Zálohy na daň z příjmů u OSVČ platí jen ten, komu v posledním přiznání vyšla daň vyšší než 30 000 Kč. Podle její výše se platí dvakrát, nebo čtyřikrát ročně. Zálohy se pak v přiznání odečtou od skutečné daně. Když příjmy výrazně klesnou, může finanční úřad na žádost zálohy snížit nebo zrušit.
Ve zkratce
- Zálohy se počítají z daně v posledním přiznání.
- Daň do 30 000 Kč včetně: zálohy se neplatí.
- Daň nad 30 000 Kč do 150 000 Kč: dvě pololetní zálohy po 40 % daně.
- Daň nad 150 000 Kč: čtyři čtvrtletní zálohy po čtvrtině daně.
- Splatnost je k 15. dni měsíce, víkend ji posouvá na pracovní den.
- Snížení nebo zrušení záloh povoluje finanční úřad podle § 174 odst. 5 daňového řádu.
Z čeho se zálohy počítají
Zálohy na daň z příjmů OSVČ se podle § 38a zákona o daních z příjmů počítají z poslední známé daňové povinnosti, tedy z daně v posledním řádném nebo dodatečném přiznání. Ostatní příjmy podle § 10 se do výpočtu nezahrnují.
Zálohy fyzických osob upravuje § 38a zákona o daních z příjmů. Záloha se podle něj spravuje jako daň, takže na ni platí stejná pravidla o splatnosti, úroku z prodlení i vymáhání. Výše a četnost záloh se odvozuje od jediného údaje: poslední známé daňové povinnosti.
Poslední známá daňová povinnost
Je to daň, kterou si podnikatel sám vypočetl v řádném nebo dodatečném přiznání za předchozí období. Platí ode dne po konci lhůty pro podání přiznání. Při opožděném podání platí až ode dne po jeho podání. Když finanční úřad daň později vyměří jinak změna se pro zálohy projeví v měsíci po právní moci rozhodnutí.
Co se do výpočtu nezapočítává
Fyzická osoba pro výpočet vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 zákona o daních z příjmů, tedy ostatní příjmy, například z jednorázového prodeje. Nezahrnuje se ani daň ze samostatného základu daně podle § 16a. Jednorázový příjem tak neovlivní, jak vysoké zálohy budete platit v dalším období. Zálohy, které už byly splatné, se při pozdější změně daňové povinnosti nemění.
Výši daně, a tím i záloh, ovlivňují také výdaje, například daňové odpisy majetku.
Zálohové období není kalendářní rok
Zálohové období začíná den po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulý rok a končí posledním dnem lhůty pro přiznání v roce následujícím. Proto se březnová čtvrtletní záloha ještě řídí starším přiznáním: lhůta pro nové přiznání v březnu zpravidla ještě neuplynula. S novým přiznáním se pak mění zálohy splatné od června dál.
Kolik a kdy zálohy platit
Při poslední známé dani nad 30 000 Kč do 150 000 Kč platí OSVČ dvě pololetní zálohy po 40 % daně do 15. června a 15. prosince. Při dani nad 150 000 Kč platí čtyři čtvrtletní zálohy po čtvrtině daně.
Zákon pracuje se dvěma hranicemi, 30 000 Kč a 150 000 Kč. Rozhoduje slovo přesáhla: při dani přesně 30 000 Kč se zálohy neplatí, při dani přesně 150 000 Kč jsou pololetní.
| Poslední známá daň | Kolikrát ročně | Výše jedné zálohy | Splatnost |
|---|---|---|---|
| do 30 000 Kč včetně | neplatí se | bez zálohy | bez zálohy |
| nad 30 000 Kč do 150 000 Kč | dvakrát | 40 % daně | do 15. června a 15. prosince |
| nad 150 000 Kč | čtyřikrát | čtvrtina daně | do 15. března, června, září a prosince |
Kolik se zaplatí dohromady
Dvě pololetní zálohy po 40 % dávají dohromady 80 % poslední známé daně, zbytek se doplácí po podání přiznání. Čtyři čtvrtletní zálohy po čtvrtině pokryjí celou poslední známou daň.
Když termín padne na víkend
Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je podle § 33 odst. 4 daňového řádu posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.
Modelový příklad
Modelová čísla: podnikateli vyšla v posledním přiznání daň 100 000 Kč, tedy nad 30 000 Kč a nejvýše 150 000 Kč. Platí proto dvě pololetní zálohy po 40 %, každou 40 000 Kč, do 15. června a 15. prosince. Pokud mu za běžný rok vyjde daň opět 100 000 Kč, doplatí v přiznání zbylých 20 000 Kč. Při poslední dani 200 000 Kč by platil čtyři čtvrtletní zálohy po 50 000 Kč.
