Oskar Schindler byl sudetoněmecký podnikatel ze Svitav, který za druhé světové války zachránil přes tisíc Židů. Narodil se 28. 4. 1908 ve Svitavách, před válkou prošel řadou neúspěšných podnikání a pracoval pro německou vojenskou rozvědku. V okupovaném Krakově převzal smaltovnu, zaměstnával v ní Židy z ghetta a v roce 1944 je přestěhoval do Brněnce u Svitav. Zemřel 9. 10. 1974 v Hildesheimu a je pohřben v Jeruzalémě.
Profil se na Schindlera dívá jako na podnikatele. Sleduje jeho krachy před válkou i po ní, válečný byznys se smaltovaným nádobím a municí, úplatky a obchod na černém trhu. Odděluje doložená fakta od filmu Stevena Spielberga a popisuje, co po Schindlerovi zůstalo ve Svitavách a v Brněnci.
Ve zkratce
- Oskar Schindler se narodil 28. 4. 1908 ve Svitavách a zemřel 9. 10. 1974 v Hildesheimu.
- Byl členem Sudetoněmecké strany a NSDAP a agentem Abwehru.
- V Krakově převzal zkrachovalou smaltovnu Rekord, vlastníkem se stal až v roce 1942.
- Seznam z Brněnce z 18. 4. 1945 obsahuje 1 098 jmen.
- Po válce podnikal v Argentině i v Německu bez úspěchu.
- Titul Spravedlivý mezi národy dostal spolu s manželkou Emilií až v roce 1993.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 28. 4. 1908, Svitavy |
| Úmrtí | 9. 10. 1974, Hildesheim |
| Pohřeb | hora Sion, Jeruzalém |
| Rodiče | Johannes Schindler, Franziska Schindlerová |
| Vzdělání | reálka ve Svitavách, strojní škola v Brně |
| Manželka | Emilie, rozená Pelzl (1907 až 2001), sňatek 1928 |
| Firmy | smaltovna v Krakově, závod v Brněnci |
| Zachránění | 1 098 jmen na seznamu z dubna 1945 |
| Vyznamenání | Spravedlivý mezi národy (1993) |
| Odkaz | kniha Keneallyho, film Schindlerův seznam |
Krachy před válkou
Schindlerův otec Johannes měl ve Svitavách firmu, která zprostředkovávala nákup zemědělských a průmyslových strojů. Oskar odešel v roce 1924 předčasně z reálky, podle Radia Prague byl vyloučen za falšování školních dokumentů. Studoval pak strojní odbornou školu v Brně a pracoval u otce, jehož firma nakonec zkrachovala.
Pro neshody s otcem odešel jako obchodní zástupce do Moravské elektrotechnické akciové společnosti, která v roce 1931 za hospodářské krize zkrachovala. Asi rok byl bez práce a krachem skončila i jeho drůbeží farma. Od roku 1934 prodával losy pro pražský bankovní dům Jaroslava Šimka. Podle historika Mečislava Boráka byl asi šestkrát soudně trestán, hlavně za rvačky a podvody.
Manželka Emilie
V roce 1928 se oženil s Emilií Pelzl ze Starého Maletína. Manželství se podle Boráka brzy stalo formálním a od roku 1957 žili trvale odděleně. Schindler měl dvě nemanželské děti. Emilie přitom hrála při záchraně vězňů zásadní roli a titul Spravedlivé mezi národy dostala spolu s ním.
Agent Abwehru
Do Sudetoněmecké strany vstoupil podle materiálů NSDAP v roce 1935. Pro německou vojenskou rozvědku Abwehr pracoval v Československu a v Polsku, podle Nové německé biografie v letech 1936 až 1939 pro služebnu ve Vratislavi. Podle vlastní výpovědi měl verbovat další agenty z Čechoslováků na důležitých místech.
18. 7. 1938 ho československá policie zatkla ve svitavském hotelu Ungar. Při výslechu přiznal, že do cizí služby vstoupil pro peníze. Podle Boráka se soud patrně vůbec nekonal a z vazby ho vysvobodila mnichovská dohoda a amnestie ze 7. 10. 1938. Členem NSDAP se stal v roce 1939.
