Howard Johnson, celým jménem Howard Deering Johnson, byl americký podnikatel, který z jednoho sodového pultu na předměstí Bostonu vybudoval řetězec restaurací a motorestů Howard Johnson’s s oranžovými střechami. Narodil se 2. 2. 1897 v Bostonu a zemřel 20. 6. 1972 ve věku 75 let. Zmrzlinu ve 28 příchutích proměnil v ochrannou známku a v roce 1935 otevřel s partnerem restauraci, kterou se dnes přezdívá první moderní franšíza v gastronomii. V polovině sedmdesátých let nesla jeho jméno síť s víc než devíti sty restauracemi.
Profil sleduje cestu syna majitele doutníkové firmy, který začínal se dluhy a bez středoškolského vzdělání, přes válečné období, kdy z jeho sítě zbylo jen dvanáct restaurací, až k burzovní firmě, kterou jeho syn v roce 1979 prodal Britům. Vysvětluje, jak fungovala jeho franšízová síť, proč restaurace zmizely a co ze značky zbylo pod hotelovou skupinou Wyndham k říjnu 2026.
Ve zkratce
- Howard Deering Johnson se narodil 2. 2. 1897 v Bostonu.
- V roce 1925 koupil malý obchod se sodovým pultem ve Wollastonu.
- V roce 1935 vznikla v Orleans jeho první franšízová restaurace.
- V roce 1954 přidal k restauracím motoresty.
- Zemřel 20. 6. 1972, firmu v roce 1979 prodal jeho syn.
- Značka hotelů má pod Wyndhamem 304 hotelů (k 31. 12. 2025).
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Jméno | Howard Deering Johnson |
| Narození | 2. 2. 1897, Boston, Massachusetts |
| Úmrtí | 20. 6. 1972, ve věku 75 let |
| Pohřeb | Milton Cemetery, Milton, Massachusetts |
| Vzdělání | základní škola |
| Manželství | čtyři |
| Děti | dcera Dorothy (1930), syn Howard Brennan (1933) |
| Hlavní firma | Howard Johnson’s, zakladatel |
| Funkce | řízení 1925 až 1959, předseda do 1968 |
| Původ majetku | selfmade, restaurace a franšízing |
Doutníky, dluhy a válka
Johnson dokončil jen základní školu a hned potom nastoupil do otcovy doutníkové firmy. Pracoval v ní asi patnáct let a patřil k jejím nejlepším prodejcům. Za první světové války sloužil v Americkém expedičním sboru ve Francii. Jména rodičů ani sourozenců otevřené zdroje neuvádějí, víme jen, že otec vedl obchod s doutníky a že rodina žila v Bostonu a okolí.
Zděděná firma se ztrátou
V roce 1923 zdědil po otci doutníkovou firmu i s jejím dluhem. Doutníky v té době ustupovaly cigaretám a nová řada, kterou zkusil, se neuchytila. V roce 1924 firmu prodal, dluhy mu ale zůstaly. Jak vysoké byly, se prameny neshodují, uvádějí různé částky. Shodují se v tom, že právě nutnost splatit závazky ho dovedla k pohostinství, kde neměl žádné zkušenosti.
Zmrzlina ve 28 příchutích
V roce 1925 si půjčil peníze a koupil malý obchod se sodovým pultem ve Wollastonu, plážové čtvrti města Quincy jižně od Bostonu. Všiml si, že nejvíc lidí stojí právě u mramorového pultu se zmrzlinou. Začal proto vyrábět vlastní zmrzlinu s dvojnásobným obsahem mléčného tuku proti běžné. Odkud recept pocházel, se prameny liší, shodují se ale na tom, že tučnější zmrzlina zákazníky přitahovala.
Stánky na pláži
V roce 1927 otevřel druhý obchod ve Wollastonu a v roce 1928 třetí na pláži Nantasket. V témže roce už nabízel 28 příchutí zmrzliny a právě toto číslo se stalo jeho ochrannou známkou. Tržby ze zmrzliny dosáhly v roce 1928 asi 240 000 dolarů. Jeho heslem bylo, že kvalita prodává. Stánek na pláži prodal v první sezóně kornouty za 60 000 dolarů, každý po pěti centech.
