František Křižík byl český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel, který přivedl elektřinu do ulic českých měst. Narodil se 8. 7. 1847 v Plánici na Klatovsku jako syn chudého ševce a nikdy nesložil maturitu, protože neměl na poplatek. Proslavil se obloukovou lampou, za kterou získal v roce 1881 zlatou medaili v Paříži. Jeho karlínský závod postavil desítky městských elektráren, první pražskou elektrickou tramvaj, světelnou fontánu na Výstavišti a elektrickou dráhu z Tábora do Bechyně. Firmu ale v roce 1917 převzala banka. Zemřel 22. 1. 1941.
Profil shrnuje jeho život, vynálezy, podnikání, soupeření s Emilem Kolbenem, příčiny úpadku firmy, rodinu i odkaz, včetně toho, proč se mu říká český Edison.
Ve zkratce
- František Křižík se narodil 8. 7. 1847 v Plánici a zemřel 22. 1. 1941 ve Stádlci u Tábora.
- Maturitu nesložil, protože neměl na poplatek, přesto dostal čestný doktorát.
- Za obloukovou lampu získal v Paříži v roce 1881 zlatou medaili.
- Jeho závod v Karlíně postavil podle různých zdrojů 112 až 130 elektráren.
- Postavil první elektrickou tramvaj v Praze (1891) a dráhu Tábor až Bechyně (1903).
- V roce 1917 převzala zadluženou firmu Pražská úvěrní banka.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 8. 7. 1847, Plánice č. p. 86, okres Klatovy |
| Úmrtí | 22. 1. 1941, Stádlec u Tábora, ve věku 93 let |
| Rodiče | Václav Křižík, švec, a Marie, rozená Bohunková |
| Vzdělání | česká reálka v Praze bez maturity, mimořádný posluchač techniky |
| Manželka | Pavlína, rozená Štulíková, sňatek 7. 10. 1872 |
| Děti | sedm, dospělosti se dožili tři |
| Hlavní vynález | oblouková lampa se samočinnou regulací (patent 1880) |
| Firma | elektrotechnický závod v Karlíně, od konce roku 1883 |
| Hrob | Slavín na Vyšehradském hřbitově |
Chudé dětství a studium bez maturity
Křižík se narodil jako jediné dítě ševce Václava a jeho ženy Marie, jejichž manželství bylo skoro 25 let bezdětné. Rodina žila v chudobě. Matka podle Husitského muzea v Táboře nosila každé ráno pečivo na prodej z Klatov, čtyři hodiny chůze. Chlapec chodil do školy v Plánici a v Klatovech. Ve dvanácti letech odešel do Prahy na reálku. Matka mu pak pěšky z Klatov nosila v nůši jídlo a prádlo.
Na německém reálném gymnáziu propadl z němčiny, a proto přestoupil na českou reálku. Maturitu nesložil, protože neměl na povinný poplatek. Na pražskou techniku ho přijali jako mimořádného posluchače, studoval chemii a živil se doučováním a opisováním not. Bydlel zdarma u krejčího, jehož tři děti doučoval.
Železnice a první vynálezy
Křižík začínal v dílně Markuse Kaufmanna, která vyráběla telegrafní a signalizační přístroje pro dráhy. Za zdokonalení železniční signalizace dostal tisíc zlatých, šlo o jeho první uznaný vynález. Pak pracoval u drah v Olomouci, Krnově a od roku 1873 v Plzni jako přednosta telegrafního oddělení na trati do Chomutova. V roce 1878 si patentoval blokové signalizační zařízení, které bránilo srážkám vlaků jedoucích za sebou.
Oblouková lampa
V roce 1878 uviděl na světové výstavě v Paříži obloukovou lampu ruského vynálezce Jabločkova, která svítila nerovnoměrně, protože uhlíkové elektrody ubývaly. Křižík sestrojil regulátor se dvěma cívkami a železnými jádry, který vzdálenost uhlíků dorovnával sám. V roce 1880 lampu patentoval a v roce 1881 za ni získal zlatou medaili na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži. Vyšší ocenění tam dostal Thomas Edison za žárovku.