Při zatčení neměl pas a do Německa podle Boráka předtím přecházel načerno přes hranici u Zlatých Hor. Údajné odměny od Abwehru, například auto z Berlína nebo zlatý odznak NSDAP, Borák výslovně označuje za nedoložené. Přezdívka Schindler švindler podle historika Radoslava Fikejze pocházela už z 20. let.
Ostrava
Na začátku roku 1939 se z pověření Abwehru přestěhoval do Moravské Ostravy. Měl tu byt, který rozvědka používala jako kontaktní místo, a podle Boráka byl pravděpodobně hlavním důvěrníkem opavské pobočky Abwehru. V Ostravě formálně žil až do konce dubna 1945, i když pobýval v Krakově a Brněnci.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1908 | Narození ve Svitavách |
| 1931 | Krach firmy, pro kterou pracoval |
| 1938 | Zatčení jako agent Abwehru |
| 1939 | Převzetí smaltovny v Krakově |
| 1942 | Vlastníkem továrny |
| 1943 | Podtábor u továrny |
| 1944 | Přesun do Brněnce |
| 1949 | Emigrace do Argentiny |
| 1957 | Návrat do Německa |
| 1974 | Úmrtí v Hildesheimu |
| 1993 | Titul Spravedlivý mezi národy |
Smaltovna v Krakově
Do okupovaného Krakova přijel krátce po porážce Polska. Zkrachovalou smaltovnu Rekord v Zabłocí převzal v listopadu 1939 jako správce konkurzní podstaty, od 15. 1. 1940 si továrnu pronajal a vlastníkem se stal až v roce 1942. Přejmenoval ji na Deutsche Emailwarenfabrik, zkráceně Emalia. Firmu rozšiřoval s penězi bývalého podílníka Rekordu Abrahama Bankiera, který ji podle USHMM fakticky řídil.
Rekord založili v březnu 1937 Michał Gutman, Izrael Kohn a Wolf Luzer Glajtman a před válkou skončil v konkurzu. Kapitálem přispěl i majitel obchodu Samuel Wiener. V roce 1940 si Schindler pronajal také sklárnu v Prokocimi, kterou v roce 1942 koupil. Podle Bundesarchivu měla smaltovna v roce 1940 asi 400 pracovníků, z toho 150 Židů.
Továrna vyráběla smaltované nádobí, hrnce a pánve, také pro německou armádu. Ve zbrojním oddělení se vyráběly ešusy, nábojnice a zapalovače do granátů. Po třech měsících měla asi 250 polských pracovníků, z toho sedm Židů. Koncem roku 1942 měl závod na ploše asi 45 000 metrů čtverečních téměř 800 zaměstnanců, z toho 370 Židů z krakovského ghetta.
Zisk jako první motiv
Yad Vashem uvádí, že Schindlerovi šlo nejdřív o zisk a teprve postupně převážila snaha zachraňovat. Podle historika Mordecaie Paldiela sám řekl, že do Polska přijel rychle zbohatnout na levné židovské pracovní síle. Rekord převzal v době, kdy okupační správa zabavovala židovský majetek. Julius Wiener a Nathan Wurzel ho po válce obvinili, že se zmocnil jejich podniků. Yad Vashem obvinění nedokázal objasnit.
Płaszów a úplatky
Při likvidaci krakovského ghetta v březnu 1943 přesvědčil velitele tábora Płaszów Amona Götha, aby u továrny zřídil podtábor pro jeho židovské pracovníky. Götha si podle Yad Vashem získal jako společník při pití. Strážce SS uplácel, pro vězně kupoval potraviny na černém trhu za vlastní peníze. Záznamy falšoval a děti, ženy v domácnosti a právníky vedl jako odborné mechaniky.
V létě 1944 bylo v podtáboře v Zabłocí asi 1 450 židovských vězňů. Na konci roku 1943 odjel Schindler na pozvání organizace Joint do Budapešti za zástupci maďarských Židů. Gestapo ho za války několikrát zatklo a vyslýchalo.
