Konkurenční doložka zavazuje zaměstnance, že po odchodu z firmy nejdéle rok nebude dělat konkurenci, a zaměstnavatele, že mu za to bude platit. Upravuje ji § 310 zákoníku práce, jehož text platí beze změny od 1. 1. 2012; flexinovela č. 281/2023 Sb. ani novela č. 120/2025 Sb. ho nezměnily. Za každý měsíc zákazu náleží zaměstnanci nejméně polovina průměrného měsíčního výdělku.
Ve zkratce
- Doložka platí nejdéle rok po skončení zaměstnání a musí být písemná.
- Vyrovnání je nejméně polovina průměrného měsíčního výdělku za měsíc, splatné pozadu.
- Sjednat ji lze jen se zaměstnancem, jehož znalosti by firmě mohly závažně ztížit činnost.
- Doložka bez závazku platit je neplatná a firma může hradit škodu.
- Zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká.
- Odstoupit lze jen za trvání pracovního poměru, bez důvodu jen tehdy, když to doložka výslovně umožňuje.
Co konkurenční doložka je a co musí obsahovat
Konkurenční doložka podle § 310 zákoníku práce je písemný závazek zaměstnance zdržet se po odchodu nejdéle jeden rok konkurenční výdělečné činnosti, za který mu zaměstnavatel platí přiměřené peněžité vyrovnání.
Podle § 310 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnanec zavazuje, že se po skončení zaměstnání, nejdéle po dobu jednoho roku, zdrží výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo činnosti, která by vůči němu měla soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zavazuje platit přiměřené peněžité vyrovnání.
Co v doložce být musí
Podle rozsudku Nejvyššího soudu 21 Cdo 506/2013 jsou podstatnými náležitostmi jen vzájemné závazky: omezení zaměstnance nejvýše na rok a peněžité vyrovnání. Územní vymezení ani výčet zakázaných činností nutné nejsou. Když si strany okruh zakázaných činností sjednají úžeji, zaměstnanec porušuje doložku jen v tomto užším rozsahu a soud smlouvu nesmí rozšiřovat (21 Cdo 1135/2020 a 21 Cdo 1531/2021).
Písemná forma a délka
Doložka může být součástí pracovní smlouvy nebo samostatnou dohodou. Písemnou formu vyžaduje § 310 odst. 6 pro uzavření, odstoupení i výpověď. Občanský zákoník sice připouští zákaz konkurence až na pět let, ale pro obchodní vztahy, pro zaměstnance platí roční hranice. Jinak je to u statutárů, jak ukazuje článek o zákazu konkurence jednatele, který plyne přímo ze zákona o obchodních korporacích.
S kým a kdy ji lze sjednat
Konkurenční doložku lze sjednat jen se zaměstnancem, po kterém to lze spravedlivě požadovat, protože získal informace, znalosti nebo postupy, jejichž využití by zaměstnavateli závažně ztížilo činnost. U pedagogů veřejných škol ji § 311 vylučuje.
Podle § 310 odst. 2 lze doložku sjednat jen tehdy, když to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, znalostí a pracovních a technologických postupů, které v zaměstnání získal. Jejich využití by přitom muselo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit činnost.
Příklad: technik STK
V usnesení 21 Cdo 3868/2023 z 31. 7. 2024 posuzoval Nejvyšší soud doložku technika stanice technické kontroly. Pracoval podle jednotného postupu daného vyhláškou a jeho odbornost garantovalo státní osvědčení, ne know-how zaměstnavatele. Bez přístupu ke zvláštním informacím nebo zákazníkům podle soudu chyběl důvod pro doložku.
Pedagogové a zkušební doba
Podle § 311 nelze doložku použít u pedagogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem školství, krajem, obcí nebo svazkem obcí a u pedagogů v zařízeních sociálních služeb. Sjednání ve zkušební době dnešní zákon nezakazuje, zákaz platil jen do 31. 12. 2011. Jak dnes zkušební doba funguje, vysvětluje článek o zkušební době po flexinovele.
Během zaměstnání chrání firmu zákon
Dokud zaměstnanec u firmy pracuje, platí § 304. Výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele smí vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem, který lze odvolat písemně a s uvedením důvodů. Omezení se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Praxi popisuje článek o souhlasu s druhým zaměstnáním.
Peněžité vyrovnání: kolik a kdy
Peněžité vyrovnání za konkurenční doložku musí být přiměřené a činí nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc zákazu. Zaměstnavatel ho platí pozadu za měsíční období, pokud se strany nedohodnou jinak.
Zákon požaduje vyrovnání přiměřené, nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se strany nedohodnou jinak. Hranice poloviny platí od 1. 1. 2012, kdy ji zavedl zákon č. 365/2011 Sb., předtím zákon požadoval celý průměrný měsíční výdělek.
