Jednočlenná s.r.o. je společnost s jediným společníkem, který často bývá i jejím jediným jednatelem. Zákon o obchodních korporacích ji výslovně připouští a má pro ni zvláštní pravidla: společník sám vykonává působnost valné hromady, smlouvy sám se sebou podepisuje s ověřenými podpisy a firemní peníze nesmí brát jako vlastní. Kdo tato pravidla zná, předejde neplatným rozhodnutím i osobní odpovědnosti.
Ve zkratce
- S.r.o. může založit jeden zakladatel zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu.
- Jediný společník vykonává působnost valné hromady, nic nesvolává.
- Rozhodnutí vázaná na veřejnou listinu potřebují notářský zápis do 60 dnů, jinak nemají právní účinky.
- Smlouva firmy s jediným společníkem mimo běžný obchodní styk vyžaduje úředně ověřené podpisy.
- Peníze na účtu patří společnosti, ke společníkovi jdou jen zákonnými cestami.
- Limit počtu jednočlenných s.r.o. a zákaz jejich řetězení skončily 1. 1. 2014.
Založení: jeden zakladatel a notář
Jednočlennou s.r.o. zakládá jediný zakladatel zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny, v praxi notářským zápisem. Listina určí mimo jiné společníka, výši vkladu, základní kapitál a počet jednatelů, zákonné minimum vkladu je 1 Kč.
Podle § 11 ZOK může kapitálovou společnost založit jediný zakladatel a jediného společníka může s.r.o. mít i později, když se všechny podíly soustředí u jedné osoby. Zakládá se zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny (§ 8 ZOK), v praxi notářským zápisem. Listina určuje mimo jiné společníka, výši vkladu, základní kapitál a počet jednatelů. Zákonné minimum vkladu je 1 Kč a splatit se musí nejpozději do 5 let od vzniku společnosti.
Kolik s.r.o. může mít jeden člověk
Starý obchodní zákoník dovoloval jedné osobě být jediným společníkem nejvýše tří s.r.o. a zakazoval, aby jednočlenná s.r.o. byla jediným společníkem jiné s.r.o. Tento zákaz platil jen do 31. 12. 2013. Zákon o obchodních korporacích, účinný od 1. 1. 2014, žádné takové omezení nemá.
Jediný společník místo valné hromady
Jediný společník vykonává působnost valné hromady sám podle § 12 ZOK, nic nesvolává a nehlasuje. Změna zakladatelské listiny nebo základního kapitálu potřebuje notářský zápis do 60 dnů, běžná rozhodnutí je rozumné mít písemně.
V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady sám společník (§ 12 odst. 1 ZOK). Nic nesvolává a nehlasuje, jen rozhoduje: o změně zakladatelské listiny, o základním kapitálu, o volbě a odvolání jednatele, o schválení účetní závěrky a rozdělení zisku. Jak to probíhá ve firmě s více společníky, ukazuje pro srovnání článek o valné hromadě s.r.o.
Kdy je nutný notářský zápis
Když zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady osvědčila veřejná listina, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny (§ 12 odst. 2 ZOK). U s.r.o. jde podle § 171 a 172 ZOK o změnu zakladatelské listiny, připuštění nepeněžitého vkladu, zrušení společnosti s likvidací a další rozhodnutí, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku. Bez notářského zápisu sepsaného do 60 dnů od přijetí nemá takové rozhodnutí právní účinky (§ 45 odst. 3 ZOK).
Běžná rozhodnutí písemně
Schválení účetní závěrky, rozdělení zisku nebo volbu jednatele zákon o obchodních korporacích výslovně písemnou formou nepodmiňuje. Evropská směrnice o jednočlenných společnostech přesto počítá se zápisem nebo písemným pořízením. Mějte proto každé rozhodnutí písemně a podepsané, jinak se těžko prokazuje. Rozhodnutí je vůči společnosti účinné, jakmile jí dojde.
| Rozhodnutí jediného společníka | Forma |
|---|---|
| Změna zakladatelské listiny | Notářský zápis do 60 dnů |
| Změna základního kapitálu | Notářský zápis do 60 dnů |
| Zrušení společnosti s likvidací | Notářský zápis do 60 dnů |
| Schválení účetní závěrky a rozdělení zisku | Zákon nepředepisuje, doporučeně písemně |
| Volba a odvolání jednatele | Zákon nepředepisuje, doporučeně písemně |
Společník a jednatel v jedné osobě
Jediný společník, který je zároveň jednatelem, musí jednat s péčí řádného hospodáře a ve sporu sám nese důkazní břemeno. Bez odměny sjednané ve smlouvě o výkonu funkce je funkce jednatele bezplatná.