První restaurace v Quincy
V roce 1929 otevřel v Quincy svou první restauraci s obsluhou, v desetipatrové budově ve stylu art deco. Kromě zmrzliny tam podával i upravený párek v rohlíku, který nařezával, griloval na másle a vkládal do opečeného pečiva. Krach na burze v říjnu 1929 mu ale zavřel cestu k bankovním úvěrům, takže na stavbu dalších restaurací neměl peníze.
První moderní franšíza
Řešením byl franšízing. V roce 1935 se dohodl s Reginaldem Heberem Spraguem na restauraci v Orleans na Cape Codu. Johnson dodal jméno, recepty a zboží, Sprague vlastnil a provozoval podnik. Tento model se považuje za první moderní franšízu restaurace a Johnsonovi se proto přezdívá otec moderního franšízingu restaurací. Do konce roku 1935 fungovalo ve východním Massachusetts 25 franšízových restaurací a zmrzlinových stánků.
Jednotná příručka
Aby podniky pod jeho jménem vypadaly a chutnaly všude stejně, sepsal pro franšízanty příručku, které se přezdívalo bible. Předepisovala přípravu jídel, oblečení obsluhy i vybavení. Zavedl také centralizovaný nákup a centrální kuchyně, z nichž se suroviny a polotovary rozvážely do restaurací. Podobný systém jednotných standardů později proslavil i Ray Kroc v McDonald’s.
Oranžová střecha a Simple Simon
Restaurace poznal řidič z dálky podle oranžové střechy s korouhvičkou. Ve třicátých letech vzniklo logo Simple Simon and the Pieman, které firma používala asi šedesát let. Interiéry navrhovala dekoratérka Sister Parish a uniformy servírek později Christian Dior. Firma se brzy rozšířila z Massachusetts do Connecticutu a dál podél východního pobřeží.
| Rok | Restaurace |
|---|---|
| 1935 | 25 franšízových podniků v Massachusetts |
| 1936 | 39 franšíz |
| 1939 | 107 restaurací |
| 1941 | přes 170 restaurací |
| 1944 | 12 restaurací |
| 1954 | asi 400 restaurací ve 32 státech |
| 1961 | 605 restaurací |
| 1965 | 770 restaurací |
| 1975 | 929 restaurací |
Dálnice a válečný pád
Na konci roku 1939 měla síť 107 restaurací, hrubé tržby 10,5 milionu dolarů a zisk 207 000 dolarů. V roce 1940 otevřela první restauraci na dálnici Pennsylvania Turnpike, šlo o první restauraci na placené dálnici v USA. Firma k tomu získala exkluzivní smlouvu na čtyřicet let a celkem 24 restaurací podél trasy. Později přidala i restaurace na dálnici New Jersey Turnpike.
Dvanáct restaurací v roce 1944
V roce 1941 řídil Johnson víc než 170 restaurací s víc než 10 000 zaměstnanci. Pak přišla válka. Příděly benzinu a pneumatik prakticky zastavily cestování autem a většina restaurací zavřela. V létě 1944 zbylo jen dvanáct. Firma přežila díky dodávkám jídla armádě, loděnicím, zbrojním závodům a školám. Pomohly jí i válečné kvóty na cukr a smetanu, odvozené od předválečné výroby zmrzliny.
Poválečný rozjezd
Po válce síť rychle rostla. Do roku 1947 vzniklo asi dvě stě nových restaurací na jihovýchodě a středozápadě USA. V roce 1951 dosáhly hrubé tržby 115 milionů dolarů a čistý zisk 656 000 dolarů. V roce 1954 měla firma asi čtyři sta restaurací ve 32 státech a velkou část výnosu jí dávaly vlastní restaurace na placených dálnicích.
