Paušální režim OSVČ: kdo může vstoupit, jak fungují pásma a kdy se nevyplatí

Paušální režim umožňuje OSVČ platit daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění jednou měsíční zálohou finančnímu úřadu. Kdo v něm vydrží celý rok, nepodává daňové přiznání ani přehledy. Vstoupit ale nemůže každý a pevná platba se nevyplatí každému. Rozhoduje stav k 1. lednu, příjmy za předchozí rok a druh činnosti.

Režim funguje od roku 2021, tři pásma platí od roku 2023.

Ve zkratce

  • Jedna záloha zahrnuje daň, důchodové a zdravotní pojištění, nemocenské ne.
  • Vstoupit může neplátce DPH bez insolvence, který k 1. lednu není zaměstnaný.
  • Pásmo určují loňské příjmy z podnikání a výdajový paušál, který by k nim šel uplatnit.
  • Oznámení o vstupu se podává do 10. ledna, záloha je splatná do 20. dne měsíce.
  • Slevy na dani, zvýhodnění na děti ani úlevy pro začínající OSVČ v paušálu neplatí.

Co zahrnuje paušální záloha

Paušální záloha zahrnuje zálohu na daň z příjmů, zálohu na důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zálohu na zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění v paušální záloze není a OSVČ ho platí zvlášť.

Podle § 38lk zákona o daních z příjmů má paušální záloha tři složky: zálohu na daň, zálohu na důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zálohu na zdravotní pojištění. Platí se na společný osobní daňový účet a finanční správa peníze převádí ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Nemocenské pojištění v záloze není. Kdo chce mít nárok na nemocenskou, přihlásí se k němu u ČSSZ a platí ho zvlášť.

Jak vzniká výše zálohy

Daňovou složku stanoví pro každé pásmo přímo zákon jako pevnou částku. Důchodové pojištění se v 1. pásmu počítá z minimálního vyměřovacího základu OSVČ zvýšeného o 15 %, zdravotní z minimálního základu. Obě minima se odvíjejí od průměrné mzdy, takže záloha 1. pásma se mění každý rok. Ve 2. a 3. pásmu jsou vyměřovací základy pevné částky v zákoně.

Kdo může vstoupit

Do paušálního režimu může vstoupit OSVČ, která k 1. lednu není plátcem DPH ani zaměstnancem s výjimkou příjmů se srážkovou daní, není společníkem v. o. s. ani komplementářem a neběží vůči ní insolvenční řízení.

Podmínky stanoví § 2a zákona o daních z příjmů a posuzují se k 1. lednu roku, od kterého chce podnikatel v režimu být. Platit musí všechny současně. Finanční úřad o vstupu nevydává rozhodnutí, a pokud podmínky splněné nejsou, podnikatele jen vyrozumí. Kdo sám zjistí, že podmínky nesplňoval, oznámí to do 15 dnů.

OSVČ, neplátce DPH, ne společník v. o. s.

Podnikatel musí být OSVČ pro důchodové i zdravotní pojištění a nejpozději v poslední den lhůty přihlášený u ČSSZ i u pojišťovny. Nesmí být plátcem DPH ani mít povinnost se registrovat, výjimkou je identifikovaná osoba, typicky při obchodu v EU, kde se podává souhrnné hlášení k DPH. Nesmí být společníkem v. o. s. ani komplementářem a nesmí vůči němu běžet insolvenční řízení.

Zaměstnání a ostatní příjmy

K 1. lednu nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. Výjimkou jsou příjmy zdaněné srážkovou daní, typicky malá dohoda o provedení práce. Matka na mateřské s pracovní smlouvou, ale bez mzdy, podmínku podle finanční správy splňuje. Vedle podnikání smí mít paušalista příjmy z kapitálu, nájmu a ostatní příjmy, v úhrnu nejvýše 50 000 Kč za rok.

Zahájení podnikání během roku

Kdo začne podnikat v průběhu roku, vstoupí od prvního dne měsíce zahájení. V části roku předtím nesměl podnikat ani být plátcem DPH. Pokud měl mzdu zdaněnou zálohovou daní, vstoupit podle finanční správy nemůže. Přihlášky u úřadů lze spojit do jednoho podání, celý postup popisuje článek jak začít podnikat.

Tři pásma

Pásmo paušálního režimu určují příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok a výdajový paušál, který by k nim šel uplatnit. Řemeslník s paušálem 80 % se proto vejde do 1. pásma s vyššími příjmy než lékař.

Pásmo se určuje podle příjmů ze samostatné činnosti za předchozí rok a podle výdajového paušálu, který by k nim šel uplatnit: 80 % pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro jiné činnosti, například lékaře nebo advokáta, a 30 % pro nájem obchodního majetku. Nerozhoduje, jestli podnikatel paušální výdaje skutečně uplatňoval.