I jednatel, který je zároveň jediným společníkem, musí jednat s péčí řádného hospodáře, tedy loajálně, s potřebnými znalostmi a pečlivě. Ve sporu o porušení této péče nese důkazní břemeno jednatel (§ 52 odst. 2 ZOK). Funkce není automaticky placená: pokud odměna není sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že je bezplatná (§ 59 odst. 3 ZOK). Smlouvu schvaluje jediný společník, podrobnosti popisuje článek o smlouvě o výkonu funkce jednatele.
Daně a pojištění z odměny
Odměna jednatele je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů. Jednatel s odměnou je účasten nemocenského pojištění, pokud sjednaný měsíční příjem dosáhne rozhodného příjmu, a zdravotní pojištění se platí jako u zaměstnance. Bezplatný jednatel bez jiného příjmu platí zdravotní pojištění sám.
Pracovní smlouva vedle funkce
Velký senát Nejvyššího soudu v rozhodnutí 31 Cdo 4831/2017 připustil, aby vztah mezi společností a statutárním orgánem podléhal režimu zákoníku práce. Zároveň uvedl, že výkon funkce statutárního orgánu sám o sobě není závislou prací.
Zákaz konkurence a odstoupení
Jednatele váže zákaz konkurence podle § 199 ZOK, pokud zakladatelská listina neurčí jinak. Co zahrnuje, rozebírá článek o zákazu konkurence jednatele. Při odstoupení končí funkce uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení jedinému společníkovi, pokud ten neschválí jiný okamžik (§ 58 odst. 3 ZOK).
Modelový příklad
Modelová situace: jednatel jednočlenné s.r.o., který není jejím společníkem, doručí jedinému společníkovi oznámení o odstoupení z funkce 15. března. Pokud společník neschválí jiný okamžik, funkce skončí uplynutím dvou měsíců od doručení, tedy 15. května. Když společník na žádost jednatele schválí jako okamžik skončení třeba 31. března, funkce skončí už tímto dnem.
Smlouvy sám se sebou
Smlouva mezi s.r.o. a jejím jediným společníkem, například nájem nebo zápůjčka, vyžaduje podle § 13 ZOK písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Výjimkou jsou smlouvy v rámci běžného obchodního styku za obvyklých podmínek.
Jediný společník často podepisuje smlouvu za firmu i za sebe, například nájem nebo zápůjčku. Podle § 13 ZOK vyžaduje taková smlouva písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Výjimkou je smlouva v rámci běžného obchodního styku za obvyklých podmínek.
Informační povinnost při střetu zájmů
Kdo se jako jednatel dozví o možném střetu zájmů nebo chce se společností uzavřít smlouvu, informuje orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán (§ 54 a 55 ZOK). Platí to i pro osoby blízké. Zákon výslovně stanoví, že povinnost nelze splnit informováním nejvyššího orgánu, pokud jeho působnost vykonává sám jako jediný společník.
Zápůjčka od vlastní firmy
Firma nesmí poskytnout společníkovi ani osobě jemu blízké bezúplatné plnění (§ 40 odst. 5 ZOK), takže zápůjčka společníkovi musí být úročená. Společnost a společník jsou spojené osoby. Když se úrok liší od obvyklého a rozdíl není uspokojivě doložený, upraví se firmě základ daně (§ 23 odst. 7 ZDP).
Firemní peníze nejsou peníze společníka
Peníze na účtu s.r.o. patří společnosti, ne jedinému společníkovi. Ke společníkovi se dostanou jen odměnou jednatele, mzdou, podílem na zisku nebo zálohou na něj, úročenou zápůjčkou či úhradou za plnění v běžném obchodním styku.
S.r.o. je samostatná právnická osoba a peníze na jejím účtu patří jí. Zákon u s.r.o. nezná výběr do vlastní kapsy, jaký zná živnostník. Ke společníkovi jdou peníze odměnou jednatele, mzdou, podílem na zisku, zálohou na podíl na zisku, úročenou zápůjčkou nebo úhradou za plnění v běžném obchodním styku.
Podíl na zisku a testy před výplatou
Podíl na zisku se stanoví z účetní závěrky schválené jediným společníkem. Vlastní kapitál nesmí výplatou klesnout pod základní kapitál zvýšený o nerozdělitelné fondy a firma si nesmí přivodit úpadek (§ 40 ZOK). Jednatel, který s nezákonnou výplatou souhlasil, podle zákona nejednal s péčí řádného hospodáře. Postup popisuje článek o výplatě podílu na zisku.
Srážková daň a skutečný majitel
Z podílu na zisku vyplaceného fyzické osobě, daňovému rezidentovi, se sráží daň 15 % a pojistné se z něj neplatí. Jediný společník se do evidence skutečných majitelů propíše automaticky z obchodního rejstříku. Kdo zapsán není, tomu firma nesmí vyplatit podíl na zisku a nesmí rozhodovat jako jediný společník.
