Coco Chanel, vlastním jménem Gabrielle Bonheur Chanel, byla francouzská módní návrhářka a podnikatelka, zakladatelka módního domu Chanel a spolutvůrkyně parfému N°5. Narodila se 19. 8. 1883 v Saumuru a zemřela 10. 1. 1971 v pařížském hotelu Ritz ve věku 87 let. Začínala v roce 1910 s kloboučnictvím v rue Cambon. Firma, která nese její jméno, měla v roce 2025 tržby 19,3 miliardy dolarů.
Profil se dívá hlavně na podnikatelskou stránku jejího příběhu: jak ze sirotčince vybudovala módní impérium, proč ve vlastní parfémové firmě měla jen deset procent, jak se za války pokusila Wertheimerům firmu vzít a proč Chanel dnes patří jejich vnukům. Nechybí ani archivní dokumenty o spolupráci s nacisty a citáty, které nejsou její.
Ve zkratce
- Gabrielle Chanel se narodila 19. 8. 1883 v Saumuru a zemřela 10. 1. 1971 v Paříži.
- Dětství prožila v klášterním sirotčinci v Aubazine, přezdívku Coco získala jako zpěvačka v kavárnách.
- V roce 1910 otevřela kloboučnictví na 21 rue Cambon, v roce 1921 uvedla parfém N°5.
- V parfémové firmě z roku 1924 měla jen 10 %, 70 % patřilo rodině Wertheimerových.
- Od roku 1954 vlastní celou firmu Wertheimerové, dnes bratři Alain a Gérard.
- Francouzské archivní dokumenty ji vedou jako agentku německé tajné služby s číslem F 7124.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Celé jméno | Gabrielle Bonheur Chanel |
| Narození | 19. 8. 1883, Saumur, Francie |
| Úmrtí | 10. 1. 1971, hotel Ritz, Paříž |
| Rodiče | Albert Chanel, podomní obchodník, a Eugénie Jeanne Devolle, pradlena |
| Manželství a děti | nikdy se nevdala, děti neměla |
| Založení firmy | 1910, kloboučnictví Chanel Modes, 21 rue Cambon |
| Parfém N°5 | 1921, s parfumérem Ernestem Beauxem |
| Parfémová firma | 1924, Chanel 10 %, Wertheimerové 70 %, Bader 20 % |
| Vlastníci firmy dnes | Alain a Gérard Wertheimerovi |
| Tržby Chanel 2025 | 19,3 mld. USD |
| Zaměstnanci 2025 | přibližně 38 000 |
Dětství v sirotčinci
Gabrielle se narodila v hospici pro chudé v Saumuru nesezdaným rodičům. Otec Albert byl podomní obchodník, matka Eugénie pradlena, svatbu měli až rok po jejím narození. Když matka zemřela, bylo Gabrielle kolem jedenácti let. Otec ji a dvě sestry odvezl do klášterního sirotčince v Aubazine a už se pro ně nevrátil. Tam se naučila šít.
Sama svůj původ celý život přikrášlovala. Vyprávěla, že otec odjel do Ameriky a ona vyrůstala u tet, a ubírala si léta. Po sirotčinci prošla katolickým penzionátem v Moulins a v letech 1905 až 1908 pracovala jako švadlena a večer zpívala v kavárnách v Moulins a ve Vichy.
Odkud přezdívka Coco
Přezdívka vznikla právě v kavárnách. Podle PBS existují dvě verze: buď podle písničky, kterou zpívala, nebo zkrácením francouzského slova cocotte, kterým se označovala vydržovaná žena. Chanel sama tvrdila, že jí tak říkal otec. Která verze je pravdivá, se s jistotou doložit nedá.
Klobouky a první butiky
Kolem roku 1906 se Gabrielle stala milenkou Étienna Balsana a žila na jeho zámku Royallieu u Compiègne. Začala tam šít klobouky pro jeho přítelkyně. Rozhodující byl ale vztah s Arthurem Capelem, kterému se říkalo Boy. Ten jí od roku 1908 financoval první obchody.
V roce 1910 otevřela na adrese 21 rue Cambon v Paříži kloboučnictví Chanel Modes. Podle oficiální historie Chanel přišel v roce 1912 butik v přímořském letovisku Deauville. Od roku 1913 prodávala sportovní oblečení z žerzeje, pleteniny, která se do té doby používala hlavně na pánské spodní prádlo.