Motoresty u sjezdů
V roce 1954 franšízoval Johnson svůj první motorest, takzvaný motor lodge, v Savannah ve státě Georgia. Spojení restaurace a ubytování u silnice se ukázalo jako šťastné. Když v roce 1957 federální dálnice zakázaly servisní plochy přímo na nových trasách, firma začala kupovat pozemky u sjezdů a stavěla tam restaurace i motoresty. Přezdívalo se jí hostitel dálnic.
Red Coach Grill a Ground Round
Vedle hlavní značky provozovala firma od roku 1938 řetězec Red Coach Grill zaměřený na steaky a humry. V roce 1961 měl deset restaurací, v roce 1975 už 32. V roce 1969 přibyl řetězec Ground Round ve stylu hospody, který měl v roce 1975 celkem 63 restaurací. Ani jeden z vedlejších řetězců ale pozdější úpadek hlavní značky nezastavil.
Šéfkuchaři z Francie
V roce 1961 najala firma francouzského šéfkuchaře Pierra Franeyho jako viceprezidenta pro vývoj jídelníčku. Franey přivedl Jacquese Pépina, který u firmy pracoval přes devět let, hlavně v centrální kuchyni v Queens Village. Pépin vzpomínal, že tam vznikaly recepty na tři tisíce galonů polévky z mušlí naráz a že síť spotřebovala deset tun dánského pečiva denně.
Burza a předání synovi
V roce 1959 odešel Johnson z každodenního řízení a prezidentem firmy se stal jeho syn Howard Brennan Johnson, kterému bylo 26 let. Otec zůstal generálním ředitelem do roku 1964 a předsedou do roku 1968. V roce 1961 šla firma na burzu. Měla tehdy 605 restaurací, z toho 265 vlastních a 340 franšízových, 88 franšízových motorestů, deset restaurací Red Coach Grill a 17 výroben v jedenácti státech.
Firma v číslech
V roce 1960 měla firma čisté tržby 95 milionů dolarů a čistý zisk 2,3 milionu dolarů. V roce 1965 provozovala 770 restaurací a 265 motelů a její tržby podle historika hotelnictví Stanleyho Turkela převyšovaly McDonald’s, Burger King a KFC dohromady. Tržby rostly každý rok od roku 1961 do roku 1979. V roce 1975 měla síť 929 restaurací a 536 motorestů ve 42 státech a v Kanadě.
| Rok | Tržby | Zisk |
|---|---|---|
| 1939 | 10,5 mil. USD | 207 000 USD |
| 1951 | 115 mil. USD | 656 000 USD |
| 1960 | 95 mil. USD (čisté) | 2,3 mil. USD |
| 1979 | 588 mil. USD | 34 mil. USD před zdaněním |
Rodina a domov
Johnson se oženil čtyřikrát. Prameny se ale neshodují, jak se jeho manželky jmenovaly a kdy přesně se s nimi oženil, proto je neuvádíme. Matkou jeho dcery Dorothy byla podle jejího nekrologu žena téhož jména. Měl domy na Manhattanu a v Miltonu ve státě Massachusetts, kde je i pohřben. Platil za workoholika a vozil ho černý Cadillac s poznávací značkou HJ-28.
Majetek Howarda Johnsona
Do žebříčků bohatství typu Forbes se Johnson nedostal a výši pozůstalosti otevřené zdroje neuvádějí. Hotel-Online odhaduje, že rodina v letech 1961 až 1979 prodala téměř dva miliony akcií firmy v hodnotě asi 125 milionů dolarů. Z bohatství byly vidět osmnáctimetrová jachta, sbírka umění a sedmipokojový penthouse na Manhattanu.
Děti
Dcera Dorothy se narodila v roce 1930, studovala bytový design v New Yorku a mnoho let řídila rodinnou nadaci. Zemřela v roce 2013 ve věku 83 let. Syn Howard Brennan Johnson, přezdívaný Bud, se narodil v roce 1933 a zemřel v roce 2024. Firmu vedl od roku 1959 a za něj síť dosáhla svého vrcholu.
Úmrtí
Howard Deering Johnson zemřel 20. 6. 1972 ve věku 75 let, čtyři roky poté, co přestal předsedat firmě. Pohřben je na hřbitově Milton Cemetery ve státě Massachusetts. V roce 1999 ho Conrad N. Hilton College uvedla do síně slávy hotelnictví a pohostinství Hospitality Industry Hall of Honor.
