnocení opakují
- Sčítání za celou firmu místo u jednotlivého majetku.
- Posuzování podle zaplacení, ne podle dokončení a uvedení do užívání.
- Paušální přístup k rekonstrukci, kdy se buď všechny práce dají do zhodnocení, nebo se jeden stavební celek rozdělí na drobné opravy.
- Spoléhání na havarijní stav jako na automatický důkaz opravy.
- Chybějící doklady o původním stavu, tedy fotografie, dokumentace a rozpočty.
- Odpisy nájemce bez písemné smlouvy nebo v jiné skupině, než je pronajatý majetek.
Další témata účetnictví a daní malé firmy najdete v průvodci Faktury, DPH a pohledávky, od registrace k dani po vymáhání.
Na velkou plánovanou opravu lze předem tvořit daňovou rezervu na opravu majetku.
Jak se při prodeji uplatní zůstatková cena, vysvětluje článek o prodeji firemního majetku.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením?
Oprava odstraňuje opotřebení nebo poškození a vrací majetek do předchozího nebo provozuschopného stavu, i s jinými materiály. Technické zhodnocení mění účel nebo technické parametry majetku, případně rozšiřuje jeho vybavenost či použitelnost.
Od jaké částky je výdaj technickým zhodnocením?
Když výdaje na jednotlivý majetek převýší v úhrnu 80 000 Kč, jak stanoví § 33 zákona o daních z příjmů. Hranice platí od 1. 1. 2021, předtím činila 40 000 Kč. Finanční správa výdaje posuzuje za zdaňovací období.
Sčítají se výdaje za celý rok, nebo za každou fakturu zvlášť?
Podle výkladu Finanční správy se sčítají výdaje na jeden konkrétní majetek za celé zdaňovací období. Dvě akce na tomtéž stroji v jednom roce se tedy sčítají, výdaje na různé stroje nebo budovy ne.
Můžu podlimitní modernizaci dát rovnou do nákladů?
Ano, výdaje do hranice 80 000 Kč jsou podle § 24 odst. 2 písm. zb) daňovým výdajem jednorázově. Firma se ale může rozhodnout, že je do nákladů nedá, a pak je odepisuje jako technické zhodnocení.
Může technické zhodnocení odepisovat nájemce?
Ano, pokud ho sám uhradil, má s vlastníkem písemnou smlouvu a vlastník o tyto výdaje nezvýšil vstupní cenu. Nájemce zhodnocení zatřídí do stejné odpisové skupiny jako pronajatý majetek a odepisuje ho podle pravidel pro hmotný majetek.
Jak si ověřit, že jde o opravu, když si nejsem jistý?
Můžete požádat finanční úřad o závazné posouzení podle § 33a zákona o daních z příjmů. Žádost popisuje stav před zásahem, práce a rozpočet. Uchovejte také fotografie a dokumentaci původního stavu, bez nich se oprava prokazuje obtížně.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, § 24, 26 až 33a, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela se zvýšením hranic, zákon č. 609/2020 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Dotazy k novele zákona, Finanční správa (financnisprava.gov.cz)
- Účetní vyhláška pro podnikatele, § 47 a 56, vyhláška č. 500/2002 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rozsudek NSS 8 Afs 4/2012, Sbírka rozhodnutí NSS (nssoud.cz)
