Due diligence: co to je, druhy a jak probíhá prověrka firmy

Due diligence je podrobná prověrka firmy, kterou si kupující nebo investor nechá udělat dřív, než podepíše smlouvu a zaplatí. Cílem je zjistit, co vlastně kupuje: jaké má firma dluhy, smlouvy, spory, daňová rizika a v jakém stavu je majetek. Výsledek se promítne do ceny, do podmínek smlouvy, nebo vede k odstoupení od obchodu. V Česku pojem žádný zákon samostatně nedefinuje, jde o ustálenou praxi z fúzí a akvizic.

Ve zkratce

  • Due diligence znamená v překladu náležitou péči, v praxi jde o hloubkovou prověrku firmy před koupí, investicí nebo fúzí.
  • Nejčastěji se dělá právní, finanční a daňová prověrka, podle oboru přibývá technická, IT, ekologická nebo personální.
  • Prodávající zpřístupní dokumenty v datové místnosti, kupující se zavazuje k mlčenlivosti.
  • Výstupem je zpráva s rizikovými nálezy, které se promítnou do ceny a do prohlášení a záruk ve smlouvě.
  • Řada údajů se dá ověřit zdarma ve veřejných rejstřících, prověrku ale nenahradí.
  • Pro jednatele je prověrka i ochranou: kdo rozhoduje informovaně, plní péči řádného hospodáře podle § 51 zákona o obchodních korporacích.

Co je due diligence a kdy se dělá

Jde o systematické prověření firmy, jejího majetku, závazků a rizik, které kupující nebo investor provádí před transakcí. Dělá se před koupí podílu nebo závodu, před vstupem investora, před fúzí a zjednodušeně i před důležitou spoluprací s novým obchodním partnerem.

Odkud pojem pochází

Anglické spojení due diligence znamená náležitou nebo patřičnou péči. Do podnikání se dostalo z amerického prostředí, kde označovalo péči, kterou musí vynaložit ten, kdo nabízí nebo kupuje cenné papíry. Dnes se tak říká jakékoli důkladné prověrce před významným rozhodnutím. V češtině se pojem nepřekládá, v mluvě poradců se zkracuje na DD a jednotlivé druhy se označují přívlastkem, například právní nebo finanční prověrka.

Kdy se prověrka vyplatí

Typickou situací je koupě firmy, ať už jde o převod obchodního podílu v s.r.o., nebo o koupi celého závodu. Prověrku si dělají i investoři před vstupem do startupu, banky před poskytnutím velkého úvěru a firmy před sloučením. Rozsah se řídí velikostí obchodu. U malé firmy může stačit kontrola rejstříků, účetnictví a hlavních smluv, u větší transakce pracuje tým advokátů, auditorů a daňových poradců několik týdnů.

Druhy due diligence

Prověrka se obvykle dělí podle oblastí, které posuzují různí odborníci. Kupující si vybírá, které části potřebuje, podle toho, kde u konkrétní firmy čeká největší rizika. Výrobní podnik bude mít jiné slabiny než softwarová firma nebo e-shop. Nejběžnější jsou tři základní prověrky, právní, finanční a daňová, k nimž se podle oboru přidávají další.

Právní prověrka

Advokát prochází zakladatelské dokumenty, vlastnickou strukturu, zápisy v obchodním rejstříku, smlouvy s klíčovými zákazníky a dodavateli, úvěrové smlouvy, zástavy, soudní spory a licence. Zvláštní pozornost patří ustanovením o změně kontroly, tedy smlouvám, které může druhá strana vypovědět, když se změní vlastník firmy. Ověřuje se také, komu patří ochranné známky, doména, software a další duševní vlastnictví, a zda firma nemá veřejnoprávní povinnosti, které neplní.

Finanční prověrka

Finanční prověrka zkoumá, jak firma skutečně hospodaří. Ověřuje kvalitu zisku, tedy jaká část výsledku se dá opakovat a co byly jednorázové položky, dále vývoj tržeb, marží, pracovního kapitálu a cash flow. Hledají se skryté dluhy, podrozvahové závazky a pohledávky, které se nedají vymoci. Výsledek je podkladem pro ocenění firmy a pro sjednání kupní ceny, často i pro mechanismus jejího dorovnání podle stavu k datu převzetí.

Daňová prověrka

Daňový poradce prověřuje, zda firma správně odvádí daň z příjmů, DPH, daně ze mzdy a pojistné. Kontroluje daňové kontroly a jejich výsledky, transakce se spojenými osobami a jejich ceny, nárokované odpočty a uplatněné slevy. Daňové riziko se totiž prodejem podílu nemění, nedoplatek z minulých let zůstává firmě, a tedy i novému vlastníkovi. Proto se daňová rizika často řeší zvláštní smluvní zárukou prodávajícího.