Licence na lampu prodal do Anglie, Francie a Německa, v Německu ji firma Schuckert vyráběla až v počtu pěti tisíc kusů ročně. Práva pro české země si ponechal. Podle Českého rozhlasu na něj podal žalobu Werner Siemens, německý patentní úřad ji ale zamítl a přiznal Křižíkovi samostatný patent. Z peněz za patent a licence založil vlastní firmu.
Závod v Karlíně
V roce 1881 si Křižík otevřel dílnu v Plzni a koncem roku 1883 se s rodinou i závodem přestěhoval do pražského Karlína, kde si pronajal budovu zvanou Stará Daňkovka. Zpočátku sbíral víc poct než zakázek. Zlom přišel v roce 1887: 14. března rozsvítil zkušební elektrické pouliční osvětlení v Jindřichově Hradci, krátce poté v Písku. 1. 12. 1889 spustil městskou elektrárnu na Žižkově.
V roce 1890 měl závod 150 dělníků, 30 montérů, 4 mistry a 14 úředníků a o čtyři roky později se přestěhoval do Královské třídy. Vyráběl obloukovky, lustry, dynama a elektroinstalační materiál a stavěl celé elektrárny. Podle knihy citované Husitským muzeem dodal do roku 1914 mimo jiné 112 městských elektráren, 13 elektrických drah, 77 cukrovarů a 31 pivovarů. Jiné zdroje uvádějí souhrnně asi 130 elektráren.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1847 | Narození v Plánici |
| 1878 | Blokové signalizační zařízení pro železnici |
| 1880 | Patent obloukové lampy |
| 1881 | Zlatá medaile v Paříži, dílna v Plzni |
| 1883 | Přesun závodu do Karlína |
| 1887 | Elektrické osvětlení Jindřichova Hradce a Písku |
| 1889 | Elektrárna na Žižkově |
| 1891 | Světelná fontána a tramvaj na Letné |
| 1903 | Elektrická dráha Tábor až Bechyně |
| 1917 | Převzetí firmy Pražskou úvěrní bankou |
| 1941 | Úmrtí a pohřeb na Slavíně |
Zakázky po celé zemi i v cizině
Křižíkův závod stavěl elektrárny mimo jiné v Písku, Jindřichově Hradci, Poděbradech, Prostějově, Plzni, Pardubicích a Táboře. Osvětlil pražský Žofín a zasloužil se o elektrické osvětlení Národního divadla. Stavěl elektrické dráhy i v Plzni, v Bosně a v Chorvatsku. Ještě v roce 1926 se sdružení jeho bývalé firmy se švýcarskou Brown Boveri podílelo na elektrizaci části pražského železničního uzlu a Křižík slavnostně zahájil stavbu prvního stožáru.
Jubilejní výstava 1891: fontána a tramvaj
Na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 zajistil Křižík kompletní elektrické osvětlení s 226 obloukovými lampami vlastní konstrukce. Nejslavnějším dílem se stala světelná fontána. Poprvé se rozsvítila 24. 5. 1891 a od 28. května hrála každý večer. Pod skleněným dnem bazénů byly obloukovky s reflektory a barvy dávala barevná skla. Čerpadla hnala tryskami 250 litrů vody za sekundu.
První elektrická tramvaj v Praze
18. 7. 1891 zahájil Křižík provoz první elektrické tramvaje v Praze. Jezdila na Letné od horní stanice lanovky k Královské oboře a měřila zhruba 800 metrů, později byla prodloužena. Byla to první elektrická dráha v Česku. Lanovku na Letnou ale stavělo a provozovalo město, Křižík ji podle projektu elektrifikoval až v letech 1902 a 1903. Letenská tramvaj jezdila jen v sezóně a v roce 1902 byla pro nerentabilitu zrušena.
