Tomáš Baťa mladší, anglicky Thomas J. Bata, byl česko-kanadský podnikatel, syn zakladatele zlínské obuvnické firmy a dlouholetý šéf světové skupiny Bata. Narodil se 17. 9. 1914 v Praze a zemřel 1. 9. 2008 v Torontu, dva týdny před 94. narozeninami. V roce 1939 odjel do Kanady a po znárodnění zlínských závodů vybudoval firmu znovu ve světě. V prosinci 1989 se jako symbol návratu podnikání vrátil do Zlína.
Profil navazuje na příběhy jeho otce Tomáše Bati a nevlastního strýce Jana Antonína Bati. Sleduje, jak firma přežila ztrátu mateřských závodů, jak skončil rodinný spor o vlastnictví a proč se Baťovi po revoluci nedočkali restituce. Ukazuje také, komu firma Bata patří dnes a jak si vede v Česku.
Ve zkratce
- Tomáš Baťa mladší se narodil 17. 9. 1914 v Praze, ne ve Zlíně, a zemřel 1. 9. 2008 v Torontu.
- Po smrti otce v roce 1932 vedl firmu jeho nevlastní strýc Jan Antonín Baťa.
- V roce 1939 odjel se 164 Čechoslováky do Kanady a postavil továrnu a městečko Batawa.
- Po znárodnění v roce 1945 vybudoval ze zahraničních poboček světovou firmu s ústředím v Londýně a pak v Torontu.
- 14. 12. 1989 přiletěl na pozvání Václava Havla do Prahy a o dva dny později mluvil ve Zlíně.
- Firma Bata je dnes rodinná, sídlí v Lausanne a má podle vlastních údajů 5 800 prodejen v 56 zemích.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Celé jméno | Tomáš Jan Baťa, anglicky Thomas John Bata |
| Narození | 17. 9. 1914, Praha |
| Úmrtí | 1. 9. 2008, Toronto |
| Hrob | Mount Pleasant Cemetery, Toronto |
| Rodiče | Tomáš Baťa a Marie Baťová, rozená Menčíková |
| Manželka | Sonja Baťová, rozená Wettstein, svatba 1946 |
| Děti | Thomas George, Christine, Monica, Rosemarie |
| Občanství | kanadské od února 1942 |
| Vedení firmy | zhruba 1945 až 1984, předsedou do 2001 |
| Hlavní ocenění | Companion of the Order of Canada, Řád T. G. Masaryka |
| Paměti | Švec pro celý svět (česky 1991) |
Syn zakladatele
Tomáš Baťa mladší se narodil v Praze Tomášovi Baťovi a jeho ženě Marii, dceři ředitele dvorní knihovny ve Vídni. Ve Zlíně mu říkali Tomík nebo Tomáš junior, aby se odlišil od otce. Chodil do škol v Anglii a ve Švýcarsku, kde se naučil anglicky, francouzsky a německy.
V roce 1929 nastoupil do Baťovy školy práce mladých mužů ve Zlíně a vyučil se obuvníkem. V sedmnácti ho otec poslal do Švýcarska zakládat továrnu. 12. 7. 1932 otec zahynul při letecké havárii u Otrokovic. Podle Nadace Tomáše Bati letěl právě za synem do Švýcarska. Celý příběh zakladatele popisuje profil Tomáše Bati.
Firmu nepřevzal on
Často se píše, že sedmnáctiletý syn po otcově smrti převzal firmu. Není to pravda. Koncern vedl od roku 1932 otcův nevlastní bratr Jan Antonín Baťa s řediteli Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou. Tomáš mladší mezitím sbíral zkušenosti: vedl dvě největší prodejny firmy ve Zlíně a v Curychu a v letech 1935 až 1938 pracoval v britské pobočce v East Tilbury.
Batawa: nová továrna v Kanadě
V roce 1939 dostal čtyřiadvacetiletý Tomáš za úkol postavit továrnu a tovární město v Kanadě. Odjel se 164 Čechoslováky, z nichž 80 byli specialisté na výrobu a stroje. Továrnu postavil u Trentonu v Ontariu a město pojmenoval Batawa, slovní hříčkou ze slov Bata a Ottawa. Továrna zahájila provoz v roce 1940.