Biarritz a splacený úvěr
V roce 1915 otevřela v Biarritzu první módní dům s kolekcí haute couture a 300 pracovníky. Podnik vydělával tolik, že Capelovi v roce 1916 splatila jeho investici. V roce 1918 koupila budovu 31 rue Cambon, která je dodnes sídlem haute couture Chanel. Capel zahynul v roce 1919 při autonehodě.
N°5 a Wertheimerové
V roce 1921 uvedla s parfumérem Ernestem Beauxem parfém N°5. Chanel ho popsala jako ženský parfém, který voní jako žena. Brzy bylo jasné, že poptávka převyšuje možnosti jejího butiku a že potřebuje partnera s továrnou a distribucí.
Théophile Bader, zakladatel obchodního domu Galeries Lafayette, ji v roce 1922 seznámil s Pierrem Wertheimerem, majitelem kosmetické firmy Bourjois. V roce 1924 vznikla Société des Parfums Chanel. Podle WWD i encyklopedie firemních dějin dostali Wertheimerové 70 %, Bader 20 % a Chanel jen 10 %. Wertheimerové za to financovali výrobu a celosvětovou distribuci.
Spor na desítky let
Chanel brzy litovala. Podle WWD napadala podmínky smlouvy soudně už od roku 1928. Zisky z parfému plynuly hlavně Wertheimerům. Spor mezi nimi trval přes dvacet let a jeho nejtemnější kapitola přišla za okupace. Marilyn Monroe v roce 1952 v časopise Life řekla, že nosí jen Chanel N°5, a z parfému se stala ikona.
Malé černé šaty a vrchol před válkou
V říjnu 1926 přirovnal americký Vogue její jednoduché černé šaty k Fordu, masově vyráběnému autu. Malé černé šaty se staly základem šatníku na celé století. V roce 1929 přišla první kabelka inspirovaná vojenskými brašnami s řemínkem přes rameno. V roce 1931 odjela na pozvání producenta Samuela Goldwyna do Hollywoodu navrhovat kostýmy.
V roce 1932 vytvořila Bijoux de Diamants, jedinou kolekci šperků z drahých kamenů. Ve 30. letech zaměstnávala podle dostupných údajů tisíce lidí a vlastnila pět budov v rue Cambon. Od roku 1928 si stavěla vilu La Pausa na Azurovém pobřeží. Od roku 1923 měla zhruba deset let vztah s vévodou z Westminsteru, jedním z nejbohatších mužů Británie.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1910 | Kloboučnictví na 21 rue Cambon |
| 1912 | Butik v Deauville |
| 1915 | Módní dům v Biarritzu |
| 1918 | Koupě budovy 31 rue Cambon |
| 1921 | Parfém N°5 |
| 1924 | Parfums Chanel s Wertheimery |
| 1926 | Malé černé šaty ve Vogue |
| 1939 | Zavření módního domu |
| 1947 | Dohoda s Wertheimery |
| 1954 | Návrat do módy, Wertheimer kupuje celou firmu |
| 1955 | Kabelka 2.55 |
| 1956 | Lemovaný tvídový kostým |
| 1971 | Úmrtí v hotelu Ritz |
| 1983 | Karl Lagerfeld uměleckým ředitelem |
Válka: pokus vzít firmu Wertheimerům
V roce 1939 Chanel zavřela módní dům a propustila švadleny. Otevřený zůstal jen butik na čísle 31, kde se dál prodávaly parfémy a doplňky. Sama tvrdila, že není doba na módu. Válku prožila v hotelu Ritz, a měla vztah s o dvanáct let mladším německým baronem Hansem Güntherem von Dincklage.
Wertheimerové byli Židé a v roce 1940 utekli do New Yorku. Firmy předtím převedli na francouzského průmyslníka a leteckého konstruktéra Félixe Amiota. V květnu 1941 se Chanel pokusila parfémovou firmu získat podle okupačních protižidovských zákonů. V dopise úřadu tvrdila, že firma je stále majetkem Židů a byla opuštěna. Pokus selhal, protože firma formálně patřila Amiotovi, který ji po válce Wertheimerům vrátil.
Agentka F 7124
Americký historik Hal Vaughan v knize Sleeping with the Enemy z roku 2011 popsal Chanel jako agentku německé vojenské zpravodajské služby Abwehr. Opřel se o dokument francouzské policie, který ji vede pod krycím jménem Westminster a číslem F 7124. Stejné údaje ukázal v roce 2014 dokumentární pořad francouzské televize France 3. Výstava v londýnském muzeu V&A v roce 2023 uvedla, že ji nacistické orgány zaregistrovaly jako zdroj v červenci 1941.