Prodej a konec restaurací
Přes 85 procent tržeb firmy záviselo na cestování autem. Ropné embargo v roce 1974 a nedostatek benzinu provoz na silnicích výrazně omezily a místa u silnic zabírali konkurenti jako McDonald’s. Úpadku podle pramenů přispělo i zaměření na škrty nákladů. V září 1979 přijala firma nabídku britské Imperial Group za 28 dolarů na akcii, celkem za 630 milionů dolarů.
Marriott, Prime a Wyndham
Imperial získal 1 040 restaurací a 520 motorestů, obrat se mu ale nepodařil. V roce 1985 prodal firmu Marriottu za 314 milionů dolarů. Marriott si nechal 418 vlastních restaurací a franšízový systém i hotely prodal za 97 milionů dolarů firmě Prime Motor Inns. Ta v roce 1990 prodala hotelovou značku spolu s Ramadou fondu Blackstone za 170 milionů dolarů. Hotelové značky dnes patří skupině Wyndham.
Poslední restaurace v Lake George
Restaurace pod oranžovou střechou postupně mizely. Podnik na Times Square zavřel v roce 2005, v Lake Placid v roce 2015 a v Bangoru ve státě Maine v roce 2016. Poslední restaurace v Lake George ve státě New York zavřela v roce 2022 po většinu ze sedmdesáti let provozu. Hotelová značka Howard Johnson by Wyndham měla k 31. 12. 2025 celkem 304 hotelů a jako rok vzniku uvádí 1925.
Šest omylů o Howardu Johnsonovi
O zakladateli oranžových restaurací koluje několik nepřesností.
- Firmu prodal Britům sám. V roce 1979 už nežil, prodej vedl jeho syn.
- Restaurace pořád fungují. Poslední zavřela v roce 2022, žije jen hotelová značka.
- Řetězec patří Marriottu. Marriott ho držel od roku 1985 krátce, značka dnes patří Wyndhamu.
- Rodina vydělala na akciích miliardu. Odhad prodeje akcií je kolem 125 milionů dolarů.
- Byl to totéž co jeho syn. Howard Brennan Johnson je syn, který firmu vedl od roku 1959.
- Je to baseballista nebo jazzman. Jde o jmenovce, zakladatel řetězce s nimi nemá nic společného.
Další zakladatele gastronomických řetězců najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil Harlanda Sanderse, zakladatele KFC.
Časté otázky
Kdo byl Howard Johnson?
Americký podnikatel, zakladatel řetězce restaurací a motorestů s oranžovými střechami, který nesl jeho jméno.
Kdy se narodil a kdy zemřel?
Narodil se 2. 2. 1897 v Bostonu a zemřel 20. 6. 1972 ve věku 75 let.
Kolik měl Howard Johnson peněz?
Přesný majetek ani pozůstalost doložené nejsou. Rodina podle odhadu prodala akcie firmy asi za 125 milionů dolarů.
Proč 28 příchutí zmrzliny?
V roce 1928 už nabízel 28 příchutí a toto číslo se stalo ochrannou známkou řetězce.
Kdy vznikla první franšíza Howard Johnson’s?
V roce 1935 v Orleans na Cape Codu, kterou provozoval Reginald Sprague.
Kdo vedl firmu po něm?
Od roku 1959 jeho syn Howard Brennan Johnson, který ji v roce 1979 prodal Imperial Group.
Existují ještě restaurace Howard Johnson’s?
Ne, poslední restaurace v Lake George zavřela v roce 2022.
Komu dnes patří značka?
Skupině Wyndham, hotelová značka měla k 31. 12. 2025 celkem 304 hotelů.
Zdroje
- Howard D. Johnson, Rosenberg International Center of Franchising (paulcollege.unh.edu)
- Hotel History: Howard Dearing Johnson, Hotel-Online (hotel-online.com)
- Howard Johnson by Wyndham, Wyndham Hotels and Resorts (wyndhamhotels.com)