Za co jediný společník a jednatel odpovídá
Jediný společník ručí za dluhy s.r.o. jen do výše nesplaceného vkladu. Jako jednatel ale může ručit věřiteli v rozsahu nenahrazené škody a při úpadku odpovídá věřitelům za škodu, když insolvenční návrh nepodá bez zbytečného odkladu.
Jako společník ručíte za dluhy s.r.o. jen do výše nesplaceného vkladu (§ 132 ZOK). Jako jednatel ale můžete odpovídat jinak. Pokud nenahradíte firmě škodu z porušení povinností, ručíte věřiteli za její dluh v rozsahu nenahrazené škody, když se věřitel nemůže domoci plnění na společnosti (§ 159 odst. 3 občanského zákoníku).
Úpadek a insolvenční návrh
Při úpadku musí jednatel podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, jinak odpovídá věřitelům za škodu (§ 98 a 99 insolvenčního zákona). Pokud porušením povinností přispěl k úpadku, může insolvenční soud na návrh správce rozhodnout o vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce až za 2 roky zpět a při konkursu i o plnění do majetkové podstaty (§ 66 ZOK).
Když jediný společník zemře
Po smrti jediného společníka přechází podíl v jednočlenné s.r.o. vždy na dědice, protože omezení přechodu se podle § 14 ZOK nepoužijí. Byl-li zemřelý i jediným jednatelem, nový se má zvolit do 1 měsíce, jinak ho jmenuje soud.
Podíl přechází na dědice. V jednočlenné s.r.o. se podle § 14 ZOK nepřihlíží k ujednáním, která přechod podílu zakazují nebo omezují, takže podíl přejde vždy. Do konce dědického řízení vykonává práva z podílu správce pozůstalosti, jinak dědici. Byl-li zemřelý i jediným jednatelem, nový se má zvolit do 1 měsíce, jinak ho jmenuje soud (§ 198 ZOK). Podrobnosti přináší článek o smrti společníka nebo jednatele.
Pět chyb, které jednočlenné s.r.o. škodí
- Výběry z účtu bez právního titulu. Peníze patří firmě.
- Smlouva sám se sebou bez ověřených podpisů. Mimo běžný obchodní styk je zákon vyžaduje.
- Změna zakladatelské listiny bez notáře. Bez zápisu do 60 dnů rozhodnutí nemá účinky.
- Rozhodnutí jen ústně. Písemné a podepsané rozhodnutí se snadno prokáže.
- Žádný zástupce pro případ smrti. Bez druhého jednatele nebo prokuristy zůstane firma bez vedení.
Další kroky při zakládání a vedení firmy shrnuje náš průvodce založením a vedením firmy.
Když do firmy přibude další společník, vyplatí se projít článek o společenské smlouvě s.r.o..
Časté otázky
Může jednočlennou s.r.o. založit jeden člověk bez notáře?
Nemůže. Jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Notář přitom ověřuje, zda je obsah v souladu se zákonem, a zápis, který by zákonu odporoval, odmítne sepsat. Bez notáře tedy s.r.o. nevznikne.
Musí jediný společník svolávat valnou hromadu?
Nemusí, působnost valné hromady vykonává sám. Rozhodnutí, která zákon váže na notářský zápis, například změna zakladatelské listiny, potřebují zápis do 60 dnů, jinak nemají právní účinky. Ostatní rozhodnutí je rozumné mít písemně a podepsané.
Může jediný společník uzavřít smlouvu sám se sebou?
Může, za firmu i za sebe jedná on sám. Mimo běžný obchodní styk ale smlouva vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy podle § 13 zákona o obchodních korporacích. Platí i informační povinnost při střetu zájmů.
Můžu si brát peníze z firemního účtu, když je firma celá moje?
Libovolně ne, peníze patří společnosti jako samostatné právnické osobě. Ke společníkovi jdou odměnou jednatele, mzdou, podílem na zisku po schválení účetní závěrky nebo úročenou zápůjčkou. Bezúplatné plnění společníkovi zákon zakazuje.
Ručím za dluhy své s.r.o.?
Jako společník jen do výše nesplaceného vkladu, po jeho splacení za dluhy firmy ze zákona neručíte. Jako jednatel můžete odpovídat za škodu z porušení péče řádného hospodáře nebo za nepodání insolvenčního návrhu. V insolvenci může soud nařídit i vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce.
Co se stane s firmou, když jediný společník zemře?
Podíl přejde na dědice, zákaz přechodu v zakladatelské listině se v jednočlenné s.r.o. neuplatní. Do konce dědického řízení vykonává práva z podílu správce pozůstalosti nebo dědici. Byl-li zemřelý i jediným jednatelem, má se do měsíce zvolit nový, jinak ho jmenuje soud.
Zdroje
- Zákon o obchodních korporacích, zákon č. 90/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Insolvenční zákon, zákon č. 182/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o evidenci skutečných majitelů, zákon č. 37/2021 Sb. (zakonyprolidi.cz)