Muzeum zároveň připustilo, že není jisté, zda o registraci věděla. V letech 1943 a 1944 jela do Madridu a Berlína. Podle PBS šlo o plán nazvaný Modellhut, podle kterého měla přes známou Veru Bate oslovit Winstona Churchilla kvůli separátnímu míru. Plán selhal, když ji Bate v Madridu prozradila.
Co je doloženo a co ne
V září 1944 byla po osvobození zadržena a po několika hodinách propuštěna. Obžalována nikdy nebyla a v letech 1945 až 1953 žila ve Švýcarsku. Tvrzení, že její propuštění zařídil Churchill, podle PBS nemá jasný doklad. V roce 2023 ukázala V&A osvědčení, podle kterého byla příležitostnou agentkou odboje. Historik Guillaume Pollack upozornil, že osvědčení vzniklo až v roce 1957 a název sítě je dopsaný přes vybílené místo. Firma Chanel k tomu v roce 2014 uvedla, že její život měl šedá místa.
Dohoda z roku 1947
Po válce začala Chanel ve Švýcarsku vyrábět vlastní parfémy a hrozila soudem. Pierre Wertheimer se chtěl vyhnout procesu, který by mohl zveřejnit její válečnou minulost. Podle encyklopedie firemních dějin se v roce 1947 dohodli: Chanel dostala 400 000 dolarů, dvě procenta z prodeje a omezené právo prodávat vlastní parfémy ze Švýcarska. Žádný další parfém pak už nevyrobila.
Zdroje se rozcházejí v tom, z čeho přesně dvě procenta plynula, zda ze všech výrobků Chanel, nebo jen z N°5. WWD navíc klade novou smlouvu až za rok 1948, kdy Pierre po smrti bratra Paula převzal jeho podíl. Shodují se v tom, že Wertheimer od té doby platil její účty formou měsíční apanáže.
Návrat v sedmdesáti
5. 2. 1954 uspořádala Chanel v Paříži přehlídku, kterou oficiálně ohlásila návrat do módy. Bylo jí sedmdesát let. Návrat financoval Pierre Wertheimer. Odkoupil i 20 % od Baderových společníků a získal plné vlastnictví jejího módního domu včetně práv ke jménu Chanel na všechny výrobky.
V dalších letech vznikly věci, které Chanel definují dodnes. V roce 1955 kabelka 2.55, pojmenovaná podle data vzniku, a pánská vůně Pour Monsieur. V roce 1956 lemovaný tvídový kostým, o rok později dvoubarevné lodičky s černou špičkou. Parfém N°19 z roku 1970 nese číslo podle dne jejího narození. Zemřela 10. 1. 1971 v hotelu Ritz, kde bydlela.
Kdo vlastní Chanel dnes
Po smrti Pierra Wertheimera v roce 1965 převzal vedení syn Jacques, od roku 1974 vnuk Alain. Od roku 1996 jsou spoluvlastníky bratři Alain a Gérard Wertheimerovi. Alain je předsedou, Gérard vede divizi hodinek. Holdingem skupiny je podle WWD společnost Mousse Investments na Kajmanských ostrovech. Rodina je proslulá diskrétností, rozhovory téměř neposkytuje.
Mateřská firma Chanel Limited je britská, v rejstříku Companies House je zapsaná od roku 1925 a sídlo přesunula do Londýna v roce 2017. Výsledky poprvé zveřejnila až v roce 2018. Od roku 2022 je generální ředitelkou Leena Nair, která přišla z Unileveru. Kreativním ředitelem módy je od prosince 2024 Matthieu Blazy, dřív Bottega Veneta.
| Chanel Limited, rok 2025 | Hodnota |
|---|---|
| Tržby | 19,27 mld. USD |
| Z toho Asie a Pacifik | 9,18 mld. USD |
| Z toho Evropa | 6,05 mld. USD |
| Z toho Amerika | 4,03 mld. USD |
| Provozní zisk | 4,71 mld. USD |
| Zisk po zdanění | 2,91 mld. USD |
| Zaměstnanci | 37 984 |
Majetek Wertheimerových
Podle Forbesu měl k 27. 9. 2026 každý z bratrů 39,4 miliardy dolarů. Ve světovém žebříčku Forbes 2026 sdílejí 49. místo. Kromě Chanel vlastní vinařství v Bordeaux a v kalifornském Napa Valley, módní značky Eres a Orlebar Brown a chov dostihových koní. Pro srovnání s největším konkurentem na trhu luxusu slouží profil Bernarda Arnaulta, majitele LVMH.