Obchodní, technická a další prověrky

Obchodní prověrka posuzuje trh, konkurenci, závislost na několika zákaznících a udržitelnost obchodního modelu. Technická prověrka hodnotí stav budov, strojů a výrobních linek, ekologická zátěže pozemků a plnění povolení. U technologických firem se přidává IT prověrka zaměřená na kód, licence a zabezpečení, u firem s mnoha zaměstnanci personální prověrka pracovních smluv, benefitů a sporů. Která z nich má smysl, záleží na tom, z čeho firma žije.

Jak prověrka probíhá krok za krokem

Průběh se u velkých i malých transakcí podobá. Nejdřív se strany dohodnou na základních podmínkách a důvěrnosti, potom prodávající zpřístupní podklady, poradci kupujícího je projdou a sepíšou zprávu. Na jejím základě se vyjednává smlouva. U malé transakce může všechno proběhnout během několika schůzek a pár desítek dokumentů, u velké jde o projekt s harmonogramem, seznamem požadavků a průběžnými dotazy na vedení firmy.

Záměr a mlčenlivost

Na začátku obvykle stojí nezávazný dopis o záměru, ve kterém kupující popíše, za jakých podmínek má o firmu zájem. Současně se podepisuje dohoda o mlčenlivosti, protože prodávající otevírá smlouvy, mzdy, ceny a know how. Jak takovou dohodu nastavit, popisuje článek o NDA před spoluprací. Často se v této fázi sjednává i exkluzivita, tedy doba, po kterou prodávající nejedná s nikým jiným.

Datová místnost a seznam požadavků

Prodávající nahraje dokumenty do datové místnosti, dnes obvykle virtuální, ke které mají přístup jen určení poradci. Kupující k tomu předá seznam požadavků, rozdělený podle oblastí. Doplňující otázky se kladou písemně a odpovědi se evidují, protože později slouží jako důkaz, co kupující věděl. Vedle dokumentů bývají i rozhovory s vedením, prohlídka provozu a u výroby návštěva technika.

Zpráva a červené vlajky

Výstupem je závěrečná zpráva. Kupující většinou nechce popis všeho, co poradci viděli, ale přehled zásadních rizik, takzvaných červených vlajek, s odhadem jejich dopadu a návrhem, jak je řešit. Zpráva bývá rozdělena podle oblastí a ke každému nálezu uvádí, zda jde o důvod ke snížení ceny, k úpravě smlouvy, k podmínce před dokončením obchodu, nebo dokonce k odstoupení.

Co lze ověřit z veřejných rejstříků

Část prověrky zvládne kdokoli sám a zdarma. Veřejné rejstříky neřeknou nic o kvalitě zákazníků ani o skrytých dluzích, ale rychle odhalí základní problémy. Vyplatí se je projít ještě před podpisem dohody o mlčenlivosti, protože pokud už tady něco nesedí, není důvod platit drahé poradce. Stejné rejstříky slouží i ke zjednodušené prověrce nového dodavatele nebo odběratele.

Obchodní rejstřík a sbírka listin

Výpis ukáže společníky, jednatele, způsob jednání za firmu a zapsané zástavy podílů. Ve sbírce listin jsou účetní závěrky, zakladatelské dokumenty a zprávy o vztazích. Pokud firma závěrky nezakládá, je to samo o sobě varovný signál. Jak výpis získat a co v něm hledat, vysvětluje článek obchodní rejstřík a výpis. Pro skutečného vlastníka slouží evidence skutečných majitelů.

Insolvenční rejstřík a registr plátců DPH

Insolvenční rejstřík ukáže, zda proti firmě nebo jejím společníkům neběží insolvenční řízení, a to i podle starších záznamů. V registru plátců DPH se ověřuje, zda firma není nespolehlivým plátcem a jaké bankovní účty zveřejnila. U dodavatele to má přímý dopad, protože odběratel může za nezaplacenou daň ručit, jak popisuje článek ručení za DPH dodavatele.

Katastr nemovitostí

Pokud firma vlastní pozemky nebo budovy, nahlížení do katastru ukáže vlastnictví, zástavní práva, věcná břemena a probíhající řízení. Zástava ve prospěch banky nemusí být problém, pokud o ní kupující ví a počítá s ní ve financování. Horší je poznámka o exekuci nebo spor o vlastnictví. Katastr také prozradí, zda budova, ve které firma podniká, patří jí, nebo zda v ní sídlí jen v nájmu.

Co z výsledků plyne pro smlouvu

Prověrka nemá smysl jako samostatný dokument. Její hodnota je v tom, jak se nálezy přenesou do vyjednávání. Kupující se podle zprávy rozhoduje, zda obchod uzavře, za kolik a s jakou ochranou. Prodávající naopak vidí, které slabiny už kupující zná a které by mu měl sám sdělit, aby se později nedostal do sporu.