V Budapešti se setkal mimo jiné s Rudolfem Kasztnerem. Paldiel uvádí, že v roce 1943 pracovalo v továrně 900 Židů, Radio Prague píše o zhruba pěti stech vězních z Płaszowa.
Brněnec
Při evakuaci Płaszowa na podzim 1944 získal povolení pokračovat ve výrobě v Brněnci u Svitav, v bývalé textilce židovské rodiny Löw-Beer. Závod byl pobočkou koncentračního tábora Gross-Rosen a měl vyrábět munici, podle ČT24 protiletadlovou. Zda v Brněnci vznikla nějaká použitelná munice, primární zdroje nedokládají. Muži byli cestou odkloněni do Gross-Rosen, asi tři sta žen do Osvětimi. Ženy vykoupila Schindlerova německá sekretářka za sedm říšských marek denně za pracovnici. Podle Yad Vashem jde o jediný zaznamenaný případ, kdy tak velká skupina opustila vyhlazovací tábor živá.
V lednu 1945 dorazily k bráně tábora dva zapečetěné vagony se 120 muži z Goleszowa. Emilie zabránila jejich odeslání zpět a přežilo 107 mužů. Seznam z 18. 4. 1945 obsahuje 1 098 jmen, 801 mužů a 297 žen. Schindler z Brněnce uprchl 9. 5. 1945 a válku skončil bez peněz.
Seznam a film
Ve filmu Schindlerův seznam vzniká seznam mezi Schindlerem a účetním Sternem. Podle historika Davida Crowea sestavoval seznamy hlavně židovský písař z Płaszowa Marcel Goldberg. Film také ukazuje, jak Schindler jede pro ženy do Osvětimi osobně, ve skutečnosti poslal sekretářku. Abraham Bankier, který firmu řídil, ve filmu chybí.
Krachy po válce
Po válce žil v Řezně, kde má od roku 1995 pamětní desku, a denacifikační řízení skončilo v říjnu 1947 s výsledkem nezatížen. V roce 1949 emigroval do Argentiny, kde v březnu 1953 založil s Emilií a Jacobem Murmisem firmu na chov nutrií a divoké zvěře. Podnikání skončilo neúspěchem a organizace Joint mu v roce 1957 zaplatila letenku do Německa.
Vrátil se sám, Emilie zůstala v Argentině. Usadil se ve Frankfurtu nad Mohanem. Válečné ztráty vyčíslil na víc než pět milionů říšských marek a v roce 1958 dostal úvěr 50 000 marek. Převzal betonárnu u Hanau, která podle pamětí Mietka Pempera skončila do roka konkurzem, a zkoušel i továrnu na pantofle. Židovské organizace a zachránění ho finančně podporovali až do smrti.
Podle Pemperových pamětí mu při příletu do Německa z tisíce marek, které dostal od Jointu, zbylo čtyři sta. Dostal spolkový záslužný kříž, Cenu Martina Bubera v roce 1967 a v roce 1968 papežský řád svatého Silvestra. Od roku 1966 mu vyplácel čestný důchod hesenský premiér a od roku 1968 spolkový prezident. V prosinci 1973 prodělal mrtvici.
Strom a titul
V roce 1962 zasadil strom v Aleji spravedlivých v Jeruzalémě. Komise Yad Vashem mu v roce 1963 titul Spravedlivý mezi národy neudělila, její předseda Moše Landau byl proti. Landau v roce 2000 řekl, že by dnes hlasoval pro. Titul dostal posmrtně spolu s Emilií 24. 6. 1993. Soudce Moše Bejski, kterého Schindler zachránil, předsedal v 70. letech komisi Spravedlivých, ale o plné uznání za jeho života neusiloval. Převoz ostatků do Izraele zaplatili přeživší a nápis na hrobě ho označuje za zachránce 1 200 pronásledovaných Židů. Podle Yad Vashem navštívil Izrael sedmnáctkrát.
Svitavy a Brněnec dnes
Ve Svitavách připomíná Schindlera pamětní deska v parku Jana Palacha, odhalená 9. 3. 1994 při svitavské premiéře filmu. Městské muzeum a galerie má od roku 2008 stálou expozici Hledání hvězdy Davidovy o Oskarovi a Emilii Schindlerových s asi dvěma sty fotografiemi. Příběh jiného podnikatele z doby války popisuje profil Jindřicha Waldese.