Kolik peněz měla při smrti sama Coco Chanel, žádný spolehlivý zdroj neuvádí. Doložená je jen dohoda z roku 1947 a to, že Wertheimer hradil její výdaje. Vlastníkem firmy nesoucí její jméno nikdy nebyla.
Chanel v Česku
První módní butik Chanel v Česku se otevřel v roce 2022 v pražské Pařížské ulici číslo 22. Interiér navrhl newyorský architekt Peter Marino. V červnu 2025 přibyl podle Hospodářských novin v barokním paláci Savarin první samostatný butik s parfémy a kosmetikou. V češtině vyšla v roce 2023 v nakladatelství Prostor biografie Coco Chanel od britské novinářky Justine Picardie.
Ve filmu Coco Chanel z roku 2008 hrála mladou návrhářku slovenská herečka Barbora Bobuľová, starší Shirley MacLaine. Byt Gabrielle Chanel v rue Cambon se slavným zrcadlovým schodištěm je od roku 2013 francouzskou historickou památkou.
Šest omylů a nepravých citátů
O Coco Chanel koluje řada nepřesností a výroků, které nejsou její. Tyhle se objevují nejčastěji.
- Coco Chanel vlastnila značku Chanel. V parfémech měla od roku 1924 jen 10 %, od roku 1954 patří celá firma Wertheimerům.
- Chanel je pařížská firma. Mateřská Chanel Limited je britská a sídlí v Londýně, haute couture zůstává v rue Cambon.
- Byla odsouzena za kolaboraci. Obžalována nikdy nebyla, v roce 1944 ji po výslechu propustili.
- Byla v odboji. Osvědčení z roku 1957 historici zpochybňují.
- „Před odchodem z domu se podívej do zrcadla a jednu věc sundej.“ Quote Investigator doložil pořekadlo o sundaném šperku už z roku 1949 bez autora.
- „Ve dvaceti máte tvář, kterou vám dala příroda, v padesáti tu, kterou si zasloužíte.“ Podobné výroky jsou starší, Chanel verzi použila ve Vogue 1938, autorkou není.
Doložený je naopak výrok z časopisu Time z roku 1960, že luxus není opakem chudoby, ale vulgárnosti. Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů. Kdo dnes vlastní další módní domy, shrnuje přehled luxusních značek oblečení.
Jinou ženou, která vybudovala světovou firmu v oboru krásy, byla zakladatelka kosmetického impéria, jak popisuje profil Estée Lauder.
Časté otázky
Kdy se narodila a kdy zemřela Coco Chanel?
Narodila se 19. 8. 1883 v Saumuru a zemřela 10. 1. 1971 v pařížském hotelu Ritz ve věku 87 let.
Proč se Coco Chanel říkalo Coco?
Přezdívku získala jako zpěvačka v kavárnách. Podle jedné verze podle písně, kterou zpívala, podle jiné z francouzského slova cocotte. Sama tvrdila, že jí tak říkal otec.
Kdo vlastní značku Chanel?
Bratři Alain a Gérard Wertheimerovi, vnuci Pierra Wertheimera, který byl od roku 1924 společníkem Coco Chanel v parfémové firmě a v roce 1954 koupil celou firmu.
Byla Coco Chanel nacistická agentka?
Francouzské archivní dokumenty ji vedou jako agentku Abwehru s číslem F 7124 a krycím jménem Westminster. Zda o registraci věděla a co přesně dělala, historici posuzují různě. Obžalována nikdy nebyla.
Měla Coco Chanel manžela a děti?
Ne. Nikdy se nevdala a děti neměla.
Kdy vznikl parfém Chanel N°5?
V roce 1921. Vytvořil ho parfumér Ernest Beaux pro Gabrielle Chanel.
Zdroje
- Historie módního domu, Chanel (chanel.com)
- Výsledky za rok 2025, Chanel Limited (chanel.com)
- Kdo vlastní Chanel, Women’s Wear Daily (wwd.com)
- Coco Chanel jako informátorka, PBS (pbs.org)
- Chanel v paláci Savarin, Hospodářské noviny (hn.cz)