V březnu 1896 následovala Křižíkova tramvaj z Florence přes Karlín do Libně a Vysočan, kterou v roce 1907 odkoupily pražské Elektrické podniky. V roce 1897 postavil jeho závod tramvaj na Vinohradech. Další návrhy město zamítalo, protože chtělo tramvajovou síť ovládat samo.
Bechyňka: první elektrická železnice
Družstvo, které chtělo spojit Tábor s Bechyní, počítalo původně s parní dráhou. Křižík přesvědčil zemský sněm o elektrickém pohonu: stavba měla být levnější, vozy lehčí a zastávek víc. Zkušební jízda proběhla 1. 6. 1903, slavnostní zahájení 21. 6. 1903. Trať dlouhá 23 kilometrů byla první železnicí u nás postavenou od počátku jen pro elektrický provoz. Elektrárna v Táboře zároveň osvětlovala město.
Dráha používá stejnosměrné napětí 1 500 voltů a je dodnes jedinou takovou tratí v Česku. Vozy dráhy měly skříně od firmy Ringhoffer a elektrickou výzbroj z Křižíkova závodu. Historický vůz Elinka patří Národnímu technickému muzeu a jezdí při příležitostných jízdách.
| Dílo | Rok | Zajímavost |
|---|---|---|
| Oblouková lampa | 1880 | zlatá medaile v Paříži 1881 |
| Elektrárna Žižkov | 1889 | obloukovky na stožárech ve výšce 14 metrů |
| Světelná fontána | 1891 | 250 litrů vody za sekundu |
| Tramvaj na Letné | 1891 | první elektrická dráha v Česku |
| Elektromobil | 1895 | akumulátor se 42 články |
| Dráha Tábor až Bechyně | 1903 | dodnes jediná trať na 1 500 V |
| Hybridní vůz | 1907 až 1908 | na podvozku Laurin & Klement |
Elektromobily
V roce 1895 postavil Křižík první elektromobil s pětikoňovým motorem a olověným akumulátorem. Později sestrojil hybridní vůz na podvozku mladoboleslavské firmy, o které píšeme v profilu Laurina a Klementa: spalovací motor poháněl dynamo, to napájelo dva elektromotory zadních kol. Sériově se jeho elektromobily nevyráběly.
Souboj s Kolbenem a pád firmy
Křižík věřil stejnosměrnému proudu, podobně jako Edison. O patnáct let mladší Emil Kolben prosazoval střídavý proud, který šlo transformovat a vést na větší vzdálenosti. Zakázku na ústřední pražskou elektrárnu v Holešovicích získal Kolben a Křižík přišel o zakázky i úvěry. Husitské muzeum hodnotí, že obchodní a manažerská stránka mu unikala. Projekty drah a elektrifikace byly často prodělečné a hodně peněz šlo do pokusů.
Za první světové války donutily banky zadluženou firmu k přeměně na akciovou společnost. V roce 1917 ji pro nesplácení úvěrů převzala Pražská úvěrní banka a firma pak nesla jméno Českomoravské elektrotechnické závody F. Křižíka. Zakladatel už neměl rozhodující slovo, stáhl se do ústraní na zámek ve Stádlci, ale dál propagoval elektrifikaci. Výši dluhů ani cenu převzetí žádný dostupný zdroj neuvádí.
Rodina
S Pavlínou, dcerou mlynáře, se seznámil v tanečních v Praze a 7. 10. 1872 se vzali. Měli sedm dětí, dospělosti se ale dožili jen tři: dcera Růžena, akademická sochařka, dcera Anna, jejíž manžel Gustav Schmaus byl ředitelem v tchánově podniku, a syn Jan, který spravoval rodinný majetek a vlastnil zámky ve Stádlci a Oltyni. Manželka zemřela v roce 1923. Křižík byl také svobodným zednářem.