Pásmo Kdo se vejde Pojistné se počítá
1. Nejnižší limit příjmů; vyšší, když aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 % nebo 60 %; nejvyšší při 75 % pod paušálem 80 % Z minima, důchodové zvýšené o 15 %
2. Vyšší limit; ještě vyšší, když aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 % nebo 60 % Z pevných základů v zákoně
3. Nejvyšší limit bez ohledu na činnost Z pevných základů v zákoně

Volba a změna pásma

Pásma mají jen horní limity, kdo splní nižší pásmo, splní i vyšší. Řemeslník se podle finanční správy vejde do 1. pásma i s příjmy, se kterými lékař může jen do 2. nebo 3. pásma. Pásmo lze změnit jen od začátku roku oznámením do 10. ledna, během roku ne. Kdo nic neoznámí, pokračuje v dosavadním pásmu.

Překročení limitu

Když příjmy přesáhnou limit zvoleného pásma, ale vejdou se do vyššího, podá podnikatel do 10. ledna dalšího roku oznámení o jiné výši paušální daně, doplatí rozdíl a v režimu zůstane. Pozdní oznámení je neúčinné. Stejně lze dosáhnout nižší daně, když příjmy nedosáhly limitu nižšího pásma.

Oznámení a placení záloh

Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává finančnímu úřadu do 10. ledna, při zahájení podnikání během roku nejpozději v den zahájení. Paušální záloha je splatná do 20. dne každého měsíce.

Oznámení o vstupu se podává do 10. ledna, připadne-li tento den na víkend, do nejbližšího pracovního dne. Při zahájení podnikání později v roce nejpozději v den zahájení. Lhůtu splní i podání na živnostenském úřadu s ohlášením živnosti. Opožděné oznámení je neúčinné a lhůtu nelze navrátit.

Formulář a splatnost

Oznámení je formulářové podání. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, podává elektronicky, ostatní i poštou nebo osobně. Současně lze ohlásit zahájení činnosti ČSSZ a pojišťovně. Záloha je splatná do 20. dne měsíce, při zahájení během roku se za první měsíc platí až s druhým. Jinou výši zálohy úřad stanovit nemůže, povolit lze jen posečkání nebo splátky.

Neplacení

Neuhrazené zálohy finanční úřad předepíše. Podle ČSSZ nezaplacené pojistné znamená, že za rok nevznikne účast na důchodovém pojištění. Zálohy se platí i za měsíce, kdy OSVČ celý měsíc pobírá nemocenskou nebo peněžitou pomoc v mateřství.

Modelový příklad

Modelová situace: člověk, který v předchozí části roku nepodnikal, nebyl plátcem DPH ani neměl mzdu zdaněnou zálohovou daní, zahájí podnikání 5. března a chce rovnou do paušálního režimu. V režimu je od 1. března, protože se vstupuje od prvního dne měsíce zahájení, a oznámení musí podat nejpozději 5. března. Zálohu za březen platí až s dubnovou, obě tedy do 20. dubna. Další zálohy jsou splatné vždy do 20. dne měsíce.

Přiznání, přehledy a konec režimu

Paušalista, který celý rok splňuje podmínky, nepodává daňové přiznání ani přehledy. Paušální režim končí uplynutím roku například po registraci k DPH nebo po překročení limitu bez oznámení, uplynutím měsíce pak při ukončení či přerušení činnosti.

Živnostník třídí doklady do šanonů
Paušalista, který celý rok splní podmínky, nepodává daňové přiznání ani přehledy pojišťovnám.

Je-li daň rovna paušální dani, hledí se na podnikatele, jako by přiznání podal, a přehledy se nepodávají. K přiznání podanému navíc se nepřihlíží, ani kvůli hypotéce, doložení příjmů si určuje banka. Počítat s tím je dobré i u půjčky pro začínající podnikatele.

Kdy se přiznání podává

Když podnikatel podmínku během roku poruší, například překročí limit ostatních příjmů nebo se stane plátcem DPH, podává přiznání i oba přehledy a zálohy se započtou. Totéž nastane při nástupu do zaměstnání během roku. Ten režim neukončí, podnikatel dál platí zálohy, ale za celý rok podá přiznání i přehledy.

Konec ze zákona a vystoupení

Uplynutím roku končí režim při překročení limitu bez oznámení o jiné výši daně, po registraci k DPH, po vstupu do v. o. s. nebo k. s. a po rozhodnutí o úpadku. Uplynutím měsíce končí při ukončení či přerušení činnosti. Takovou skutečnost je nutné oznámit do 15 dnů. Dobrovolně lze vystoupit oznámením do 10. ledna roku, od kterého podnikatel v režimu být nechce.