Jak se zjišťuje průměrný výdělek
Platí obecná pravidla § 351 až 356 zákoníku práce. Průměrným výdělkem je průměrný hrubý výdělek, zjištěný z hrubé mzdy zúčtované v rozhodném období a z odpracované doby. Měsíční průměr vznikne vynásobením průměrného hodinového výdělku týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348.
Doložka bez vyrovnání
Doložka bez závazku platit je podle rozsudku 21 Cdo 4509/2018 absolutně neplatná. Když se jí zaměstnanec přesto řídil a vznikla mu škoda, například ho jiný zaměstnavatel nepřijal právě kvůli doložce, musí ji firma nahradit. Obdobně rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 2642/2018.
Pozdní výplata
Když zaměstnavatel nevyplatí vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po splatnosti, může zaměstnanec doložku písemně vypovědět. Doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
| Situace | Co platí | Ustanovení |
|---|---|---|
| Délka zákazu | Nejdéle 1 rok po skončení zaměstnání | § 310 odst. 1 |
| Výše vyrovnání | Přiměřená, nejméně polovina průměrného měsíčního výdělku | § 310 odst. 1 |
| Porušení zaměstnancem | Sjednaná pokuta, jejím zaplacením závazek zaniká | § 310 odst. 3 |
| Odstoupení zaměstnavatele | Jen za trvání pracovního poměru, písemně | § 310 odst. 4 a 6 |
| Výpověď zaměstnancem | Při nevyplacení do 15 dnů po splatnosti | § 310 odst. 5 |
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 60 000 Kč má doložku na 12 měsíců. Vyrovnání musí činit nejméně polovinu, tedy 30 000 Kč za každý měsíc zákazu, za celý rok nejméně 360 000 Kč. Platí se pozadu za každý měsíc. Když zaměstnavatel jednu platbu nevyplatí ani do 15 dnů po splatnosti, může zaměstnanec doložku písemně vypovědět a doložka zanikne prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Smluvní pokuta za porušení
Za porušení konkurenční doložky lze sjednat smluvní pokutu přiměřenou povaze a významu podmínek doložky. Zaplacením pokuty závazek zaměstnance podle § 310 odst. 3 zaniká a k nároku na pokutu stačí samotné porušení zákazu.
Pro případ porušení lze sjednat smluvní pokutu přiměřenou povaze a významu podmínek doložky. Jejím zaplacením závazek zaměstnance zaniká, zaměstnanec se tak z doložky vyplatí. Tím se § 310 odst. 3 liší od § 2049 občanského zákoníku, podle kterého zaplacení pokuty povinnosti nezbavuje. U zaměstnanců proto neplatí vše, co popisuje článek o smluvní pokutě mezi podnikateli.
Stačí i krátké porušení
Obchodní manažerka měla v doložce pokutu ve výši ročního platu, u konkurence pracovala jen tři dny a odešla ještě ve zkušební době. Ústavní soud nálezem II. ÚS 3101/18 ze dne 2. 5. 2019 zrušil rozsudek, který jí pokutu odpustil. Nejvyšší soud pak v rozsudku 21 Cdo 1664/2019 uvedl, že pro nárok je určující jen porušení povinnosti zdržet se konkurence, ne to, zda informace zneužila a jak dlouho u konkurence byla.
Kdy je pokuta příliš vysoká
V rozsudku 21 Cdo 4393/2015 Nejvyšší soud potvrdil nepřiměřenost pokuty zhruba trojnásobné oproti vyrovnání u zaměstnance s běžnými informacemi. Pokud chcete chránit spíš konkrétní data než obor, zvažte dohodu o mlčenlivosti, protože ta neomezuje, kde bude člověk pracovat.
Jak od doložky odstoupit
Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit jen písemně a jen po dobu trvání pracovního poměru. Bez udání důvodu smí odstoupit pouze tehdy, když si tuto možnost strany v doložce výslovně sjednaly.
Zaměstnavatel může odstoupit jen po dobu trvání pracovního poměru, a to písemně (§ 310 odst. 4 a 6). Po skončení pracovního poměru už odstoupit nelze. Odstoupení proto musí zaměstnanci dojít nejpozději v poslední den zaměstnání a je potřeba vědět, kdy výpovědní doba končí.
Bez udání důvodu jen se sjednanou možností
Nejvyšší soud dlouho bezdůvodné odstoupení nepřipouštěl (21 Cdo 4986/2010, 21 Cdo 4779/2018). Ústavní soud v nálezu II. ÚS 1889/19 z 21. 5. 2021 označil plošný zákaz za ústavně nekonformní. Velký senát Nejvyššího soudu pak v rozsudku 31 Cdo 2955/2023 z 13. 12. 2023 rozhodl, že zaměstnavatel může odstoupit i bez důvodu, pokud si to strany sjednaly.