V únoru 1942 získal kanadské občanství a vstoupil do záloh kanadské armády, v roce 1943 byl povýšen na kapitána. Továrna v Batawě vyráběla pro spojence součástky zbraní. V roce 1944 ho britská vláda vyslala do Indie kvůli dodávkám kaučuku. Hned po válce se podle ČT24 krátce podíval do Československa jako průvodce kanadských diplomatů.
Znárodnění a začátek od nuly
V říjnu 1945 byly Baťovy závody v Československu znárodněny. Firma přišla i o podniky v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Německu a Jugoslávii. Výroba spadla z 89 milionů párů bot v roce 1938 na 23 milionů v roce 1945. Tomášovi mladšímu zůstaly pobočky mimo východní blok a novou servisní centrálu zřídil v Anglii.
Firmu pak budoval znovu. Podle webu Batastory měla v roce 1946 zhruba 34 000 zaměstnanců ve 38 továrnách a 2 168 prodejen. V roce 1962 už působila v 79 zemích s 66 továrnami, 4 100 prodejnami a 65 000 zaměstnanci.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1914 | Narození v Praze |
| 1929 | Baťova škola práce, vyučen obuvníkem |
| 1932 | Smrt otce, firmu vede Jan Antonín Baťa |
| 1939 | Odchod do Kanady, Batawa |
| 1945 | Znárodnění závodů v Československu |
| 1946 | Sňatek se Sonjou Wettstein |
| 1962 | Dohoda s Janem Antonínem Baťou |
| 1964 | Centrála v Torontu |
| 1984 | Syn Thomas G. generálním ředitelem |
| 1989 | Návrat do Prahy a Zlína |
| 1998 | Nadace Tomáše Bati ve Zlíně |
| 2004 | Centrála v Lausanne |
| 2008 | Úmrtí v Torontu |
Spor se strýcem
Po válce se vedly dlouhé soudní spory mezi Tomášem mladším a Janem Antonínem Baťou o to, komu patří zahraniční firmy koncernu. Nadace Tomáše Bati tvrdí, že Jan Antonín podle tehdejšího práva vlastníkem akcií nikdy nebyl a dědici zakladatele byli vdova Marie a syn. Potomci Jana Antonína to vidí jinak. Jde o spor dvou větví rodiny, o kterém nikdy nerozhodl jediný rozsudek.
Spory skončily dohodou z roku 1962. Jan Antonín v ní uznal nároky synovce a vzdal se svého podílu kromě Brazílie, kde založil několik měst. Výše vyrovnání se v dostupných zdrojích doložit nepodařilo. Tomáš mladší se po roce 1989 přesto zasadil o rehabilitaci strýce, kterého Národní soud v roce 1947 odsoudil. Rozsudek zrušil Městský soud v Praze v roce 2007. Osud strýce popisuje profil Jana Antonína Bati.
Obuvník celého světa
V roce 1964 přestěhoval Tomáš mladší centrálu z Anglie do Toronta, kde firma v roce 1965 otevřela budovu Bata International Centre. V roce 1975 působila Bata podle Batastory v 89 zemích a měla 90 000 zaměstnanců, 5 000 prodejen a 90 továren s roční výrobou 250 milionů párů bot. Podle Nadace Tomáše Bati přesáhly prodeje v roce 1981 poprvé 300 milionů párů.
V roce 1984 předal funkci generálního ředitele synovi Thomasi G. Baťovi, předsedou zůstal až do roku 2001. Na vizitkách se i potom tituloval chief shoe salesman, tedy hlavní prodavač bot. V letech 1985 až 1988 radil komisi OSN pro nadnárodní korporace a zasedal v radách IBM Canada a Canadian Pacific Airlines.
Konec v Kanadě
Na přelomu tisíciletí se firma z Kanady stáhla. V roce 2000 byla zavřena továrna v Batawě, v roce 2001 kanadské prodejny. Centrála se podle většiny pramenů v roce 2004 přestěhovala do Lausanne ve Švýcarsku a torontská budova byla později zbořena.
