Dva společníci s.r.o. se rozešli ve zlém a jeden z nich přestal plnit povinnosti, druhý by ho nejraději vyloučil. Vyloučení společníka z s.r.o. je podle zákona o obchodních korporacích krajní řešení. Bez soudu lze společníka vyloučit jen za nesplacený vklad. Pro jiné závažné porušení povinností rozhoduje soud na návrh společnosti a vždy musí předcházet konkrétní výzva s upozorněním. Společník, který chce odejít sám, může vystoupit jen ze zákonných důvodů, jinak zbývá dohoda nebo soud. Kdo odchází, má nárok na vypořádací podíl.
Většinu podmínek může upravit společenská smlouva.
Ve zkratce
- Bez soudu lze vyloučit jen společníka, který je v prodlení s vkladem.
- Pro zvlášť závažné porušení povinností vylučuje soud na návrh společnosti.
- Vyloučení musí předcházet výzva, která porušení konkrétně pojmenuje.
- Vystoupit lze jen při změně povahy podnikání nebo prodloužení trvání společnosti.
- Účast lze ukončit i dohodou všech společníků s ověřenými podpisy.
- Vypořádací podíl se daní u fyzické osoby srážkovou daní po odečtení nabývací ceny.
Vyloučení bez soudu za nesplacený vklad
Podle § 151 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může valná hromada vyloučit společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Nejdřív ho musí vyzvat ke splnění v dodatečné lhůtě a upozornit na možnost vyloučení. Jiný důvod pro vyloučení bez soudu zákon nezná.
Vyloučení soudem
Podle § 204 může společnost navrhnout soudu vyloučení společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti, přestože byl k jejich plnění vyzván a písemně upozorněn na možnost vyloučení. Výzva není potřeba, když porušení mělo následky, které nelze odstranit. O podání návrhu rozhoduje valná hromada a vylučovaný společník při tom nehlasuje. Od roku 2021 může návrh podat i jednotlivý společník takzvanou společnickou žalobou.
Co musí splnit výzva
Podle usnesení Nejvyššího soudu 27 Cdo 2161/2022 musí výzva porušenou povinnost konkrétně pojmenovat, obecné upozornění v pozvánce na valnou hromadu nestačí. Podle rozsudku 27 Cdo 3786/2023 je vyloučení krajním řešením a soud posuzuje jen důvody, které uvedla valná hromada. Závažnost porušení podle usnesení 27 Cdo 1963/2025 nezkoumá valná hromada, ale až soud, a důkazní břemeno nese společnost. Jak valná hromada hlasuje, popisuje článek o valné hromadě s.r.o..
Když chce společník odejít sám
| Cesta | Kdy | Ustanovení ZOK |
|---|---|---|
| Vystoupení | Nehlasoval pro změnu převažující povahy podnikání nebo prodloužení trvání společnosti | § 202 |
| Vystoupení | Orgán odmítl souhlas s převodem podílu na jiného společníka | § 207 odst. 4 |
| Vystoupení | Nehlasoval pro povinný příplatek | § 164 |
| Dohoda o ukončení účasti | Souhlasí všichni společníci, podpisy úředně ověřené | § 203 |
| Zrušení účasti soudem | Nelze po společníkovi rozumně požadovat, aby ve společnosti setrval | § 205 |
| Převod podílu | Prodej jinému společníkovi nebo třetí osobě | § 207 až 209 |
Nesouhlas s rozhodnutím valné hromady sám o sobě důvodem k vystoupení není. Při převodu podílu na třetí osobu, se kterým valná hromada nesouhlasí, právo vystoupit neexistuje. Nejčastější cestou ven proto bývá prodej podílu, jak popisuje článek o převodu obchodního podílu. Zrušení účasti soudem je podle judikatury krajním řešením.
Vypořádací podíl
Když účast zanikne, vznikne uvolněný podíl, se kterým nelze vykonávat práva. Společnost ho podle § 213 až 215 nejdřív nabídne k prodeji nejméně za přiměřenou cenu, ostatní společníci mají předkupní právo, a výtěžek připadne bývalému společníkovi. Když se podíl do tří měsíců neprodá, počítá se vypořádací podíl podle § 36: podle společenské smlouvy, jinak z vlastního kapitálu ke dni zániku účasti. Při podstatném rozdílu oproti reálné hodnotě se vychází z reálné hodnoty. Vyplácí se bez zbytečného odkladu.
Daň z vypořádacího podílu
U fyzické osoby je vypořádací podíl ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Sráží se z něj daň 15 % podle § 36 po snížení o nabývací cenu podílu, pokud ji společník prokáže. Osvobození po pěti letech držení se týká jen prodeje podílu, ne vypořádacího podílu.
Pět pravidel pro rozchod společníků
Zásady, které předejdou dlouhému soudnímu sporu.
- Upravte odchod ve společenské smlouvě předem, včetně výpočtu vypořádacího podílu.
- Výzvu formulujte konkrétně a s upozorněním na možnost vyloučení.
- Nejdřív zkuste dohodu nebo odkup podílu, soud je krajní řešení.
- Nesplacený vklad řešte výzvou s dodatečnou lhůtou.
- Změnu v rejstříku nechte zapsat bez zbytečného odkladu.
Další témata shrnuje náš průvodce firmou, živností a smlouvami.
Časté otázky
Může valná hromada vyloučit společníka sama?
Jen za prodlení s vkladem, po výzvě a upozornění. V ostatních případech rozhoduje soud.
Co musí obsahovat výzva před vyloučením?
Konkrétní porušenou povinnost, výzvu k nápravě a upozornění na možnost vyloučení.
Může společník vystoupit, když ho ostatní přehlasují?
Jen v zákonných případech, například při změně převažující povahy podnikání. Jinak zbývá dohoda, prodej podílu nebo soud.
Jak se počítá vypořádací podíl?
Podle společenské smlouvy, jinak z vlastního kapitálu ke dni zániku účasti. Nejdřív se ale uvolněný podíl nabízí k prodeji.
Daní se vypořádací podíl?
Ano, srážkovou daní 15 % po odečtení prokázané nabývací ceny podílu.
Platí pro vypořádací podíl osvobození po pěti letech?
Ne, osvobození se týká jen prodeje podílu.
Zdroje
- Zákon o obchodních korporacích, § 36, 151 a 202 až 215, zákon č. 90/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rozsudek NS 27 Cdo 3786/2023, Nejvyšší soud (nsoud.cz)
- Usnesení NS 27 Cdo 2161/2022, Nejvyšší soud (nsoud.cz)
- Usnesení NS 27 Cdo 1963/2025, Nejvyšší soud (nsoud.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 10 a 36, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