Smrt, pohřeb a odkaz
František Křižík zemřel 22. 1. 1941 ve Stádlci u Tábora u syna Jana, bylo mu 93 let. Jeho ostatky převezli s poctami do Prahy a pohřeb na Slavíně se stal tichou manifestací proti okupaci. Ještě za života dostal v roce 1906 čestný doktorát, v roce 1905 se stal doživotním členem Panské sněmovny a v roce 1913 čestným občanem rodné Plánice.
Co po něm zůstalo
Světelná fontána na Výstavišti prošla velkou rekonstrukcí v roce 1991. V roce 2024 byla podle Radiožurnálu plně funkční, ale využívala se jen několikrát do roka a revitalizace by stála stovky milionů korun. V místě jeho závodu v Karlíně stojí stanice metra Křižíkova, otevřená v roce 1990. V rodném domě v Plánici je muzeum s funkční obloukovou lampou z roku 1884. Akademie věd uděluje Křižíkovu plaketu a jeho jméno nese i planetka.
Český Edison?
Křižíkovi se říká český Edison, on sám se ale této přezdívce bránil. Oba se narodili v roce 1847, pocházeli z chudých poměrů, začínali u železnice a věřili stejnosměrnému proudu. V Paříži v roce 1881 získal Edison vyšší ocenění. Osobní setkání obou vynálezců žádný zdroj nedokládá. Žižkovskou elektrárnu spustil Křižík jen sedm let po Edisonově newyorské elektrárně.
Šest omylů o Františku Křižíkovi
Co se o českém vynálezci často tvrdí nepřesně.
- „Zemřel v březnu 1941.“ Zemřel 22. ledna 1941.
- „Postavil lanovku na Letnou.“ Lanovku postavilo město, Křižík postavil navazující tramvaj a lanovku později elektrifikoval.
- „Byl bohatý průmyslník.“ Jeho firmu v roce 1917 převzala banka pro nesplácení úvěrů.
- „Vynalezl žárovku.“ Proslavil se obloukovou lampou, žárovka je Edisonova.
- „Vystudoval techniku.“ Neměl maturitu, na techniku chodil jako mimořádný posluchač.
- „Jeho závody se staly součástí Škody.“ Žádný dostupný zdroj takové spojení nedokládá.
Další příběhy najdete v sérii slavných podnikatelů, například profil Emila Škody, dalšího průmyslníka té doby.
Z otcovy strany je Křižíkovým prapravnukem investor a spoluzakladatel skupiny Pale Fire Capital, jak popisuje profil Jana Barty.
Časté otázky
Kdy se narodil a zemřel František Křižík?
Narodil se 8. 7. 1847 v Plánici a zemřel 22. 1. 1941 ve Stádlci u Tábora ve věku 93 let.
Co vynalezl František Křižík?
Nejznámější je oblouková lampa se samočinnou regulací z roku 1880. Vynalezl i železniční zabezpečovací zařízení a stavěl elektrárny a dráhy.
Kdy vznikla Křižíkova fontána?
Poprvé se rozsvítila 24. 5. 1891 na Jubilejní zemské výstavě v Praze.
Postavil Křižík první tramvaj v Praze?
Ano, první elektrickou tramvaj na Letné zahájil 18. 7. 1891. Předtím v Praze jezdila koňka.
Proč se Křižíkovi říká český Edison?
Oba se narodili v roce 1847, byli z chudých poměrů a zaváděli elektřinu. Křižík se této přezdívce sám bránil.
Kde je pohřben František Křižík?
Na Slavíně na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Zdroje
- František Křižík, Husitské muzeum v Táboře (husitskemuzeum.cz)
- Český vynálezce světového formátu, Český rozhlas (rozhlas.cz)
- Elektřinu do ulic přivedl Křižík, ČT24 (ceskatelevize.cz)
- Elinka a Bechyňka slaví 120 let, Železničář, České dráhy (cd.cz)
- Historická železnice Bechyně, Tábor, Město Bechyně (mestobechyne.cz)