Cena a podmínky dokončení

Zjištěný dluh nebo riziko se nejčastěji promítne do snížení ceny, případně se část ceny uloží do úschovy, ze které se uhradí škoda, pokud se riziko naplní. Další možností jsou podmínky, které musí prodávající splnit před dokončením obchodu, například získat souhlas banky nebo vyřešit spor. Při prodeji celé firmy se zvažuje i volba mezi podílem a závodem, jak ji rozebírá článek prodej firmy přes podíl, nebo závod.

Prohlášení a záruky

Ve smlouvě o koupi firmy prodávající prohlašuje, že určité skutečnosti jsou pravdivé, například že firma nemá jiné dluhy než uvedené, nevede spory a řádně platí daně. Pokud se prohlášení ukáže jako nepravdivé, kupující má nárok na náhradu podle smlouvy. Smlouva přitom často řeší, zda se prodávající může bránit tím, že kupující problém znal z prověrky. Proto je podstatné, co přesně bylo v datové místnosti.

Prověrka firmy a odpovědnost jednatele

Prověrka chrání i ty, kdo za kupující firmu rozhodují. Podle § 51 odst. 1 zákona o obchodních korporacích jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu korporace. Jednatel, který koupí firmu bez prověrky a obchod skončí ztrátou, se na toto pravidlo podnikatelského úsudku těžko odvolá. Zpráva z prověrky je tak důkazem informovaného rozhodnutí.

Prověrka klienta podle zákona proti praní peněz

Příbuzný pojem se objevuje v zákoně č. 253/2008 Sb., proti praní peněz, který ukládá bankám, účetním, daňovým poradcům, realitním makléřům a dalším povinným osobám kontrolu klienta. Podle § 9 odst. 2 zahrnuje tato kontrola mimo jiné zjištění účelu obchodu, skutečného majitele, vlastnické a řídicí struktury, průběžné sledování vztahu a přezkoumání zdrojů peněz. Proto se banka nebo účetní kancelář ptá na vlastníky a původ peněz.

Šest kroků, jak se na prověrku připravit jako prodávající

  1. Dejte do pořádku zápisy v obchodním rejstříku a založte všechny účetní závěrky do sbírky listin.
  2. Sepište přehled smluv s klíčovými zákazníky a dodavateli a vyhledejte ustanovení o změně vlastníka.
  3. Ověřte, že ochranné známky, doména a software jsou skutečně vlastnictvím firmy, ne zakladatele.
  4. Připravte přehled sporů, kontrol a jejich výsledků, včetně daňových.
  5. Oddělte od firmy soukromé výdaje a půjčky společníků a doložte transakce se spojenými osobami.
  6. Zvažte vlastní prověrku předem, takzvanou vendor due diligence, abyste slabiny znali dřív než kupující.

Časté otázky

Co znamená due diligence jednoduše řečeno?

Je to důkladná prověrka firmy předtím, než ji někdo koupí nebo do ní investuje. Poradci projdou smlouvy, účetnictví, daně, majetek a spory a sepíšou, jaká rizika našli. Kupující podle toho rozhodne, zda obchod uzavře a za jakých podmínek.

Kdo prověrku provádí a kdo ji platí?

Obvykle ji provádějí advokáti, auditoři a daňoví poradci najatí kupujícím, u technických otázek i odborní znalci. Platí ji ten, kdo ji objednal, tedy zpravidla kupující. Prodávající si někdy nechává udělat vlastní prověrku předem, aby urychlil prodej a měl pod kontrolou, co se o firmě píše.

Je prověrka firmy povinná?

Při koupi firmy ji žádný zákon výslovně nepřikazuje. Jednatel kupující firmy ale musí rozhodovat informovaně, jinak riskuje, že poruší péči řádného hospodáře. Povinná je naopak kontrola klienta podle zákona proti praní peněz, kterou musí provádět banky, účetní a další povinné osoby.

Dá se malá firma prověřit bez poradců?

Základ ano. Obchodní rejstřík, sbírka listin, insolvenční rejstřík, registr plátců DPH a katastr nemovitostí jsou veřejné a zdarma. Prozradí ale jen to, co je zapsané. Skryté dluhy, smluvní pokuty nebo daňová rizika odhalí až rozbor dokumentů, proto se u vyšší kupní ceny vyplatí aspoň právní a daňová kontrola.

Co se stane, když prověrka odhalí problém?

Záleží na jeho velikosti. Menší riziko se řeší snížením ceny, úschovou části ceny nebo zvláštní zárukou prodávajícího ve smlouvě. Pokud jde o zásadní věc, například spor ohrožující hlavní zakázku, kupující může od obchodu odstoupit dřív, než cokoli zaplatí.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 1298