Brněnec leží asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Svitav na historické hranici Čech a Moravy. Poslední předválečný majitel textilky Alfred Löw-Beer musel v roce 1938 kvůli židovskému původu odejít, po válce byla továrna znárodněna jako Vitka. Areál v Brněnci prohlásilo ministerstvo kultury v říjnu 2016 kulturní památkou. O památník se vedl spor mezi nadačním fondem Památník šoa a fondem Archa, který založil Daniel Löw-Beer, vnuk předválečných majitelů. 10. 5. 2025 otevřela Archa v továrně Muzeum přeživších. Historička Jitka Gruntová považuje Schindlera za válečného zločince, Radoslav Fikejz naopak za podnikatele, který majetek investoval do záchrany.
Kniha a Oscary
Spisovatel Thomas Keneally vydal v roce 1982 román Schindlerova archa, který získal Bookerovu cenu. Jde o román s vymyšlenými dialogy a Borák upozorňuje i na jeho věcné chyby, například popis Svitav jako městečka plného uhelného prachu. Keneallyho dcera později předala muzeu v Brněnci část rukopisu. Film Stevena Spielberga z roku 1993 získal sedm Oscarů včetně nejlepšího filmu. Na podzim 1999 se na půdě v Hildesheimu našel kufr se Schindlerovými písemnostmi včetně originálních stran seznamu. 25. 10. 1999 ho převzal Bundesarchiv a v listopadu ho předal Yad Vashem. Keneally se o příběhu dozvěděl v roce 1980 v obchodě přeživšího Poldka Pfefferberga v Beverly Hills. Krakovský areál po válce užíval závod Telpod, v roce 2005 ho získalo město a dnes v něm sídlí pobočka Muzea Krakova, kterou ročně navštíví asi 400 tisíc lidí.
Šest omylů o Oskaru Schindlerovi
O továrníkovi ze Svitav koluje několik nepřesností.
- Byl odpůrcem nacismu. Byl členem Sudetoněmecké strany, NSDAP a agentem Abwehru.
- Byl úspěšný podnikatel. Před válkou i po ní podnikal neúspěšně, uspěl jen za války.
- Seznam sepsal se Sternem. Seznamy sestavovali hlavně vězni, zejména Marcel Goldberg.
- Pro ženy do Osvětimi jel osobně. Poslal sekretářku.
- Spravedlivým se stal v roce 1962. Tehdy zasadil strom, titul dostal v roce 1993.
- Továrnu v Krakově hned koupil. Nejdřív byl správcem a nájemcem, vlastníkem až v roce 1942.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kde se narodil Oskar Schindler?
28. 4. 1908 ve Svitavách, tehdy v Rakousku-Uhersku.
Kolik lidí zachránil Oskar Schindler?
Seznam z Brněnce z 18. 4. 1945 obsahuje 1 098 jmen, zdroje uvádějí přes tisíc až asi 1 200 lidí.
Co vyráběla Schindlerova továrna?
V Krakově smaltované nádobí a ve zbrojním oddělení ešusy, nábojnice a zapalovače, v Brněnci měla vyrábět munici.
Byl Oskar Schindler nacista?
Byl členem NSDAP od roku 1939 a agentem Abwehru, podle Yad Vashem nikdy nevyvinul ideově motivovaný odpor.
Kde je pohřben Oskar Schindler?
Na katolickém hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě, podle svého přání.
Kde je Schindlerova továrna?
Smaltovna je v krakovském Zabłocí, dnes muzeum. Druhý závod byl v Brněnci u Svitav, kde je Muzeum přeživších.
Zdroje
- Oskar and Emilie Schindler, Yad Vashem (yadvashem.org)
- Oskar Schindler, USHMM (ushmm.org)
- Oskar Schindler ve službách abwehru na Ostravsku, Mečislav Borák (mecislavborak.cz)
- Hledání hvězdy Davidovy, Městské muzeum a galerie Svitavy (svitavy.cz)
- Schindlerova továrna je kulturní památkou, ČT24 (ceskatelevize.cz)