Podnikání a zaměstnání zároveň
Při souběhu podnikání se zaměstnáním se podle § 38a odst. 5 zákona o daních z příjmů zálohy neplatí, když mzda tvoří aspoň 50 % celkového základu daně. Při podílu aspoň 15 %, ale pod 50 % se platí poloviční zálohy, pod 15 % plné.
Pro souběh podnikání se zaměstnáním má zákon zvláštní pravidlo v § 38a odst. 5. Rozhoduje, jak velkou část celkového základu daně tvoří příjmy ze zaměstnání, ze kterých zaměstnavatel sráží zálohy na daň.
Tři pásma podle podílu mzdy
- Mzda tvoří 50 % a více celkového základu daně: zálohy se neplatí.
- Mzda tvoří 15 % a více, ale méně než 50 %: zálohy se platí v poloviční výši.
- Mzda tvoří méně než 15 %: zálohy se platí v plné výši.
Kdy se zálohy neplatí
Zálohy na daň se neplatí při poslední dani do 30 000 Kč, zpravidla v prvním roce podnikání, od splátky po ukončení činnosti a v paušálním režimu. Při souběhu se zaměstnáním odpadají, když mzda tvoří aspoň polovinu základu daně.
Kromě daně do 30 000 Kč a souběhu se zaměstnáním odpadá povinnost hlavně na začátku a na konci podnikání a v paušálním režimu.
Začínající podnikatel
V prvním roce podnikání chybí poslední známá daňová povinnost, ze které by se zálohy počítaly, proto je nový podnikatel zpravidla neplatí. Podle § 174 odst. 6 daňového řádu mu je ale finanční úřad může stanovit na žádost nebo z moci úřední podle očekávané daně. Co dalšího řešit na začátku, shrnuje článek o tom, jak začít podnikat.
Ukončení podnikání
Kdo ukončí činnost nebo komu zanikne zdroj příjmů, neplatí zálohy od splátky následující po dni změny. Zálohy splatné předtím zůstávají povinné. Změnu oznamte správci daně do 15 dnů podle § 127 daňového řádu.
Paušální režim
Poplatník v paušálním režimu zálohy podle § 38a neplatí. Místo nich hradí měsíční paušální zálohu, která zahrnuje daň i sociální a zdravotní pojištění. Je splatná do 20. dne měsíce na společný osobní daňový účet. Její výši úřad změnit ani prominout nemůže.
Zálohy na pojistné jsou jiná povinnost
Měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění nespravuje finanční úřad, ale správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna. Snížení daňových záloh se jich nijak nedotkne.
Jak zálohy snížit nebo zrušit
Snížení nebo zrušení záloh na daň povoluje na žádost místně příslušný finanční úřad podle § 174 odst. 5 daňového řádu v odůvodněných případech. Podnikatel musí žádost odůvodnit a doložit, typicky propadem příjmů, nemocí nebo přerušením činnosti.
Podle § 174 odst. 5 daňového řádu může správce daně v odůvodněných případech stanovit zálohy jinak nebo povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Žádost se podává místně příslušnému finančnímu úřadu. Úřad nesmí rozhodnout libovolně, oprávněnost žádosti musí přezkoumatelně posoudit.
Co do žádosti napsat
Zákon nepředepisuje formulář. Ze žádosti musí být zřejmé, kdo ji podává, čeho se týká a co navrhuje, tedy snížení, nebo zrušení záloh. Odůvodnit a doložit ji musí podnikatel. Typickým důvodem je propad příjmů, nemoc nebo přerušení činnosti.
Čím důvody doložit
Pokles příjmů doložíte z vlastní evidence a dokladů. Jak dlouho doklady uchovávat, popisuje článek o archivaci účetních dokladů. Dokud úřad o žádosti nerozhodne, je rozumné platit zálohy v zákonné výši, aby nevznikl úrok.
Placení a zúčtování v přiznání
Zálohy na daň se platí na osobní daňový účet finančního úřadu s variabilním symbolem podle číselné části DIČ. Po skončení roku se v přiznání započtou na skutečnou daň a doplácí se jen rozdíl, přeplatek se vrací na žádost.
Zálohy se platí na osobní daňový účet převodem, poštovní poukázkou nebo v pokladně finančního úřadu. Číslo účtu se skládá z předčíslí podle druhu daně, části určující finanční úřad a kódu banky 0710. Variabilním symbolem je číselná část DIČ, za den platby se považuje den připsání na účet úřadu. Platební údaje i QR kód připraví portál MOJE daně.