Návrat do Zlína v prosinci 1989
Komunistický režim odmítal za znárodnění cokoli zaplatit, i když na tom trvala kanadská vláda. Plánovaná návštěva Prahy v červnu 1988 padla dvě hodiny před odletem. Po listopadu 1989 mu Václav Havel vzkázal, ať přijede čím dřív, tím lépe. 14. 12. 1989 přiletěl do Prahy a promluvil u sochy svatého Václava.
16. 12. 1989 mluvil z balkonu zlínské radnice, kde býval starostou jeho otec, k plnému náměstí. Město se tehdy ještě oficiálně jmenovalo Gottwaldov. Podle ČT24 si někteří lidé mysleli, že se vrátil sám zakladatel. Při návštěvě se poprvé po letech zastavil u otcova hrobu a setkal se s kardinálem Františkem Tomáškem, který ho jako kněz učil náboženství.
Proč Baťovi nedostali majetek zpět
Restituce nepřicházela v úvahu. Restituční zákony se vztahují na majetek zabavený po únoru 1948, kdežto Baťovy závody byly znárodněny v říjnu 1945. Tomáš mladší proto firmu v Česku obnovil jinak: v rámci privatizace koupil síť třiceti prodejen a továrnu v Dolním Němčí u Uherského Hradiště. Zlínský Svit, nástupce Baťových závodů, nezískal. Nárok potomků Jana Antonína Bati na náhradu za zlínskou vilu soudy v roce 2015 pravomocně zamítly.
Nadace a univerzita
1. 5. 1998 založil Tomáš mladší Nadaci Tomáše Bati v rodinné vile ve Zlíně, která byla rodině vrácena. Byl také prvním předsedou správní rady Univerzity Tomáše Bati, která vznikla 1. 1. 2001, a při její inauguraci v květnu 2001 byl přítomen.
Podle Nadace Tomáše Bati se zasloužil o vstup Česka a Slovenska do OECD jako předseda poradního výboru pro transformaci střední a východní Evropy a přivezl do Česka program Junior Achievement, který učí studenty podnikat. Za studené války podle Global News podporoval disent vysíláním na Rádiu Svobodná Evropa.
Rodina
V roce 1946 se oženil se Sonjou Wettstein, dcerou švýcarského advokáta. Podle Nadace Tomáše Bati ji požádal o ruku za letu nad Švýcarskem, byl vášnivý pilot. Sonja studovala architekturu a v roce 1979 založila nadaci, z níž vzniklo Bata Shoe Museum v Torontu, otevřené v roce 1995. Muzeum má přes 13 000 předmětů z 4 500 let historie obuvi. Sonja zemřela 20. 2. 2018 ve věku 91 let.
Měli syna Thomase George, narozeného koncem 40. let, a dcery Christine, Monicu a Rosemarie. Vedením nadace ve Zlíně pověřil Tomáš mladší podle HN dceru Moniku. Vnuk Thomas Archer Bata figuruje ve švýcarském žebříčku mladých boháčů časopisu Bilanz.
Smrt a pohřeb
Tomáš Baťa mladší zemřel 1. 9. 2008 v torontské nemocnici Sunnybrook. Podle rodinného přítele si týden před smrtí koupil iPhone a byl z něj nadšený. Zádušní mše se konala 5. 9. 2008 v Torontu za účasti asi 600 lidí, zněl Smetana a Dvořák a rakev nesli vojáci jeho pluku. Pohřben je na hřbitově Mount Pleasant v Torontu, ne ve Zlíně. Ve Zlíně má bustu v zahradě Baťovy vily.
Ocenění
Kanada mu 17. 12. 1971 udělila nejvyšší stupeň Řádu Kanady, Companion of the Order of Canada, za přínos k průmyslovému rozvoji doma i v zahraničí. Insignie převzal 12. 4. 1972. V roce 1991 dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 1999 slovenský Řád Bílého dvojkříže. Čestné doktoráty mu udělily Vysoká škola ekonomická v Praze v roce 1992 a torontská York University v roce 1998.