Kdy se paušál nevyplatí

Paušální režim se nevyplatí při nízkém zisku nebo ztrátě, protože pevná částka se platí bez ohledu na zisk. Paušalista navíc nemůže uplatnit slevy na dani ani zvýhodnění na děti a nevztahují se na něj úlevy pro začínající OSVČ.

Pevná částka se platí bez ohledu na zisk. Při nízkém zisku nebo ztrátě kvůli vysokým výdajům může vyjít levněji běžný režim. Finanční správa k porovnání odkazuje na kalkulačku ministerstva financí. Kdo zvažuje i jinou formu podnikání, může srovnat daň z příjmů s.r.o..

Slevy a děti

Slevy na dani ani daňové zvýhodnění na děti paušalista uplatnit nemůže a přeplatek dodatečně nezíská. Zvýhodnění na dítě může uplatnit druhý rodič, pokud je zaměstnaný.

Začínající a vedlejší podnikání

Začínající OSVČ v běžném režimu v roce zahájení a v roce následujícím neplatí zálohy na důchodové pojištění a mají snížené minimum. Na paušalisty se tyto úlevy nevztahují. Paušál nezohledňuje ani vedlejší činnost, student nebo rodič na rodičovské platí důchodové pojištění v plné výši pásma.

Důchod

Vyměřovací základ pro důchod je dán pásmem, v 1. pásmu jen o 15 % nad minimem. Zvýšit ho lze vyšším pásmem nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Pracující starobní důchodce může podle ČSSZ od roku 2025 slevu na pojistném uplatnit žádostí.

Pět chyb, které paušalistu vyjdou draho

  1. Zmeškaná lhůta 10. ledna. Opožděné oznámení o vstupu nebo o jiné výši daně je neúčinné.
  2. Zaměstnání k 1. lednu. Pracovní smlouva se zálohovou daní vstup vylučuje.
  3. Přehlédnuté ostatní příjmy. Nájem nebo kapitálové příjmy nad limit znamenají přiznání za celý rok.
  4. Spoléhání na nemocenskou. Nemocenské pojištění se platí zvlášť.
  5. Zapomenuté oznámení. Důvod konce režimu se hlásí do 15 dnů.

Kdo má příjmy pod různými výdajovými paušály, musí vést záznamy o příjmech. Jak dlouho uchovávat faktury a doklady, popisuje článek o archivaci účetních dokladů.

Navazující témata od registrace k DPH po vymáhání plateb shrnuje průvodce faktury, DPH a pohledávky.

Kdo v paušálním režimu není, počítá daň podle pravidel v článku o dani z příjmů OSVČ.

Co obnáší zrušení živnosti a oznámení úřadům, shrnuje článek o ukončení podnikání.

Mimo paušální režim platí živnostník zálohy na daň z příjmů podle poslední daňové povinnosti.

Další články pro živnostníky shrnuje průvodce daněmi a pojistným OSVČ.

Nemocenské pojištění paušální záloha nezahrnuje, jak se k němu přihlásit, popisuje článek o nemocenském pojištění OSVČ.

Časté otázky

Do kdy se musím přihlásit k paušální dani?

Oznámení o vstupu se podává finančnímu úřadu do 10. ledna, připadne-li tento den na víkend, do nejbližšího pracovního dne. Kdo začíná podnikat během roku, podá oznámení nejpozději v den zahájení činnosti. Opožděné oznámení je neúčinné.

Můžu být v paušálu, když mám zároveň zaměstnání?

K 1. lednu ne, malá dohoda se srážkovou daní ale nevadí. Kdo nastoupí do zaměstnání během roku, z režimu nevypadne a dál platí zálohy. Za ten rok však podá daňové přiznání i přehledy.

Jak poznám, do kterého pásma patřím?

Rozhodují příjmy z podnikání za předchozí rok a výdajový paušál, který by k nim šel uplatnit. Řemeslník se tak vejde do 1. pásma s vyššími příjmy než lékař. Limity jsou jen horní, vyšší pásmo si lze zvolit vždy.

Co když během roku překročím limit svého pásma?

Pokud se příjmy vejdou do vyššího pásma, stačí do 10. ledna dalšího roku podat oznámení o jiné výši paušální daně a doplatit rozdíl. Při překročení nejvyššího limitu podáváte přiznání a přehledy a režim koncem roku končí.

Musím jako paušalista podávat daňové přiznání a přehledy?

Ne, pokud celý rok splňujete podmínky. Na přiznání se hledí, jako by bylo podáno, přehledy se nepodávají. Když podmínku porušíte, třeba registrací k DPH, podáváte přiznání i přehledy a zálohy se započtou.

Můžu si v paušálu uplatnit slevu na dítě nebo na manželku?

Ne. Daň je pevná částka a k podanému přiznání se nepřihlíží, takže slevy ani zvýhodnění na děti uplatnit nejde. Zvýhodnění na dítě ale může uplatnit druhý rodič, pokud je zaměstnaný.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 509