Ochrana proti svévoli
Soud musí zaměstnance chránit, když zjistí svévoli nebo zneužití práva, a posuzuje načasování odstoupení, motivaci a chování stran. Kdo chce odstoupit bez udání důvodu, musí tuto možnost výslovně uvést v doložce, odstoupit písemně ještě za trvání pracovního poměru a nečasovat odstoupení tak, aby zaměstnance poškodilo.
Daně a pojistné z vyrovnání
Vyrovnání z konkurenční doložky zákon o daních z příjmů výslovně nejmenuje, ze znění § 6 odst. 1 ale lze dovodit, že jde o příjem ze závislé činnosti. Pojistné se platí i z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání.
Zákon o daních z příjmů vyrovnání z konkurenční doložky výslovně nejmenuje. V § 6 odst. 1 ale za příjem ze závislé činnosti považuje příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru. Z tohoto znění lze dovodit, že vyrovnání je příjmem ze závislé činnosti. Jde o výklad ze znění zákona, ne o stanovisko Finanční správy.
Zákony o pojistném na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění zahrnují do vyměřovacího základu i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Postup ve mzdách si ověřte s mzdovou účetní.
Sedm chyb, které doložku shodí nebo prodraží
- Chybí závazek platit nebo je vyrovnání nižší než polovina průměrného výdělku. Doložka je neplatná a hrozí náhrada škody.
- Doložka s každým zaměstnancem, i s tím, kdo pracuje jen se standardními znalostmi.
- Nepřiměřená pokuta, která neodpovídá postavení zaměstnance a významu informací.
- Odstoupení až po odchodu zaměstnance. Zákon ho vylučuje.
- Odstoupení bez důvodu, které doložka výslovně neumožňuje. Velký senát ho připustil jen na základě ujednání.
- Ústní dohody o uzavření doložky nebo o odstoupení. Zákon vyžaduje písemnou formu.
- Zpožděné platby o víc než 15 dnů po splatnosti. Zaměstnanec pak smí doložku vypovědět.
Jak doložka zapadá do celého vztahu se zaměstnancem od nástupu po odchod, ukazuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Co smí odcházející zaměstnanec použít a co ne, ukazuje článek o obchodním tajemství.
Ze kterého výdělku se vyrovnání počítá, popisuje článek o průměrném výdělku.
Všechny články o odchodu zaměstnance řadí průvodce skončením pracovního poměru.
Časté otázky
Mohu konkurenční doložku sjednat s každým zaměstnancem?
Ne. Zákoník práce ji připouští jen u lidí, jejichž informace a know-how by firmě po odchodu mohly závažně ztížit činnost. Nejvyšší soud ji proto neuznal u technika STK, který pracoval podle předpisu. U pedagogů ve veřejných školách ji vylučuje § 311.
Kolik musím zaměstnanci za konkurenční doložku platit?
Nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc zákazu, a to přiměřeně. Vyrovnání se platí pozadu za měsíc, pokud se strany nedohodnou jinak. Hranice poloviny platí od 1. 1. 2012, předtím to byl celý průměrný výdělek.
Jak dlouho může zákaz konkurence po odchodu trvat?
Nejdéle jeden rok po skončení zaměstnání, delší dobu zákoník práce nepřipouští. Pětiletou hranici zná občanský zákoník, ten se ale týká obchodních vztahů, ne zaměstnanců. Doložka musí být vždy písemná.
Mohu od doložky odstoupit, když zaměstnanec podá výpověď?
Ano, ale jen dokud pracovní poměr trvá a vždy písemně. Bez udání důvodu jen tehdy, když to doložka výslovně umožňuje, jak v prosinci 2023 rozhodl velký senát Nejvyššího soudu. Svévolné nebo účelově načasované odstoupení soud neuzná.
Co když bývalý zaměstnanec doložku poruší?
Zaměstnavatel může požadovat sjednanou smluvní pokutu. Podle Nejvyššího soudu stačí samotné porušení, i když u konkurence pracoval jen pár dní. Zaplacením pokuty ale jeho závazek z doložky zaniká a potom už pro konkurenci pracovat smí.
Platí se z vyrovnání daň a pojistné?
Zákon o daních z příjmů vyrovnání výslovně nejmenuje, z jeho textu ale plyne, že jde o příjem z dřívějšího pracovního poměru. Pojistné se podle zákonů platí i z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání. Jde o výklad ze znění zákonů, postup ověřte s mzdovou účetní.
Zdroje
- Zákoník práce, § 304, 310 a 311, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Příručka MPSV ke konkurenci, kapitola IV.2 Omezení konkurenční činnosti zaměstnanců (mpsv.cz)
- Rozsudek NS o odstoupení, velký senát, 31 Cdo 2955/2023 (mpsv.cz)
- Rozsudek NS o smluvní pokutě, 21 Cdo 1664/2019 (mpsv.cz)
- Usnesení NS k technikovi STK, 21 Cdo 3868/2023 (mpsv.cz)