Na Trent University v Ontariu, v jejíž správní radě zasedal, nese od roku 1969 jeho jméno univerzitní knihovna Thomas J. Bata Library. V letech 1999 až 2007 byl čestným plukovníkem kanadského pluku Hastings and Prince Edward Regiment. V roce 2003 převzal cenu za celoživotní dílo od Retail Council of Canada a v roce 2007 v Londýně cenu FIRST za odpovědný kapitalismus.
Komu patří Bata dnes
Bata je soukromá rodinná firma řízená z Lausanne. Podle oficiálního webu má 5 800 prodejen, 17 továren, přes 32 000 zaměstnanců a působí v 56 zemích. Generálním ředitelem je od 15. 9. 2025 Panos Mytaros, dříve šéf dánské obuvnické firmy ECCO, předsedou skupiny Graham Allan. Švýcarský časopis Bilanz odhadl v roce 2025 majetek rodiny Baťů na 1,8 miliardy franků.
| Bata v roce 2026 | Hodnota |
|---|---|
| Sídlo | Lausanne, Švýcarsko |
| Prodejny | 5 800 |
| Továrny | 17 |
| Zaměstnanci | přes 32 000 |
| Země | 56 |
| Podíl v Bata India | 50,16 % |
| Prodejny v Česku | kolem 50 |
Indická Bata India je samostatná firma kótovaná na burze, kterou skupina ovládá z 50,16 %. Bata tedy není indická firma, jak se někdy píše. V Česku má Bata kolem padesáti prodejen a je ve ztrátě: podle E15 měla za rok 2023 tržby 1,2 miliardy korun a ztrátu zhruba 165 milionů. Továrna v Dolním Němčí dál vyrábí a v dubnu 2026 v ní začala výroba reedice baťovky k 150. výročí narození zakladatele.
Šest omylů o Tomáši Baťovi mladším
Tři generace Tomášů Baťů se v médiích často pletou. Tyhle omyly se objevují nejčastěji.
- Narodil se ve Zlíně. Narodil se v Praze.
- Je pohřben ve Zlíně. Je pohřben v Torontu, ve Zlíně leží jeho otec.
- V sedmnácti převzal firmu. V letech 1932 až 1939 ji vedl Jan Antonín Baťa.
- Jan Antonín byl jeho vlastní strýc. Byl nevlastním bratrem jeho otce.
- Baťovi dostali po revoluci majetek zpět. Znárodnění v roce 1945 restituce nepokrývají.
- Bata je indická firma. Indická je jen dceřiná Bata India, skupina sídlí ve Švýcarsku a vznikla ve Zlíně.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdy zemřel Tomáš Baťa mladší?
1. 9. 2008 v Torontu, dva týdny před 94. narozeninami.
Kde je pohřben Tomáš Baťa mladší?
Na hřbitově Mount Pleasant v Torontu. Ve Zlíně je pohřben jeho otec.
Kdo byla manželka Tomáše Bati mladšího?
Sonja Baťová, rozená Wettstein, zakladatelka Bata Shoe Museum v Torontu. Vzali se v roce 1946, zemřela v roce 2018.
Komu patří firma Bata?
Rodině Baťů. Firma je soukromá, sídlí v Lausanne a řídí ji profesionální management, od září 2025 generální ředitel Panos Mytaros.
Proč Baťovi nedostali majetek v restituci?
Baťovy závody byly znárodněny v říjnu 1945, restituční zákony se ale vztahují jen na majetek zabavený po únoru 1948.
Kdy se Tomáš Baťa mladší vrátil do Česka?
14. 12. 1989 přiletěl do Prahy a 16. 12. 1989 mluvil z balkonu zlínské radnice.
Zdroje
- Životopis Tomáše Bati mladšího, Nadace Tomáše Bati (nadacetomasebati.cz)
- Návrat do Československa v roce 1989, ČT24 (ceskatelevize.cz)
- Řád Kanady pro Thomase J. Batu, generální guvernér Kanady (gg.ca)
- Nový generální ředitel skupiny, Bata (thebatacompany.com)
- Zpráva o úmrtí, CBC (cbc.ca)