Zúčtování po skončení roku
Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy započtou na skutečnou daň. V přiznání se uvede jejich souhrn a doplácí se jen rozdíl. Přiznání se podává do tří měsíců po skončení roku, do čtyř měsíců při elektronickém podání a do šesti měsíců s daňovým poradcem nebo při povinném auditu. Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání přiznání.
Přeplatek a drobné částky
Když zálohy převýšily skutečnou daň, vznikne přeplatek. O jeho vrácení se dá požádat přímo v přiznání a úřad ho vrátí do 30 dnů od žádosti. Daň, která nepřesáhne 200 Kč, se nepředepíše. Jak podobně fungují zálohy u společnosti s ručením omezeným, ukazuje článek o dani z příjmů s.r.o.
Co hrozí při pozdní platbě
Za pozdní platbu záloh na daň zákon pokutu nestanoví, vzniká ale úrok z prodlení od čtvrtého dne po splatnosti. Podle § 251b odst. 4 daňového řádu běží tento úrok nejdéle do dne splatnosti daně za daný rok.
Pokutu za neplacení záloh zákon nestanoví, vzniká ale úrok z prodlení od čtvrtého dne po splatnosti. Podle § 251b odst. 4 daňového řádu běží úrok u záloh nejdéle do dne splatnosti daně za daný rok.
Úrok do 1 000 Kč a vymáhání
Úrok se nepředepíše, když u jednoho druhu daně za zdaňovací období nepřesáhne 1 000 Kč. Na skutečnou daň se ze záloh placených pozdě započtou jen ty, které podnikatel zaplatil do lhůty pro podání přiznání. Nezaplacenou zálohu může finanční úřad vymáhat. Když ji nevymůže do stanovení daně, stane se exekučním titulem rozhodnutí o stanovení daně.
Pět chyb, kterým se u záloh vyhnout
- Počítat zálohy z hrubých příjmů. Základem je poslední známá daň.
- Zahrnout do výpočtu ostatní příjmy. Příjmy podle § 10 se vylučují.
- Platit březnovou zálohu podle nového přiznání. Březen patří ještě ke staršímu zálohovému období.
- Přestat platit hned po podání žádosti. Do rozhodnutí úřadu plaťte zákonné zálohy.
- Neoznámit ukončení činnosti. Změnu je potřeba nahlásit správci daně do 15 dnů.
Další povinnosti podnikatele řadí náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Související témata od záloh po konec podnikání řadí průvodce daněmi OSVČ.
Časté otázky
Musím jako OSVČ platit zálohy na daň z příjmů?
Jen tehdy, když vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. Při dani 30 000 Kč nebo nižší zálohy neplatíte a celou daň uhradíte až po dalším přiznání. Výjimkou je situace, kdy vám finanční úřad zálohy výslovně stanoví rozhodnutím.
Kolik činí zálohy a kdy jsou splatné?
Při dani nad 30 000 Kč do 150 000 Kč platíte dvě zálohy po 40 % daně, splatné do 15. června a 15. prosince. Při dani nad 150 000 Kč platíte čtyři zálohy po čtvrtině daně do 15. března, června, září a prosince. Víkend nebo svátek termín posouvá na pracovní den.
Proč březnovou zálohu počítám ještě ze staršího přiznání?
Zálohové období začíná až po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulý rok a trvá do konce stejné lhůty v roce dalším. V březnu tato lhůta zpravidla ještě neuplynula, proto se březnová záloha řídí starším přiznáním.
Začínám podnikat, musím platit zálohy na daň?
Zpravidla ne, protože v prvním roce nemáte poslední známou daňovou povinnost, ze které by se zálohy počítaly. Daňový řád ale finančnímu úřadu umožňuje stanovit zálohy novému poplatníkovi na jeho žádost nebo z moci úřední podle očekávané daně.
Příjmy mi výrazně klesly, můžu zálohy snížit nebo zrušit?
Ano, podáte žádost místně příslušnému finančnímu úřadu podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Žádost musí být odůvodněná a doložená, například propadem příjmů, nemocí nebo přerušením činnosti. Dokud nerozhodne, je rozumné platit zálohy v zákonné výši.
Co se stane, když zálohu zaplatím pozdě?
Od čtvrtého dne po splatnosti vzniká úrok z prodlení, který běží nejdéle do dne splatnosti daně za daný rok. Úrok do 1 000 Kč za zdaňovací období se nepředepisuje. Pozdní záloha se do daně započte jen tehdy, když ji zaplatíte do lhůty pro podání přiznání.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, § 38a, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Daňový řád, § 174, 251a, 251b a 252, zákon č. 280/2009 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Jak zaplatit daň finančnímu úřadu, Generální finanční ředitelství (financnisprava.gov.cz)
- Pokyny k přiznání fyzických osob, Finanční správa (mfcr.cz)
